Corylus maxima 'PURPUREA'

Lísku není určitě třeba moc představovat. Většina z nás zná hlavně její oříšky, které jsou pro náš organismus přirozenou potravinou, neboť líska je naší domácí dřevinou. Většinou se jedná o středně rychle až rychle rostoucí keř s mnoha vzpřímenými výhony. Ale najdou se i kultivary s odlišnou barvou listů nebo třeba kroucenými větvemi.

Líska největší pochází z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie a představuje bujně rostoucí mnohokmenný keř s opadavými listy. Odrůda Purpurea se pyšní temně purpurově vínovými listy s nápadným žebrováním mladých listů. Jsou 5-12 cm dlouhé a 4-10 cm široké a během léta se barva zrajících listů mění do tmavě zelené s vínovým přelivem, zatímco na koncích větví stále přirůstají listy nové v tmavém odstínu.

Od konce zimy bohatě kvete nápadnými 5-10 cm dlouhými samčími jehnědami v bledě červené až starorůžové barvě, zatímco samičí jehnědy mají jen 1-3 cm. Je samosprašná. Po nich následují na konci léta protáhlé, jedlé oříšky, kterých si užijete jen tehdy, pokud vám je veverky neukradnou. Už jste viděli, jak jsou rychlé? Dozrávají koncem září.

Líska Purpurea roste rychle a tvoří mnoho prutů z kořenů, takže spíše než o keři lze mluvit o neprostupném houští s nápadnými listy. Na druhou stranu se nedá říct, že by byla plevelná, všechny výhony se drží u sebe. Její velikost se pohybuje mezi 3 a 6 metry do výšky i šířky, tak jí dopřejte prostor. Spokojeně roste i v trávníku a nevadí jí, když se kolem ní chodí, seče tráva a dupe se jí po kořenech.

Stříhat lze téměř kdykoliv, ale pokud ji pěstujete pro plody, řez provádějte střídmě, abyste se nepřipravili o všechny plody. Líska není náročná na půdní typ. Poroste téměř všude, v těžkých a mokrých půdách ale velmi pomalu a řídce. Pro dobrou úrodu ji zasaďte do živné, propustné půdy, spíše vápenité. Pro spolehlivé vybarvení listů ji umístěte na plné slunce. Mrazuvzdorná do cca -34 °C.

Poslední revize 17-11-2022