Dokument ke stažení

Mikroregion KUŘIMKA 

Dobrovolný svazek obcí : 

Město Kuřim, obce Moravské Knínice, Chudčice a Veverská Bítýška 

Integrovaná rozvojová strategie 

mikroregionu 

KUŘIMKA 

I. 

Srpen 2006

Zadavatel: Mikroregion Kuřimka 

Sídlo: Městský úřad Kuřim 

Jungmannova 968 

664 34 Kuřim 

Zhotovitel: Ing. arch. Ludmila Fišerová, 

Urbanisticko-architektonická kancelář 

Říčky 31, 664 83 Domašov, tel.: 546441059, 

e-mail: fiserova@tiscali.cz 

Autorský kolektiv: LÖW & spol, s.r.o., životní prostředí 

Vranovská 102, 614 00 Brno, tel.: 545575250, 

e-mail: lowaspol@lowaspol.cz 

Ing. Eliška Zimová, Ing. Martin Beneš 

Ing. Miloslava Škvarilová, doprava 

Tomešova 8a, 602 00 Brno, tel.: 543246685, 

e-mail: mskvar@centrum.cz 

Ing. Míla Pazderová, demografie 

Foltýnova 29, 635 00 Brno, tel.: 546213487, 

e-mail:mila.pazderova@seznam.cz 

Ing. Jana Korytárová, PhD., ekonomika 

Březinova 5, 602 00 Brno, tel.: 54324681, 

e-mail: jkorytarova@guick.cz 

Ing. Jiří Vysoudil, vodohospodářská opatření 

Moutnice 58, 664 55, tel.: 544248597, 

e-mail: jiri.vysoudil@volny.cz 

Ing. Jaromír Fišer, CSc., energetika 

Říčky 31, 664 83 Domašov, tel.: 546441059, 

e-mail: fiserova@tiscali.cz 

2

OBSAH 

Úvod 

A. Analytická část 

A.1. Situační analýza mikroregionu 

1. Základní geografická charakteristika mikroregionu 

1.1. Lokalizace 

1.2. Stručná charakteristika mikroregionu 

2. Vznik mikroregionu a jeho úloha 

3. Analýza složek a funkčních systémů mikroregionu 

3.1. Demografická situace 

3.2. Sídla a bydlení 

3.3. Komerční služby a maloobchodní sféra 

3.4. Školství 

3.5. Zdravotnictví 

3.6. Sociální péče a veřejně prospěšné služby 

3.7. Ostatní občanská vybavenost 

3.8. Rozvojové plochy pro bydlení 

3.9. Těžba nerostných surovin, průmyslová výroba a stavebnictví 

3.10. Zemědělství a lesnictví 

3.11. Řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity 

3.12. Rozvojové plochy pro podnikání, nevyužívané průmyslové areály a 

neprůmyslové deprimující zóny 

3.13. Trh práce 

3.14. Doprava 

3.15. Technická infrastruktura 

3.16. Kultura a ochrana kulturních památek 

3.17. Rekreace a cestovní ruch 

3.18. Společenské a sportovní aktivity 

4. Ekonomická situace mikroregionu 

4.1. Struktura ekonomiky mikroregionu 

4.2. Veřejné finance a majetek 

4.3. Rozpočtová situace mikroregionu a jeho jednotlivých obcí 

4.4. Podnikatelské aktivity v mikroregionu, drobné, malé a střední podnikání 

4.5. Rozvoj obcí mikroregionu 

5. Ekologická situace a ochrana životního prostředí ve správním 

území mikroregionu 

5.1. Ovzduší 

3 

6 

8 

8 

8 

8 

8 

12 

12 

12 

22 

24 

26 

28 

29 

30 

30 

31 

32 

34 

35 

37 

39 

51 

70 

79 

87 

91 

91 

92 

92 

93 

95 

97

5.2. Voda (vodní plochy, vodoteče, víceúčelové nádrže) 

5.3. Půda 

5.4. Péče o krajinu (chráněná území, ÚSES) 

5.5. Kostra ekologické stability a návrh místního územního systému 

ekologické stability 

5.6. Území narušená lidskou činností 

6. Širší vztahy mikroregionu 

6.2. Regionální kontext 

6.3. Nadregionální kontext 

6.4. Vnější vazby mikroregionu 

7. Závěry situační analýzy – stručné shrnutí všech poznatků 

analýzy 

A.2. SWOT analýza 

A.3. Problémová analýza 

4 

97 

99 

106 

111 

122 

141 

142 

142 

143 

143 

144 

150 

155

VYSVĚTLIVKY 

ČSÚ 

ÚPD 

MZe 

MMR 

SFŽP 

PRV 

PHO 

OP 

ZD 

NN 

VOV 

JÚ 

PRVK 

OV 

ČOV 

ÚČOV 

EO 

BSK5 

NL 

CHSK 

BVK 

VAS 

VÚMOP 

AOPK 

HMÚ 

BPEJ 

ÚSES 

EVSK 

EVKP 

EVKO 

EVKC 

VKP 

PP 

LBC 

LBK 

RBC 

RBK 

NRBC 

NRBK 

TTP 

JPÚ 

KPÚ 

IDS 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

- 

Český statistický úřad 

územně plánovací dokumentace 

Ministerstvo zemědělství 

Ministerstvo pro místní rozvoj 

Státní fond životního prostředí 

Program rozvoje venkova 

pásmo hygienické ochrany 

ochranné pásmo 

zemědělské družstvo 

nízké napětí 

vírský oblastní vodovod 

jímací území 

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jm kraje 

odpadní vody 

čistírna odpadních vod 

ústřední čistírna odpadních vod 

ekvivalentní obyvatel 

biochemická spotřeba kyslíku za 5 dnů 

nerozpuštěné látky 

chemická spotřeba kyslíku 

Brněnské vodárny a kanalizace a.s. 

Vodárenská akciová společnost a.s. 

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Brno 

Agentura ochrany přírody a krajiny 

Hydrometeorologický ústav 

bonitační půdně-ekologická jednotka 

územní systém ekologické stability 

ekologicky významný segment krajiny 

ekologicky významný krajinný prvek 

ekologicky významná krajinná oblast 

ekologicky významný krajinný celek 

významný krajinný prvek 

přírodní památka 

lokální biocentrum 

lokální biokoridor 

regionální biocentrum 

regionální biokoridor 

nadregionální biocentrum 

nadregionální biokoridor 

trvalý travní porost 

jednoduché pozemkové úpravy 

komplexní pozemkové úpravy 

integrovaný dopravní systém 

5

Úvod 

Členství ČR v Evropské unii přináší pro orgány samosprávy celou řadu příležitostí, z nichž 

nejčastěji diskutovaným tématem je možnost využívat prostředky určené na regionální 

politiku, tzv. strukturální fondy. Využívání těchto prostředků se však řídí striktními pravidly 

hospodaření a přesně stanovenými principy pro využívání prostředků. Jednou z klíčových 

zásad je princip programování. V praxi to znamená, že využívání veškerých finančních 

prostředků ze zdrojů EU je podmíněno existencí strategických programových dokumentů, 

které specifikují strategické záměry obcí a mikroregionů i návaznost strategie na strategické 

dokumenty vyšších územních celků (Program rozvoje kraje, Regionální operační program, 

Národní rozvojová strategie a jednotlivé operační programy pro strukturální fondy). 

Soulad s těmito cíli a strategiemi, zvolenými k jejich dosažení a formulovanými ve 

strategickém rozvojovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, 

kterým budou přiděleny finanční prostředky na podporu jejich realizace. Integrovaná 

rozvojová strategie Mikroregionu Kuřimka si klade za cíl soustředit úsilí všech obcí, orgánů 

státní správy, podnikatelských subjektů a dobrovolných organizací v mikroregionu tak, aby 

bylo dosaženo co možná největší součinnosti a synergického efektu ve snaze o rozvoj 

mikroregionu. 

Strategický dokument sestává ze tří částí, z nichž první podává vymezení a charakteristiku 

mikroregionu a přestavuje analytickou část, která předkládá přehled o aktuálním stavu 

Mikroregionu Kuřimka z hlediska : 

• ekonomiky, 

• lidských zdrojů a sociální infrastruktury 

• dopravní dostupnosti, infrastruktury a životního prostředí 

• cestovního ruchu a možností jeho rozvoje 

Členění je zvoleno s ohledem na rozdělení prioritních oblastí, které se vyskytuje ve většině 

rozvojových dokumentů vyššího řádu (Program rozvoje Jihomoravského kraje, Regionální 

operační program NUTS II Jihovýchod, Národní rozvojový plán). 

Na analytickou část navazuje tzv. SWOT analýza – analýza silných a slabých stránek 

mikroregionu, jejímž cílem je v součinnosti s místními samosprávnými orgány (zejména 

starosty obcí) vytipovat oblasti, ve kterých má mikroregion možnost využít nejlépe svůj 

rozvojový potenciál a naopak ve kterých oblastech existují omezení či rizika, která by mohla 

jeho další rozvoj omezit či ohrozit. Vyhodnocení SWOT analýzy je shrnuto v kapitole 

„Problémová analýza“. 

Strategie Mikroregionu Kuřimka je prezentována v návrhové části nazvané „Stanovení 

souhrnné strategické vize rozvoje mikroregionu“, která na základě SWOT analýzy a diskusí 

se zástupci mikroregionu identifikuje ty oblasti, do kterých je třeba soustředit úsilí a finanční 

prostředky na prvním místě. V kapitole „Formulování strategických cílů, směrů rozvoje, 

priorit a opatření v časovém horizontu“ se snaží určit možné zdroje prostředků na realizaci 

projektů, které byly v průběhu přípravy strategie vytipovány. Závěr tvoří „Zpracování 

finančního rámce strategie“. 

6

Projekt je zpracován na období do roku 2014, tedy pro dvě následující volební období, kdy 

pro Českou republiku jako člena Evropské unie budou již ve větším rozsahu dostupné 

prostředky ze Strukturálních fondů EU a z Kohezního fondu, což zásadně ovlivní systém 

využívání prostředků pro rozvojové projekty. Je pochopitelné, že situace se bude nadále 

vyvíjet, a to nejen z hlediska měnících se potřeb mikroregionu a jeho obyvatel, ale také 

z hlediska rozšiřování možností na získání dotací a grantů. Především strategickou část 

dokumentu bude vhodné průběžně revidovat, doplňovat a aktualizovat. 

7

A. Analytická část 

A.1. Situační analýza mikroregionu 

1. Základní geografická charakteristika mikroregionu 

1.1. Lokalizace 

Mikroregion Kuřimka 

Okres Brno – venkov 

NUTS II Jihovýchod 

Počet obcí: 4 

Počet obyvatel: 14 105 ( k 1.1. 2 006 ) 

Rozloha v ha: 4 817 

1.2. Stručná charakteristika mikroregionu 

1.2.1. Základní charakteristika 

Mikroregion Kuřimka se rozkládá v okrese Brno – venkov, v severozápadní části 

zájmového území krajského města Brna. Integrovaná rozvojová strategie je zpracována pro 

území čtyř obcí: Město Kuřim, obce Moravské Knínice, Chudčice a Veverská Bítýška, které 

se sdružily ke spolupráci začátkem roku 2005. 

Tabulka: Seznam obcí mikroregionu 

Obec Počet obyvatel Plocha k. ú. v ha 

Kuřim 9.764 1.737 

Moravské Knínice 804 1.305 

Chudčice 725 410 

Veverská Bítýška 2. 812 1.365 

Celkem 14.105 4.817 

Pramen: Český statistický úřad, kraj. reprezentace Brno, 1.1.2006 

Mikroregion Kuřimka má průměrnou hustotou zalidnění 293 obyvatel na 1 km 2 , tedy 

podstatně vyšší než je průměrná hodnota tohoto ukazatele za okres Brno-venkov, který má 

hodnotu 140 obyv. na 1 km 2 . Údaj o průměrné hustotě nevypovídá o plošném rozložení 

obyvatel. V případě mikroregionu Kuřimka je jejich vysoký podíl soustředěný do dvou obcí 

– do města Kuřimi a do Veverské Bítýšky. Většina obyvatel tedy žije v prostředí spíše 

městském. Obce Moravské Knínice a Chudčice mají charakter typicky venkovský. 

Mikroregion Kuřimka se rozkládá severozápadně od Brna v blízkosti rekreační oblasti 

Brněnské přehrady. Obce mikroregionu jsou samostatnými obcemi okresu Brno – venkov a 

náleží do velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace. 

8

KUŘIM 

Město Kuřim se nachází ve vzdálenosti cca 13 km severně od města Brna, v dopravně 

výhodné poloze, na silničních komunikacích Brno - Svitavy a Brno-Tišnov a na železniční 

trati Brno - Havlíčkův Brod. Katastrální území města je součástí zájmového území města 

Brna, které tvoří jádro Brněnské sídelní regionální aglomerace. S 9 764 obyvateli (k 1.1.2006) 

je Kuřim největším městem okresu Brno-venkov a také jeho nejvýznamnějším průmyslovým 

centrem. V kontextu Jihomoravského kraje se jedná o 10. největší město se silným 

rozvojovým potenciálem. 

Výhodnost polohy města vyplývá především z lokalizace blízko centra brněnské aglomerace, 

která je druhou nejvýznamnější koncentrací obyvatelstva, výroby a služeb v České republice. 

Významnou úlohu sehrává existencí dopravních komunikací evropského významu. V prvé 

řadě je to silnice I/43, která je spojnicí Vídně, Bratislavy a Brna s Wroclaví, Dolním 

Slezskem a východními Čechami a je součástí transevropských komunikací (E461). Městem 

prochází dvoukolejná elektrifikovaná trať č. 250, která je jedním ze dvou hlavních 

železničních spojení Prahy a Brna. 

Ke zhodnocení polohy Kuřimi přispívá i dálnice D1 (exit Ostrovačice ve vzdálenosti 18 km), 

která je nejen spojnicí Prahy a Brna a současně nejzatíženější komunikací v ČR, ale i 

komunikací integrující jednu z hlavních evropských urbanizačních os (Skandinávie – Berlín – 

Praha – Vídeň – Budapešť - Balkán). Na významu dopravní polohy Kuřimi ukazuje i 

připravovaná výstavba rychlostní komunikace R43 v blízkosti města. 

MORAVSKÉ KNÍNICE 

Moravské Knínice jsou samostatnou obcí s obecním úřadem, ležící v severozápadním sektoru 

okresu Brno – venkov v blízkosti města Kuřim. Katastrální území obce hraničí v oblasti 

Brněnské přehrady s územím města Brna, na východě s územím města Kuřim. Další sousedící 

území vytvářejí katastry obcí Jinačovice, Chudčice a Čebín. Další významné středisko 

osídlení je město Tišnov, vzdálené 10 km. 

CHUDČICE 

Obec Chudčice se nachází 20 km severozápadně od Brna v geologicky známé oblasti – 

Boskovické brázdě. V rámci mikroregionu sousedí na jihozápadě s územím obce Veverská 

Bítýška, na východě s Moravskými Knínicemi. Na severu sousedí s obcemi Mikroregionu 

Čebínka - Senticemi a Čebínem. Jihovýchodní hranice katastru splývá s hranicí mezi okresem 

Brno – venkov a územím města Brna – místní částí Kníničky. Obec se vyvíjela postupnou 

zástavbou podél komunikací, které jí poskytují dobré dopravní spojení se sousedními obcemi 

a dále s významnými regionálními centry – městy Kuřim a Tišnov. 

VEVERSKÁ BÍTÝŠKA 

Obec Veverská Bítýška leží na úpatí Českomoravské vrchoviny ve vzdálenosti 20 km od 

Brna. Je rozložena v malebném údolí na soutoku řeky Svratky a Bílého potoka, obklopena 

lesy. Na skalnatém ostrohu nad ústím potoka Veverky do Svratky se vypíná mohutný hrad 

Veveří, který v minulosti k obci Veverská Bítýška náležel (nyní již v katastrálním území 

města Brna, místní části Bystrc). 

1.2.2. Fyzickogeografická charakteristika 

9

1.2.2.1. Celková základní charakteristika 

Mikroregion Kuřimka představuje rekreační zázemí západní a severozápadní části Brna. 

Jedná se o mírně až středně zvlněné, dosti lesnaté území. Katastrální území Veverské Bítýšky 

na západním okraji mikroregionu se dotýká Přírodního parku Bílý potok, části katastrálních 

území Chudčice a Moravské Knínice zasahují do přírodního parku Podkomorské lesy a část 

katastrálního území města Kuřim náleží do Přírodního parku Baba. Území mikroregionu tak 

tvoří část hodnotného rekreačního zázemí města Brna a města Kuřimi s kvalitním přírodním 

prostředím. Dominantou severovýchodní části mikroregionu je slepencové bradlo Babího 

lomu. 

1.2.2.2. Reliéf 

Území mikroregionu náleží do Bobravské vrchoviny, západní část do Boskovické brázdy až 

do Českomoravské vrchoviny, podcelku Křižanovské vrchoviny (západní okraje k. ú. 

Veverská Bítýška a Chudčice). Kuřim leží v prolomu Řečkovicko - kuřimském. Povrch 

mikroregionu je mírně až středně vlnitý, přerušený několika prolomy. Reliéf charakterizuje 

plochá vrchovina s poměrně hlubšími údolími potoků. Výšková členitost dosahuje 150 - 250 

m. Typická výška území se pohybuje okolo 300 - 400 m n. m. Výrazný je skalnatý hřeben 

Babího lomu s nejvyšším vrcholem 562 m n.m.(mimo území mikroregionu). Nejnižším 

místem je „Podhájí“ u Chudčic (228 m n.m.). 

KUŘIM 

V přírodní charakteristice města Kuřimi a jeho okolí hraje nejdůležitější roli reliéf. Je tvořen 

systémem hrástí a prolomů. Kromě Boskovické brázdy se jedná o kuřimsko-jinačovickou a 

řečkovicko-kuřimskou sníženinu. 


Katastr Moravských Knínic má velmi členitý reliéf. Kotlina, v níž obec leží, je téměř ze všech 

stran obklopena vystupujícími vrchy, od severozápadu je chráněna hrástí s nejvyššími vrchy: 

Čebínka 372 m n.m., Čebínský kopec 369 m n.m. a Převych 364 m n.m. Od západu chrání 

kotlinu vrch Strážná. Středem kotliny protéká potok Kuřimka s levostranným přítokem 

Batelovský potok, pramenícím pod vrchem Batelov. Od západu k jihovýchodu vystupuje 

členitá zaoblená vrchovina Trnůvka s vrchem Knínický Sychrov 436 m n.m., jejíž svahy se na 

východě a jihovýchodě katastru sklání do bezvodé sníženiny Jinačovického prolomu. 

CHUDČICE 

Katastrální území obce Chudčice se rozkládá téměř výhradně v geomorfologickém okrsku 

Chudčická pahorkatina, který je součástí geomorfologického podcelku Oslavanská brázda a 

hraničí s geomorfologickým celkem Bobravská vrchovina. Jejich společnou nadřazenou 

jednotkou je geomorfologická podsoustava Brněnská vrchovina v provincii Česká vysočina. 

Pro reliéf chudčické pahorkatiny je typické střídání úvalovitých údolí s plochými širokými 

hřbety a vystupujícími, isolovanými charakteristickými, obvykle slepencovými pahorky, 

zvanými "horky". Podél východní hranice chudčického katastrálního území protéká protáhlou 

sníženinou SV-JZ směru potok Kuřimka. Její údolní zářez je lemován pahorky se 

slepencovými skalkami, vzácně vystupují na povrch i vápence. Od údolní nivy se prudce 

zvedají okrajové zlomové svahy Bobravské vrchoviny s kopcem Kuňky, který dosahuje 

nadmořské výšky 422 m s převýšením cca 180 m. 

10


Veverskobítýšská kotlina je nejužším místem Boskovické brázdy. Její ploché dno na soutoku 

Bílého potoka se Svratkou (234 m n. m.) nápadně kontrastuje s okolními kopci Bobravské a 

Českomoravské vrchoviny s nadmořskými výškami přes 400 m. Stupněm vyššího reliéfu a 

zbytky říčních teras Svratky je Veverskobítíšská kotlina oddělena od rozlehlejší kotliny 

Tišnovské. 

1.2.2.3. Geologicko - pedologické podmínky 

Větší část zájmového území je tvořena Brněnským masivem, tj. především amfibolickými 

granodiority. Výplň Boskovické brázdy, Jinačovického a Řečkovicko - kuřimského prolomu 

tvoří převážně permské červené pískovce a jílovce, místy spraše kryté hnědozeměmi až 

hnědozemními černozeměmi. Jinde na svazích jsou nejčastějším krytem písčitohlinité 

svahoviny na hřbetech typické kambizemě kyselé a litozemě. 

1.2.2.4. Klimatické podmínky 

Průměrné teploty vzduchu v území kolísají mezi 8,0 - 8,5 0 C. Dle Mapy klimatických oblastí 

Československa (Geografický ústav ČSAV, E. Quitt, 1971) zasahují do území mikroregionu 

dvě klimatické oblasti. Převážná část území leží v mírně teplé oblasti MT 11, vyšší polohy 

v MT 7. Srážky jsou díky mírně návětrné poloze vůči Drahanské vrchovině mírně vyšší (610 

mm). 

1.2.2.5. Hydrologické podmínky 

Území mikroregionu náleží do hlavního povodí Moravy, dílčího povodí řeky Svratky. Kuřim, 

Moravské Knínice a Chudčice náleží do dílčího povodí Kuřimky, levostranného přítoku 

Svratky. Do Svratky se ve Veverské Bítýšce vlévá z pravé strany Bílý potok. Do katastrálního 

území Veverské Bítýšky zasahuje konec vzdutí Brněnské přehrady. V území Mikroregionu 

Kuřimka se nachází několik menších vodních nádrží, z nichž největší je kuřimský rybník 

Srpek. 

1.2.2.6. Biogeografická diferenciace 

Celé území mikroregionu náleží dle biogeografického členění ČR (Culek a kol. 1996) do 

bioregionu 1.24. Brněnského. Fytogeograficky se mikroregion rozkládá na rozhraní 

termofytika a mezofytika. 

Podle geobotanické mapy zpracované Botanickým ústavem ČSAV (Mikyška 1970), jsou jsou 

potenciálními rostlinnými společenstvy, která zaujímají plochu hodnoceného území dubohabrové 

háje (Carpinion betuli) s ostrůvky subxerofilních doubrav. Podél vodních toků jsou 

luhy a olšiny (Alnetea glutinosae). 

Podle Biogeografické mapy (Geografický ústav ČSAV, 1970) přísluší řešené území do 

druhého bukodubového vegetačního stupně, pouze inverzní dno Kuřimky náleží do třetího 

vegetačního dubobukového stupně. 

11

2. Vznik mikroregionu a jeho úloha 

Mikroregion Kuřimka vznikl 9.2.2005 na základě dohody obcí: Moravské Knínice, 

Chudčice a Veverská Bítýška a města Kuřimi o prosazování společných zájmů a spolupráci 

při rozvíjení činností: 

• ochrana životního prostředí a společný postup při dosahování ekologické stability území 

• koordinace obecních územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku 

• koordinace rozvojových plánů v oblasti technické infrastruktury, občanské vybavenosti a 

zemědělských činností. 

• podpora školství, sportu a jiných zájmových činností 

• podpora zdravotnických zařízení, sociální péče a pečovatelské služby 

• podpora společenského života, udržování a obnova lidových tradic obcí a města Kuřimi 

• podpora rozvoje turistiky a souvisejících služeb s využitím vysoké atraktivity území a 

s vazbou na historické souvislosti 

• podpora podnikání v mikroregionu 

• propagace Mikroregionu Kuřimka 

Základní myšlenkou sdružení města a obcí Mikroregionu Kuřimka je koordinovaná 

spolupráce při obnově a rozvoji území se zvláštním zřetelem na ochranu a tvorbu životního 

prostředí a na uchování a znovuoživení historických tradic. Jeho cílem je podpora obyvatel, 

jejich samosprávy a zájmových sdružení, aby se především vlastními silami snažili o 

udržitelný rozvoj území. 

Se změnou společenského systému došlo k radikální změně v nahlížení na ekonomiku 

zemědělské výroby jako hlavní segment ekonomiky venkovského prostoru. Soustava 

střediskových obcí se zcela rozpadla, zemědělské podniky se po letech integrované výroby 

rozdrobily na samostatná střediska a nejsou schopny efektivně využívat rozsáhlé areály 

velkovýroby. Podobně je tomu i se zařízeními občanské vybavenosti (služby, školská 

zařízení, doprava apod.). Pro efektivnost úsilí o zlepšení podmínek v Kuřimi a v jednotlivých 

obcích se jeví jako nezbytná nutnost sjednotit postup při řešení problémů. 

Partnerství představuje v EU základní mechanismus, na jehož základě se uskutečňuje podpora 

rozvoje venkova. V Mikroregionu Kuřimka tvoří partnerství zastupitelé města Kuřimi a 

členských obcí, zaměstnavatelé, zájmové organizace, podnikatelé a iniciativní skupiny 

obyvatel nebo jednotlivci. 



Prezentované statistické údaje o obyvatelstvu se nevztahují ve všech případech ke stejnému 

datu. Liší se podle časového intervalu sledovanosti, fáze zpracování a publikace Českým 

statistickým úřadem. 

12

3.1.1. Počet bydlících obyvatel 

Tabulka: Počet bydlících obyvatel k 1. 1. 2006 

Obec Počet bydlících obyvatel Katastrál.území v ha 

Kuřim 9.764 1.737 

Moravské Knínice 804 1.305 

Chudčice 725 410 

Veverská Bítýška 2.812 1.365 

Mikroregion Kuřimka celkem 14.105 4.817 

Pramen: Český statistický úřad, kraj. reprezentace Brno, 1. 1. 2006 

Na první pohled jsou zřejmé nápadné rozdíly ve velikosti obcí mikroregionu podle počtu 

obyvatel. Už jen z toho se dá usuzovat na rozdíly v charakteru obcí, v bytové zástavbě, 

vybavenosti atd. Pokud jde o demografické charakteristiky obyvatel, které jsou rozhodujícími 

faktory diferenciace způsobu života lidí (věk a vzdělání), jsou si obce někdy až nápadně 

podobné, jak je vidět z výsledků další analýzy. 

3.1.2. Počet obyvatel podle druhu pobytu 

Tabulka: Počet obyvatel podle druhu pobytu - 2001 

Počet obyvatel 2001 

Bydlící s pobytem přítomní celkem 

celkem trvalým dlouhodobým dočasně krátkodobě 

Kuřim 8.943 8.859 84 568 28 9.539 

Moravské Knínice 762 756 6 23 0 785 

Chudčice 664 664 0 22 0 686 

Veverská Bítýška 2.801 2.799 2 144 4 2.949 

Mikroregion 

Kuřimka celkem 

13.170 13.078 92 757 32 13.959 

Pramen: Český statistický úřad , sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 

Údaje uvedené v tabulce se sledují pouze v desetiletých intervalech, ve sčítání lidu, domů a 

bytů. Jsou zde uváděny jako doplněk k úvodní tabulce o celkovém aktuálním počtu 

bydlícího obyvatelstva, aby bylo možné si utvořit alespoň rámcovou představu i o 

současném počtu lidí, kteří v obcích žijí, i když jen dočasně. Někdy poměrně značně zvyšují 

počet uživatelů některých funkcí obce (např. spotřebu vody, množství odpadu apod.). 

V Kuřimi je to například osazenstvo věznice, které je rozhodující složkou kategorie dočasně 

přítomných. 

Krátkodobě přítomní jsou vždy jen cizinci, kteří mají povolení k pobytu kratší než 90 dnů. 

Jejich složení není známo, odhaduje se, že jde mimo jiné o pracovníky z Ukrajiny. Cizinci 

s povoleným pobytem nad 90 dnů tvoří kategorii dlouhodobě přítomných a jsou od roku 2001 

zahrnuti mezi bydlící obyvatele. V Kuřimi a Moravských Knínicích tato kategorie představuje 

necelé 1% bydlících, ve zbývajících obcích Mikroregionu Kuřimka je počet těchto cizinců 

minimální. Ačkoliv data z roku 2001 jsou už poměrně zastaralá, lze předpokládat, že aktuální 

poměrné složení obyvatel není zásadně odlišné. 

13

Znalost složení obyvatel má význam pro posuzování sociální situace v obci, především pokud 

jde o integraci a soužití obyvatel. Upozorňuje mj. na možné problémy a napětí mezi trvalými 

a přechodnými obyvateli, pokud se liší způsobem života a svou hodnotovou orientací. 

S výjimkou pracovní a školní dojížďky, o nichž jsou k dispozici data jen ze sčítání, není nikde 

sledována často pro život obce velmi významná skupina osob, tzv. denní obyvatelstvo. Přitom 

návštěvníci center osídlení (přijíždějící za občanskou vybaveností, na návštěvy, turisté apod.) 

často významně ovlivňují potřeby ploch (např. parkovacích), dopravního spojení, kapacity 

některých zařízení (kulturních, sportovních atd.) a jejich umístění. Znalosti o počtu denních 

obyvatel, cílech jejich cest, časového rytmu návštěv apod. je možné získat pouze odborným 

odhadem nebo cíleným průzkumem. 

3.1.3. Skladba obyvatel podle pohlaví 

Tabulka: Skladba obyvatel podle pohlaví - 2005 

Počet z toho 

obyvatel 

mužů žen 

celkem absol. v % absol. v % 

Kuřim 9.764 4.775 48,9 4.989 51,1 

Moravské Knínice 804 390 48,5 414 51,5 

Chudčice 725 361 49,8 364 50,2 

Veverská Bítýška 2.812 1.312 48,0 1.462 52,0 


celkem 

14.105 6.876 48,7 7.229 51,3 

Pramen: ČSÚ Brno 

Skladba obyvatel podle pohlaví je v Mikroregionu Kuřimka relativně příznivá, počty mužů 

a žen jsou celkem v rovnováze, zejména v Chudčicích. Poměr počtu mužů a žen je nepřímým 

ukazatelem věkové skladby. Je totiž zákonité, že čím je v populaci větší podíl žen, tím je větší 

podíl starých lidí, protože ženy se dožívají vyššího věku než muži. 

Podíl žen v populaci také nepřímo informuje o počtu jednočlenných domácností – často 

osamělých, ovdovělých žen – a o možných sociálně psychologických důsledcích jejich 

osamělosti, které mají kořeny v nedostatku mezilidské komunikace a vztahů. 

3.1.4. Věková skladba obyvatel 

Tabulka: Věková skladba obyvatel – 2005 

Počet a podíl obyvatel v základních věkových skupinách 2005 

0 – 14 let 15 – 64 let 65+ let Index stáří 

Kuřim 1.519 15,9% 6.695 70,1% 1.338 14,0% 114 

Moravské Knínice 103 13,2% 548 70,5% 127 16,3% 81 

Chudčice 117 16,7% 476 68,1% 106 15,2% 110 

Veverská Bítýška 451 15,7% 2.054 71,3% 374 13,0% 121 

Mikroreg. celkem 2.190 15,7% 9.773 70,3% 1.945 14,0% 112,6 


14

Současné věkové složení obyvatel všech obcí mikroregionu je velmi podobné, což se 

projevuje i ve skladbě mikroregionu jako celku (viz graf). V současnosti je příznivé, hlavně 

pokud jde o rovnováhu v zastoupení okrajových věkových skupin je lepší než v průměru 

okresu Brno-venkov i Jihomoravského kraje. Nepochybně se zde projevil vliv 

přistěhovalectví mladých rodin a zvýšená porodnost v posledních několika letech. Sestavení 

časové řady, která by dokumentovala minulý vývoj, naráží na změny v rozsahu základních 

věkových kategorií. Například od roku 2004 je kategorie 15 – 59 nahrazena novou kategorií 

15 – 64. 

Index stáří obyvatel udává poměr mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou a je 

ověřeným indikátorem potenciálu pro další vývoj obyvatel přirozenou měnou. Podle tohoto 

indexu a s přihlédnutím k početné kategorii středního věku nejsou ve sledovaných obcích 

předpoklady k dlouhodobému udržení současného počtu obyvatel přirozenou měnou, čili 

kladným rozdílem mezi počtem narozených a zemřelých. Dá se ale reálně předpokládat, že 

v blízké budoucnosti s pokračující imigrací mladých lidí a v důsledku současného baby 

boomu k úbytkům obyvatel ještě nedojde. 

Graf: Věková skladba obyvatel mikroregionu Kuřimka - 2005 

14% 

70% 

15 

16% 

0-14let 

15-64let 

65+ 

V dlouhodobém výhledu se situace zhorší následkem přechodu silných poválečných 

populačních ročníků a posléze i početné skupiny osob narozených v letech sedmdesátých, 

které jsou dnes zahrnuty do kategorie středního věku, do důchodového věku. 

Podle střední varianty celostátní populační prognózy Perspektivy populačního vývoje ČR na 

období 2003 - 2065 (Burcin-Kučera, 2003) se podíl seniorů na obyvatelstvu do roku 2050 

pravděpodobně zvýší z necelých 14% (rok 2002) na 30 %. Současně se změní i složení 

kategorie seniorů v důsledku zvyšování hranice dožití. Například přibude až osminásobně 

osob ve věku 85 a více let. Počet seniorů je v příštích 70ti letech v zásadě určen, protože 

všichni potenciální senioři už žijí. Možné odchylky od prognózy jsou jen otázkou dalšího

vývoje úmrtnosti, eventuálně migrace. Přitom není reálná šance trvale vyrovnávat věkovou 

nerovnováhu přistěhovalectvím ze zahraničí. 

Stárnutí obyvatel bude mít dopad nejen na ekonomickou, ale i na sociální situaci. Přinese 

řadu změn v potřebách a chování starých lidí a celou řadu negativních průvodních jevů 

sociálních a zdravotních, na které je nutné se včas připravit, a to i ve všech sledovaných 

obcích. 

Znalost věkového rozvrstvení obyvatel obce má nejen prognostický význam. Pomáhá také 

k odvození aktuálních potřeb obyvatel rozdílných podle věku, jejichž významu si někdy ani 

sami občané nejsou vědomi nebo jej podceňují. 

3.1.5. Národnostní složení obyvatel 

Tabulka: Národnostní složení obyvatel - 2001 

Počty obyvatel národnosti 

české slovenské německé polské romské jiné 

Kuřim 8.568 77 5 10 6 277 

Moravské Knínice 736 4 3 - - 19 

Chudčice 661 1 0 - - 2 

Veverská Bítýška 2.723 27 0 3 2 46 

Mikroregion 

Kuřimka celkem 

12.688 109 8 13 8 344 

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 

Třídění se týká pouze obyvatel bydlících, nikoliv osob dočasně a krátkodobě přítomných. 

Národnost česká zahrnuje zde i národnost moravskou a slezskou. Do této kategorie se hlásí i 

část Romů. V kategorii „jiné“ převažují případy nezjištěné. 

Jak je patrné z tabulky, byl Mikroregion Kuřimka v roce posledního sčítání téměř „mono – 

národnostní“. Není ovšem jasné, jaké národnosti byli ti, kdo se k žádné nepřihlásili, a jak 

složení obyvatel zpestřují dočasně přítomní. Současný stav se může od doby sčítání lišit, a to 

hlavně v Kuřimi, kam mohla výstavba velkých investičních celků přivést dočasné pracovníky 

- i cizince. 

3.1.6. Vzdělanost obyvatel 

Celková úroveň vzdělanosti obyvatel analyzovaných obcí je značně vysoká a velmi 

vyrovnaná Podíl osob s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním převyšuje i 

v těch nejmenších obcích průměrné hodnoty za okres Brno-venkov. 

Hodnotí se podle podílu osob ve věku od 15ti let a jejich nejvyššího dosaženého stupně 

formálního vzdělání. Nejnovější data o vzdělanosti jsou z posledního sčítání lidu, domů a 

16

ytů v r. 2001. V následující tabulce jsou v dolním řádku uvedeny hodnoty z roku 2001 za 

příslušné obce, v horním řádku jsou srovnávací údaje z roku 1991. 

Tabulka: Vzdělání osob ve věku 15+ let - 2001 

Rok Počet Z toho s nejvyšším stupněm dokončeného 

obyvatel vzdělání - 2001 

15 let + let A B C D E F G 

Kuřim 

1991 6.709 27,4 38,4 25,8 0,1 7,3 0,3 0,7 

2001 7.473 19,5 38,7 27,8 3,7 9,8 0,2 0,6 

Moravské Knínice 1991 598 33,6 39,3 19,7 - 7,4 - - 

2001 646 22,0 39,2 26,3 2,3 9,6 - - 

Chudčice 

1991 498 34,5 39,0 18,7 - 4,8 3,0 - 

2001 535 20,2 42,1 27,7 1,7 7,3 0,5 0,5 

Veverská Bítýška 1991 2.147 29,7 37,4 24,8 - 7,0 0,9 0,2 

2001 2.308 19,3 38,8 27,2 3,2 9,7 0,3 1,5 

Mikroregion 1991 9.952 28,6 38,3 24,9 0,05 7,0 0,15 1,0 

Kuřimka celkem 2001 10.962 19,7 38,8 27,5 3,4 9,6 0,2 0,8 

Okres Brno-venkov 2001 23,3 42,0 23,5 3,0 7,2 0,3 0,7 

Pramen: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2001 

Vzdělání – vysvětlivky k tabulce: 

A – základní a neukončené E – vysokoškolské včetně vědecké 

přípravy 

B – vyučení a střední odborné bez maturity F – bez vzdělání 

C – úplné střední s maturitou G – neuvedeno 

D – vyšší odborné a nástavbové 

Vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují způsob života lidí. Mimo jiné se 

promítá i do jejich požadavků na životní prostředí v místě bydliště. Například se zvyšující 

se kvalifikací se obvykle zvyšuje i míra psychické zátěže v zaměstnání, takže požadavkem na 

kompenzaci je bydlení v klidném prostředí, které poskytuje dobře dostupné možnosti 

odreagovat se odpovídající činností ve volném čase. 

Z tabulky i následujícího grafu je patrné, jak se změnilo zastoupení jednotlivých 

vzdělanostních kategorií za období 1991 (horní řádek) až 2001 (dolní řádek). S úmrtím osob 

vyššího věku se podstatně snížil počet osob se základním vzděláním. Naopak v souladu 

s obecným trendem přibyli absolventi středních a vysokých škol. Nepochybně se kladně 

projevila i imigrace vesměs mladých lidí. Je nejvýš pravděpodobné, že v posledních čtyřech 

letech se tento trend nezastavil a že aktuální stav je ještě lepší než v roce 2001. 

17

Graf: Vývoj vzdělanosti 1991 - 2001 

(%) 

(%) 

(%) 

(%) 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

50 

40 

30 

20 

10 

0 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

Kuřim 

A B C E 

Moravské Knínice 

A B C E 

Chudčice 

A B C E 

Veverská Bitýška 

A B C E 

18 

1991 

2001 

1991 

2001 

1991 

2001 

1991 

2001

3.1.7. Ekonomická aktivita obyvatel 

Tabulka: Ekonomická aktvivta obyvatel 15+ let - 2001 

celkový 

počet 

Pracující z toho v % 2004 

19 

% 

z celk.počtu 

15+let 

vyjíždí za 

prací 

uchazeči 

o práci 

Kuřim 4.294 48,0 46,1 321 

Moravské Knínice 338 44,4 80,2 24 

Chudčice 284 42,8 88,0 24 

Veverská Bítýška 1.244 44,4 59,4 107 



6.160 50,6 52,6 476 

Pramen: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2001 

Tato tabulka informuje o stavu před pěti lety. Vzhledem k tomu, že se na trhu práce situace 

rychle mění, mají absolutní hodnoty pouze orientační charakter. S největší pravděpodobností 

ještě stále přetrvává nebo se zvýšila vyjížďka za prací mimo bydliště, především do Brna. 

Přitom se s rozvojem informačních technologií, které umožní řadě profesí práci doma, bude 

zřejmě postupně snižovat. To je další důvod, proč věnovat zvýšenou pozornost hmotnému i 

sociálnímu prostředí v obcích. 

Pouze čísla o počtech uchazečů o práci jsou v tabulce novějšího data ( k 31.12. 2004), ale ani 

ta nelze bez rizika aplikovat na současný stav. 

3.1.8. Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu 

Tabulka: Počet bydlících obyvatel v tetech 1980 - 2005 

Počet bydlících obyvatel 1980 – 2005 

1980 1991 2001 2003 2004 2005 

Přírůstek obyv. 

1980-2005 

Kuřim 7.695 8.621 8.943 9.283 9.552 9.764 2.069 

Mor. Knínice 799 742 762 775 778 804 5 

Chudčice 725 610 664 671 699 725 0 

Vever. Bítýška 2.755 2.758 2.801 2.842 2.879 2.812 57 

Mikroregion 

Kuřimka 


11.974 12.731 13.170 13.571 13.908 14.105 2.131 

Prameny: Český statistický úřad

Graf: Celkové přírůstky počtu obyvatel v % 1980 – 2005 

[%] 

30 

25 

20 

15 

10 

5 

0 

-5 

-10 

-15 

-20 

1980 

1982 

Vývoj počtu obyvatel 1980-2005 

1984 

1986 

1988 

1990 

1992 

1994 

1996 

1998 

2000 

2002 

2004 

20 

rok 

Kuřim 

Mor.Knínice 

Chudčice 

Vev.Bitýška 

Grafické znázornění percentuálních přírůstků ukazuje výrazněji vývoj počtu obyvatel 

(bydlících) v obcích v uvedeném období. Především pozitivní zlom trendu v devadesátých 

letech v malých obcích (Mor. Knínice a Chudčice), po kterém následoval zrychlující se růst, 

takže obě obce vyrovnaly předchozí úbytky shodně v roce 2005, kdy dosáhly stejného stavu 

jako v roce 1980.V Kuřimi se počet obyvatel zvyšoval nejvýrazněji a bez velkých výkyvů - 

při silném zrychlení po roce 2001. Křivka Veverské Bítýšky vyjadřuje poněkud překvapivou 

stagnaci. 

Tabulka: Podíl migrace na vývoji počtu obyvatel 1991 - 2004 

Celkový 

z toho: 

přírůstek 

migrací přirozenou měnou 

obyvatel absolutně v % absolutně v % 

Kuřim 931 755 81,0 176 19,0 

Moravské Knínice 36 67 186,0 - 31 -86,0 

Chudčice 89 74 83,2 15 16,8 

Veverská Bítýška 121 112 92,6 9 7,4 



1.177 1.008 85,6 169 14,4 


Podrobnější analýza prokázala, že na růstu počtu obyvatel v celém mikroregionu se ve větší 

míře podílela imigrace než přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých). 

V Moravských Knínicích dokonce velmi výrazně kompenzovala přirozený úbytek.

Migrační přírůstky je možné považovat za spolehlivý ukazatel přitažlivosti obce jako místa 

pro bydlení. V posledních dvou dekádách se obecně zvýšila atraktivita i malých sídel 

v zázemí velkých měst, hlavně pro dosavadní obyvatele těchto měst. Probíhá tzv. proces 

suburbanizace, který je v případě města Brna velmi intenzivní. Zatím co obce v jeho okolí 

populačně rostou, Brno zaznamenává ztráty ve prospěch okresu Brno - venkov, který jako 

jediný okres v ČR měl v období mezi posledními sčítáními přírůstek obyvatel. 

Které vlastnosti konkrétní obce a jejího obytného prostředí – a do jaké míry - jsou důvodem 

přistěhování, je možné jen odhadovat pomocí analogie s výsledky různých průzkumů. Na 

prvních místech atraktivity obcí venkovského typu a menších měst (ale současně i 

stabilizace obyvatel) je možnost bydlení v domech rodinného typu se všemi jeho výhodami, 

které velká část obytných domů ve velkých městech postrádá (hlavně panelová sídliště). 

Dále hraje velkou roli poloha obce v kvalitním přírodním prostředí, které může splnit potřeby 

rekreace, relaxace a v neposlední řadě i estetického zážitku (např. panoramatický pohled na 

krajinu). Bez významu samozřejmě není ani ekonomická motivace stěhování (levnější 

stavební pozemky, neobydlené domy s možností rekonstrukce, dědictví). Také některé nižší 

provozní náklady spojené s bydlením. 

Nevýhody spočívají v obtížnější dostupnosti některých služeb, zdravotnických zařízení, 

vzdělávacích institucí a kultury, sportovních zařízení. I když v obcích určitá vybavenost je, 

není zde obvykle možnost většího výběru (která je významnou sociologickou potřebou). 

Paradoxní situace je v Mikroregionu Kuřimka pokud jde o tělesnou výchovu, sport a 

rekreační zařízení. V tomto směru je nabídka města Kuřimi s jeho moderním sportovním 

zázemím pestřejší než je v Brně. 

Tabulka: Migrační pohyby obyvatel 1991 - 2004 

Přistěhoval Vystěhoval Obrat Saldo 

í 

í migrace migrace 

Kuřim 3.396 2.641 6.037 775 

Moravské Knínice 272 205 477 67 

Chudčice 277 203 480 74 

Veverská Bítýška 780 668 1.448 112 



4.725 3.717 8.442 1.008 


Saldo migrace, které je hlavním zdrojem přírůstků obyvatel ve všech obcích, je dáno rozdílem 

mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých. V analyzovaných obcích je výsledkem poměrně 

vyrovnaného migračního protipohybu, čili je snižováno nezanedbatelným počtem 

vystěhovalých. Celkový pohyb stěhováním (obrat migrace) je součtem všech osob, které se 

v daném období stěhovaly – ať už z obce nebo do obce. Bohužel nevysvětluje, k jaké výměně 

obyvatel došlo. Jestli se vystěhovávají starousedlíci nebo jejich dospělé děti nebo se noví 

občané – nedávní přistěhovalci - po určité době opět stěhují jinam. 

21

3.2 Sídla a bydlení 

Základní data o domovním a bytovém fondu, statisticky evidovaná v časových řadách 

v desetiletých intervalech, jsou interpretovaná jako nepřímý indikátor přitažlivosti pro 

bydlení. 

3.2.1. Domovní fond 

Tabulka: Složení domovního fondu – 2001 

celkový 

počet 

domů 

z toho 

z toho 

RD trvale obydlené neobydlené 

v % celkem rodinné absol. v % 

Kuřim 1.189 81,0 1.088 885 101 8,5 

Moravské Knínice 257 99,0 219 217 38 14,8 

Chudčice 239 99,5 193 192 46 19,2 

Veverská Bítýška 673 93,9 572 537 101 15,0 

Mikroreg. celkem 2.358 88,5 2.072 1.831 286 12,1 

Okr. Brno-venkov 5.969 13,6 

Pramen: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 

Podíl domů rodinného typu, do kterého statistika zahrnuje i zemědělské usedlosti, je vysoký a 

odpovídá velikosti a charakteru jednotlivých obcí. Vypovídá o úrovni bydlení a ve spojení 

s dalšími údaji (prostorový standard a vybavenost domů) je použitelný i jako nepřímý 

ukazatel přitažlivosti obce. 

Bydlení ve vlastním rodinném domě je, jak známo, vysoce hodnoceno. Jeho cena ještě stoupá, 

když se nachází v hezké krajině a obec poskytuje přijatelný standard vybavenosti. Nemluvě o 

dobré dostupnosti centra osídlení, které může nabídnout širší výběr aktivit a kontrast k rytmu 

života na venkově. Údaje o přistěhovalectví nasvědčují tomu, že obce Mikroregionu 

Kuřimka tyto hodnoty nabízejí. 

3.2.2. Bytový fond 

Tabulka: Složení bytového fondu - 2001 

Bytový fond 2001 

počet bytů trvale 

22 

obydlených 

neobydlených z celkového 

počtu bytů 

celkem celkem absolutně v % 

Kuřim 3.496 3.203 293 8,4 % 

Moravské Knínice 300 253 47 15,7 % 

Chudčice 263 214 49 18,6 % 

Veverská Bítýška 1.102 960 142 12,9 % 

Mikroregion celkem 5.161 4.630 531 10,3 % 

Pramen: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Tabulka: Důvody neobydlenosti bytů – 2001 

Počet neobydlených bytů z důvodů : 

A B C D 

abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % 

Kuřim 131 44,7 9 3,1 21 7,3 132 44,9 

Moravské Knínice 5 10,6 15 31,9 7 14,9 20 42,6 

Chudčice 1 2,0 26 53,1 5 10,2 17 34,7 

Veverská Bítýška 26 18,3 20 14,1 34 23,9 62 43,7 



163 30,7 70 13,2 67 12,6 231 43,5 


Důvody neobydlenosti : A – obydlen přechodně 

B - slouží k rekreaci 

C - nezpůsobilý k bydlení 

D - jiný důvod 

Podíl trvale neobydlených bytů v obcích Moravské Knínice, Chudčice a Veverská Bítýška je 

vyšší než okresní průměr (11,3%) a je také významně častěji využíván k rekreaci, což 

nepochybně souvisí s rekreační kvalitou přírodního okolí obcí. Město Kuřim vykazuje 

naopak nižší podíl neobydleních bytů než je průměr v okresu Brno – venkov. 

O pronájem k přechodnému bydlení je logicky větší zájem v místě s větší nabídkou 

pracovních příležitostí (Kuřim). 

Tabulka: Prostorový standard bytů - 2001 

Trvale obydlené byty 

kritéria prostorového standardu bytů 

obytných 

místností nad 

8 m 2 na byt 

23 

průměrný počet 

osob na byt osob na jednu 

obytnou 

místnost 

Kuřim 2,58 2,79 1,08 

Moravské Knínice 3,22 3,01 0,94 

Chudčice 3,51 3,11 0,88 

Veverská Bítýška 3,11 2,92 0,94 

Okres Brno – venkov 2,98 2,94 0,99 


Velikost bytů charakterizovaná počtem obytných místností je zřetelně ovlivněná 

charakterem obytné zástavby, v menších obcích pozitivně naprostou převahou rodinných 

domů.

Počet osob na byt vypovídá spíše o průměrné velikosti bytové domácnosti než o plošném 

standardu bydlení. Je rovněž ovlivněn druhem bytové zástavby. 

O vysoce hodnocené kvalitě bytu, kterou je možnost bytu poskytnout soukromí, informuje 

počet osob na obytnou místnost. Jako ukazatel míry soukromí má větší vypovídací hodnotu a 

váhu než podíl obytné plochy na osobu. Proto byl zvolen jako ukazatel kvality bydlení. 

V případě Mikroregionu Kuřimka je ve třech obcích nadstandardní. (Za standard se v ČR 

považuje v současné době 1 osoba na jednu obytnou místnost.) 

Shrnutí: 

Mikroregion Kuřimka je svou polohou a snadnou dostupností Brna typickým cílem 

stěhování z měst, zejména velkoměst, do menších obcí v jejich zázemí, které v současné době 

probíhá (tzv. proces suburbanizace). Na Brněnsku je velmi intenzivní. Okres Brno – venkov 

měl v posledních letech vysoké přírůstky obyvatel migrací. 

Sídelní struktura mikroregionu Kuřimka je součástí spádového území města střední velikosti 

– Kuřimi - která zde má jednoznačně dominantní postavení. Obce mikroregionu se svou 

velikostí zásadně liší. Mají odlišný charakter bytové zástavby a různý stupeň vybavenosti a 

služeb. To má jistě vliv na způsob života, potřeby a preference jejich obyvatel i na úroveň 

jejich soužití. Nicméně hlavní demografické znaky populace obcí, které patří k nejvlivnějším 

faktorům způsobu života – věk, vzdělání a způsob výdělečné činnosti - jsou až překvapivě 

podobné, což může být dobrým předpokladem pro dohodu o společných cílech a preferencích 

a pro spolupráci na jejich uskutečňování. Na demografickou a sociální skladbu obyvatel měla 

bezpochyby vliv značně selektivní imigrace osob z Brna (mladší a střední věk, vzdělání, 

ekonomická situace přistěhovalých) a jejich preference bydlení na venkově v zázemí města. 


3.3.1. Obchodní síť 

V obcích Mikroregionu Kuřimka je vytvořena obchodní síť odpovídající každodenním 

potřebám jejich obyvatel. Specializované prodejny navštěvují občané v Kuřimi, Tišnově a 

v Brně. 

KUŘIM 

Velkoplošné prodejny: 

• AHOLD Czech Republic, a.s., prodejna Albert, nám. 1. května 18 

• Lidl Česká republika v.o.s., provozovna Tyršova 1731 

• PLUS – DISCOUNT spol. s r.o., provozovna Tyršova 1730 

Čerpací stanice: 

• AB-OIL, s.r.o., Brněnská ul. 

• Rafa, Brněnská 1200 (LPG + Natural) 


Prodejna potravin: 

• Obchod se smíšeným zbožím, č. p. 31, Olga Helánová 

CHUDČICE 

24

Prodejna potravin: 

• Samoobsluha potravinami s doplňkovým sortimentem spotřebního zboží. 


Prodejny potravin: 

• Potraviny Mičánek, Nám. Na Městečku 50 

• Potraviny Carda, Na Bítýškách 

• Potraviny U Křížů, Nám. Na Městečku 116 

• Potraviny FLOP, Boční 

• Pekárna Balabán, Dlouhá 4 

• Drogerie Kratochvíla, Boční 

• Textil Hažmuka, Dlouhá 

Čerpací stanice: 

• Žarič Ljubisa, 9. května 

3.3.2. Pohostinství, ubytování : 

KUŘIM 

Restaurace: 

• Restaurace Na staré škole, Nám. 1. května 23 

• Restaurace a penzion U Mertů, Tišnovská 224 

• Restaurace Kulťas, Nám. Osvobození 902 

• Sokolovna 

• Restaurace u Wagnerů, Tyršova 8 

• Pohostinství U Anděla, Kuřim – Podlesí, kpt. Jaroše 147 

• Pizzeria Labocca, Legionářská 266 

• Restaurace Sport, Blanenská 1082 

• U tří mušketýrů, Jungmannova 1069 

• Restaurace U rohatého kozla, Otevřená 

• Penzion U mostu, Legionářská 281 

• Vinárna Ateliér, Nám. Osvobození 902 

Ubytování: 


• Hotel Kaskáda (Golf) 


Pohostinství: 

• Knínická hospoda, na návsi č. p. 54 

• Hostinec na Sokolovně 

CHUDČICE 

Pohostinství: 

• Pod horkou 

• U Pavlíčků (v jižní části obce) 

Autokempy: 

• BONANZA 

25

• Autokemp pro karavany u koupaliště OÁZA 


Restaurace: 

• U Kocourka, Nám. Na Městečku 

• Kulturní dům, Pavla Perky 390 

• U Halámků, Tišnovská 55 

• Na Městečku 

• Na Ostrůvku 

• Restaurace Omega, Zábíteší 743 

• Občerstvení Zeman 

• Občerstvení pana Valacha 

• Hotel Nový Dvůr 

• Občerstvení Jízdárna Nový Dvůr 

Ubytování: 

• Sportovní ubytovna na ul. Dlouhá v areálu TJ 


• Hotel Kulturní dům 

Autokemp: 

• CAMPING Hana, U hřiště 


KUŘIM 

Město Kuřim je zřizovatelem tří školských příspěvkových organizací: jedné mateřské školy a 

dvou úplných základních škol: 

• Mateřská škola Kuřim, Zborovská 887, vznikla jako jeden subjekt v roce 2002 

sloučením pěti samostatných mateřských škol (MŠ Zborovská, MŠ Popkova, MŠ 

Podlesí, MŠ Otevřená, MŠ Jungmannova). Od 1.12.2002 má právní subjektivitu. 

Předškolní výchova je nadále poskytována v pěti uvedených lokalitách. Celková 

kapacita je 297 dětí, v roce 2005/2006 navštěvovalo MŠ 292 dětí. 

• Základní škola Kuřim, Jungmannova 813, je příspěvkovou organizací, stejně jako 

mateřská škola, od 1.12.2002. Kapacita školy je 500 žáků, v roce 2005/2006 ji 

navštěvovalo 407 žáků. 

• Základní škola Kuřim, Tyršova 1255, má právní subjektivitu už od 1.1.1994. Je to 

škola sdružující dvě pracoviště. V budově na ulici Komenského 511 je 1.-3. ročník, 

školní družina a školní jídelna-výdejna. V budově na ulici Tyršova 1255 se vyučují 

žáci 4.-9. ročníku, sídlí zde ředitelství školy a školní jídelna, ze které se dováží jídlo 

do výdejny na odloučeném pracovišti. Kapacita školy je 650 žáků, v roce 2005/2006 ji 

navštěvovalo 434 žáci. 

Dle počtu dětí, navštěvujících mateřskou školu ve školním roce 2005/2006 (139) lze 

předpokládat, že se v průběhu tří let zvýší i počet žáků zapsaných do základních škol. 

Speciální školství v Kuřimi zastoupeno není. 

Umělecké školství - má v Kuřimi více než padesátiletou tradici: 

26

• Základní umělecká škola - ve školním roce 2001/2002 byla při příležitosti 50. výročí 

zahájení umělecké výuky otevřena nová moderní budova na Zahradní ulici. 

V posledních letech zájem o uměleckou výuku výrazně vzrostl. Zatímco v roce 

1998/1999 navštěvovalo kuřimskou ZUŠ asi 360 žáků. Ve školním roce 2005/2006 

byla návštěvnost téměř 700 žáků. 

Střední školství je ve městě zastoupeno soukromou školou SPŠ a SOU Kuřim, s.r.o., sídlící 

v areálu kuřimského zámku. Do roku 1991 byla škola součástí firmy TOS Kuřim jako státní 

zařízení, v období 1991-1993 byla školou soukromou. Od roku 1993 má škola právní 

subjektivitu v postavení společnosti s ručením omezeným a vyučuje vedle oborů středního 

odborného učiliště i obory střední průmyslové školy. Ve školním roce 2005/2006 má škola 

283 žáků na středním odborném učilišti (65 žáků v učebních oborech a 218 žáků ve studijních 

oborech) a 214 žáků na střední průmyslové škole. V nástavbovém studiu při zaměstnání 

studuje 65 žáků. 

• Střední průmyslová škola – 2 čtyřleté obory s maturitou: 

- elektronické počítačové systémy 

- strojírenská technická administrativa 

• Střední odborné učiliště – 3 obory strojírenského zaměření: 

- mechanik- seřizovač 

- zámečník 

- obráběč kovů 

• Střední odborné učiliště – 2 obory elektrotechnického zaměření: 

- mechanik číslicově řízených strojů 

- elektrikář-silnoproud 

V nástavbovém studiu – SPŠ, obory provozní technika a elektronika. 


V Moravských Knínicích je Základní škola, jejímž zřizovatelem je obec. Zahrnuje provoz 

základní školy, mateřské školy, školní jídelny, výdejny jídel a školní družiny. 

• Mateřská škola – budova o 1 nadzemním podlaží se sedlovou střechou byla postavena 

v roce 1964 ve zdravotně nezávadné osluněné poloze.. Kapacita 1 oddělení je 

dostačující. V případě intenzivního stavebního rozvoje obce je pozemek MŚ 

dostačující i pro možné rozšíření školy. (V roce 2005/2006 - 22 dětí.) 

• Základní škola pro 1. – 5. ročník (dvojtřídní), Kuřimská 99, 664 34 Kuřim – objekt o 

dvou nadzemních podlažích (v roce 1886 nástavba 2. patra) se sedlovou střechou byl 

v roce 1960 – 1992 modernizován. Vzhledem k dopravnímu ruchu na hlavní ulici je 

vyučování narušováno hlukem z dopravního provozu. Škola nemá tělocvičnu ani 

pozemek pro školní zahradu. Pro tělovýchovu je využívána místní sokolovna. 

V podkroví budovy je umístěno televizní studio místní kabelové televize. Kapacita 

objektu je nedostatečná. S výstavbou nové školy je uvažováno severně od hřiště na 

kopanou. Po přemístění vyučování do nové budovy by byly prostory staré školy plně 

využitelné pro společenské účely. (Školní rok 2005/2006 – 30 žáků.) 

CHUDČICE 

V Chudčicích je mateřská škola a základní škola 1. – 2. ročník. 3. – 9. ročník základní školy 

navštěvují děti ve Veverské Bítýšce. 

27

• Mateřská škola – (školní rok 2005/2006 - 23 dětí) 

• Základní škola 1.-2. ročník (školní rok 2005/2006 - 17 dětí) 


Ve Veverské Bítýšce je mateřská škola a základní škola. 

• Mateřská škola – 4 třídy po 30 dětech – 2005/2006 – 120 dětí 

• Základní škola 1. – 9. ročník – 2005/2006 – 392 žáků 

Do školy dojíždí děti z okolních obcí – z Moravských Knínic, Chudčic, Hvozdce, Lažánek, 

Maršova, z Kuřimi i z Tišnova. 


KUŘIM 

Největším zdravotnickým zařízením v Kuřimi je Medex K, s.r.o., Kuřim (poliklinika). 

K 31.5.2005 zde ordinovali dva praktičtí a dva dětští lékaři, čtyři stomatologové a dvě 

pracovnice provádějící rehabilitaci. Jeden lékař je v Penzionu pro důchodce, dva mají 

soukromé ordinace ve městě. 

Další ambulantní péče je zajišťována na poliklinice odbornými lékaři v oborech interna - 

endokrinologie a diabetologie, psychiatrie pro dospělé, dorost a děti, urologie, chirurgie, 

ortopedie, neurologie, dětská kardiologie, ORL, gynekologie a v oborech plicního, očního a 

kožního lékařství. Je zde také ordinace klinické logopedie. Občané mohou využívat i dvě 

lékárny ve městě (Na Náměstí, Tišnovská 35; Na Poliklinice, Blanenská 982). Optik Otava 

působí v objektu Na Královkách 937. 

Lékařská služba první pomoci byla k 31.12.2004 zrušena, což vyvolalo u kuřimské veřejnosti 

rozporuplné reakce. Pacienti jsou převáženi přímo do Tišnova nebo do Brna, kde je jim 

poskytnuta potřebná péče. 


V obci není žádná lékařská ordinace ani lékárna. Za zdravotnickými službami zajíždí 

obyvatelé do polikliniky v Kuřimi a do Brna. 

CHUDČICE 

V Chudčicích zdravotní středisko ani lékárna není, občané dojíždí do Veverské Bítýšky. 


Ve Veverské Bítýšce jsou 3 zdravotní střediska s ordinacemi 3 praktických lékařů, 1 dětské 

lékařky a 1 zubního lékaře. Optik a gynekolog ordinují 1 x týdně. V obci je v provozu lékárna 

na Nám. Na Městečku 525 a Optika na ul. Dlouhá. 

Problematika zdravotnických služeb úzce souvisí s dopravní obslužností mikroregionu a 

s optimalizací veřejné dopravy. 

28


KUŘIM 

Sociální péče: 

Město Kuřim zajišťuje péči o starší občany ve svých zařízeních – Klub důchodců, Penzion 

pro důchodce a terénní pečovatelská služba. 

• Klub důchodců, Popkova 1006 - slouží seniorům jako místo, kde se mohou zapojit do 

společenského a kulturního života. Mají zde rovněž možnost společného stravování. 

• Penzion pro důchodce, Zahradní 1275 - kapacita 64 míst (5 manželských a 54 

jednolůžkových garsoniér), určen důchodcům, kteří nepotřebují komplexní péči. 

Poskytuje bydlení a služby potřebné vzhledem k věku a zdravotnímu stavu klientů. 

Penzion umožňuje také stravování důchodcům, kteří v něm nebydlí. 

• Pečovatelská služba MěÚ, Jungmannova 968 - zajišťuje prostřednictvím terénní 

pečovatelky služby starým a zdravotně postiženým občanům, pokud si nemohou sami 

obstarat nutné práce v domácnosti nebo potřebují osobní péči, kterou jim nemohou 

poskytnout rodinní příslušníci. V rámci pečovatelské služby se také rozvážejí obědy 

potřebným občanům do jejich domácností a poskytují se služby v provozovně 

pedikúry. 

• Dům sociálních služeb na ul. Jungmannově je ve výstavbě. 

Aktivity pro maminky s dětmi: 

• V objektu Domu dětí a mládeže a v Sokolovně pravidelné aktivity pro maminky 

s dětmi – cvičení rodičů s dětmi, klub maminek, keramika pro rodiče s dětmi aj. 

Během roku různé jednorázové akce – karneval, soutěže v zámeckém parku, cesta 

pohádkovým lesem, dětský den na Komendě, živý Betlém, pálení čarodějnic a další. 


Obec zajišťuje stravování pro důchodce formou rozvozu obědů ze školní kuchyně. Sociální 

zařízení v obci vybudováno není. 

Pokud vznikne v budoucnu potřeba zajistit sociální bydlení pro starší občany, bude pro 

výstavbu zařízení poskytujícího sociální a zdravotní péči využita rozvojová plocha Pod 

Strážnou. V této lokalitě, velmi blízké centrální části obce, je možno vybudovat domov nebo 

penzion pro důchodce. Součástí tohoto zařízení by mohla být lékárna a pracoviště lékaře. 

CHUDČICE 

V obci se nevyskytla potřeba pečovatelské služby, o rozvoz obědů nemají důchodci zájem. 

Pracovnice OÚ pomáhá starším občanům (vyřizuje povolení, průkazy apod.) v problémových 

situacích, zejména při kontaktech s úřady. 


Péče o starší spoluobčany se v obci řeší v rámci rodinných vztahů a sousedské výpomoci. 

V úvahu připadá vytvoření malého domova důchodců o kapacitě 15 osob. 

U některých sociálních zařízení se jako možné riziko do budoucna jeví omezování jejich 

funkcí v souvislosti s nedořešenou otázkou financování pečovatelské služby, která dosud 

působila s pomocí dotací z okresu. Tuto otázku bude nutné řešit na úrovni hierarchicky 

vyšších, kompetentních orgánů. 

29


V obcích Mikroregionu Kuřimka jsou další zařízení občanské vybavenosti: 

KUŘIM 

• Česká pošta, Legionářská 334 

• Policie České republiky, Svatopluka Čecha 967 

• Sbor dobrovolných hasičů, Zahradní 236 

Bankovnictví a pojišťovnictví: 

• Česká spořitelna, oblastní pobočka v Brně, pobočka Kuřim, Legionářská 1265 + 

bankomat 

• Komerční banka, a.s., expozitura Kuřim, Legionářská 719 + bankomat 

• Bankomat ČSOB, a.s., Legionářská 1265 

• Kancelář pojišťovacího poradce České pojišťovny a.s., Legionářská 194 

• Českomoravská stavební spořitelna, a.s., poradenské místo, nám. 1. května 1307 

• Českomoravská stavební spořitelna, a.s., poradenské místo, Legionářská 266 

Realitní kanceláře: 

• Investservis RK, s.r.o., nám. 1. května 1305 

• Reality Kuřim, Legionářská 194 

Cestovní kanceláře: 

• Jaroslav Luňáček, Legionářská 1265 

Služby podnikatelům: 

• Okresní hospodářská komora Brno-venkov, Informační místo pro podnikatele, 

Jungmannova 968 

• Centrální registrační místo, Živnostenský úřad, MěÚ, Jungmannova 968 


• Česká pošta, 9. května 

• Bankomat České spořitelny 


V obcích Mikroregionu Kuřimka jsou (s výjimkou Veverské Bítýšky) rozvojové plochy pro 

bydlení vymezeny schválenými územními plány. 

KUŘIM 

Pokračování bytové výstavby v lokalitě Díly ze sv. Janem, dále probíhá nebo je připravována 

výstavba v lokalitách Podlesí, Vyhlídka, Kolébka, U vlečky aj. 

V územním plánu jsou pro bydlení dále vyčleněny lokality Starý dvůr, při ul. Křížkovského, 

za Městským úřadem (rozvojové plochy pro bydlení v bytových domech, situované spíše 

v západní části města) a dále lokality Záhoří a Starý dvůr (rozvojové plochy pro bydlení 

30

v rodinných domech, situované především ve východní části města). Ve stávajícím 

zastavěném území města jsou pro výstavbu rodinných domů dále vhodné menší izolované 

plochy. 


Pro výstavbu rodinných domů samostatně stojících, dvojdomků a řadových domů je 

v obytném území k dispozici 26 proluk, v nichž lze vybudovat 30 rodinných domů. Pro 

bydlení v rodinných domech jsou vymezeny zastavitelné plochy: Mezihoří, Na hrázi, Pod 

hřbitovem, U hájenky, Za humny, U staré dráhy, Humna, Nad starou dráhou. Na uvedených 

plochách lze v návrhovém období vybudovat 36 - 41 rodinných domů. 

CHUDČICE 

Rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny v severovýchodní a jižní části obce. Výstavba 

byla zahájena, v pěti lokalitách lze postavit celkem 60 rodinných domů. V nedávné době 

dokončil soukromý majitel rekonstrukci hotelu u hřiště na bytový dům s dvaceti bytovými 

jednotkami. Byty jsou z velké části obsazeny. Od roku 2001 se v obci obsadilo trvalým 

bydlením 46 do té doby neobydlených domů. 


Donedávna probíhala výstavba pouze uvnitř obce v prolukách, s napojením na stávající 

inženýrské sítě. Vzhledem k zájmu investora o obytnou výstavbu v obci je připravován 

regulační plán na výstavbu v ulici Hvozdecká (35 domů) a v lokalitě Hvozdecká – 9. května 

(30 domů). V obci je vytipováno 30 proluk vhodných k zástavbě obytnými objekty. 


3.9.1. Těžba nerostných surovin 

V katastrálních územích obcí Mikroregionu Kuřimka nejsou evidovány dobývací prostory, 

nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů ani jejich prognózní zdroje. Nejsou zde 

stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ). 

3.9.2. Průmyslová výroba a stavebnictví 

Průmysl je zastoupen v Kuřimi a Veverské Bítýšce, v ostatních obcích se jedná pouze o 

drobnou výrobu a řemesla. 

KUŘIM 

• TYCO ELECTRONICS CZECH s. r. o., K AMP 1293 

• TOS KUŘIM - OS, a.s., Blanenská 257 

• SLÉVÁRNA KUŘIM a. s., Blanenská 157 

• KAMPOS, s. r. o., Blanenská 355 

• KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM a. s., Blanenská 257 

• Walter s. r. o., Blanenská 1289 

• GOOS s. r. o., Blanenská 257 

• Prefa Kuřim a. s., Blanenská 1190 

• Gromathic, s. r. o., Tišnovská 305 

31

• ELEKTROBOCK CZ, s. r. o. 

• ČOKOLÁDOVNY FIKAR s. r. o., Nám. 1. května 1305 

• Silnice Brno, spol. s r. o., Dukelská 34, Obalovna živičných směsí, Na Červeném 

vrchu 


• Hartnmann – Rico a. s., Masarykovo nám. 77 

• Bioster a. s., Tejny 621 

• Pěkný Unimex s. r. o., Tejny 712 

• Sportway spol. s r. o., Pod Horkou 653 

• KOVO, výrobní družstvo, Na Bílém potoce 

• STAFIS, Hvozdecká 


3.10.1. Zemědělství 

Zemědělská výroba 

KUŘIM 

V řešeném území hospodaří společnost AGROSTYL s. r. o. Základem hospodaření je 

rostlinná výroba, zaměřená na produkci obilovin, kukuřice a pícnin. V rámci zemědělské 

výroby je realizována opravárenská a obchodní činnost. 

Kromě rostlinné výroby se společnost AGROSTYL s. r. o. zaměřuje na živočišnou výrobu, a 

to především na chov prasat na výkrm (400 kus), prasnic a selat (120 prasnic, 200 selat). 

V oblasti živočišné výroby došlo k významnému kvalitativnímu posunu z hlediska ochrany 

životního prostředí, a to především ochrany vod. Značná část obhospodařovaných pozemků 

se nachází v Pásmo hygienické ochrany - PHO IIb (vnějšího) vodního zdroje Brno - Svratka - 

Pisárky. Z tohoto důvodu bylo velmi problematické nezávadné likvidování prasečí kejdy, a 

proto byl v roce 1991 rozhodnutím hygienického dozoru ukončen výkrm vepřů (uzavřena 

stáj pro 1.200 ks prasat). Chov prasat se v současné době zaměřil na produkci a prodej selat. 

I přes výše uvedené skutečnosti, které přispěly ke zlepšení stavu životního prostředí, není 

vzhledem k umístění velkokapacitních chovů v PHO IIb (vnějšího) vodního zdroje Brno - 

Svratka - Pisárky přípustný jakýkoliv rozvoj chovu vepřů. Stávající živočišná výroba je 

vzhledem k výše uvedeným skutečnostem určena na postupné dožití. 

Alternativní zemědělství 

Alternativní zemědělci v k.ú. Kuřim nehospodaří ani není znám tento záměr. 

Pozemkové úpravy 

V k. ú. Kuřim byly zpracovány II. etapy jednoduchých pozemkových úprav. První etapa 

proběhla v roce 1992. Celková výměra řešená v rámci první etapy návrhu JPÚ činila 8,52 ha. 

Druhá etapa proběhla v roce 1993. Celková výměra řešená v rámci druhé etapy návrhu JPÚ 

činila 3,23 ha. 

32

Komplexní pozemkové úpravy nejsou zpracovány a nebyly ani zahájeny. Vzhledem 

k významu zpracovaných a schválených KPÚ je nutné využít plánované výstavby rychlostní 

komunikace R 43, která se citelně dotkne k.ú. Kuřim, k zahájení KPÚ z důvodu výše uvedené 

stavby. 


Zemědělská půda je v k.ú. Moravské Knínice obhospodařována převážně ZD Moravské 

Knínice. 

Areál zemědělské výroby se nachází severně od zastavěného území Moravských Knínic. 

Hospodaří v něm ZD Moravské Knínice, které zde chová cca 120 dojnic, 70 prasnic se selaty 

a 250 ks vepřového žíru. 

Další rozšiřování areálu se ani v dalekém výhledu nepředpokládá, neboť v jeho jihozápadní 

části je dostatečná plošná rezerva pro případnou výstavbu dalších objektů, které mohou 

sloužit i jiným účelům než zemědělské výrobě. 

ZD má v současné době na k.ú. Moravské Knínice k dispozici 452 ha zemědělské půdy. 

V k. ú. Moravské Knínice se nachází 2,7 ha sadů, louky a pastviny zabírají 34 ha. 


Alternativní zemědělci v k. ú. Moravské Knínice nehospodaří ani není tento záměr znám. 

Brzdou pro rozvoj tohoto způsobu obhospodařování zemědělských pozemků je ZD Moravské 

Knínice, které trvá na intenzivním způsobu hospodaření s negativními dopady na krajinu. 


V k. ú. Moravské Knínice jsou zpracovány komplexní pozemkové úpravy, zpracovatel VÚ 

meliorací a ochrany půdy Brno. 

CHUDČICE 

Pozemky v katastru obce Chudčice obhospodařuje ZD Čebín, na části pozemků hospodaří 

Zemědělská společnost Veveří, a. s. Část pozemků byla vrácena původním majitelům. 

Živočišná výroba je soustředěna ve středisku ŽV v severozápadní části obce. V obci 

hospodaří dva soukromí zemědělci – pan Janšta a pan Laicman. Procento zornění je vysoké. 


Alternativní zemědělci v k.ú. Chudčice nehospodaří ani není znám tento záměr. Brzdou pro 

rozvoj tohoto způsobu obhospodařování zemědělských pozemků je ZD Čebín a ZS Veveří, a. 

s., které trvají na intenzivním způsobu hospodaření s negativními dopady na krajinu. 


V k.ú. Chudčice byly v roce 2005 zahájeny komplexní pozemkové úpravy. 


Zemědělskou půdu v katastrálním území obce Veverská Bítýška obhospodařuje Zemědělská 

společnost Veveří, a. s. se sídlem ve Veverských Knínicích, zčásti soukromí zemědělci – pan 

Pavel Janšta a pan Jarmil Laicman, kteří využívají i stavební objekty bývalého družstva. Na 

statku Nový Dvůr hospodaří Školní zemědělský podnik Nový Dvůr Veterinární a 

farmaceutické univerzity Brno. Celková výměra zemědělské půdy v katastru činí 703 ha. 


Alternativní zemědělci v k.ú. Veverská Bítýška nehospodaří. Brzdou pro rozvoj tohoto 

způsobu obhospodařování zemědělských pozemků je Zemědělská společnost Veveří, a. s. se 

33

sídlem ve Veverských Knínicích, která trvá na intenzivním způsobu hospodaření 

s negativními dopady na krajinu. 


V k.ú. Veverská Bítýška nebyly komplexní pozemkové úpravy zpracovány ani zahájeny. 

3.10.2. Lesnictví 

KUŘIM 

V katastrálním území města Kuřim je 479,5 ha lesní půdy. Největší část – 190 ha vlastní Lesy 

města Brna, spol. s r. o. Dalšími vlastníky jsou město Kuřim - 172 ha, Lesy ČR, s. p. a drobní 

vlastníci. 


V katastru obce činí výměra lesní půdy 607,2 ha, což představuje bezmála 50 % rozlohy 

území obce. Obec vlastní 233 ha lesů a také v nich samostatně hospodaří. Množství vytěženého 

dřeva z obecních lesů je pro vybudování hospodárného provozu (pila, sušárna, dílny na 

přířezy) k jeho zpracování na polotovary nedostačující. 

CHUDČICE 

V katastrálním území Chudčice je cca 32 ha lesů ve vlastnictví obce. Další část lesních ploch 

je v soukromém vlastnictví. Občané obce Chudčice nejsou v lesích zaměstnáni. 


V lesích katastru obce Veverská Bítýška hospodaří na cca 550 ha lesní půdy Singulární 

společnost vlastníků. V minulosti bylo vykáceno 7 ha lesů. 


KUŘIM 

Mezi malé a střední podniky, které zaměstnávají 20 - 200 zaměstnanců patří v Kuřimi 

KAMPOS, s.r.o., KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM, a.s., Walter, s.r.o., GOOS, spol. s r.o., 

gromathic, s.r.o., ELEKTROBOCK CZ, s.r.o., MICHL JOSEF ING – MOTORSPORT, 

DAHLHAUSEN CZ s. r. o. - Tiskárna, Energo-servis, spol. s r.o., Centrum technických 

služeb Kuřim, s.r.o., Čokoládovny Fikar, s.r.o. a Lesy města Brna, spol. s r. o. 

Pro podnikatelské prostředí města má velký význam i logistické centrum firmy Investa 

International, s. r.o., s více než 40.000 m 2 skladové plochy v areálu průmyslové zóny SEVER. 

Drobné podnikatelské aktivity jsou v zastavěném území města zastoupeny ve značné míře. 


V obci Veverská Bítýška působí kromě velkého podniku Hartmann – Rico a. s. i další firmy: 

Bioster a. s., Pěkný Unimex s. r. o., Sportway spol. s r. o., KOVO, výrobní družstvo, STAFIS, 

firma TEMKOM - Ladislav Staníček, Stolařství Baraš, ROSA CANINA, Karel Šanca - 

INTAP, tiskárna D+H ofset. 


Výrobní a opravárenské služby: soukromá stolařská provozovna v č. p. 89 – Ing. Milan 

Rouča, soukromá stolařská provozovna v č. p. 23 – Jiří Hanák, soukromá stolařská 

34

provozovna v č. p. 39 – Oldřich Kučera, stolařství v areálu ZD – Ing. Jan Pleva, soukromé 

stolařství a pokrývačství v č. p. 5 – Zdeněk Zouhar, zámečnická výroba v č. p. 6 – Ladislav 

Pleskač, topenářská a instalatérská firma Cibulka Stehno v č. p. 100, soukromé sedlářství v č. 

p. 30 – Petr Bém, ELKOL s. r. o. – elektromontážní firma – Oldřich Koláček, velkokapacitní 

zahradnictví pro pěstování okrasné zeleně při ulici Na hrázi – majitelem je firma 

FLORCENTR spol. s r.o. 

CHUDČICE 

Řemeslná činnost je v Chudčicích zastoupena drobnými podnikateli – fyzickými osobami: 

klempíř, 2 provozovny zajišťující vodoinstalace, autoklempíř, 2 autoopravny, malíř-natěrač, 

veterinární lékař, stavební firma. Chybějící aktivity jsou zajišťovány ve Veverské Bítýšce, 

v Kuřimi a v Brně. 

V poměru k velikostem obcí a stísněným prostorovým možnostem jsou v malých obcích 

zastoupeny výrobní provozovny v odpovídající míře. Výrobní objekty jsou vklíněny do 

obytné zástavby a ostatních funkčních ploch, bez možností územního rozvoje. Z hlediska 

životního prostředí dochází v nejbližší obytné zástavbě k narušení hlukem a pachem, avšak 

většinou pouze v únosné míře. 

Pro rozvoj místní výroby je možné využít hospodářské objekty dřívějších zemědělských 

usedlostí, pokud nebudou používány opět pro zemědělskou výrobu. Technický stav a stavební 

objem ve většině případů vyžaduje rekonstrukci. 



3.12.1. Rozvojové plochy pro podnikání 

KUŘIM 

Plochy výroby, skladování a distribuce 

Kromě stávajících ploch, které se dají využít k přestavbě nebo dostavbě původních objektů 

jsou ve městě dvě hlavní rozvojové lokality při severním a západním okraji města: 

• Lokalita Blanenská 

Rozvojová plocha pro čistou výrobu a montáž situovaná v severní části města, jižně pod 

silnicí Blanenská, která je již zčásti zastavovaná konkrétními podnikatelskými subjekty. 

• Lokalita státní statek 

Rozvojová plocha je navržena v západní části města směrem k Moravským Knínicím, 

navazuje na areál bývalého státního statku. Výstavba v této lokalitě je podmíněna výstavbou 

rychlostní komunikace R 43. 

• Lokalita TOS sever 

Rozvojová plocha navazuje na stávající výrobní zónu TOS, a.s. a Prefy, a.s. v severní části 

města. Výhodou této lokality je možnost napojení na železniční vlečku. 

Plochy občanského vybavení a služeb 

35

• Lokalita státní statek 

Lokalita se nachází v jihozápadní části města při komunikace do Moravských Knínic, která je 

zčásti zastavována konkrétními podnikatelskými subjekty. 

• Lokalita Tyršova 

Lokalita navržena pro drobnější areály služeb pro motoristy na vstupu do města. 

• Lokalita Záhoří do klínů 

Rozsáhlá územní rezerva pro komerční využití při silnici I/43, která bezprostředně navazuje 

na rozvojovou plochu pro bydlení v rodinných domech. 

• Lokalita Zadní mezihoří 

Rezerva pro dopravní zařízení a služby motoristům při silnici I/43 v jihovýchodní části města. 


Pro rozvoj podnikatelských aktivit jsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy při 

východním okraji zastavěného území v sousedství rychlostní komunikace R 43. 

CHUDČICE 

Pro obec Chudčice rozvojové plochy pro podnikání vytipovány nejsou. Podnikatelskou 

činnost lze rozvíjet v zemědělských hospodářských objektech, které ZD Čebín využívá pouze 

zčásti. 


Obec Veverská Bítýška nemá vytipovány rozvojové plochy pro podnikání ani o dalším 

rozšiřování podnikatelských ploch neuvažuje. 

3.12.2. Nevyužívané průmyslové a zemědělské areály 

KUŘIM 

V Kuřimi není nevyužívaný průmyslový areál. Na stávajících plochách průmyslových areálů 

lze realizovat přestavbu nebo dostavbu původních objektů. Areál bývalého Státního statku 

vlastní soukromý podnikatel, který zde hodlá uskutečňovat svoje podnikatelské záměry. 


Průmyslové ani skladové areály v obci nejsou. 

CHUDČICE 

V Chudčicích není nevyužívaný průmyslový areál, rozvoj podnikatelské činnosti lze 

realizovat v části zemědělských hospodářských objektů ZD Čebín. 


Nevyužívaný průmyslový areál se v obci Veverská Bítýška nenachází. 

3.12.3. Neprůmyslové deprimující zóny 

Neúnosnou zátěž životního prostředí by pro mikroregion znamenala případná realizace 

rychlostní komunikace R 43, ve variantě vedené dotčeným územím. 

Mezi neprůmyslové deprimující zóny řadíme i plochu kalového pole slévárny v Kuřimi. 

36

3.13 Trh práce 

Míra nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov je dlouhodobě pod celostátním průměrem i pod 

průměrem Jihomoravského kraje. Bezprostřední blízkost moravské metropole činí z jejího 

zázemí vysoce atraktivní místo pro širokou škálu investičních příležitostí. Město Kuřim se 

svým správním obvodem zaujímá zvláštní postavení na trhu práce i v rámci okresu Brnovenkov. 

Dokladem je následující tabulka. 

Tabulka: Nezaměstnanost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností 

Jihomoravského kraje k 31. 12. 2004 (zdroj ČSÚ) 

Počet obcí 

Uchazeči o 

zaměstnání 

neumístění 


37 

Uchazeči na 1 

volné pracovní 

místo 

Registrovaná míra 

nezaměstnanosti 

v % 

Kraj JMK celkem 647 66 207 19,2 11,65 

v tom : 

Blansko 43 2 297 7,9 8,44 

Boskovice 73 2 456 40,9 10,28 

Brno 1 20 890 19,0 10,74 

Břeclav 17 3 767 20,3 12,12 

Bučovice 20 1 025 53,9 13,09 

Hodonín 18 5 411 22,9 17,02 

Hustopeče 28 1 800 25,4 10,61 

Ivančice 16 1 126 7,8 10,36 

Kuřim 10 657 6,6 7,25 

Kyjov 42 4 228 47,0 15,70 

Mikulov 17 1 610 28,8 15,73 

Moravský Krumlov 33 1 547 48,3 14,11 

Pohořelice 13 808 67,3 13,00 

Rosice 24 1 000 9,8 9,33 

Slavkov u Brna 18 891 20,7 8,88 

Šlapanice 40 1932 18,1 7,55 

Tišnov 35 817 24,0 8,22 

Veselí nad Moravou 22 3 014 35,5 15,15 

Vyškov 42 2 815 24,3 10,90 

Znojmo 111 6 955 15,6 15,34 

Židlochovice 24 1 161 9,8 8,59 

Vzhledem k dominantnímu postavení Kuřimi a charakteru jeho správního obvodu je 

oprávněný předpoklad, že uvedené celkové údaje o nezaměstnanosti charakterizují i 

Mikroregion Kuřimka.

Současná relativně nízká míra nezaměstnanosti ve městě i regionu je v prvé řadě důsledkem 

poměrně úspěšné restrukturalizace zdejšího nejvýznamnějšího průmyslového podniku 

uplynulých desetiletí TOS KUŘIM – OS, a.s., úspěšně realizovaných nových investic (TYCO 

Electronics Czech, s.r.o., Walter,s.r.o.) i značné nabídky širokého spektra dalších pracovních 

příležitostí ve snadno dostupném městě Brně. Nosným ekonomickým sektorem je tedy 

v současnosti průmyslová výroba, z velké míry ovládaná zahraničním kapitálem. Je nutné 

podrobněji vyhodnotit roli místních malých a středních podniků, zejména v sektoru služeb. 

V úvahách o budoucnosti a v konfrontaci s ekonomickým vývojem ve vyspělých státech je 

třeba se zamyslet nad tím, jak mohou ovlivnit místní trh práce stále intenzivněji se prosazující 

celospolečenské tendence a z nich vyplývající změny v charakteru práce. A to s použitím 

odborné analogie i za cenu nepřesností budoucího scénáře. Konkrétní změny v pracovních 

podmínkách budoucích obyvatel konkrétního území je prakticky nemožné předvídat, protože 

vývoj vědeckotechnických, makroekonomických a politických determinant sféry práce 

pokračuje tak rychle a vyznačuje se tak neočekávanými zvraty, že nelze jinak. 

Podle zahraničních odborníků se na trhu práce nejvýznamněji uplatní tyto vlivy (tendence): 

• Série převratných vědeckých objevů ve fyzice, informatice a biologii a na ně 

navazující aplikační postupy. Superprůmyslová revoluce (nové technologie, 

kybernetika atd.). Zkracování cesty od objevu do praxe. Podle amerického futurologa 

A. Tofflera (1970) jsou v praxi hlavním motorem pokroku nové technologie a 

urychlovačem (pohonnou směsí) nové vědomosti, což se potvrzuje. 

• Konzumní orientace společnosti, vznik a rozvoj nových služeb a zásadní změny jejich 

obsahu. Bill Gates (1997) tvrdí , že v budoucnosti vzniknou nová povolání související 

hlavně se sférou služeb (v první řadě ve vzdělávání, v sociální oblasti a poskytování 

zábavy, kam spadá i cestovní ruch). Ve stejném duchu se obracejí na svoje členské 

státy i výzvy Evropské unie, aby vytvářely pracovní místa právě v těchto oblastech a 

tak přispívaly k podpoře jednotné politiky zaměstnanosti. 

Změny ve struktuře pracovních míst se nutně projeví další specializací a vznikáním a 

zanikáním profesí, s následnou fluktuací zaměstnanců, nutností rekvalifikace a permanentního 

vzdělávání. Konkrétní dopad je nutné očekávat i v řešeném mikroregionu, především 

v Kuřimi. Zejména v průmyslu zákonitě dojde k redukci počtu pracovních sil ve výrobním 

procesu. Nové postupy umožní omezení na vysoce kvalifikované odborníky údržby a 

kontroly, řízení a marketingu. Také nelze vyloučit přesun zahraniční firmy do oblastí 

s levnější pracovní silou. 

Naopak ve službách, kde je nutný osobní styk s klientelou, například v cestovním ruchu, se 

otevírá prostor pro vytváření nových pracovních příležitostí. 

38

3.14. Doprava 

3.14.1. Vymezení území – širší dopravní vztahy 

3.14.1.1. Silnice 

Obce mikroregionu Kuřimka jsou vzájemně propojeny silnicí II/386 Kuřim – Veverská 

Bítýška – Ostrovačice, která je pro ně společným dopravním prvkem. Touto silnicí jsou obce 

připojeny v Ostrovačicích na tranzitní tah dálnice D 1 Praha - Brno – Vyškov – Kroměříž – 

Zlín – st. Hranice SR, a to mimoúrovňovou všesměrnou křižovatkou Exit 178 Ostrovačice. 

Veverská Bítýška je od této křižovatky vzdálena cca 10 km. 

Silnice II/386 je přibližně vedena údolím potoka Kuřimka, který překonává několika 

přemostěními a pod Veverskou Bítýškou se vlévá do řeky Svratky. Řeku Svratku překonává 

silnice II/386 rovněž mostem pod Veverskou Bítýškou. 

Severně Kuřimi je II/386 připojena na silnici I/43 Brno - Svitavy - Králíky - st. hranice 

s Polskem. V Kuřimi silnice II/386 křižuje silnici II/385 Nové Město na Moravě - Tišnov - 

Česká a je na ni připojena silnice III/3646 Bystrc - Jinačovice - Kuřim. Silnice II/385 je 

připojena na I/43 u sousední obce Česká. 

Silnice I/43 je v zájmovém území nejvýznamnějším silničním tahem, spojuje Jihomoravský 

kraj s krajem Pardubickým, Královehradeckým a Olomouckým. Silnice má význam i 

mezinárodní, je vedena pod označením E 461 v evropské silniční síti a v silniční síti nových 

členských zemí EU s označením TINA. Je součástí severojižní dopravní evropské trasy. 

Rozsáhlou změnou v dopravní obslužnosti zájmového území bude realizace stavby rychlostní 

silnice R 43 Brno - Kuřim - Sebranice – křižovatka R 35. R 43 bude procházet katastrálním 

územím Moravských Knínic a Kuřimí, zasáhne do vedení tras silnic II/386 a II/385. Silnice 

II/386 pak bude spojkou mezi dálnicí D 1 a R 43 v území mezi Rosicemi a Kuřimí. 

Zásadním úkolem R 43 bude propojení rychlostní silnice R 52 jižně Brna a R 35 u Moravské 

Třebové. R 43 bude součástí nejvyšší transevropské dálniční sítě. Současné dopravní zatížení 

zastavěných území měst a obcí, kudy prochází, bude převedeno z trasy I/43 na rychlostní 

silnici R 43. Na nové trase bude možno zástavbu ochránit protihlukovými opatřeními. 

Stále ještě se posuzuje možnost vedení R 43 tzv. Boskovickou brázdou, urbanizovaným 

prostorem mezi Ostrovačicemi, Veverskou Bítýškou a Chudčicemi. Realizace v této poloze 

by měla zásadní negativní vliv na rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území mikroregionů 

"Kuřimka"a "Svazek obcí Panství hradu Veveří", které je zázemím pro obyvatele Brna. Byly 

by zasaženy přírodní a kulturní hodnoty území, přičemž by trasa dopravně nesloužila pro 

odlehčení některých částí Brna zatížených dopravou ve směru sever - jih. 

Posouzením dopravní intenzity v jednotlivých obcích mikroregionu, které leží na silnici 

II/386, můžeme konstatovat, že mimo Kuřim je stav intenzity dopravy setrvalý, bez větších 

výkyvů. Pravděpodobně je to výrazným snížením intenzity zemědělské dopravy způsobené 

útlumem zemědělství, které se částečně nahradilo osobní dopravou způsobenou nárůstem 

automobilizace. 

39

Výrazný nárůst intenzity dopravy z Kuřimi ve směru na Tišnov a Jinačovice a z centra města 

na I/43 je třeba vzít na vědomí. Řešení je možné výstavbou R 43 v původní trase "Německé 

dálnice" a vybudováním severní tangenty města Kuřimi. 

3.14.1.2. Železnice 

Zastavěným územím města Kuřim a jeho katastrálním územím je vedena železniční trať č. 

250 (Praha) - Havlíčkův Brod – Křižanov – Brno – Břeclav – Kúty a zpět. Železniční trať je 

dvoukolejná, elektrifikovaná. Trať je součástí doplňkové sítě evropských komunikací TINA. 

Těleso tratě je v území stabilizováno, dělí Kuřim na dvě části a je pro město dopravní 

barierou, ovlivňující jeho stavební rozvoj. V centrální části města je stanice Kuřim. 

Ze západního zhlaví vychází železniční vlečka v délce cca 3 km do průmyslové zóny na 

severním okraji města. Ze stejného zhlaví vycházela v minulosti železniční trať vedená z 

Kuřimi do Veverské Bítýšky; navazovala na tzv. Tišnovku, která byla v padesátých letech 

rovněž zrušena a provoz převeden na nově vybudované těleso tratě Brno - Havlíčkův Brod. 

Těleso tratě do Veverské Bítýšky je z velké části v území zachováno a počítá se z využitím 

pro turistické a cykloturistické účely. 

3.14.1.3. Lodní doprava 

V letní turistické sezóně provozuje Dopravní podnik města Brna po hladině Brněnské 

přehrady lodní dopravu, s návazností na obec Chudčice a Veverská Bítýška. Konečná stanice 

lodní dopravy je na levém břehu před mostem na silnici II/386, je však mimo katastrální 

území obou obcí. V zimním období jsou přístavní mola odstraněna a uložena do doků 

v Bystrci, na březích zůstane pouze betonové schodiště. 

3.14.2. Komunikace v obcích 

KUŘIM 

Silnice 

Město Kuřim bylo i v minulosti křižovatkou silnic II/386, II/385 a III/3646. Severně obce 

prochází silnice I/43 Brno - Svitavy - Králíky - st. hranice s Polskem, na kterou je připojena 

silnice II/386. Tato křižovatka je místem častých těžkých nehod, její rozhledové pole je 

omezeno směrovým obloukem na I/43 a šikmým zaústěním II/486. Křižovatka II/486 s I/43 

bude upravena jako mimoúrovňová v odsunuté poloze v souvislosti s vybudováním severní 

tangenty a všesměrné křižovatky v prostoru severozápadně Kuřimi na nové trase R 43. 

Průjezdný úsek všech silnic je mimo křižovatky II/386 Kuřim – Veverská Bítýška – 

Ostrovačice s II/385 Nové Město na Moravě - Tišnov - Česká a III/3646 Bystrc - Jinačovice - 

Kuřim celkem bez výrazných závad. Kapacita silnic však není v průjezdném úseku dostatečná 

na projíždějící počet aut a dochází, zejména na křižovatkách, ke zpomalení nebo zastavení 

plynulého dopravního proudu a ke vzdutí dopravního proudu před křižovatkami. 

Je nutno zvážit úpravu křižovatky silnic II/386 a 385, tj. ulic Tyršova - Tišnovská - nám. 9. 

Května, která bude směřovat k její dopravní bezpečnosti jak motoristů, tak chodců. Rovněž 

křižovatka silnic II/385 a II/386, tj. ulic Zámecká a Tišnovská, zasluhuje prověření organizace 

dopravy, pohybu chodců a celkového uspořádání, i když výhledově po vybudování R 43 

částečně ztratí svůj význam. Je třeba však zvážit rozvoj města, který může být i směrem k 

tělesu rychlostní komunikace, pokud budou vybudovány protihluková opatření. 

40

Při vjezdu do Kuřimi od Brna na II/385 byla vybudována malá okružní křižovatka, která řeší 

připojení parkovišť dvou velkokapacitních prodejen, benzinového čerpadla a několika 

místních komunikací. Rovněž byla nuceně snížena rychlost v klesání aut přijíždějících do 

města. 

Město Kuřim vzhledem ke své poloze v zemědělsky obdělávané krajině a k poloze na 

křižovatkách frekventovaných silnic nemůže sloužit jako místo rozvoje cestovního ruchu, ale 

může poskytovat významné služby turistům jako (ubytování, občerstvení aj.) a je 

východiskem značených cest turistů a cyklistů. Od turisticky atraktivního území CHKO 

Moravský kras odděluje město zatím silnice I/43; po vybudování R 43 se tato bariéra částečně 

odstraní a silnice I/43 se může stát vhodnou dopravní trasou do Moravského krasu i pro 

cyklisty. Bude možno zvážit vyčlenění cyklistického pruhu ze šířky silnice. Jižně Kuřimi je 

Přírodní park Baba, přístupný ze silnice III/3646, anebo z místních a účelových komunikací. 

Přírodní park Podkomorské lesy je z města přístupný po silnici II/386 v obcích mikroregionu 

Chudčice, Moravské Knínice Veverská Bítýška. 

Místní komunikace 

V období kolonizace byla historická trasa silnice II/386 obestavěna zemědělskými usedlostmi. 

Tato historická zástavba pod zámeckým návrším je stabilizována. Po vybudování železnice 

došlo k výraznému stavebnímu rozvoji města, a to již formou městské uliční zástavby. Místní 

komunikace jsou realizovány pravoúhlým systémem, konstrukce je osazena mezi obrubníky a 

většina místních komunikací je vybavena chodníky pro pěší. 

Některé úseky místních komunikací nemají návrhové prvky dle normy a slouží výhradně pro 

pěší a dopravní obsluhu bydlících. Proto navrhujeme zvážit přebudování některých místních 

komunikací na zklidněné obytné ulice s úpravou v celé šíři mezi stavebními pozemky, 

případně je vybavit novým mobiliářem vč. nového stylového veřejného osvětlení. Úprava 

zvýší komfort obyvatel. 

Problémem jsou místní komunikace po kterých je provozována hromadná doprava IDS, tj. 

zejména ulice Nádražní a Zahradní, chybí propojení s místní částí Podlesí místními 

komunikacemi, v současnosti je propojení po silnicích II/386 a I/43, které je pro vnitřní 

provoz města nevhodné, a vzhledem k velké intenzitě dopravy na silnicích nebezpečné. 

Současně s místní komunikací je nutno řešit i propojení pro cyklisty. 

Účelové komunikace 

Z Kuřimi je vedeno několik účelových komunikací zpevněných i nezpevněných, které slouží 

k dopravní obsluze zemědělsky obdělávaných pozemků a lesních komplexů. Silnice I/43 a 

těleso železniční tratě jsou v krajině barierou, kterou je nutno řešit v souvislosti se stavbou 

nové trasy R 43. Po realizaci R 43 bude možno řešit překonání tělesa silnice I/43 v nových 

polohách tak, aby účelové komunikace mohly sloužit pro turistiku a případně cyklistiku, pro 

vytyčení nových tras. 

Účelové komunikace vedoucí do sousedních obcí ( Malhostovice, Nuzířov, Čebín) slouží k 

propojení s mikroregionem Čebínka. Jejich význam je třeba posílit opravou jejich 

technického stavu. 

V zájmu zvýšení prostupnosti krajiny a snížení její eroze je nutno zvážit možnou obnovu 

některých rozoraných polních cest. Jedná se o původní polní cesty, které byly rozorány a 

zůstaly v majetku města. Je třeba vyhledat možnost propojení obcí mikroregionu účelovými 

41

komunikacemi, které by mohly sloužit pro vedení cyklotras a turistických tras. Ke zlepšení 

kvality cestní sítě je třeba zvážit a vytipovat účelové komunikace vhodné k opravě zpevněním 

vozovky. 

Doprava v klidu 

Ve městě je dle pasportu místních komunikací 700 parkovacích míst, což je asi 50% potřeby. 

Nejtíživější je situace ve starší zástavbě rodinnými domy, kde se parkuje na komunikacích. Je 

třeba vyvíjet tlak na budování garáží či parkovacích stání na vlastním pozemku a nebo ve 

vlastním objektu. Tato zásada se týká jak soukromých osob, tak i firem. 

Je třeba zvážit doplnění parkovišť u východisek turistických a cykloturistických tras na okraji 

města a u občanského vybavení sloužícího turistickému ruchu, kde vzhledem k nárůstu 

motorizace je parkovacích míst rovněž nedostatek. Pro řešení je nutné posoudit stav 

parkování u jednotlivých objektů občanského vybavení. 

Chodníky pro pěší 

Podél silnic jsou chodníky vybudovány jednostranně a i oboustranně. Vzhledem k tomu, že 

Kuřim je město plošně rozsáhlé, je nutno budovat pěší spojky městem i mimo trasy místních 

komunikací. Problémem, který je nutno řešit, je překonání bariery tělesa železniční tratě. 

Chybí dostatečné propojení pro pěší a případně cyklisty s místní částí Podlesí. 

Tabulka: Intenzita dopravy ve městě Kuřim 

těžká doprava voz/24 hod intenzita dopravy voz/24 hod 

Místo sčítání Rok 2000 Rok 2005 Rok 2000 Rok 2005 

III/385 

6 -2391 

( ul. Tyršova) 

- 

1458 13141 11995 

III/385 

- 

6 - 2392 

( ul. Tišnovská) 

2281 14519 13890 

III/385 

- 

6 - 2393 (u statku 

na Tišnov) 

2836 10081 14820 

II/386 

6 - 1701 

(ul. Legionářská) 

- 

1416 7259 8633 

II/386 

6 - 4681 

(ul. Zámecká) 

- 

1518 3288 5434 

Porovnáním naměřených hodnot v roce 2000 a 2005 můžeme konstatovat, že došlo 

k výraznému nárůstu intenzity dopravy ve směru na Tišnov a na Jinačovice, Moravské 

Kníníce, tj. na západním okraji města. Ve směru na Brno do České a na ul. Tyršově, v centru 

města došlo k mírnému poklesu. Z Kuřimi na I/43 pak došlo k mírnému nárůstu. Z tohoto 

rozboru vyplývá, že je třeba dopravně řešit západní okraj města ve směru na Tišnov a z 

centra na I/43. 

42


Silnice 

Obec leží na křižovatce silnic II/386 Kuřim – Veverská Bítýška – Ostrovačice s III/3861 

Moravské Knínice - Čebín. Silnice jsou historicky v průjezdném úseku fixovány ve své 

poloze zástavbou. Na trase silnice II/386 jsou malé poloměry směrových oblouků a 

křižovatka silnic má v rozhledovém poli umístěn objekt kostela a obecního úřadu. 

Katastrálním územím obce je držena územní rezerva pro vedení rychlostní silnice R 43, která 

prochází územím přibližně ve směru severojižním severovýchodně od obce. Na rozdíl od 

vedení původního tělesa tzv. Hitlerovy dálnice je nový návrh v odsunuté poloze dále od obce. 

Silnice II/386 bude nad R 43 převedena nadjezdem a je držena územní rezerva pro obchvat 

II/386 jižně obce. Realizací obchvatu budou vyřešeny dopravní závady v obci, tj. křižovatka 

silnic a malé poloměry směrových oblouků. 


V obci je nepříliš rozsáhlá síť místních komunikací, navázaných na silnice, které vznikly 

přebudováním z polních cest. Mimo zastavěné území zase jako polní cesta pokračují. Na 

jihozápadním okraji obce vznikla lokalita nové výstavby s novými trasami místních 

komunikací. 

Některé úseky místních komunikací nemají návrhové prvky dle normy a proto navrhujeme 

zvážit jejich přebudování na zklidněné obytné ulice s úpravou v celé šíři mezi stavebními 

pozemky, případně je vybavit novým mobiliářem vč. nového stylového veřejného osvětlení. 

Úprava zvýší komfort obyvatel. 


Z obce je vedeno několik účelových komunikací typu polních a lesních cest, které navazují na 

místní komunikace. Důležité jsou zpevněné účelové komunikace vedené západním a 

jihozápadním směrem do areálu bývalé vojenské střelnice a do obory na levém břehu 

přehrady. 

Směrem na Jinačovice je vybudována v rámci pozemkových úprav zpevněná účelová 

komunikace, která částečně slouží jako značená turistická trasa. Ve směru na Chudčice a 

Rozdrojovice je třeba vytipovat možnost využití účelových komunikací jako značené 

turistické a cyklistické trasy. 

Ke zlepšení kvality cestní sítě v krajině je třeba zvážit a vytipovat účelové komunikace, 

vhodné k opravě zpevněním vozovky. 


Vzhledem ke stísněnosti zástavby, malé šířce ulic a malých ploch veřejných prostranství jsou 

v obci minimální plochy parkovišť u objektů občanského vybavení. Pro parkování u hřbitova 

je zřízen parkovací pruh. Plochy a vjezdy na ulici Kuřimské ze silnice II/386 je možno využít 

pro parkování vozidel jednotlivých majitelů usedlostí. Je třeba zvážit doplnění parkovišť 

u východiska turistických a cykloturistických tras na okraji obce, kde by bylo možno zřídit 

informační a odpočinkové místo pro turisty. 

43

V případě využívání bývalé vojenské střelnice jako turistické a sportovní základny pro 

mikroregion a pro cestovní ruch je třeba posoudit v návrhové části elaborátu zajištění 

parkovacích míst pro motorizované turisty. 


V obci jsou vybudovány podél silnice chodníky alespoň jednostranně. Je třeba případné 

chybějící úseky chodníků dobudovat dle šířkových možností ulic. Dobudování chodníků 

umožní vymezení a úpravu pozemků přilehlých silnici, čímž se celkově zlepší vzhled obce. 

Pro pohyb v krajině je nutno vytipovat vhodné pěší trasy v souvislosti s eventuálním 

budováním turistické a sportovní základny v areálu bývalé vojenské střelnice. 

Tabulka: Intenzita dopravy v obci Moravské Knínice 



II/386 

6 - 4680 

- 

291 

1563 

1507 

Porovnáním naměřených hodnot v roce 2000 a 2005 můžeme konstatovat, že k nárůstu 

intenzity dopravy téměř nedošlo, stav je setrvalý. Sčítací místo je mezi obcemi Moravské 

Knínice a Chudčice. Oproti tomu je v obci subjektivně pociťováno značné zvýšení intenzity 

dopravy, zejména osobní, ale i těžké nákladové dopravy. 

CHUDČICE 

Silnice 

Obcí Chudčice prochází ve směru sever - jih silnice II/386, která propojuje Ostrovačice 

s dálnicí D 1 a Kuřim se silnicí I/43, výhledově s R 43. Trasa je územně fixována parcelací 

pozemků a zástavbou, v průjezdném úseku je několik dopravních závad způsobených 

směrovými oblouky malého poloměru. Zástavba kolem ní tvoří ulicovou náves. Pozemky 

přilehlé silnici jsou vymezeny oboustranným chodníkem. 

Historická náves Chudčic byla založena rovněž jako ulicová podél silnice III/3862 Chudčice 

– spojka, která je vedena ve směru jihovýchod - severozápad. Křižovatka obou silnic je 

dopravní závadou, pro jejíž řešení je uvolněn přilehlý pozemek. Úprava této křižovatky 

umožní i dobudování chodníku, který částečně chybí. 

Západně obce je vedena silnice III/38529 Veverská Bítýška – Čebín – Malhostovice ve směru 

sever - jih. I podél ní již vzniká obytná zástavba. Plochy pozemků přilehlých k silnicím jsou 

upraveny jednotlivými majiteli nemovitostí. 


V obci je pouze několik místních komunikací, zástavba je většinou dopravně obsloužena 

silnicemi. Krátké úseky místních komunikací nemají návrhové prvky dle normy a proto 

navrhujeme zvážit jejich přebudování na zklidněné obytné ulice s úpravou v celé šíři mezi 

stavebními pozemky, případně je vybavit novým mobiliářem vč. nového stylového veřejného 

osvětlení. Úprava zvýší komfort bydlení obyvatel i turistů. 

44


Vzhledem k absenci místních komunikací, je z obce vedeno minimum účelových komunikací. 

Po východním okraji zástavby je zachováno těleso bývalé železniční tratě z Kuřimi do 

Veverské Bitýšky, které je využito pro vedení cykloturistické trasy a bude doplněno 

turistickým mobiliářem, tj. informačních a odpočinkových míst. Je nutno zvážit možnou 

obnovu některých účelových polních cest pro zvýšení prostupnosti krajiny a snížení její 

eroze. 

Je třeba vyhledat možnost propojení obcí mikroregionu účelovými komunikacemi, které by 

mohly sloužit pro vedení cyklotras a turistických tras a vytipovat účelové komunikace vhodné 

k opravě zpevněním vozovky. 


V obci jsou parkoviště u objektů restaurací (Pod horkou, U Pavlíčků), koupaliště a u obecního 

úřadu. Je třeba zvážit doplnění u sportovního areálu, případně kaple, u začátku křížové cesty a 

u východiska turistických a cykloturistických tras na okraji obce. Pro lodní dopravu, která 

končí u mostu přes Svratku, je nutno rovněž zvážit případně záchytné parkoviště. 


V obci jsou s výjimkou krátkých úseků chodníky vybudovány oboustranně podél silnic. Větší 

pohyb chodců je mezi přístavištěm a obcí a ve směru na Veverskou Bítýšku. Z důvodu 

bezpečnosti chodců z řad obyvatel, chatařů a turistů je nutno i zde jednostranně chodník 

vybudovat. Na jižním konci obce je vozovka silnice zúžená a jsou zde dva protisměrné 

oblouky malého poloměru, které bezpečnostní situaci chodců ještě zhoršují. V době turistické 

sezóny předpokládáme v tomto úseku další zvýšení pohybu chodců. 

Tabulka: Intenzita dopravy v obci Chudčice 



II/386 

6 - 4680 

- 

291 

1563 

1507 

Porovnáním naměřených hodnot v roce 2000 a 2005 můžeme konstatovat, že téměř nedošlo 

k nárůstu intenzity dopravy, stav je setrvalý. Sčítací místo je mezi obcemi Moravské Knínice 

a Chudčice. 


Silnice 

Obec Veverská Bítýška leží na křižovatkách silnic II/386 Kuřim – Veverská Bítýška – 

Ostrovačice, III/38529 Veverská Bítýška – Čebín – Malhostovice, III/3865 Veverská Bítýška 

- Maršov - Deblín a III/3866 Veverská Bítýška – Hvozdec – Nový Dvůr. Křižovatky jsou 

dopravní závadou, v rozhledovém poli křižovatky silnic II/386 s III/38529 je umístěn kostel a 

objekt školy. 

V rozhledovém poli křižovatky II/386 s III/3866 jsou objekty usedlostí, které jsou 

stabilizovány ve své původní historické poloze a kaštan se silným kmenem. Prostor pro 

45

úpravu uspořádání a organizaci obou křižovatek v centrální části obce není, vzhledem k tomu, 

že historická náves "Na městečku", je stabilizována ve své původní historické poloze zřejmě 

již z období kolonizace v tehdy již dostačující podobě. 

V průjezdném úseku má silnice II/386 u kostela směrový oblouk malého poloměru. 

Křižovatka s III/38529 je řešena dopravním značením. Rovněž tak silnice III/3865 je vedena 

v centrální části obce směrovým obloukem malého poloměru a z obce na Lažánky překonává 

velký výškový rozdíl až cca 14%, který je rovněž dopravní závadou. Pokud nebude vedena 

silnice v jiné poloze není možno dopravní závady řešit. 

Vzhledem k výrazné úloze obce v turistice a rekreaci je třeba v návrhové části strategie zvážit 

možnost řešení problému křižovatek a založit jeho řešení jako územní rezervu v Územně 

plánovací dokumentaci. Obec je se svou vybaveností a službami cílem cyklistů a turistů od 

jara do podzimu a celoročně je Veverská Bítýška centrem služeb pro majitele chat v údolí 

řeky Svratky a Bílého potoka. I v zimním období pokud je sníh, je obec východiskem běžkařů 

do údolí Bílého potoka. Z toho vyplývá velký pohyb chodců a cyklistů a potřeba parkování. 


V obci je rozsáhlá síť místních komunikací založených pravoúhlým systémem mezi ulicí 

Hvozdeckou (III/3866) a Na Bílém potoce. Dále byly místní komunikace založeny jako 

nábřežní podél Svratky, to jsou ulice Marušky Kudeříkové, Pod horkou, Nádražní, Za řekou 

po levém břehu a po pravém břehu jsou to ulice Nábřežní, Pavla Perky, U hřiště, Tejny. 

Rovněž podél Bílého potoka se rozvíjela výstavba. 

Obec má významnou výrobní zónu (Hartmann Rico a Bioster) dopravně přístupnou z ulice 

Tejny a V Brance (III/3865). Doprava je z výrobních areálů vedena místními komunikacemi 

na silnici II/386 přes centrální část obce, která slouží zejména pěším. Po silnici III/3865 je 

z Lažánek ještě vedena část dopravy z místního kamenolomu. 

Ulice Na Bílém potoce, Tejny, V brance, M. Kudeříkové pokračují mimo zastavěnou část 

jako významné účelové komunikace. 

Některé úseky místních komunikací nemají návrhové prvky dle normy a proto navrhujeme 

zvážit jejich přebudování na zklidněné obytné ulice s úpravou v celé šíři mezi stavebními 

pozemky, případně je vybavit novým mobiliářem vč. nového stylového veřejného osvětlení. 

Úprava zvýší komfort obyvatel i případných turistů. 


Z obce je vedeno několik účelových komunikací typu polních a lesních cest, které navazují na 

místní komunikace. Jsou to ulice Tejny, M. Kudeříkové, Na Bílém potoce, Nádražní a Za 

řekou, které pokračují jako účelové komunikace údolím Svratky a Bílého potoka. 

Důležité jsou účelové komunikace vedené k sousedním obcím, a to do Hvozdce, Sentic, 

Chudčic, Moravských Knínic.Po nich bude možno doznačit turistické a cykloturistické trasy, 

které obec propojí do Přírodního parku Údolí Bílého potoka a Podkomorských lesů. 

Pro zvýšení prostupnosti krajiny a snížení její eroze je nutno v návrhové části strategie zvážit 

možnou obnovu některých účelových polních a lesních cest. Jedná se o původní polní cesty, 

které byly rozorány a zůstaly případně v majetku obce. 

46

Ke zlepšení kvality cestní sítě je třeba zvážit a vytipovat účelové komunikace vhodné 

k opravě formou zpevnění vozovky, po nichž budeme trasovat cykloturistické značení. 


V obci jsou plochy parkovišť u objektů občanského vybavení. Je třeba vyvíjet tlak na 

budování garáží či parkovacích stání na vlastním pozemku a nebo ve vlastním objektu. Tato 

zásada se týká jak soukromých osob, tak i firem. V souvislosti s úpravou ploch přilehlých 

k silnici a komunikacím, které se budou navrhovat v dalším stupni dokumentace, bude 

vytipována i možnost doplnění parkovacích míst dle konkrétní potřeby. 

Je třeba zvážit doplnění parkovišť u východiska turistických a cykloturistických tras na okraji 

obce, kde by bylo možno zřídit informační a odpočinkové místo pro turisty. 


V obci jsou vybudovány podél silnic jednostranné i oboustranné chodníky. Je třeba chybějící 

úseky dobudovat dle šířkových možností ulic. Dobudování chodníků umožní vymezení a 

úpravu pozemků přilehlých silnici, čímž se celkově zlepší vzhled obce. 

Obec Veverská Bítýška je plošně rozsáhlá, má charakter městské zástavby a proto je nutno 

v dalším stupni dokumentace zvážit možnost vybudování pěších a cyklistických tras jako pěší 

zkratky obcí. 

V návrhové části je třeba se zabývat i revitalizací starších tras z obce k přístavišti lodní 

dopravy u mostu přes Svratku nebo budování nové cykloturistické trasy k přístavišti. 

Tabulka: Intenzita dopravy v obci Veverská Bítýška 



II/386 

6 - 4670 (jižně 

obce) 

- 

472 

2298 

2524 

Porovnáním naměřených hodnot v roce 2000 a 2005 můžeme konstatovat, že v mezidobí 

došlo k mírnému nárůstu intenzity dopravy. 

3.14.3. Dopravní obslužnost mikroregionu - hromadná doprava 

3.14.3.1. Autobusová doprava 

Autobusové linky ve všech obcích jsou provozovány dopravci: 

BODOS bus a. s. Boskovice, ADOSA a. s. Rosice, ČSAD Tišnov, Tourbus a. s. Brno. 

Obce jsou zařazeny do systému integrované dopravy Jihomoravského kraje, jejich dopravní 

obslužnost je většinou nadstandardní, jinak viz poznámky u jednotlivých obcí. 

47

KUŘIM 

Číslo linky a název 

680 880 Jevíčko-Velké Opatovice- 

Boskovice-Brno 

680 882 Trpín-Olešnice-Kunštát-Lysice- 

Černá Hora-Brno 

710 050 Velké Opatovice - Letovice - 

Brno 

710 055 Velké Opatovice-Vanovice- 

Letovice-Svitávka-Brno 

710 771 Rájec-Jestřebí-Kuřim 

710 840 Lysice-Černá Hora-Brno 

710 841 Kunštát-Lysice-Brno 

710 911 Boskovice-Černá Hora-Brno 

720 050 Brno - Kuřim 

720 060 Brno-Kunštát-Olešnice-Bystré- 

Polička 

720 065 Brno-Kunštát-Olešnice-Bystré- 

Polička 

720 068 Brno-Lipůvka-Býkovice- 

Lysice/Letovice 

720 260 Brno-Svitavy-Hr.Králové- 

Vrchlabí-Špindl.Mlýn-Náchod-Pec 

p.Sněžkou 

720 265 Brno-Tišnov-Nedvědice- 

Bystřice n.P.-Nové Město n.M.- 

Fryšava-Sněžné-Svratka 

729 152 Blansko-Lipůvka-Kuřim IDS 

729 302 Kuřim-Jinačovice- 

Rozdrojovice-Brno IDS 

729 310 Vranov-Lelekovice- 

Kuřim,žel.st.-Kuřim,Podlesí IDS 

729 311 Tišnov-Drásov-Malhostovice- 

Kuřim IDS 

729 312 Tišnov-Deblín-Lažánky- 

Veverská Bítýška-Chudčice-Kuřim IDS 

730 800 Tišnov-Brno-Vyškov- 

Prostějov-Olomouc-Hranice-Nový 

Jičín-Frýdek-Místek-Ostrava 

840 104 Svratka-Sněžné-Nové město n. 

M.-Brno 

prac. 

dny 

2 

12 

2 

1 

6 

4 

4 

19 

5 

22 

6 

30 

36 

36 

53 

60 

4 

5 

48 

sobota 

1 

9 

2 

4 

8 

2 

2 

12 

24 

21 

23 

22 

neděle 

1 

10 

1 

3 

2 

14 

2 

2 

12 

22 

21 

19 

20 

vždy 


4 

32 

2 

1 

6 

4 

6 

22 

9 

22 

22 

6 

2 

2 

42 

60 

57 

76 

82 

4 

5

840 311 Bystřice n.P.-Nedvědice-Brno 

840 312 Bystřice n.P.-Štěpánov n.Sv.- 

Brno 

840 320 Bystřice n.P.-Nedvědice-Olší- 

Předklášteří-Kuřim 

Spojů celkem 

10 

4 

15 

336 

Zastávky ve městě: 

Kuřim, Díly za sv. Jánem; Kuřim, fara; Kuřim, rozc. 2,0; Kuřim, poliklinika; Kuřim, Prefa; 

Kuřim, Prefa rozc.; Kuřim, TYCO; Kuřim, TOS; Kuřim, kult. dům; Kuřim, žel. st.; Kuřim, 

Podlesí, Pramen; Kuřim, Podlesí, rozc.; Kuřim, sokolovna; Kuřim, škola Jungmannova; 

Kuřim zámek. 

V návrhové části strategie je třeba zvážit úpravu a dobudování jednotlivých autobusových 

zastávek dle normy (zastávkové pruhy, nástupní chodník, čekárny pro cestující) a dle 

prostorových možností na komunikacích. Tuto problematiku bude nutno konzultovat 

s městem, jehož zástupci mají přehled o poměrech na jednotlivých zastávkách a o počtu 

cestujících z jednotlivých zastávek. 

Kuřim je přestupním místem pro Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. 

Přestupní místo Kuřim,žel.st. doporučujeme v návrhové části strategie posoudit a zvážit jeho 

přestavbu; město potřebuje při tak významné úloze v systému IDS a intenzitě dalších linek po 

republice, kvalitní autobusové nádraží s vybaveností pro cestující a zajišťující jejich 

bezpečnost. 

Část linek je zařazena do integrovaného dopravního systému pod čísly: 152, 302, 310, 311 a 

312, v tarifní zóně č. 310. 



729 312 Tišnov-Vev. Bítýška – Kuřim 

IDS 

prac. dny 

Zastávky v obci: 

Moravské Knínice; Moravské Knínice, Podhájí 

49 

2 

4 

136 

sobota 

6 

8 

143 

neděle 

16 

4 

23 

509 


59 24 20 82 

Navrhujeme zvážit v návrhové části strategie úpravu a dobudování jednotlivých 

autobusových zastávek dle normy (zastávkové pruhy, nástupní chodník, čekárny pro cestující) 

a dle prostorových možností na komunikacích. Nutno bude konzultovat s obcí, jehož zástupci 

mají přehled o poměrech na jednotlivých zastávkách a o počtu cestujících z jednotlivých 

zastávek. 

Linka je zařazena do integrovaného dopravního systému pod číslem 312, v tarifní zóně č. 310. 

Autobusové spoje mají přestupní místo na železniční trati č. 250, v Kuřimi a Tišnově.

CHUDČICE 


728 153 Tišnov-Veverská Bitýška- 

Zastávka-Zbýšov-Oslavany-Ivančice 

IDS 

prac. dny 

50 

sobota 

neděle 

vždy 


14 14 

729 153 Tišnov-Veverská Bitýška- 

Zastávka-Zbýšov -Oslavany-Ivančice 

IDS 

12 

12 

729 312 Tišnov-Vev. Bitýška-Kuřim 

IDS 

60 22 20 

82 

Spojů celkem 86 22 20 108 


Chudčice; Chudčice, na hrázi; Chudčice, Delník 

Doporučujeme v návrhové části elaborátu prověřit úpravu a dobudování autobusové 

zastávky dle normy (zastávkové pruhy, nástupní chodník, čekárny pro cestující). 

Linky jsou zařazeny do integrovaného dopravního systému pod čísly 153 a 312, 

v tarifní zóně č. 325. Autobusové spoje mají přestupní místo na železniční trati č. 250, 

v Kuřimi a Tišnově. 



prac. dny 

sobota 

neděle 


728 153 Tišnov-Veverská Bitýška-Zastávka- 

Zbýšov-Oslavany-Ivančice IDS 

16 16 

728 303 Brno,Bystrc-Veverská Bítýška IDS 22 22 

729 153 Tišnov-Veverská Bítýška-Zastávka- 

Zbýšov-Oslavany-Ivančice IDS 

15 

729 312 Tišnov-Veverská Bítýška-Kuřim IDS 61 22 20 

Spojů celkem 

15 

83 

114 22 20 136 


Veverská Bítýška, hájovna Na Hlince; Veverská Bítýška, Mečkov; Veverská Bítýška, nám.; 

Veverská Bítýška, přístaviště; Veverská Bítýška, sídliště; Veverská Bítýška,Vápenice. 

Navrhujeme zvážit v návrhové části strategie úpravu a dobudování jednotlivých 

autobusových zastávek dle normy (zastávkové pruhy, nástupní chodník, čekárny pro cestující) 

a dle prostorových možností na komunikacích. Nutno bude konzultovat s obcí, jehož zástupci 

mají přehled o poměrech na jednotlivých zastávkách a o počtu cestujících z jednotlivých 

zastávek.

Linky jsou zařazeny do integrovaného dopravního systému pod čísly 153, 303 a 312, v tarifní 

zóně č. 325. Autobusové spoje mají přestupní místo na železniční trati č. 250, v Hradčanech, 

Kuřimi a Tišnově. 

3.14.3. 2. Železniční doprava 

Železniční trať č. 250 (Praha) - Havlíčkův Brod – Křižanov – Brno – Břeclav – Kúty a zpět 

byla v úseku Modřice – Brno - Tišnov – Níhov zahrnuta do integrovaného dopravního 

systému Jihomoravského kraje pod označením S3. Železniční stanice Tišnov, Hradčany a 

Kuřim jsou pro námi řešené obce přestupním místem a vlakové spoje navazují na spoje 

autobusové. 


250 (Praha)-Havl.Brod-Křižanov- 

Brno-Břeclav-Kúty a zpět 

Rychlíkové spoje stavící v Kuřimi 

prac. 

dny 

21 

1 

sobota 

5 

51 

neděle 

5 

vždy 

42 


Pro rozvoj pěší i cyklistické turistiky je význam železniční dopravy v území nezastupitelný. 

3 

3.14.3. 3. Lodní doprava 

V letní turistické sezóně provozuje Dopravní podnik města Brna po hladině brněnské 

přehrady lodní dopravu, s návazností zejména na obec Chudčice. Konečná stanice lodní 

dopravy je na levém břehu před mostem na silnici II/386, mezi obcemi Veverská Bitýška a 

Chudčice. 


Bystrc - Veverská Bítýška a zpět 

prac. 

dny 


15 

sobota 

15 

3 

neděle 

6 


Vedení nadřazené technické infrastruktury: plynovodů, vodovodů a vysokonapěťových 

elektrovodů, často trasované těsně kolem zastavěného území, limituje významně územní 

rozvoj většiny obcí, její existence je však pro obsluhu území nepostradatelná. 

Zdokonalováním technického stavu inženýrských sítí a zlepšováním životního prostředí se 

výrazně zvyšuje komfort života v regionu a současně vzrůstá zájem o obytnou i 

podnikatelskou výstavbu v obcích. Nedostatky ve stavu technické infrastruktury naopak 

snižují kvalitu života obyvatel a omezují rozvoj cestovního ruchu. 

15 

15 

68 

13

3.15.1. Zásobování elektrickou energií 

Město Kuřim a všechny obce mikroregionu jsou zásobovány z nadřazené elektrické soustavy 

pro širší oblast Brněnské aglomerace, z transformovny 400/110/22 kV Čebín. 

KUŘIM 

Zásobování elektrickou energií zajišťuje pro město Kuřim společnost E.ON, Česká republika, 

a.s. Technický stav distribuční sítě ve městě je vesměs dobrý, žádostem o nová připojení bývá 

bez problémů vyhověno, pokud se jedná o současně zastavěné území. Ve větších rozvojových 

lokalitách je připojení podmíněno výstavbou trafostanic. Distribuční síť je rozváděna jednak 

původním venkovním vedením, které se nachází při starší zástavbě, je poruchovější a 

v horším technickém stavu, dále kabelovým vedením, které pochází z doby budování sídlišť a 

občanské vybavenosti. Postupně jsou ve stávající zástavbě rozvody nízkého napětí (nn) 

kabelizovány, většinou při příležitosti větší rekonstrukce komunikace vyvolané městem, 

případně podle časového plánu distributora. Připravována je kabelizace rozvodů nn v ulici 

Husova (realizace pravděpodobně v roce 2006). Pro rozvojové lokality jsou schváleným 

územním plánem sídelního útvaru Kuřim navrženy bilance elektrického výkonu, s ohledem na 

tyto navržené rozvojové plochy je v územním plánu uvažováno s posílením a využitím více 

napájecích vedení. 


Elektrická energie pro Moravské Knínice je přiváděna venkovním vedením 22 kV č. 57 do 

věžové transformovny, situované ve středu obce a do dvou stožárových transformátorů na 

jižním a severním okraji zastavěného území. V roce 1996 byly vybudovány a napojeny dvě 

nové transformační stanice – stožárová ve východní části obce při polní cestě směřující ke 

kapli Cyrila a Metoděje a věžová v Horní Brance. Zásobování elektrickou energií je 

vyhovující. 

CHUDČICE 

Obec Chudčice je napájena z venkovních vedení VN 67 a 70. Distribuční rozvod NN 400/231 

V je kabelový, pouze v některých lokalitách na okrajích sítě zůstaly venkovní rozvody NN. 


Veverská Bítýška je zásobována elektrickou energií z rozvodu vn 22 kV. Síť NN je částečně 

kabelizována – v nové zástavbě, ve starší zástavbě je rozvod nn proveden venkovním 

vedením. 

3.15.2. Plynofikace, vytápění 

Z hlediska technické infrastruktury je v Kuřimi a obcích mikroregionu patrná značná 

investiční aktivita. V současné době není plynofikována pouze obec Chudčice. 

KUŘIM 

Distribuční síť plynu, kterou provozuje monopolní společnost v zásobování plynem 

Jihomoravská plynárenská, a.s., je zásobena z podzemních zásobníků plynu v Dolních 

Dunajovicích a Hruškách vysokotlakými plynovody v trase Velké Němčice-Tišnov (DN 200) 

a Velké Němčice-Šebelov (DN 300). 

52

Přes regulační stanice v ulici Bezručova, Luční a RS závodu TOS Kuřim je rozvedena 

středotlaká plynovodní síť, na kterou jsou připojeny regulační stanice v ulici Nerudova a 

Brněnská. Uliční rozvody, tvořené převážně nízkotlakou sítí, pokrývají z 90% městskou 

zástavbu. 

Vysokotlaká a středotlaká síť má dostatečnou rezervu pro připojení budoucí výstavby. 

Nízkotlaká síť je sice málo poruchová, ale nemá podstatné rezervy, proto je pro další rozvoj 

nutné věnovat této síti pozornost. Městská plynovodní síť je měří 21 km a zásobuje cca 3 360 

odběratelů (celkový počet přípojek je 1 060). 


Na základě objednávky tehdejšího JZD Čebín byl v letech 1988-1990 zpracován projekt 

stavby pro plynofikaci obce. Po zániku integrovaného JZD nebyl v obci jiný velkoodběratel 

plynu a finanční možnosti obce nedostačovaly na realizaci této akce, bylo tehdy od 

plynofikace upuštěno. Na základě požadavků občanů byl v roce 1999 zpracován nový 

Generel plynofikace obce vyhovující současným i výhledovým podmínkám zásobování obce 

plynem. Výstavba plynovodu se uskutečnila v roce 2000. 

Plynovod je napojen na stávající STL plynovodní síť v Kuřimi, odkud je plynovod veden 

podél uvažované přeložky státní silnice II/386 a dále podél stávající silnice II/386 do obce. 

CHUDČICE 

Zásobování plynem není v Chudčicích uvažováno, přestože katastrálním územím prochází 

trasa VTL plynu DN 150. I ve výhledu bude pro vaření, přípravu teplé vody a vytápění 

využíváno elektrické energie. 


Obec Veverská Bítýška byla plně plynofikována v letech 1990 - 1999. 

Do nedávné doby byly objekty ve většině obcí mikroregionu vytápěny převážně tuhými 

palivy s výjimkou menší části domácností využívajících k vytápění elektrické energie nebo 

dřevní hmoty. Plošná plynofikace obcí zajišťuje podmínky pro ekonomicky úsporné a 

ekologické vytápění všech objektů a odběratelů. Zemní plyn je ušlechtilé palivo, které 

nevyvolává potřebu skládek, neznečišťuje ovzduší a nezatěžuje životní prostředí. 

Zemní plyn je svým složením (min. 92% CH, do 7% inertů a zbytek vyšší uhlovodíky) oproti 

hnědému uhlí téměř čistým palivem s minimálním obsahem znečišťujících látek a současně i 

s vyšší výhřevností. Změnou topného média dojde k likvidaci velkého počtu lokálních 

topenišť na nekvalitní paliva. 

Tabulka: Roční emise u odběratelů v rodinných domcích s roční spotřebou energie cca 120 

GJ 

palivo spotřeba emise popel 

hnědé uhlí 8,0 t 1,32 t 1,72 t 

černé uhlí 6,4 t 1,29 t 1,27 t 

zemní plyn 3.000 m 3 0,02 t - 

53

Z uvedeného vyplývá, že plynofikace má jednoznačně pozitivní vliv na životní prostředí obcí. 

Při rozhodování o topném médiu hraje důležitou roli i snadnost obsluhy a finanční 

dostupnost. U některých, zejména starších občanů jsou obtížně překonatelné pořizovací 

náklady při zavádění nového způsobu vytápění, takže část z nich hodlá i v budoucnu topit 

pevnými palivy. 

3.15.3. Zásobování pitnou vodou 

Oběh podzemních vod na území mikroregionu je vzhledem k místním hydrologickým 

podmínkám vázán zejména na vrstvy propustných písků a štěrků v nivách vodních toků a na 

pukliny zpevněných hornin a zejména jejich zvětralinového pláště. Obce jsou zásobeny 

především ze zdrojů , nacházejících se na řešeném území , město Kuřim je napojeno na 

soustavu VOV (Vírský oblastní vodovod). 

KUŘIM 

Město Kuřim má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem města Kuřim a 

provozován společností BVK, a.s (Brněnské vodárny a kanalizace a.s.). Město Kuřim je 

zásobované vodou ze skupinového vodovodu Kuřim – Česká – Lelekovice tvořící systém 

vodárenské soustavy Březová II, Vírský oblastní vodovod (dále jen VOV), jehož zdrojem je 

JÚ (jímací území) podzemní vody Březová II - studna a JÚ VOV - odběr z ÚN Vír (údolní 

nádrže) s úpravnou vody Švařec. 

Voda z obou jímacích území se míchá ve vodojemu Čebín, kde je také chlorovaná. Původním 

přivaděčem II. březovského vodovodu je tato voda vedena do vodojemu Palackého vrch. 

Odbočkou z tohoto přivaděče v Kuřimi na ul. U potoka je řadem DN 400 a DN 500 voda 

přivedena do vodojemu Kuřim I 3000 m 3 s max. hladinou 339,0 m n.m. Z vodojemu je veden 

zásobovací řad DN 400, prochází ul. Pod boží mukou, kde se redukuje na DN 350, ul. Pod 

vinohrady, prochází ul. Malá Česká až na ul. Tyršovu, kde se napojuje na původní přivaděč 

Řečkovice-Kuřim. Z těchto hlavních řadů je zásobovaná zaokruhovanou sítí nižší část 

Kuřimi, až přibližně po hranici, kterou tvoří ul. Školní a Popkova. 

Základní TP 4. – zásobuje větší část města Kuřim, část obce Lelekovice, Českou a část 

městské části Brna-Ivanovice. 

TP 4.1 – zásobuje nejvyšší část města Kuřim a to z vodojemu Kuřim II 2500 m 3 s max. 

hladinou 379,0 m n.m., který je plněn z čerpací stanice čerpáním z vodojemu Kuřim I 

samostatným výtlačným řadem. Z výtlačného řadu odbočuje přívodní řad do čerpací stanice 

Kuřim – Podlesí, který plní vodojem Kuřim – Podlesí 100 m 3 s max. hladinou 385,65 m 

n.m., z něhož je zásobeno dolní tlakové pásmo 4.1.2. osady Podlesí a horní zástavba je z AT 

stanice horního pásma 4.1.2.1. 

TP 4.1.1 – zásobuje část města v prostoru severně od ul. Školní po ul. Na Královkách a to 

přes redukční ventil osazený na konci řadu z VDJ Kuřim II. 

54

Tabulka: Potřeba vody z bilance – Kuřim (převzato z PRVK Jm kraje) 

Položka 2000 2004 2015 

Počet zásob.obyvatel Nz obyv. 8943 8922 8865 

Voda vyrobená celkem VVR tis. m 3 /r 502.1 506.5 502.5 

Voda fakturovaná VFC tis. m 3 /r 401.7 407.3 422.8 

Prům. denní potřeba Qp m 3 /d 1375.7 1387.7 1376.6 

Max. denní potřeba Qd m 3 /d 1925.9 1942.8 1927.3 

Pozn. Jako podklady pro stanovení počtu obyvatel uvedených v PRVK (Program rozvoje 

vodovodů a kanalizací) byly použity výsledky Českého statistického úřadu České republiky 

(dále jen „SÚ ČR“) z posledního sčítání lidu, domů a bytů 2001, které byly zpracovány 

zpětně v celé územní struktuře k 1.1.2001 a vydány tiskem v souborných informacích. 

Demografický vývoj počtu trvale bydlícího obyvatelstva vychází ze stavu r. 2000. 

V populačním vývoji v České republice i v roce 2001 převážily nepříznivé trendy, kdy se 

prohloubil několikaletý úbytek obyvatelstva. Vedle úbytku přirozenou měrou byl zaznamenán 

poprvé i úbytek obyvatelstva migrací. 

Charakteristickým rysem vývoje sídelní struktury České republiky je v současnosti snižování 

podílu obyvatelstva největších měst a růst podílu obyvatelstva v nejmenších obcích. 

Jihomoravský kraj je ale specifický tím, že se zde nachází samostatné Brno-město, jehož 

obyvatelé se stěhují do menších satelitních obcí v okolí. Tato specifičnost v Jihomoravském 

kraji je eliminována navrženým způsobem propočtu obyvatel od r. 2000 do r. 2015 pro 

jednotlivé obce, s lineárním rovnoměrným úbytkem obyvatelstva. Ve skutečnosti je tento 

trend spíše obrácený, předpokládá se nárůst obyvatelstva v Kuřimi v roce 2012 na cca 12.000 

osob. 

Rozvoj vodovodů ve výhledovém období 

Vodovod pro veřejnou potřebu je pro město Kuřim vybudován v dostatečném rozsahu a ve 

výhledovém řešeném období bude vodovodní síť rozšiřována dle realizace zástavby v souladu 

s územním plánem obce.Dále bude provedena rekonstrukce přívodného řadu a rozvodné sítě 

z nevyhovujícího materiálu. 

55

Tabulka: Realizace vodovodu je zahrnuta do plánu investic 

l 

l 

Technické a finanční údaje vodovodu dle PRVK 

Přívodný řad 

Materiá 

DN dl. v km období mil. kč 

TLT 500 0,468 2004-2008 2,990 

Rozvodná síť 

Materiá 


TLT 80 4,494 2004-2008 11,008 

TLT 150 0,494 2004-2008 1,552 

TLT 80 0,240 2004-2008 0,588 

TLT 100 0,167 2012-2015 0,439 

TLT 200 0,020 2012-2015 0,067 

TLT 400 2,551 2012-2015 12,887 

celkem 29,531 

Nadlimitní stavby budou realizovány v případě, že investor zajistí potřebné finanční a 

stavební kapacity v optimálních cenách. 


Obec Moravské Knínice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem Svazku VaK 

Tišnovsko a provozován společností VAS a.s. divize Brno – venkov. 

Obec je zásobena pitnou vodou ze samostatného vodovodu Moravské Knínice, jehož zdrojem 

je JÚ Moravské Knínice – vrt o vydatnosti Q = 2,8 l/s. Ze zdroje je voda čerpána do 

vodojemu Moravské Knínice 100 m 3 s max. hladinou 331,0 m n.m. a odtud gravitačně přes 

síť do koncového vodojemu Moravské Knínice 150 m 3 s max. hladinou 319,30 m n.m. 

Rozvodná síť je z r. 1960. V části rozvodné sítě z důvodu nevhodného materiálu dochází ke 

zhoršování kvality distribuované vody, výluhem Fe=0,38mg/l. 

Tabulka: Potřeba vody z bilance – Moravské Knínice (převzato z PRVK Jm kraje) 

Položka 2000 2004 2015 






56


Vodovod pro veřejnou potřebu bude výhledově rozšiřován v souladu s plánem zástavby 

územního plánu obce v průběhu 10-ti let. Ve výhledovém řešeném období se uvažuje 

s výstavbou nového výtlačného řadu z JÚ do vodojemu. 

Jako varianta např. při poškození stávajících zdrojů obec souhlasí s řešením napojení na 

vodárenskou soustavu Březová II, Vírský oblastní vodovod (dále jen VOV) až po výstavbě 

tzv. západní větve – přivaděč vodojem Čebín – vodojem Sička – délka propojení cca 150 m, 

DN 150. 

Je navržena, v souladu s Regionálním plánem implementace, rekonstrukce vodovodu 

Mor.Knínice z oceli a to vzhledem ke stáří a k použitému materiálu, čímž je prokazatelně 

ovlivněna kvalita vody (Fe = 0,38 mg/l), bez možnosti odstranění závadného stavu 

provozními možnostmi. 

V souladu s Regionálním plánem implementace Jm kraje – část Zásobování pitnou vodou, je 

plánu investic zařazena rekonstrukce rozvodné sítě v rozsahu 1700 m, r. 2008. Do plánu 

investic nových staveb je zařazena výstavba výtlačného řadu LT DN 80 dl.571m. 

Tabulka: Technické a finanční údaje o vodovodu 

l 

l 


Výtlačný řad 

Materiá DN dl. v km období mil. kč 

LT 80 0,571 2005-10 1,320 



LT 100 1,700 2008 4,446 


V souvislosti s novou bytovou zástavbou v obci bude třeba doplnit nový rozvodný systém 

pitné vody, předpokládá se délka celkem cca 1350 m, DN 80-100. Rovněž plánované využití 

bývalé vojenské střelnice předpokládá napojení tohoto areálu na veřejný vodovod, a to 

přípojkou DN 80 v délce 750 m. 

CHUDČICE 

Obec Chudčice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce Chudčice a obce 

Veverská Bítýška. Provozován je společností Vodárenský svazek „Bítešsko“. Obec je 

zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Veverská Bítýška - Chudčice, jehož 

zdrojem je JÚ Šmelcovna – pramenní jímka. 

Zásobení obce je gravitační z vodojemu Chudčice 300 m 3 s max. hladinou 294,0 m n.m., 

který je plněn přes rozvodnou síť Veverské Bítýšky jako koncový vodojem. Vodojem 

Veverská Bítýška je gravitačně zásoben ze zdroje Šmelcovna. Rozvodná síť je z r. 1985. 

57

Tabulka: Potřeba vody z bilance – Chudčice (převzato z PRVK Jm kraje) 

Položka 2000 2004 2015 







Podle aktuálních informací (OÚ Chudčice) se uvažuje s využitím zdroje pitné vody za 

obecním úřadem, ze kterého bude voda čerpána do stávajícího, ale nevyužitého vodojemu 

Chudčice, přes který by byla zásobena celá obec. V roce 2004 firma GASMETER a.s. Brno 

zpracovala návrh na rekonstrukci vodojemu a vybudování úpravny vody Chudčice. 

Předpokládá se provedení oprav k vodojemu, opravu vodojemu, instalaci úpravny vody 

(technologie bude navržena po obdržení rozboru surové vody z obecní studny) a oddělení 

rozvodů vody v obci od stávajících rozvodů oblastního vodovodu s možností propojení 

v případě potřeby. Nová technologie bude situována do prostoru vodojemu, bude navržena na 

výkon 9 –10 m 3 /sec. Připravuje se projekt pro územní řízení, náklady jsou odhadnuty na 2,5 

mil.Kč vč. DPH. 

Vodovodní rozvodná síť je pro obec Chudčice vybudována v dostatečném rozsahu a ve 

výhledovém řešeném období se neuvažuje s jejím rozšířením. 

Ve výhledovém období r. 2015 se (v souladu s Regionálním plánem implementace Jm kraje – 

část Zásobování pitnou vodou), předpokládá napojení na vodárenskou soustavu Březová II, 

Vírský oblastní vodovod . Napojení bude řešeno přívodním řadem jako odbočka ze západní 

větve přivaděče VOV vodojem Čebín – Sentice. 

Do plánu investic nových staveb je zařazena realizace přívodního řadu DN 80 délky 1000 m 

jako napojení na VOV. 

Nadlimitní stavby budou realizovány v případě, že investor zajistí potřebné finanční a 

stavební kapacity v optimálních cenách. 



Přívodní řad 


l 

LT 80 1,000 2015 1,602 

Rekonstrukce vodojemu a vybudování úpravny 

vody 

2,510 


58

VEVERSKÁ BÍTÝŠKA (převzato z PRVK Jm kraje ) 

Obec Veverská Bítýška má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce Veverská 

Bítýška a provozován společností Vodárenský svazek „Bítešsko“. Obec je zásobena pitnou 

vodou ze skupinového vodovodu Veverská Bítýška - Chudčice, jehož zdrojem je JÚ 

Šmelcovna – pramenní jímka. 

Zásobení obce je gravitační z vodojemu Veverská Bítýška 250 m 3 s max. hladinou 294,0 m 

n.m., který je plněn gravitačně ze zdroje.Rozvodná síť je z r. 1976. 

Tabulka: Potřeba vody z bilance – Veverská Bítýška (převzato z PRVK Jm kraje) 

Položka 2000 2004 2015 







Podle PRVK ve výhledovém období se do r. 2015 (v souladu s Regionálním plánem 

implementace Jm kraje – část Zásobování pitnou vodou), předpokládá napojení 

na vodárenskou soustavu Březová II, Vírský oblastní vodovod (dále jen VOV), což je 

podmíněno výstavbou tzv. západní větve přivaděče VOV z vodojemu Čebín do vodojemu 

Sička, který je pro obec velmi příznivě trasován.V současné době se tato stavba projekčně 

připravuje – VOV – 5.etapa –Napojení Rosicka na VOV podle nař. vlády č.105/94 Sb. 

Do plánu investic nových staveb je zařazena realizace přívodního řadu DN 100 délky 780 m 

jako napojení na VOV. 

Do plánu investic rekonstrukcí je zařazena realizace rozvodné sítě LT DN 200 , dl. 1916 m 

a DN 100 , dl. 1000 r.2012-2015 



Přívodný řad - napojení na VOV 

Materiál DN dl. v km období mil. kč 

LT 100 0,780 2015 1,372 


Materiál DN dl. v km období mil. kč 

LT 200 1,916 2012-2015 3,909 

PVC 100 1,000 2008-2009 1,496 


59

Nadlimitní stavby budou realizovány v případě, že investor zajistí potřebné finanční a stavební 

kapacity v optimálních cenách. 

Tabulka: Srovnání spotřeby vody pro obyvatelstvo za rok 2004 (údaje dle PRVK Jm Kraje) 

Kuřim M.Knínice Chudčice V.Bítýška Mikroregio 

n 

Počet zásob.obyvatel obyv. 8.922 760 531 2.571 Σ 12.784 

Voda fakturovaná pro 

obyvatele 

tis. m 3 /r 340,5 25,4 19,4 98,7 Σ 484,00 

Prům. denní potřeba 1 

obyvatele 

m 3 / rok 38,16 33,42 36,53 38,39 Ø 37,86 

Prům. denní potřeba 1 

obyvatele 

l/d 104,6 91,6 100,1 105,8 Ø 103,7 

3.15.4. Odkanalizování, čištění odpadních vod 

V oblasti odkanalizování území a čištění odpadních vod - infrastruktury výrazně ovlivňující 

životní prostředí - mikroregion vykazuje relativně nepříznivé parametry. Odpadní vody 

zemědělského původu likvidují producenti dle vlastních plánů odpadového hospodářství 

s využitím svých zemědělských pozemků s rizikem kontaminace vodotečí. Navrženo je 

doplnění stávající gravitační kanalizační sítě o nové trubní úseky, otevřené příkopy a je 

navržena rekonstrukce stávajících vtokových objektů, které je nutno doplnit o lapače 

splavenin. 

KUŘIM 

Město Kuřim je odkanalizováno převážně jednotnou stokovou sítí a odpadní vody jsou 

odváděny do prostoru bývalé ČOV, kde je vybudovaná čerpací stanice. Odpadní vody jsou 

přečerpávány a výtlakem souběžných potrubí DN 300 a DN 400 dopravovány do koncové 

šachty výtlaku na rozvodnici poblíž obce Česká, odkud jsou odvedeny gravitačním potrubím 

stokou CI do stávající stoky v Brně – Řečkovicích a následně čištěny v ÚČOV Brno – 

Modřice. (Na tuto stoku je rovněž postupně připojena splašková kanalizace z obce Česká, 

budou napojeny Lelekovice.) 

Do stávající čerpací stanice v Kuřimi jsou zaústěny i odpadní vody z Moravských Knínic, do 

kuřimské kanalizační sítě je napojena obec Lipůvka. Páteř stokové sítě tvoří hlavní stoky A, 

B, C a D, které slouží jako jednotná kanalizace. Provozovatel: Brněnské vodárny a 

kanalizace, a.s. 

Ve městě jsou zastoupeny tyto největší průmyslové podniky: 

• TYCO Electronics Czech s.r.o. 

• TOS Kuřim – strojírenský podnik 

• Slévárna Kuřim – strojírenský podnik 

• INVESTA INTERNATIONAL – skladový a distribuční areál 

60

• PREFA Brno a.s. – cementové zboží a umělý kámen 

V závodě TOS a Prefa je oddílná kanalizace. 

TOS – splaškové vody jsou odvedeny do veřejné kanalizace v Kuřimi, do kanalizačního 

sběrače A. Přímo v závodě je v provozu chemická ČOV .Ze závodu Prefa je vedena splašková 

kanalizace do městského sběrače A. 

Tabulka: Základní údaje o množství a kvalitě odpadních vod (převzato z PRVK Jm kraje) 

Položka 2000 2004 2015 

Počet trvale bydlících obyv.napojených na kanalizaci obyv. 8925 8922 8865 

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV obyv. 8925 8922 8865 

Počet EO (ekvivalentních obyvatel) obyv. 9062 9050 9010 

Produkce odpadních vod m 3 /den 1115.93 1132.37 1180.05 

BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku za 5 dnů) kg/den 543.74 543.02 540.62 

NL (nerozpuštěné látky) kg/den 498.43 497.77 495.57 

CHSK (chemická spotřeba kyslíku) kg/den 1087.48 1086.04 1081.24 

Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu 

Kanalizační síť se dobuduje a bude pokračovat rekonstrukce stávající kanalizace . 

Časový harmonogram: Výstavba kanalizace: 2007 – 2008, rekonstrukce kanalizace: po r. 

2015 

Tabulka: Technické a finanční údaje kanalizace 

l 

l 

Technické a finanční údaje kanalizace dle PRVK 

Rekonstrukce potrubí 


300-800 7,000 po 2015 42,924 

Výstavba kanalizace – nové potrubí 


300 3,1006 2007-2008 18,104 



Kanalizační systém v obci je převážně jednotný, jen v několika lokalitách ve východní části 

zastavěného území jsou stoky oddílné splaškové kanalizace. Na síti je hlavní přečerpávací 

stanice v Dolní brance, kde se vody soustřeďují k přečerpání výtlačným potrubím do Kuřimi. 

61

Z tamní čerpací stanice jsou ještě přečerpávány do brněnské městské kanalizační sítě odpadní 

vody z Kuřimi a z Lipůvky. 

V obci jsou pouze drobní podnikatelské aktivity a zemědělský areál s živočišnou výrobou, 

jehož odpadní vody jsou likvidovány opět v zemědělství. Vzhledem k nutnosti čerpání by 

byla výhodnější výstavba splaškové kanalizace, aby se vyloučila nutnost čerpání dešťových 

vod – vyšší provozní náklady, provozní problémy (s usazováním…) Provozovatel: 

Vodárenská akciová společnost, a.s. 


Položka 2000 2004 2015 



Počet EO obyv. 571 570 755 


BSK5 kg/den 34.26 34.20 45.30 

NL kg/den 31.41 31.35 41.53 

CHSK kg/den 68.52 68.40 90.60 


V obci bude doplněna stávající jednotná i oddílná kanalizační síť.Vzhledem k čerpání by bylo 

výhodnější vybudování splaškové kanalizační sítě v celé obci. 

Tabulka: Časový harmonogram - výstavba kanalizace: 2012 - 2013 


Rekonstrukce potrubí 

Pozn. DN dl. v km období mil. kč 

300-600 2,500 po 2015 13,031 



300-400 5,200 2012-2013 25,813 

Výtlak 100 0,180 2012-2013 0,393 

ČS - 2012-2013 0,425 

přípojky 150 ks 1,430 2012-2013 2,325 


62

Pro novou bytovou zástavbu v obci bude třeba dobudovat v těchto lokalitách kanalizaci, 

předpokládá se délka celkem cca 1350 m, DN 250. Rovněž plánované využití bývalé 

vojenské střelnice předpokládá napojení tohoto areálu na veřejný vodovod, a to kanalizací 

DN 250 v délce 750 m. 

CHUDČICE 

V Chudčicích je provedena částečně dešťová kanalizace s vyústěním do místních vodotečí : 

Chudčický potok a Kuřimka. Splaškové vody jsou svedeny do jímek a likvidují se vyvážením 

nebo podmokem. V tomto stavu hrozí nebezpečí znečišťování toků a podzemních vod 

průsakem z jímek a nekontrolovaným způsobem zaústění některých odpadů přímo do dešťové 

kanalizace, přičemž obec leží v blízkosti vodárenské a rekreační nádrže Brněnské přehrady, 

do níž jsou místní vodoteče přímo zaústěny. Z části obce jsou dešťové i splaškové vody 

vypouštěny do stávající kanalizace, která je po odlehčení zaústěna do kanalizační 

přečerpávací stanice. Tato stanice pak splaškové vody v délce cca 50 m přečerpává do 

kanalizace s vyústěním ve stávající čistírně odpadních vod na katastrálním území Veverské 

Bítýšky. Tímto systémem je zachyceno a likvidováno cca 25 % odpadních vod z obce. 

Tabulka: Základní údaje o množství a kvalitě odpadních vod (převzato z PRVK Jm Kraje) 

Položka 2000 2004 2015 



Počet EO obyv. 380 379 734 


BSK5 kg/den 22.77 22.71 44.04 

NL kg/den 20.87 20.82 40.37 

CHSK kg/den 45.54 45.42 88.08 

Projektová dokumentace, (zpracovaná firmou DUIS s.r.o.Brno) řeší dokompletování stávající 

stokové sítě tak, aby byly zachyceny veškeré odpadní vody z obce. Stoková síť je uvažována 

jednotná s odlehčovacími komorami dešťových vod do místních vodotečí. Navrženou 

stokovou sítí byly původně veškeré splaškové vody z obce sváděny do přečerpávající stanice 

a uvažovalo se s přečerpáváním na mechanicko-biologickou čistírnu na katastrálním území 

Veverská Bítýška. Oproti návrhu PRVK se nyní zvažuje změna. Vedení splašků na společnou 

ČOV Veverská Bitýška je problematické (soukromý pozemek, umístění čerpací stanice), 

uvažuje se proto o výstavbě vlastní čistírny odpadních vod jen pro obec Chudčice a doplnění 

kanalizace do míst, kde chybí. Zatím nedošlo ke konečnému rozhodnutí, bude řešeno v PD 

pro stavební povolení. 

63

Tabulka: Technické a finanční údaje kanalizace 




300-500 2,469 po 2006 14,130 

ČOV 800 EO po 2006 7,400 



Ve větší části obce je stávající splašková kanalizační síť, která byla vybudována před cca 22 

lety, ale je v dobrém technickém stavu. Na síti je 1 čerpací stanice. V obci je podnik 

HARTMANN-RICO, který vyrábí zdravotnické potřeby, neprodukuje technologické odpadní 

vody. V současnosti se budují další stoky v obci, předpokládaný termín dokončení výstavby 

je rok 2007. Odpadní vody z obce jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV, která 

byla uvedena do trvalého provozu v roce 1978. Provozovatelem kanalizace i ČOV je 

Vodárenský svazek Bítešsko. 


Položka 2000 2004 2015 



Počet EO obyv. 3040 3037 3410 


BSK5 kg/den 182.39 182.21 204.62 

NL kg/den 145.19 145.03 165.57 

CHSK kg/den 316.78 316.42 361.24 


Kanalizační síť se dobuduje, stávající ČOV bude rekonstruována.Na ČOV nebudou napojeny 

odpadní vody z obce Chudčice ( oproti závěrům z PRVK). 

Tabulka:. Časový harmonogram - výstavba kanalizace: 2004 – 2005, rekonstr. ČOV: 2011 – 2012 




300 3,000 2004-2007 12,622 

přípojky 311 ks 2,950 2004-2007 4,821 

Rekonstr. ČOV 390 m3/d 2011-2012 5,000 


64

Navržené technické řešení kanalizace v rámci PRVKÚK by mělo být realizováno do 31. 

prosince 2010 podle ustanovení Čl. II odst. 6 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 

254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších 

předpisů, aby obec splnila závazek České republiky vyplývající z vyjednávání o přistoupení k 

Evropské unii v rámci přechodného období – zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod 

na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 zákona 254/2001 Sb., o 

vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

Časový harmonogram realizace navrhovaných technických opatření týkajících se předmětné 

obce/města byl vypracován po zpracování návrhu PRVKÚK pro celý Jihomoravský kraj na 

základě metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro zpracování PRVKÚK a 

navazujících dopisů Ministerstva zemědělství č.j. 36 623/2003-7330 ze dne 30. září 2003 a 

č.j. 14 835/2004-16330 ze dne 19. dubna 2004“, které uvádí reálně naplnitelný roční objem 

investičních prostředků do oblasti vodovodů a kanalizací v Jihomoravském kraji. 

Výstavba splaškové kanalizace a kanalizační čistírny je pro obce nákladná investice. Pro 

nedostatek finančních prostředků nejsou ve většině obcí realizovány. Jednou z možností 

řešení je budování společných kanalizačních systémů pro více obcí podle hydrologických 

poměrů. Alternativním řešením je zřizování menších domovních kanalizačních čistíren pro 

skupiny domů, což je vhodné zejména v lokalitách se složitější terénní konfigurací. Naléhavá 

potřeba řešení problematiky je umocněna potřebou ochrany zdrojů pitné vody. Absence 

čistíren bezpochyby představuje značné riziko do budoucna, zejména s ohledem na celostátní 

trend nárůstu objemů odpadních vod. Bez nalezení dostatečných finančních zdrojů alespoň 

pro největší znečišťovatele (největší obce) hrozí, že utrpí kvalita životního prostředí 

v regionu, což by mohlo rozvoj mikroregionu ohrozit ve všech oblastech. 

Tabulka: Srovnání produkce OV za rok 2004 (údaje dle PRVK Jm Kraje) 

Kuřim M.Knínice Chudčice V.Bitýška Mikroregio 

n 

Počet EO (ekv.obyvatel) obyv. 9.050 570 379 3.037 Σ 12.657 

Produkce odpadních vod m 3 /den 1132,37 79.80 52,66 352,7 Σ 1617,53 

Produkce OV na 1 obyv. l/ den 125,12 140,00 138,94 116,13 Ø 130,05 

Znečištění BSK5 celk. kg/d 543,02 34.20 22,71 185,21 Σ 785,14 

Znečištění BSK5 

na 1 obyv 

3.15.4. Nakládání s odpady 

g/d 60,00 60,0 59,92 60,98 Ø 60,22 

Obce mikroregionu mají zpracovány plány odpadového hospodářství a schváleny obecně 

závazné vyhlášky o separovaném sběru. Svoz tuhého komunálního odpadu pro obec Veverská 

Bítýška zajišťují SITA MORAVIA, Tišnov a. s., pro obec Chudčice zajišťuje svoz odborná firma 

SITA MORAVIA, Blansko a. s., pro město Kuřim SITA MORAVIA, Tišnov a. s. a pro Moravské 

Knínice firma AVE CZ Brno, Vídeňská 264. Obce třídí suť, separovaný odpad, nebezpečný 

odpad i železný šrot a připravují na recyklační odvoz. Dvakrát ročně jsou v obci k dispozici 

velkoobjemové kontejnery. 

65

Město Kuřim provozuje prostřednictvím Centra technických služeb Kuřim, s. r. o., sběrná 

střediska odpadů, ve kterých mohou občané odložit nebezpečné i ostatní odpady. Všechny 

odpady jsou dále předávány příslušným oprávněným organizacím. Sběrné dvory jsou 

umístěny v lokalitě Podlesí a na ul. Svatopluka Čecha a Havlíčkova. Město nemá vlastní 

skládku. Rekultivace divoké skládky v lokalitě Zborov byla dokončena v r. 1992 a bývalá 

městská skládka byla zrekultivována r. 1995. Jiné činnosti, při kterých by vznikaly městu 

odpady jakožto původci, nejsou provozovány. 

V roce 2005 byl zpracován Plán odpadového hospodářství (POH) města Kuřimi. 

Produkce odpadů původce města Kuřimi činila v roce 2004 (dle evidence za rok 2004) 

14,52 t nebezpečného odpadu a 3877,15 t ostatního odpadu. Využitelné složky 

komunálního odpadu občané ukládají do speciálních označených nádob na tříděný sběr, 

které jsou rozmístěny na určených stanovištích ve městě Kuřimi (29 lokalit). Tímto 

způsobem je zajištěn sběr papíru, skla (bílého a barevného) a plastů (PETlahví). Sběr 

PET-lahví je zajištěn i separátně v základních a mateřských školách i na Městském úřadě 

Kuřim. Kovový odpad mohou občané ukládat na sběrných dvorech nebo si nechat 

vykoupit firmou Kovošrot, a. s., sídlící v ulici U stadionu. 

I v ostatních obcích je prováděna separace odpadů, jsou zde nainstalovány kontejnery, 

třísložková hnízda na papír, plast a směsné sklo. 

Jako alternativní řešení likvidace biologického odpadu z domácností a rekreačních objektů 

navrhujeme na vhodném místě (obecní pozemky) zřídit kompostárny s pořízením drtiče 

zahradního odpadu. Dotaci pro obce je možné získat ze SFŽP v případě Chudčic a 

Moravských Knínic i z prostředků MZe. V současné době není v řešených obcích 

problematika využití biologických odpadů odpovídajícím způsobem řešena. 

Nepovolené skládky odpadu většího rozsahu nad 5 m 3 se na řešených katastrech nenacházejí. 

V Moravských Knínicích je lokalizována dřívější obecní skládka - Roháčkova zmola, 

nacházející se pod Stoupalovou nivou. Byla oplocena a je postupně rekultivována. V 

současné době lze na tuto skládku vyvézt pouze přebytečnou zeminu z výkopových prací pro 

upravení terénu. Plocha celé bývalé skládky bude zatravněna a osázena stromy a keři. 

Vážným problémem je divoká skládka, kterou neuváženě povolil dřívější Městský národní 

výbor v Kuřimi přímo na bývalé trase dálnice Vídeň - Wroclaw pod Holou horkou, v těsné 

blízkosti státní silnice II/385. Obecní úřad zajistil opakovaně úklid jejího okolí a odvoz odpadu. 

Instalovaná ocelová závora zabraňuje přístupu motorových vozidel na tuto skládku, avšak 

neukáznění jedinci nadále znečišťují tuto lokalitu odpadem. Vzhledem k tomu, že trasa 

rychlostní komunikace R 43 skládkou neprochází, je nutno připravit a realizovat plán 

rekultivace této skládky. V ostatním území obce se další nepovolené skládky nevyskytují. 

66

Tabulka : Technická infrastruktura 

Obec 

Kuřim 

Moravské 

Knínice 

Počet 

obyvatel 

1.1.2006 

9.764 

804 

Kanalizace 

Město Kuřim je 

odkanalizováno 

převážně 

jednotnou 

stokovou sítí a 

OV (odpadní 

vody) jsou 

odváděny na 

čerpací stanici 

a přečerpávány 

do stávající 

stoky v Brně – 

Řečkovicích 

a následně 

čištěny 

v ÚČOV Brno – 

Modřice 

(úsřední čistírna 

odpadních vod). 

Kanalizační 

systém je 

převážně 

jednotný. Na 

síti je hlavní 

přečerpávací 

stanice, 

čerpání 

výtlačným 

potrubím do 

Kuřimi. 

Z tamní čerpací 

stanice jsou 

ještě 

přečerpávány 

do brněnské 

městské 

kanalizační sítě. 

Vodovod 

Město Kuřim má 

vodovod pro 

veřejnou potřebu, 

který je majetkem 

města Kuřim a 

provozován 

společností 

BVK,a.s. Kuřim 

je zásobována 

vodou ze 

skupinového 

vodovodu Kuřim 

– Česká – 

Lelekovice tvořící 

systém 

vodárenské 

soustavy Březová 

II, Vírský oblastní 

vodovod (dále jen 

VOV), jehož 

zdrojem je jímací 

území (JÚ) 

podzemní vody 

Březová II - 

studna a JÚ VOV 

- odběr z ÚN Vír 

s úpravnou vody 

Švařec. 

Obec je zásobena 

pitnou vodou ze 

samostatného 

vodovodu 

Moravské 

Knínice, jehož 

zdrojem je JÚ 

Moravské 

Knínice. Ve 

výhledu napojení 

na vodárenskou 

soustavu Březová 

II, VOV. 

67 

Plyn 

Jihomoravská 

plynárenská, a.s. 

zásobuje město 

z podzemních 

zásobníků plynu 

v Dolních 

Dunajovicích a 

Hruškách VTL 

plynovody v trase 

Velké Němčice- 

Tišnov (DN 200) a 

Velké Němčice- 

Šebelov (DN 300). 

VTL a STL síť má 

rezervu pro 

připojení nové 

výstavby. NTL síť 

je sice málo 

poruchová, ale 

nemá rezervy. 

Městská 

plynovodní síť 

pokrývá z 90% 

zástavbu, je dlouhá 

21 km, měří 9 km a 

zásobuje cca 3 360 

odběratelů (počet 

přípojek je 1 060). 

Výstavba 

plynovodu se 

uskutečnila v roce 

2000. 

Plynovod je 

napojen na stávající 

STL plynovodní síť 

v Kuřimi, odkud je 

plynovod veden 

podél uvažované 

přeložky státní 

silnice II/386 a dále 

podél stávající 

silnice II/386 do 

obce. 

ČOV 

Město nemá 

vlastní ČOV. 

Likvidace 

splaškových OV 

je řešena na 

ČOV Brno- 

Modřice. 

Obec nemá 

vlastní ČOV. 

Likvidace 

splaškových OV 

je řešena na 

ČOV Brno – 

Modřice. 

Odpady 

Město Kuřim má 

zpracován plán 

odpadového 

hospodářství a 

schválenu obecně 

závaznou 

vyhlášku o 

separovaném 

sběru odpadu. 

Svoz tuhého 

komunálního 

odpadu pro město 

Kuřim zajišťuje 

SITA MORAVIA, 

Tišnov a. s. 

Město Kuřim 

provozuje 

prostřednictvím 

Centra 

technických 

služeb Kuřim, 

s. r. o., Sběrné 

středisko odpadu. 

Obec má 


odpadového 



závaznou 

vyhlášku o 

separovaném 

sběru. 

Svoz tuhého 

komunálního 

odpadu pro obec 

Morav. Knínice 

zajišťuje AVE CZ 

Brno, Vídeňská 

264. Obec třídí 

odpad, 2x ročně 

jsou k dispozici 

velkoobjemové 

kontejnery.

Chudčice 

Veverská 

Bítýška 

725 

2.812 

Je pouze 

částečná 

dešťová 

kanalizace, 

plánuje se 

jednotná 

stoková síť je 

zaústěna do 

ČOV. 

Ve větší části 

obce je stávající 

splašková 

kanalizační síť. 

Na síti je 1 

čerpací stanice. 

V současnosti se 

budují další 

stoky v obci. 

Odpadní vody 

z obce jsou 

odváděny na 

ČOV Veverská 

Bítýška. 

Připravuje se 

rekonstrukce 

ČOV. 

3.15.5. Ochrana před povodněmi 

Obec zásobena 


skupinového 

vodovodu Vever. 

Bítýška - 

Chudčice. 

Plánuje se využití 

zdroje pitné vody 

za obecním 

úřadem, ze 

kterého bude voda 

čerpána do 

stávajícího, ale 

nevyužitého 

vodojemu 

Chudčice, přes 

který by byla 

zásobena celá 

obec. 

Předpokládá se 

provedení oprav 

k vodojemu, 

oprava vodojemu, 

instalace úpravny 

vody. 

Obec je zásobena 


skupinového 

vodovodu 

Veverská Bítýška 

- Chudčice, jehož 

zdrojem je JÚ 

Šmelcovna – 

pramenní jímka. 

Ve výhledu 

napojení na 

vodárenskou 

soustavu Březová 

II, VOV. 

68 

Obec není 

plynofikována. O 

plynofikaci se 

neuvažuje, přestože 

katastrálním 

územím prochází 

trasa VTL plynu 

DN 150. 

I ve výhledu bude 

pro vaření, 

přípravu teplé vody 

a vytápění 

využíváno 

elektrické energie. 

. 

Obec Veverská 

Bítýška je plně 

plynofikována. 

Plynofikace 

proběhla v letech 

1990 – 1999. 

Obec nemá ČOV, 

uvažuje se 

o výstavbě 

vlastní čistírny 

odpadních vod 

jen pro obec 

Chudčice, alt. s 

napojením na 

ČOV Veverská 

Bítýška a o 

doplnění 

kanalizace do 

míst, kde chybí. 

Odpadní vody 

jsou sváděny na 

mechanickobiologickou 

ČOV, která byla 

uvedena do 

trvalého provozu 

v roce 1978. 

Uvažuje se o její 

rekonstrukci, 

případně podle 

dohody 

s přivedením OV 

z Chudčic. 

Koncepce protipovodňové ochrany v jednotlivých povodích má určit povodněmi nejvíce 

ohrožená území se zaměřením na ohrožení center osídlení obyvatelstva, případně lokalit 

Obec má 


odpadového 



závaznou 

vyhlášku o 

separovaném 

sběru. 

Svoz tuhého 

komunálního 


Chudčice zajišťuje 

odborná firma 

SITA MORAVIA, 

Blansko a. s. 

Obec třídí odpad a 

připravuje na 

recyklační odvoz. 

Dvakrát ročně 

jsou v obci 

k dispozici 


kontejnery. 

Obec má 


odpadového 



závaz. vyhlášku o 

separovaném 

sběru. 

Svoz tuhého 

komunálního 


Vever. Bítýška 

zajišťuje SITA 

MORAVIA, 

Tišnov a. s. 

Obec třídí suť, 

separov. odpad, 

nebezpeč. odpad i 

železný šrot a 

připravují na 

recyklační odvoz. 

Dvakrát ročně 

jsou v obci 


kontejnery.

zvláštního veřejného zájmu. Ojedinělé objekty, které jsou v dosahu místních rozlivů, je nutno 

řešit lokálními opatřeními. 

Dle zákona 254/2001 Sb. záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou 

být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na 

návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního 

toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a 

s plány oblastí povodí. Omezení, vyplývající z existence zátopového (záplavového) území, 

jsou uvedena v zákoně 254/2001 Sb., o vodách. 

V řešeném území je hlavním tokem řeka Svratka (významný vodní tok), která protéká 

Veverskou Bítýškou a má vyhlášeno záplavové území. To však kromě Veverské Bítýšky 

přímo nezasahuje do katastrů ostatních obcí a města Kuřim. Ve Veverské Bítýšce je 

povodněmi dotčen areál podniku Hartmann - Rico. Aktualizace záplavového území toku 

Svratky byla stanovena 28.11.2005 Krajským úřadem JM kraje, pod č.j. JMK 22636/2005 

OŽP – Cr, a to v úseku říčního km 65,520 – 97,800. 

Záplavové území Kuřimky bylo vyhlášeno JM Krajským úřadem OŽP dne 23.1.2006, pod 

č.j. JMK 13767/2005 (Stanovení záplavového území toku Kuřimka v úseku říčního km 0,000 

po říční km 12,827). Záplavové území zahrnuje následující katastrální území: Veverská 

Bítýška, Chudčice, Moravské Knínice, Kuřim. 

Výslovně se upozorňuje, že umisťování jakýchkoliv staveb a zařízení v záplavovém území 

včetně terénních úprav je možné pouze se souhlasem věcně a místně příslušného 

vodoprávního úřadu v souladu s ustanovením § 17 vodního zákona. Povinnost zpracování 

povodňového plánu dle § 71 odst. 4 vodního zákona mají všichni vlastníci staveb či pozemků, 

které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně. 

Každá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být posuzována s ohledem na ovlivnění 

odtokových poměrů v inundaci, s ohledem na možné hloubky a rychlosti vody a případné 

ohrožení stavby. Vyjádření pro tyto stavby v záplavovém území bude i nadále poskytovat 

Povodí Moravy s.p. Brno. 

V případě nově plánované výstavby větších staveb v záplavovém území, které mohou ovlivnit 

odtokové poměry bude třeba i nadále lokalitu detailně přeměřit a průběhy hladin v dané 

lokalitě přepočítat a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vliv na odtokové poměry. 

Zásadní příčné stavby v inundaci (např. komunikace), které by ovlivnily odtokové poměry, 

bude nutno posuzovat i pro případ větších vod než Q100. 

Vyhlášené záplavové území významného vodního toku Kuřimky je závazným podkladem pro 

územní plánování v území, jehož se týká a musí být v příslušném rozsahu zahrnuto do 

jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů 

řešících limity využití území – v souladu s platnou vyhláškou č. 135/2001 Sb., o územně 

plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Vyhlášené záplavové území 

významného vodního toku Kuřimky je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost 

správce toku. Na stanovení záplavových území se nevztahuje správní řád (viz. ustanovení § 

66 odst. 7) vodního zákona) tzn., že toto stanovení záplavového území významného vodního 

toku Kuřimky není rozhodnutím podle správního řádu a nelze se proto proti němu odvolat. 

69

Ostatní drobné toky v území nemají vyhlášeno záplavová území, přesto je třeba upozornit 

na všeobecnou problematiku výstavby kolem jakéhokoliv vodního toku. 

Ve většině obcí, jejichž intravilánem protékají vodní toky, je patrná snaha o zástavbu území v 

těsném sousedství toku. Tím zanikají volné pruhy, které dříve sloužily k neškodnému 

převedení povodní. Zástavba vytváří překážky odtoku, zpětným vzdutím rozšiřuje zatápěné 

plochy a zvyšuje rozsah povodňových škod. Těmto tendencím je třeba čelit soustředěným a 

nekompromisním působením správců toků, vodoprávních orgánů a stavebních úřadů, které by 

rozšiřování zástavby v blízkosti toků měli zamezit. Při vymezování účelových ploch v rámci 

ÚPD musí být vyhlášená zátopová území přísně respektována. 

Pozn.: V roce 2005 zpracovala firma AQUATIS Brno „Studii protierozních a odtokových 

opatření nad Brněnskou nádrží“, závěry z této studie byly částečně použity při návrhu 

opatření. 


3.16.1. Kultura 

KUŘIM 

Na kulturních aktivitách města se podílí činnost Městské knihovny, Společenského centra – 

kulturní dům, Základní umělecká školy (ZUŠ), Domu dětí a mládeže (DDM) a Galerie ad 

astra. Zařízení jsou umístěna v různých částech města. V Podlesí je k občasným aktivitám 

pronajímán kulturní sál. Kulturní akce jsou pravidelně pořádány také na nádvoří zámku a 

v kostele. 

Společenské centrum Kuřim je zařízení města Kuřim, jehož úkolem je organizovat kulturní a 

společenskou činnost ve městě, poskytovat spolupráci a odborné zázemí dalším pořadatelům 

akcí, spravovat budovu Kulturního domu v Kuřimi a pronajímat prostory pro kulturní a 

společenskou činnost. 

Každoročně se koná Společenský ples města Kuřim a zpravidla 5-6 plesů dalších organizací. 

Na nádvoří kuřimského zámku se tradičně koná Kuřimské Zámecké kulturní léto, jehož nultý 

ročník se konal v roce 2000, první v roce 2001. Jedná se o sérii koncertů, filmových 

představení a dalších akcí. Kapacita nádvoří je cca 400 sedících diváků. Nejvýznamnější akcí 

Kuřimského zámeckého kulturního léta je Zahrada písničkářů – národní finále Konkurzu 

Zahrady pro kategorii jednotlivců a dvojic. Jedná se o událost celostátního významu. 

Městskou knihovnu Kuřim, v níž je umístěno také veřejné Internetové pracoviště, navštíví 

ročně cca 17,5 tis. čtenářů. Knihovna pořádá v průběhu roku cca 60 knihovnických lekcí a 

besed a dalších akcí jako např. Týden knihoven, Noc s Andersenem, Dopis Ježíškovi. 

Městská knihovna Kuřim plní také regionální funkci pro okres Brno-venkov, což znamená, že 

některé odborné knihovnické služby poskytuje i ostatním knihovnám v okrese. Připravuje se 

rozšíření knihovny, aby bylo možné novou organizací provozu zvýšit její užitnou hodnotu. 

Základní uměleckou školu navštěvuje asi 700 žáků. Od roku 1991 se vyučují všechny 

umělecké obory: hudební, taneční, výtvarný, literárně dramatický. Škola zaznamenala celou 

řadu úspěchů v okresních, krajských i celostátních kolech soutěží ZUŠ. V sálu Základní 

70

umělecké školy jsou pořádány koncerty klasické a jazzové hudby, koncerty Základní 

umělecké školy a Absolventské koncerty ZUŠ. 

Dům dětí a mládeže nabízí v rámci sekce „tvořivé kroužky“ dětem i dospělým pestrou škálu 

aktivit: keramika pro děti, keramika pro dospělé, keramika pro rodiče s dětmi, paličkování, 

šikovné ruce, práce s textilem, dílničky (vaření, malování na textil, sklo, batika, háčkování, 

pletení, výšivka, práce s papírem apod.). Kromě kroužků organizuje DDM v průběhu roku 

výstavy, tvořivé dílny, v zimním období např. výrobu adventních věnců, mikulášskou zábavu 

pro děti. Další pravidelnou aktivitou je pořádání příměstských táborů. 

Galerie ad astra je soukromá výstavní a prodejní galerie moderního výtvarného umění, 

umístěná v přízemí kuřimského zámku. Vystavuje díla předních, zejména českých a 

slovenských umělců. Ve spolupráci s Galerií Sýpka pořádá pravidelně dva půlroční 

vzdělávací projekty: Kurz současného umění a Kurz přípravy ke studiu na fakultě 

architektury. 

Římskokatolická církev pořádá kromě každodenních bohoslužeb v kostele sv. Máří 

Magdaleny i pravidelná setkání dětí a mládeže. Jednou za 14 dní probíhají po bohoslužbě 

Biblické hodiny, ve farní klubovně každou neděli zpívání dětí. 

Církev československá husitská – náboženská obec Kuřim – organizuje modlitební setkání, 

bohoslužby a pravidelné biblické hodiny pro mládež, pro střední generaci i pro důchodce. 

Každý týden se na faře koná setkání mládeže. 

Nový přednáškový sál Sboru badatelů Bible Kuřim byl otevřen koncem roku 2004. 


Lidová knihovna, umístěná v budově školy, kapacitně dostačuje. Výstavba nového objektu 

knihovny se nepředpokládá. 

Pro uskutečňování společenských akcí, hodových zábav, plesů, koncertů, divadelních 

představení, vystoupení školní mládeže a větší schůze jsou využívány prostory Sokolovny. 

Jejich kapacita vyhovuje. 

Hlavním organizátorem kulturních akcí je obec ve spolupráci s četnou skupinou mladých lidí. 

V kulturním životě obce sehrává výraznou roli i Základní škola. Malotřídní škola má dvě 

třídy a pět ročníků s průměrným počtem 6 žáků v ročníku. Kromě základních výchovných a 

vzdělávacích funkcí zahrnuje činnost školy celou škála mimoškolních aktivit. V době mimo 

vyučování sdružuje všechny zájmové aktivity Centrum volného času, které poskytuje prostor 

i pro starší žáky a pro dospělé (Drakiáda, Uspávání broučků, besídky pro rodiče, výstavy, 

návštěvy divadelních a filmových představení v Brně, výchovné koncerty, školní výlety, 

škola v přírodě, dětský karneval, sběr starého papíru). Žáci školy se účastní mnoha soutěží. 

Významná je i spolupráce školy s dalšími subjekty a její zapojení do projektů (Zdravé zuby, 

Bramborový den, Cestujeme po světě, Strom Ústavy EU – sázení lípy aj.). 

71

CHUDČICE 

Zájmové aktivity se v Chudčicích soustřeďují v kulturním domě, u něhož je koupaliště a 

sauna. Svoji činnost zde provozuje klub důchodců, maminky s dětmi a Hasičský sbor. V obci 

je vybudována nová kaple. 


Dlouhou tradici má v obci knihovna, kterou navštěvují čtenáři všech generací. V roce 2005 

měla knihovna 768 čtenářů. Již tradičně probíhá amatérský divadelní Festival NA 

PRKNECH. 

V Jarošově mlýně jsou kromě stálé expozice mlynářství pořádány přitažlivé kulturní akce, 

zejména výstavy. Kostel sv. Jakuba je střediskem duchovního života obyvatel celé farnosti, 

která kromě Veverské Bítýšky zahrnuje i obce Chudčice a Hvozdec. 

V kulturním životě obyvatel hraje velmi významnou úlohu spolková činnost, o níž pojednává 

kapitola 3.18.1. Spolkový život 

3.16.2. Kulturní a historický potenciál, ochrana kulturních památek 

Osidlování území nejstaršími lidskými společenstvími bylo až do 13. století určováno 

především přírodním utvářením regionu, zejména jeho georeliéfem, půdními, klimatickými a 

hydrologickými poměry. Členité, výškově exponované a půdně i klimaticky málo lákavé 

oblasti zůstaly dlouho mimo zájem pravěkých zemědělců a soustavně byly osídleny až za 

velké osídlovací vlny vrcholného středověku. Přesto se v území dochovalo svědectví o 

osídlení prvotními skupinami sběračů a lovců starší doby kamenné (paleolitu), kteří nebyli 

vázáni na zemědělsky výhodné terény. 

KUŘIM 

První známé osídlení pochází ze starší doby kamenné. Nejstarší písemnou zmínkou je 

zakládací listina kostela sv. maří Magdaleny z roku 1226. Obec Kuřim prodal moravský 

markrabě Jošt v roce 1405 Milotovi z Křižanova. Od roku 1464 patřila obec pánům 

z Boskovic. V roce 1527 koupil Kuřim Zikmund Nekeš z Landeka. Po smrti Zikmunda roku 

1547 byla obec prodána městu Brnu. Vznik erbu před rokem 1560 v podobě černého orlího 

křídla o dvou řadách per souvisel s povýšením někdejší vsi na městečko. Celkem zdárný 

hospodářský vývoj Kuřimi byl přerušen třicetiletou válkou, která Kuřim i její okolí tvrdě 

postihla. V roce 1645 Švédové Kuřim zpustošili. 

Z konce 17. století se na dnešním náměstí 1. května zachovala socha sv. Floriana, později 

byla na úbočí Kuřimské hory postavena vodní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého a 

v letech 1766-1772 byl přestavěn původně románský kostel sv. Maří Magdaleny z roku 1226 

do pozdně barokního slohu. 

Začátkem 19. století byla postavena přípojka od státní silnice z České do Tišnova. Byla 

zřízena obecná škola. Až do roku 1848 byly kuřimské dějiny úzce spjaty s městem Brnem, 

které mělo ve zdejším čtyřkřídlém dvoupatrovém zámku, který byl renesančně přestavěn 

z tvrze ze 16. století, svoji centrální správu pro celé panství. Radikální změna nastala 

v důsledku revolučních událostí v roce 1848. Stará patrimoniální strávní soustava byla 

zrušena a nahrazena správou státní a obecní. 

72

Ve druhé polovině 19. století byla v Kuřimi zřízena pošta, občanská záložna, četnická stanice, 

vznikl sbor dobrovolných hasičů, byl zahájen provoz na nové železniční trati Brno-Kuřim- 

Tišnov, dokončena silnice Kuřim-Moravské Knínice, přistavěno dvorní křídlo zámku, 

rozšířen vodovod, založena tělocvičná jednota Sokol. 

Začátkem 20. století byla postavena silnice z Kuřimi do Jinačovic, zahájen provoz na 

železniční trati Kuřim-Veverská Bítýška a dokončena stavba silnice Kuřim-Lipůvka. 

Po I. světové válce byla zřízena měšťanská škola, přestavěn Dělnický dům, ve kterém dnes 

působí Dům dětí a mládeže, postavena hasičská zbrojnice a Sokolovna, kde je v současnosti 

kromě tělocvičny i horolezecká stěna a posilovna. 

Roku 1942 byl založen strojírenský závod, výrobce přesných obráběcích strojů, jako pobočný 

závod Zbrojovky Brno – z tohoto důvodu byla také Kuřim za druhé světové války 

bombardována. Po II. světové válce Kuřim rychle rostla díky rozvoji výroby v závodě TOS a 

hromadné bytové výstavbě. Postupně bylo postaveno více než 600 bytů, zřízena hudební 

škola, otevřena nová základní škola, vybudován stadion. Na dynamickém rozvoji města měla 

zásluhu továrna TOS, která podporovala výstavbu dalších bytových domů, společenských 

zařízení a občanskou vybavenost města. 

V roce 1959 byla otevřena nová mateřská škola, o rok později kulturní dům a jesle TOS 

Kuřim, které byly v r. 1991 přestavěny na další mateřskou školu, začala plynofikace města, 

do provozu byl uveden březovský vodovod. 

K 1.7.1964 získala Kuřim statut města. Začala výstavba výškových bytových domů, obchodů, 

2 mateřských škol, další základní školy, knihovny a polikliniky. Provoz zahájila věznice. Byla 

otevřena krytá plovárna se saunou, plaveckou školou a venkovní koupaliště s hřištěm pro 

plážový volejbal. V 80. letech byla dostavěna panelová sídliště Na Loučkách a Brněnská, 

začátkem 90. let zprovozněn penzion pro důchodce. V následujícím desetiletí byla zahájena 

intenzivní bytová výstavba, nejdříve formou půdních vestaveb v domech se sedlovou 

střechou, od přelomu tisíciletí především intenzivní výstavbou v lokalitě Díly za sv. Janem 

(rozsáhlé, zcela nové sídliště bytových a rodinných domů) a v menší míře i v ostatních 

rozvojových lokalitách (Podlesí, Záruba). 

Rozsáhlá výstavba domů a bytů a dobrá úroveň občanské vybavenosti mění od 90. let 20. 

století tvář města a vytváří podmínky pro další růst počtu obyvatel. 


Existence dávného osídlení v katastru obce je doložena archeologickými nálezy 

prehistorického původu. 

První písemná zmínka o založení obce pochází z roku 1235 z listiny, v níž papež Řehoř IX. 

Vzal pod ochranu cisterciácký klášter v Předklášteří u Tišnova. Při této příležitosti papež 

zmiňuje obec Chnieniz, jež přináleží klášteru. V pozdějších historických pramenech byla obec 

zmiňována pod různými názvy – Moravské Kněnice, Kynice Moravské aj. Od roku 1350 

patřila obec trvale pod Veverské panství a střídala majitele tak, jak se měnili páni na Veveří. 

Význam Moravských Knínic dokládá skutečnost, že obec vlastnila obecní pečeť, jíž byly 

stvrzovány důležité listiny, zejména takové, které se týkaly prodeje či koupě pozemků. 

Nejstarší listina potvrzená pečetí pochází z roku 1667. 

73

Původní půdorys obce byl ovlivněn terénním reliéfem i logickým uspořádáním stavení podél 

hlavních cest, směřujících k Chudčicím a k Čebínu. Obci vévodil kostel v centrální poloze, 

domy byly uspořádány ulicově. 

V letech 1891-1894 byla postavena silnice z Moravských Knínic do Kuřimi, v období 1902- 

1904 byla vybudována spojovací silnice k Čebínu. V roce 1911 zahájila provoz železnice na 

trase Kuřim – Veverská Bítýška, se zastávkou v Moravských Knínicích. 

Ve 30. letech 20. století prošla obec obdobím prudkého stavebního rozvoje, především 

obytného a hospodářského charakteru. Spolu s Čebínem a Drásovem patřila mezi nejbohatší 

obce Tišnovského okresu. Významnou veřejnou stavbou byla Sokolovna, postavená v roce 

1922. 

Komunikační síť se rozšiřovala souběžně se stavebním rozvojem obce. V letech 1911-1922 

byla vystavěna silnice k Chudčicím. V průběhu roku 1925 byla v obci zavedena elektrická 

energie. Na sklonku roku 1929 byly zahájeny přípravné práce k zachycení pramenů pro 

plánovaný vodovod. Obec se stala členem Společnosti pro vybudování skupinového 

vodovodu ze Šmelcovny u Maršova. Společnost tvořily obce Chudčice, Moravské Knínice a 

Tišnov. K realizaci nedošlo. 

V roce 1936 byl zastaven provoz na lokální železniční trati Kuřim – Veverská Bítýška a zcela 

nahrazen autobusovým spojením. Počátkem roku 1939 byla v katastrálním území Moravské 

Knínice vyměřena trasa dálnice z Vídně do Wroclavi. Zemní těleso a most přes potok 

Kuřimka zůstaly nedostavěny. 

Stavební rozvoj po válce pokračoval až do 80. let 20. století. Do roku 1957 byly Moravské 

Knínice největší katastrální obcí v Tišnovském okrese. S účinností od 1.1.1957 přišla obec o 

největší část svého katastrálního území, aniž měla možnost se k situaci vyjádřit. Podle 

materiálu KNV „Územní úprava okolí Kníničské přehrady“ činila ztráta 703 ha a následně do 

roku 1988 ztratila obec postupně dalších cca 84 ha své katastrální výměry. 

V letech 1949-1989 se v obci vybudovala řada významných staveb, převážně formou „Akce 

Z“: mateřská školu, myslivecká chata na „Čihadle“, samoobsluha, generální oprava hřbitova 

s výstavbou nové márnice, nová požární zbrojnice a rekonstrukce obecní kanceláře. 

Stavební rozvoj obce ovlivnilo založení JZD v roce 1950. S jeho činností souvisí vybudování 

řady hospodářských objektů v období let 1956-1972. 

V roce 1949 byla zahájena výstavba kanalizace a stavba rybníka v Mezihoří. Ke stavbě 

obecního vodovodu přikročila obec v roce 1958. 

Období stagnace společenského života a stavebního rozvoje obce nastalo připojením obce 

Moravské Knínice k městu Kuřim dne 1.7.1980. Samostatná obec zanikla a po následujících 

10 let se stala místní částí Kuřimi. 

V roce 1990 se obci podařilo získat zpět svoji samostatnost. Následně byla realizována řada 

zvelebovacích akcí, nejvýznamnější je dobudování kanalizace v obci v roce 1996. Odpadní 

vody z celého zastavěného území obce přečerpávány do čistírny odpadních vod v Kuřimi. 

CHUDČICE 

74

Území Chudčic je osídleno nejpozději od doby rané středověké kolonizace. První písemná 

zmínka o Chudčicích je z roku 1238, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil doubravnickému 

klášteru desátky ze dvou panských popluží v Chudčicích. Chudčice patřily k hradu a panství 

veverskému a měnily s ním své pány. V Chudčicích byl velkostatek a velký panský rybník i 

panský hostinec. 

V lese nad Chudčicemi je památné místo, kde stávala až do r. 1784 poutní kaple sv. Kříže, 

původně románská nebo i starší. Ke kapli byla na sv.Václava procesí a byly zde konány 

slavnostní bohoslužby. Na rozkaz císaře Josefa, kterým byly polní kaple zrušeny, byla kaple 

roku 1784 zbořena. Místo, kde stávala bylo označeno třemi kříži, k nimž byla roku 1856 od 

hráze rybníka vybudována křížová cesta, která je dnes chráněna jako kulturní památka. 


Osudy Veverské Bítýšky byly vždy spojeny s hradem Veveří, který byl podle pověsti založen 

knížetem Kunratem roku 1059. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1213. 

Obec Veverská Bítýška vznikla patrně až po založení hradu. První písemná zmínka o obci 

pochází z roku 1376, další z roku 1446. V roce 1521 udělil král Ludvík obci výsadu městečka 

pořádat jednou týdně trhy a dvakrát do roka jarmarky. Obyvatelé obce byli osvobození od 

královských a zemědělských dávek. Od 13. století vykonával soudní moc v obci hejtman 

sídlící na hradě, do roku 1727 měla obec i hrdelní právo. 

Při marném obléhání hradu švédskými vojsky v roce 1645 byla obec vypálena, shořel dřevěný 

kostel, grunty zůstaly pusté. Ve snaze opět je zalidnit vyhlásil veverský hejtman Komínek, že 

kdo si dům opětovně postaví, bude mu dědičně připsán. 

V letech 1667 – 1719 působil v obci jako farář významný náboženský spisovatel Valentin 

Bernard Jestřabský. Prví písemná zmínka o škole je z roku 1671, ale stála zde patrně již dříve. 

Během dalších let byla obec sužována vydržováním vojsk, placením proviantu i ubytováním. 

Následkem průchodů vojsk byla cholera, na kterou umíralo mnoho obyvatel. 

Provoz tří mlýnů, jedné výrobny střelného prachu (kdysi jediné na Moravě) a posléze i 

zanikající úpravny železa (hamry) byly jedinými pracovními příležitostmi. Veverská Bítýška 

byla obcí převážně zemědělskou, dřevo zpracovávala místní pila. 

Největšího rozmachu dosáhla obec v roce 1911, kdy byla uvedena do provozu nejmodernější 

plavírna kaolinu ve střední Evropě, která zpracovávala surovinu povrchového dolu na 

katastrálním území Maršova. Pro tuto továrnu byla vybudována železnice do Kuřimi. Od roku 

1911 vyráběl Dolní mlýn pro Veverskou Bítýšku elektrický proud, dříve než ve větších. 

Roku 1928 byl postaven betonový most přes řeku Svratku, který nahradil dosavadní mosty 

dřevěné. Celosvětová hospodářská krize ve třicátých letech 20. století znamenala zánik 

plavírny kaolinu a ukončení provozu železnice. Bývalou kaolinku koupila firma Ráček a. s. a 

zavedla zde výrobu obvazů a vaty. 

75

Na území Mikroregionu Kuřimka se nachází 15 památkově chráněných objektů zapsaných 

ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek a 1 technická památka. 

KUŘIM 

Kuřimský zámek – r. č. 13870/7-781 

Mohutná renesanční stavba z let 1550-1590, po roce 1650 zámek přestavěn. Zámecká 

dvoupatrová budova podkovovitého půdorysu s nádvořím, které je ohraničeno novou zdí 

s asymetricky umístěným vchodem, obě křídla neúplně rozvinuta, krátká, mezi křídly přízemí 

a 1. patra ústřední budovy s arkádami, jednoramenné schodiště vpravo do 1. patra k arkatuře 

s železnými kleštinami, střecha sedlová. V přízemí jsou klenuté místnosti, částečně chodba, 

v 1. patře jen chodba, ostatní místnosti jsou plochostropé. Druhé patro je vlastně jen upravené 

podkroví se sníženými plochými stropy. Vlastníkem a uživatelem zámku je ISŠ a SOU 

Kuřim, s.r.o. Pozdně barokní drobná architektura pochází z 19. století. Exteriéry zámku jsou 

v nevyhovujícím stavu, vyžadují rozsáhlou rekonstrukci. 

Kostel sv. Maří Magdaleny s kaplí Panny Marie – r. č. 26073/7-782 

Kostel sv. Maří Magdaleny byl postaven v románském slohu kolem roku 1226, přestavěn byl 

v letech 1766-1772 zcela od základu v podobě pozdního baroka, vysvěcen byl 24.10.1772. Do 

roku 1833 se v těsné blízkosti nacházel hřbitov, r. 1843 byla do dnešní podoby přestavěna 

věž, r. 1888 proběhla úprava lodi. Na věži bývaly čtyři zvony, z nichž jeden byl z roku 1673, 

další z roku 1650, přelitý v roce 1888. Za I. světové války byly zvony i přes své stáří 

zrekvírovány. V sousedství kostela ve svahu proti faře se nachází kaplička obdélného 

půdorysu z 18. století. 

Socha sv. Floriana – r. č. 47306/7-784 

Raně barokní socha nacházející se na nynějším náměstí 1. května. Na čtvercovém soklu 

hranolový profilovaný podstavec ve spodní části vydutý, ukončen masivní profilovanou 

římsou. Na bočních stěnách ryté rámy. Na přední straně soklu vrytém rámu nízký reliéf 

hořícího města, na zadní straně podstavce v rytém rámu nápis s chronogramem: SanCto 

FlorIono oppIDVM rVreInense obtVLIt et VoVit. (Svatý Floriáne, městečko kuřimské 

ochraňuj a zaslib.) Některá písmena tohoto nápisu jsou vyšší než ostatní. Jedná se zřejmě o 

kryptogram – tajnopis, který se v těch dobách s oblibou vtesával do latinských nápisů. 

Vyjmeme-li ona vysoká písmena, vypadá jejich pořadí takto: SCFIIDVMVIVLIVV. Téměř 

všechna tato písmena používá latina jako číslovky, a tak se naskýtá následující rozluštění: Ssvatý, 

F-Florian, C-100, I-1, I-1, D-500, V-5, M-1000, V-5, L-50, I-1, V-5, V-5. Součet 1679 

je nepochybně rokem postavení pomníku. Jinde /Kronika moravská) je uváděn rok založení 

1680. Je tedy pravděpodobné, že kameník vtesal tento šifrovaný letopočet do kamene v roce 

1679, ale postavení pomníku se mohlo protáhnout přes zimu a proběhlo až v roce 1680. 

Vodní kaple sv. Jana z Nepomuku – „Jáneček“ – r. č. 40555/7-785 

Vodní kaple zasvěcena sv. Janu Nepomuckému z roku 1722, ležící v jižní části města na 

úbočí Kuřimské hory. Půlkruhová zděná stavba, v jejímž horním výklenku je umístěna asi 

150 cm vysoká socha sv. Jana Nepomuckého držící v ruce kříž s Kristem. Ve spodním 

výklenku vytéká z boku pramenitá voda z přepadové jímky. V těsné blízkosti kaple vede 

vzhůru lesní cesta. Když byla cesta při svozu dřeva poškozena, našla se v hloubce asi 60 cm 

pod povrchem unikátní dřevěná kulatina z borového dřeva, která tvoří přírodní potrubí pro 

76

studánku. Přesné místo prameniště nebylo dodnes objeveno. Voda ze studánky bohužel 

nesplňuje hygienické podmínky a není pitná ani po převaření. 


Filiální římskokatolický kostel sv. Markéty – r. č. 15662/7-837 

Jednolodní orientovaná stavba s žebrově zaklenutým presbytářem vyzdobeným cennými 

freskami, na jižní straně ukončena hranolovou věží. Původně gotický kostel z roku 1366 byl 

v roce 1885 přestavěn v pseudogotickém slohu. Autorem obrazu na hlavním oltáři je Josef 

Šichan. V kostelní věži se uchovaly dva zvony z 16. století (z roku 1509 velká a umíráček 

z roku 1551). V presbyteriu jsou vzácné fresky s figurálním námětem a rostlinnými 

ornamenty. V roce 1995 byla dokončena obnova fasád kostela. 

Kaple sv. Cyrila a Metoděje – r. č. 39772/7-838 

Kaple byla postavena v roce 1862 na návrší v ose polních cest směřujících ke kapli z Horní 

Branky a Konce. Významná dominanta v krajině. V roce 1999 byla obnovena střešní krytina 

kaple. 

CHUDČICE 

14 zastavení křížové cesty – r. č. 36896/7-722 

Pozdně barokní křížová cesta – dodnes známé poutní místo – 0 14 zděných kapličkách (každá 

patřila jednomu statku v obci), dílo místního stavitele Eduarda Svobody. Byla vysvěcena 

v roce 1856. Kapličky mají obdélníkový půdorys, fasádu členěnou nárožními pilastry, 

římsovou hlavici nesoucí silně vyloženou zalamovanou profilovanou podstřešní římsu. 

V přední stěně je vysoký výklenek, střecha sedlová, ve vrcholu křížek. (Zastavení 5. – 14. je 

vně území mikroregionu.) 

Boží muka – r. č. 23570/7-723 

Pětiboká hranolová boží muka s nikami, v nichž jsou vsazeny obrázky na plechu. Podstřešní 

profilovaná římsa nese stanovou střechu s jednoduchým křížem. Původ 19. století. 

Rekonstrukce 2005. 

Památník Rudé armády – r. č. 18163/7-6996 

Památník osvobození před kulturním domem ve tvaru pískovcové pyramidy byl postaven 

v roce 1952 podle návrhu Lubora Laciny, reliéf na průčelní stěně je dílem akademické 

sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové. Po bočních stranách pomníku jsou umístěny kruhové desky 

se jmény padlých v obou válkách. 


Kostel sv. Jakuba – r. č. 26820/7-1072/1 

Jednolodní orientovaná stavba (29 m dlouhá a 12 m široká) s půlkruhově ukončeným 

presbytářem a hranolovou věží nad průčelím. Byl postaven v letech 1771 – 1782 v pozdně 

barokním slohu na místě kostela zničeného Švédy již v 17. století Výzdobu tvoří oltářní obraz 

od Františka Wernera z roku 1804 a sochy Ondřeje Schweigla z let 1807 – 1810. Obrazy na 

bočních oltářích jsou od Josefa Šichana z roku 1877. Původní varhany byly zakoupeny v roce 

1783 ze zrušeného kláštera sv. Anny v Brně. Zachovala se varhanní barokní skříň. Současné 

varhany z roku 1912 jsou dílem varhanáře Mudrocha z Tišnova, naposled opravovány v roce 

1971. Ve věži kostela jsou čtyři zvony, vesměs ze 17. století. Střecha kostela opravena v roce 

77

1997. Na jižní stěně kostela jsou nad bočním vchodem od roku 1841 namalovány sluneční 

hodiny a umístěny pamětní desky obětem obou válek. K jižní stěně kostela přiléhá velký 

zděný zastřešený výklenek s kamenným křížem se zlaceným korpusem v životní velikosti, 

který byl postaven nákladem P. D. Kováře a jeho rodiny v roce 1864. 

Socha sv. Jana Nepomuckého – r. č. 26820/7-1072/2 

Na náměstí před kostelem v šestiboké ohrádce s tepanou mříží pískovcová socha sv. Jana 

Nepomuckého, lidová práce z konce 18. století. Světec v životní velikosti je oděn 

do kanovnického roucha s biretem na hlavě. Pravá ruka položena na hruď, levice pokrčena a 

zdvižena k levému rameni. Hlava otočena k pravému rameni, mírně skloněna. 

Fara – r. č. 25847/7-1073 

Řadová barokní jednoposchoďová budova s mansardovou střechou a plastickým reliéfem 

Panny Marie nad vstupními dveřmi pochází z roku 1769. Mramorová pamětní deska vedle 

vchodu do fary připomíná působení barokního spisovatele, kněze Jestřábského. Uvnitř chodba 

klenuta křížovou klenbou, místnosti v patře plochostropé. Materiál: cihla, omítka, kámen; 

krytina: taška. 

Boží muka – r. č. 16931/7-1075 

Pozdně barokní boží muka u silnice do Bystrce pochází z 18. století. Na čtvercovém soklu 

hranolová boží muka, členěná pilastry s bohatou římsovou hlavicí, nesoucí profilovanou 

kordonovou zalamovanou římsu. V přízemí mělké prázdné niky. První patro s mohutnou 

profilovanou kordonovou římsou ukončenou nárožními pilastry s římsovou hlavicí, nesoucí 

kladí s kordonovou římsou. Stěny prolomeny výklenky s ustupujícím půlkruhovým 

záklenkem. Ve výklencích freskové obrazy Veverské P. Marie, sv. Václava, sv. Ludmily a sv. 

Jana Nepomuckého. Podstřešní římsa nese stanovou střechu. Ve vrcholu železný kříž se 

dvěma rameny. Materiál: cihla, omítka; krytina: taška. 

Smírčí kámen – r. č. 46447/7-1076 

Kámen s vytesaným křížem je zasazen v poli při silnici do Hvozdce. Je asi 1 m vysoký, 

tesaný, plochý, v horní části zaoblený, povrch zvětralý. V mírně vpadlém rámu je na přední 

straně vytesán kříž. Na příčném kratším rameni je vyryt letopočet 1559, na kolmém dolů se 

rozšiřujícím břevnu je vytesaná sekyra, která má připomínat zabitého sekerníka, řemeslníka 

opravujícího mlýnská kola – tzv. „smírčí kámen“. Poznámka: Kámen je silně poškozen a 

vyžaduje zásadní restauraci. 

Budova školy na náměstí – r. č. 27479/7-8101 

Třípodlažní školní budova na náměstí byla postavena v letech 1910-1911 (stavitelé Metoděj 

Charous z Brna a Alois Sova z Veverské Bítýšky) na místě původní vyhořelé radnice. Byla to 

jedna z nejmodernějších školních budov té doby (v historizujícím slohu s prvky secese) 

v širokém okolí. Přístavba je z roku 1978. V letech 1991 – 1996 byla škola nově 

rekonstruována. 

Na vstupním průčelí vlevo od vchodu bronzová deska s reliéfem hlavy vojáka a nápisem: 

TUTO ŠKOLU NAVŠTĚVOVAL V LETECH 1891 -1903 BONIFÁC CÍSAŘ. ZA 

SVĚTOVE VÁLKY BOJOVAL JAKO DOBROVOLNÍK V ŘADÁCH FRANCOUZSKÉ 

ARMÁDY OD R. 1914 ZA FRANCII A OSVOBOZENÍ SVÉ VLASTI, PADL PŘI 

OBRANĚ VERDUNU DNE 20. SRPNA 1917. 

78

Jarošův mlýn – r. č. 52018/7-9043 

Zachovalý výrobní objekt historického mlýna s kompletním původním technologickým 

zařízením z doby před 2. světovou válkou - technická památka od roku 2001. 

Drobné stavební památky 

V katastrech obcí Mikroregionu Kuřimka se nachází řada drobných stavebních památek – 

kaple, kříže, boží muka, pomníčky a pamětní desky, z nichž pouze některé jsou památkově 

chráněné. Tyto drobné památky dotvářejí charakter krajiny, bývají umístěny na rozcestích 

bývalých polních cest, na významných místech v krajině, v místech dávné události, často jsou 

doplněny dominantními dřevinami. Stavby obvykle nemají jednoznačně určeného vlastníka. 

Kříže bývají značeny donátory, jejichž potomci jsou již mnohdy nezjistitelní a o stavby se 

nestarají. Je třeba tyto drobné stavby evidovat, zjistit vlastníky, případně provést převod do 

obecního vlastnictví a o památníky pečovat. 

Propagace kulturního bohatství mikroregionu 

K zvýraznění pestré historie kraje je možno realizovat : 

• vytvořit turistický okruh zahrnující i významné památky mimo mikroregion – 

cisterciácký románsko – gotický klášter Porta coeli v Předklášteří a hrad Veveří, 

• vytvořit naučnou stezku zahrnující přírodní i historické zajímavosti, 

• vytvořit stezku historie II. světové války, pečovat o památníky válečného utrpení, 

• podporovat vyhledávání cenných objektů lidové architektury v obcích, 

• podporovat citlivé využívání objektů s prvky lidové architektury formou besed 

s architekty, presentací dobrých příkladů citlivého využití objektů, 

• uspořádat vztah obce k drobným sakrálním památkám (mimo oplocené soukromé 

pozemky), o významnější převzít péči, doplnit stromy, lavičkou apod. 

V poslední době vzrůstající zájem o pravěké a starověké kultury, o archeologii a insitní 

archeologii nabízí možnosti využití bohaté historie území. Možností je řada: 

• rozvoj muzejnictví v území, 

• zřízení lokalit insitní archeologie, umožňujících návštěvníkům „vyzkoušení“ 

pravěkých a starověkých technologií, 

• pořádání „keltských“ slavností a podobně. 

V rámci širší nabídky turistických produktů zvýraznit propagaci středověkých památek. 

Podporovat archeologický výzkum a badatelskou činnost. Navázat v tomto směru spolupráci 

s Moravským muzeem a Masarykovou univerzitou. 

79


3.17.1. Podmínky pro rekreaci 

Umístění Mikroregionu Kuřimka ve výjimečné přírodní poloze na styku Boskovické brázdy 

s Českomoravskou vrchovinou se podílí rozhodující měrou na vysoké estetické hodnotě 

krajiny. Díky rozmanitým lesním komplexům chráněným jako přírodní parky, blízkosti 

Brněnské přehrady, hradu Veveří, Babího lomu, Zlobice, starobylého poutního místa U tří 

křížů a údolí Bílého potoka tvoří nejbližší a nejvýznamnější zázemí města Brna, resp. Kuřimi. 

Celý mikroregion je dnes díky integrovanému dopravnímu systému velmi dobře dostupný 

veřejnou dopravou doplněnou i loděmi Brněnské přehrady a slouží velmi kvalitní každodenní 

i víkendové turistice. Oblibu tohoto rekreačního území v blízkosti Brna (18 – 20 km) dokládá 

výrazný podíl rekreačních chalup a zejména chat, které se v katastrálních územích některých 

obcí vyskytují v ucelených lokalitách (Chudčice, Veverská Bítýška) a příležitostná tábořiště. 

Krajina poskytuje dobré podmínky pro vycházky a krátkodobý pobyt v přírodě bez větších 

nároků na vybavenost obcí, turisticky značené cesty a cyklotrasy vytváří základ pro kvalitní 

letní i zimní turistiku i cykloturistiku. Jako slabé místo se jeví nedostatek turistické 

infrastruktury, zejména ubytovacích zařízení. 

Mikroregionu Kuřimka disponuje velkým přírodním bohatstvím, které je třeba obyvatelům i 

návštěvníkům území prezentovat a současně je seznamovat i se způsoby jeho ochrany. 

Z hlediska ekologické výchovy k ochraně přírody a krajiny jsou velmi prospěšné aktivity 

spojené s tzv. ekoturistikou, prostřednictvím sítě stezek vedoucích obecně zajímavými místy. 

Stezky mohou sloužit ke krátkým vycházkám zdejších obyvatel, k delším výletům turistů a 

návštěvníků území či k potřebám školní výuky. Mohou být vedeny v blízkosti přírodně 

cenných lokalit a míst a kolem významných stromů. Na jejich trasách bude vhodné instalovat 

stylově upravené informační panely podávající základní informace o hodnotách území. 

Podobně mohou být vybaveny případné vyhlídkové body panoramatickými nákresy výhledů. 

3.17.2. Podmínky rozvoje cestovního ruchu 

Mikroregion Kuřimka je z hlediska atraktivity velmi příhodnou oblastí pro cestovní ruch. 

Jeho rozmanitá krajina má nesporné ekologické a rekreační hodnoty a v kombinaci s dobrou 

dopravní polohou ve vztahu ke krajskému městu Brnu nabízí možnost tento potenciál 

rozvinout. Doposud však jeho využití brání nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a 

jeho převážná část se proto omezuje na víkendovou rekreaci. 

Krajina mikroregionu skýtá celou škálu možností využití pro pěší turistiku, agroturistiku, 

cykloturistiku, rekreační jezdectví, lyžování, nemotorové vodní sporty a další rekreační a 

sportovní aktivity. V území se nachází řada přitažlivých hodnotných kulturních a historických 

památek, některým z nich však chybí náležitá publicita. Větší podporu a uplatnění postrádá i 

obnova tradičních řemesel, oživení a udržování venkovských tradic a venkovské spolkové 

činnosti. 

80

3.17.3. Pěší turistika 

Zájmové území obcí mikroregionu je pro obyvatele Brna turisticky významné. Je protkáno 

značenými cestami, jejichž vedení je zřejmé ze speciálních turistických map. Turisticky 

značené trasy jsou vedeny téměř všemi obcemi mikroregionu: 

KUŘIM 

Červená trasa: Kuřim (vlaková stanice) - Lipůvka - Blansko (vlaková stanice) 

Modrá trasa: Moravské Knínice - Kuřim- Šebrov, Kateřina - Klepačov 

Žlutá trasa: Kuřim - Ivanovice - Medlánky - Královo pole 

Městem je vedena „Naučná stezka Zárubou a Horkou“ s ekologickým programem, se sedmi 

zastaveními vybavenými informačními tabulemi, určená především dětem. 


Modrá trasa: Moravské Knínice - Kuřim- Šebrov, Kateřina – Klepačov 

CHUDČICE 

Červená, zelená, žlutá trasa: - prochází nejblíže údolím Svratky mimo katastrální území 


Žlutá trasa: Tišnov - Heroltice - Veverská Bítýška - Junácká Louka - Pod Trnůvkou - 

Rozdrojovice 

Modrá trasa: Ořechov - Osová Bítýška - Velká Bíteš - údolí Bílého potoka - Šmelcovna - 

Veverská Bítýška - Rozdrojovice 

Červená trasa: Ostrovačice - Podkomorská myslivna - Helenčina studánka - Rakovec - Osada 

- Veveří - Veverská Bítýška - údolí Svratky - Tišnov - Dolní Loučky - údolí Bobrůvky 

Zelená trasa: Řečkovice - Jinačovice - přístaviště - Veverská Bítýška - Lažánky - Pravková - 

údolí Pejškovského potoka - údolí Svratky, Šárka 

Popsané značené turistické trasy jsou navázány na rozsáhlý turisticky značený systém cest, 

udržovaných Klubem českých turistů. Ve spolupráci mikroregionu s KČT je možno jejich 

značení dále rozvíjet, což bude úkolem návrhové části strategie. 

Úkolem doznačení bude propojení jednotlivých obcí mikroregionu, přivedení turistů na 

uvažovanou turistickou základnu „Střelnice Moravské Knínice“ a vybudování naučných tras. 

Přepokládáme i vytipování samostatných hipotras. 

Dalším úkolem bude vybavení turistických tras mobiliářem, jako jsou odpočinková a 

informační místa, vyhlídky a vytipování jejich vhodnému umístění v krajině. Toto bude 

rovněž úkolem návrhové části strategie. 

Významné je zachování a rozvíjení provázanosti turistických tras mezi sousedními 

mikroregiony Domašovsko, Bílý Potok, Čebínka, Porta, DSO Deblín, Panství hradu Veveří. 

Jako začátek nebo konec nových turistických tras je třeba zvolit zastávku hromadné dopravy, 

případně vybudovat záchytné parkoviště pro motoristy na okrajích obcí vybavené 

informačním materiálem, případně informačními tabulemi seznamujícími turisty se 

zajímavostmi trasy a nebo. Nové trasy bude nutno navrhnout s počátkem na uvažované 

turistické základně Střelnice Moravské Knínice. Pokud není v blízkosti záchytného parkoviště 

81

hostinec nebo restaurace, je vhodné navrhnout jeho vybavení alespoň turistickým mobiliářem 

- krytým posezením. 

3.17.4. Cykloturistika 

V současné době prochází územím Mikroregionu Kuřimka nedávno značené cyklistické 

trasy: 

Č. 5172 

Tišnov - Čebín - Sentice - Veverská Bítýška - Ostrovačice - Rosice - Silůvky - Židlochovice 

Č. 1 Greenways Praha - Brno - Vídeň 

Po silnici II/384 je vedena v trase Tišnov - Veverská Bitýška - Obora - Bystrc s odbočkou po 

silnici II/386 na Ostrovačice. 

Č. 5231 

Trasa je vedena po tělese bývalé železniční trati Kuřim – Veverská Bítýška, prochází obcemi 

Mikroregionu Kuřimka a její realizace je důvodem jeho vzniku. 

V rámci dotačního titulu SAPARD a SROP byly v sousedních mikroregionech Domašovsko, 

DSO Deblín, Porta a s podporou PRV Jihomoravského kraje v mikroregionech Čebínka a 

Panství hradu Veveří doznačeny místní cyklotrasy. Princip jejich trasování je jiný než u 

dálkových cyklotras. Důraz je kladen na bezpečnost tras vedených mimo silnice, na 

provázanost obcí a na vytváření systému okruhů vhodných i pro rodiny s malými dětmi. 

Základním principem řešení je vytvoření cyklistických okruhů s možností návratu k autu, 

místu ubytování, nebo v návaznosti na veřejnou dopravu, a to zejména na vlakovou a lodní, 

které již nyní mají vytvořeny podmínky pro přepravu kol. Tyto cíle budeme respektovat i 

v návrhové části strategie mikroregionu. 

Doznačení bude mít rovněž za cíl přivést turisty i cyklisty k ústřednímu cíli mikroregionu, tj. 

k turistické základně „Střelnice Moravské Knínice“. 

Pro dobře fungující cykloturistický systém tras je nutno provést opravu cest (včetně trasy 

vedené po tělese železniční trati Kuřim – Veverské Bítýška) a vybavit je mobiliářem, jako 

jsou odpočinková a informační místa, vyhlídky apod. Toto bude rovněž předmětem návrhové 

části strategie mikroregionu. 

3.17.5. Infrastruktura cestovního ruchu 

Vytvoření většího sportovně - turistického komplexu západně krajského města Brna přinese 

široké možnosti využití turistům, ale současně i prospěch obyvatelům území ve zkrácení 

propojení obcí mimo silnice a především formou rozvoje turistických služeb se vznikem 

nových pracovních míst. 

Cestovní ruch je jednou z nejvýznamnějších forem podnikání. Tvoří příjmy státního rozpočtu, 

ovlivňuje zaměstnanost apod. Venkovská turistika – měkký turismus se oproti turistice 

městské odlišuje tím, že se jedná obvykle o cestování individuální, při němž má člověk čas, 

nemusí nikam spěchat, sám se rozhoduje, není nikomu podřízen a ze svých cest si odnáší 

spoustu zážitků a vzpomínek. 

82

Doposud však pro využití turistického, cykloturistického i agroturistického potenciálu chybí 

základní infrastruktura a propagace. V první fázi je třeba navrhnout na území mikroregionu 

cykloturistický systém, následně provést vytýčení a vyznačení cykloturistických tras a okruhů 

a současně zajistit jejich zanesení do oficiálních map a katalogů. Se zvyšujícím se zájmem 

o cyklistiku i v kopcovitých terénech je třeba zvýšit propagaci území, budovat doprovodná 

informační, stravovací, prodejní, servisní a ubytovací zařízení. 

Návštěvníci území mohou využívat zařízení: 

Stravování a občerstvení: 

KUŘIM 

• Restaurace Na staré škole, Nám. 1. května 23 


• Restaurace Kulťas, Nám. Osvobození 902 

• Sokolovna 

• Restaurace u Wagnerů, Tyršova 8 

• Pohostinství U Anděla, Kuřim – Podlesí, kpt. Jaroše 147 

• Pizzeria Labocca, Legionářská 266 

• Restaurace Sport, Blanenská 1082 

• U tří mušketýrů, Jungmannova 1069 

• Restaurace U rohatého kozla, Otevřená 

• Penzion U mostu, Legionářská 281 

• Vinárna Ateliér, Nám. Osvobození 902 


• Knínická hospoda, na návsi č. p. 54 

• Hostinec na Sokolovně 

CHUDČICE 

• Pod horkou 

• U Pavlíčků (v jižní části obce) 


• U Kocourka, Nám. Na Městečku 

• Kulturní dům, Pavla Perky 390 

• U Halámků, Tišnovská 55 

• Na Městečku 

• Na Ostrůvku 

• Restaurace Omega, Zábíteší 743 

• Občerstvení Zeman 

• Občerstvení pana Valacha 


• Občerstvení Jízdárna Nový Dvůr 

83

Prodejny potravin: 

KUŘIM 

• AHOLD Czech Republic, a.s., prodejna Albert, nám. 1. května 18 

• Lidl Česká republika v.o.s., provozovna Tyršova 1731 

• PLUS – DISCOUNT spol. s r.o., provozovna Tyršova 1730 


• obchod se smíšeným zbožím v č. p. 31, Olga Helánová 

CHUDČICE 

• samoobsluha potravinami s doplňkovým sortimentem spotřebního zboží. 


• Potraviny Mičánek, Nám. Na Městečku 50 

• Potraviny Carda, Na Bítýškách 

• Potraviny U Křížů, Nám. Na Městečku 116 

• Potraviny FLOP, Boční 

• Pekárna Balabán, Dlouhá 4 

Ubytování: 

KUŘIM 


• Hotel Kaskáda (Golf) 

V areálu firmy TOS Kuřim-OS, a.s. je k dispozici hotelová ubytovna, která však slouží 

především dlouhodobě dojíždějícím zaměstnancům podniku. Ojediněle se ve městě vyskytuje 

možnost ubytování v soukromí. Ze strany podnikatelů a managementu firem byla 

konstatována poptávka po ubytování vyššího standardu (hotelového typu), sportovně založená 

veřejnost naopak upozorňuje na nedostatek možností levnějšího a nenáročného ubytování 

typu turistická ubytovna. 

Návštěvníci Kuřimi buď městem jen projíždějí nebo využívají ubytování v okolí. Hotel Babí 

lom v Lelekovicích (7 km), hotel Domino ve Svinošicích (8km), hotel Atlantis 

v Rozdrojovicích (9 km), penzion Na Gruntě ve Vranově (10 km), anebo hotelů, penzionů a 

ubytoven v Tišnově a v Brně. - 

CHUDČICE 

• Autokemp BONANZA 

• Autokemp pro karavany u koupaliště OÁZA 


• CAMPING Hana, U hřiště 

• Sportovní ubytovna na ul. Dlouhá v areálu TJ 


• Hotel Kulturní dům 

84

Sportovní příležitosti: 

KUŘIM 

Severní sportovní a plavecký areál: 

• Krytý bazén (4 dráhy, délka 25 m + dětský bazén s posuvným dnem) 

• Letní koupaliště se 2 kurty na plážový volejbal 

• Stadion s budovou bývalé tribuny- Šatny a sprchy 

• 2 travnatá fotbalová hřiště 

• Běžecká dráha – ovál 400 m 

• Házenkářské hřiště s umělým povrchem 

• Nafukovací hala montovaná na objektu házenkářského hřiště 

Jižní sportovní areál „U Sokolovny“: 

• sokolovna s tělocvičnou, fitnes a horolezeckou stěnou 

• 2 tenisové kurty 

• Kurt na nohejbal a volejbal 

• 2 menší tělocvičny (ZŠ Tyršova) 

• Multifunkční hřiště s umělou trávou 

• Kurt na volejbal s nízkou tribunou 

• Běžecká dráha (60 m) 

• Skok daleký 

• Sektor pro vrh koulí (bude odstraněn při stavbě MŠ) 

Hřiště na Podlesí (ul. Kpt. Jaroše): 

• tenisový kurt (antuka) na Podlesí (TJ Slovan Podlesí, ul. Kpt. Jaroše) 

• hřiště na Podlesí – prosivka. V zimě využíváno jako kluziště. Na sportovní hřiště 

navazuje dětské hřiště. 

Areál „Komenda“ (ul. Komenského): 

• asfaltové hřiště pro míčové hry, košíkovou a skateboarding, freestyle na kolech; na 

hřiště navazuje dětské hřiště včetně dětské cyklodráhy 

• Hřiště je v zimě využíváno jako kluziště 

• Malá školní tělocvična (školní budova ul. Komenského) 

Hřiště na ZŠ Jungmannova: 

• asfaltové hřiště na házenou, malou kopanou a košíkovou, běžecká dráha (60 m), skok 

daleký, dopravní hřiště, travnatá plocha 

• školní tělocvična 

Hřiště tělocvičné jednoty Orel (ul. Třebízského) 

• multifunkční hřiště (házená, futsbal, košíková, tenis) s umělou trávou v bývalé farské 

zahradě DDM Kuřim 

• asfaltové hřiště na ul. Jungmannova (2 kurty pro rekreační tenis, cvičná zeď) 

• budova na ul. Jungmannova (sál se zrcadly je využíván pro různá cvičení) 

• Dělnický dům na ul. Legionářská (sál pro stolní tenis, aerobic apod.) 

Sportovní plácky 

• hřiště na volejbal „U oběšence“, ul. Úvoz 

• plácek u dětského hřiště na ul. Nádražní 

• asfaltový plácek ve vnitrobloku sídliště Loučky 

• asfaltový plácek na ulici Brněnská 

• plácek za domy nám. Osvobození 

85

Městské golfové hřiště Brno Jinačovice 

• 27 jamkové normované golfové hřiště 

• Cvičná 6 jamková golfová akademie 

• Kompletní tréninkové plochy 


• Sokolovna –prostory plně vyhovují pro pořádání tělovýchovných a společenských 

akcí. 

• hřiště pro kopanou – v sousedství Sokolovny 

• hřiště pro tenis a odbíjenou – v sousedství Sokolovny 

CHUDČICE 

• tělocvična v Kulturním domě 

• koupaliště v obci 

• sauna 

• fotbalové hřiště 

• tenisové kurty 


• tělocvična za Kulturním domem na ulici Pavla Perky 

• víceúčelové hřiště Na Ostrůvku 

• sportovní areál TJ (fotbal, hokej, tenisové kurty) 

• tělocvična ve škole 

• víceúčelový sál LŠU 

Ostatní aktivity: 

• možnost vyjížděk na koních – Moravské Knínice 

• značené cyklotrasy – Č. 5172 

Č. 1 Greenways Praha - Brno - Vídeň 

Č. 5231 

• koupaliště - Kuřim, Chudčice 

• servis pro cyklisty - není zajištěn 

• sauna - Chudčice, Kuřim 

• tenisové kurty - Kuřim, Vever. Bítýška, Chudčice, Morav. Knínice 

• golfové hřiště - Kuřim 

• přírodní koupání - Moravské Knínice 

• ekologická farma - v území není 

• muzeum Jarošův mlýn - Veverská Bítýška 

• půjčovny sportovních potřeb - chybí 

• čerpací stanice pohon. hmot - Kuřim 2x, Veverská Bítýška, (další uvažována 

v Mor. Knínicích) 

Krajina mikroregionu skýtá také potenciál pro rozvoj lyžování, jak pro vybudování menších 

sjezdových svahů pro začátečníky, tak především pro běh na lyžích a vodní sporty. 

S rozvojem cestovního ruchu naleznou uplatnění půjčovny sportovních potřeb, jízdních kol a 

v zimním období lyžařského vybavení, s poskytováním servisních služeb. Osvěžením na 

86

cyklotrasách budou bistra, hospůdky a restaurace, zpestřením budou i vhodná sportovní 

zařízení. 

V oblasti agroturistiky je třeba zmapovat možnosti a zájem ze strany místních zemědělců a 

podnikatelů ve stravovacích a ubytovacích službách a zvážit, zda lze počítat s možností jejich 

zapojení do cílené propagace mikroregionu, založené na spolupráci mezi obcemi a 

podnikatelskou veřejností. Je třeba vytvořit zájmové turistické okruhy, které budou vybaveny 

sítí na ně navazujících služeb (občerstvení, ubytování, půjčovny sportovních potřeb, 

informační střediska apod.) včetně zajištění jejich dostatečné propagace. 


3.18.1. Spolkový život 

Spolkový život a zapojení občanů do veřejného života zvyšuje sepětí s domovskou obcí, 

posiluje sousedské vztahy a přispívá k prosperitě obce. Obecně lze říci, že čím vyšší podíl 

mladých lidí v obci (především mládeže), tím je obec snáze schopna organizovat společenské 

a kulturní akce a mnohé často i svépomocí vybudovat a zorganizovat. Ve většině obcí působí 

nějaké zájmové sdružení, ale i tam, kde neexistuje oficiální organizované sdružení, probíhá 

během roku vždy několik kulturních a společenských aktivit organizovaných na dobrovolné 

bázi. 

KUŘIM 

Spolek přátel hudby Kuřim pořádá v příjemném prostředí sálu Základní umělecké školy 

abonentní cyklus koncertů klasické i jazzové hudby. Cyklu se každoročně účastní více než 70 

abonentů. Na nádvoří kuřimslého zámku se tradičně koná Kuřimské Zámecké kulturní léto. 

Divadelní a kaskadérská společnost Štvanci byla založena v roce 1990 zájemci o scénický 

šerm. Za dobu svého trvání odehrála nespočet šermířských představení a podílela se na 

programovém zajištění mnoha městských i hradních slavností u nás i v zahraničí. Společnost 

se věnuje i vzdělávacím pořadům pro žáky ZŠ a gymnázií, spolupracuje s Mahenovým 

divadlem v Brně a podílí se na realizaci některých historických filmů. Činnost se rozšířila i na 

kaskadérské akce s auty. 

Sbor dobrovolných hasičů pořádá v říjnu Hasičské hody s průvodem, besedou, hodovou 

zábavou a stavěním máje. 

Spolek přátel hudby Kuřim – abonentní cyklus koncertů (vážná hudba, jazz), konaných 

převážně v komorním sále ZUŠ, pořádá Společenské centrum Kulturní dům. 

Klub maminek sdružuje maminky na mateřské dovolené, které sem přicházejí se svými dětmi, 

předávají si zkušenosti a umožňují dětem rozvíjet psychické a motorické dovednosti při 

společných hrách. 

Medový den – pokus o založení nové tradice. V roce 2005 proběhl pod patronací města a 

Základní organizace včelařů v Kuřimi nultý ročník akce v areálu Kulturního domu a hřiště 

v Kuřimi – Podlesí. Součástí programu byla výstava z historie a současnosti včelařství na 

kuřimsku, koncert žáků ZUŠ, přednášky, ukázky výroby svíček, zdobení perníku, možnost 

zakoupení medu, medoviny, medového piva, masa na medu, kosmetiky, perníčků, výrobků 

z včelího vosku apod. 

87

MORAVSKÉ KNÍNICE. 

Pro pořádání společenských a tělovýchovných akcí kapacitně plně vyhovují modernizované 

prostory Sokolovny. Myslivecká chata s přilehlými plochami je místem tradičních 

společenských setkání obyvatel obce. Je rovněž cílem tradičních jarních výletů – okružních 

pochodů dospělých a mládeže katastrálním územím obce. 

Každoročně jsou v Moravských Knínicích pořádány společenské, kulturní akce a sportovní 

akce: Obecní ples, Ostatky, Dětský maškarní karneval, Fotbalový ples, Miňon Cup – 

badminton, Velikonoční beránek – střelby, akce „Jdeme na chrousty“, Knínek Cup – 

petanque, Atletický čtyřboj a knínické kolečko, Hudební festival Knínice 2005, Fotbalový 

turnaj žáků, Střelecký den, Markétské hody, Memoriál D. Hanáka, Tenisový turnaj smíšených 

dvojic, Memoriál Slávy Fajta, Přebor Sokolské župy ve stolním tenisu, Martinské hody, Den 

obce, Mikulášská laťka – skok vysoký, Vánoční turnaj ve stolním tenisu. 

CHUDČICE 

Spolkový život v Chudčicích je pestrý. Sportovní činnosti jsou provozovány v Kulturním 

domě – aerobik, tajči, cvičení malých dětí, skupinové nacvičování krojovaných hodů. Na 

fotbalovém hřišti provozují sportovci malou kopanou i fotbal. U hřiště však nejsou kabiny. 

Dvakrát týdně se při přátelském posezení v kulturním domě setkávají maminky s malými 

dětmi, pro které jsou připraveny hračky a pomůcky pro dětské hry. Vzájemně si sdělují 

zkušenosti a poskytují dětem možnosti rozvíjení dovedností při společných hrách. Velmi 

aktivní je Svaz důchodců, který sdružuje 70 starších občanů. Jeho program je pestrý - 

organizuje společenské večírky, návštěvy divadel a jiné společenské akce. Každoročně jsou 

v obci pořádány krojované hody, k nimž je přizvána kapela pana Ištvánka s 25ti hudebníky. 

Atrakcí hodů je bryčka s koňmi. 

Hasičský sbor provozuje svoje činnosti rovněž v objektu kulturního domu. 


V obci působí „Silně amatérský divadelní spolek Prkno“, který připravuje divadelní 

představení pro děti i dospělé. Pravidelně organizuje Festival NA PRKNECH a s úspěchem se 

zúčastňuje i celonárodních divadelních festivalů a přehlídek. 

Okrašlovací spolek Veverská Bítýška je neziskové občanské sdružení. Vznikl v roce 1999 a 

navazuje na činnost podobného sdružení z období 1. republiky. Spolupracuje s dalšími 

neziskovými organizacemi působícími ve Veverské Bítýšce, s Junákem – svazem skautů a 

skautek ČR a se střediskem 603-17 a 55/14ZO Českého svazu ochránců přírody Veverka. 

V obci působí Klub důchodců, který organizuje besedy, přednášky i zájezdy. 

Mezi pravidelně pořádané kulturně společenské akce patří Jakubské hody a hasiči pořádané 

ostatky. Lidová škola umění pořádá svoje akce 1 x měsíčně. 

Nepochybně existují rozdíly v intenzitě zapojování občanů do spolkového života, ale každý 

počin je třeba hodnotit vysoce pozitivně. Ochota lidí – byť ve většině případů jen stále téže 

skupiny obyvatel – zapojovat se do dění a zlepšovat tak kvalitu života, vytváří dobré 

předpoklady pro mobilizaci místních občanů a jejich zapojení do rozvojových iniciativ jak na 

obecní, tak i na mikroregionální úrovni. Až na drobné výjimky nebyla v mikroregionu 

identifikována kriminalita jako závažný problém, což rovněž vytváří dobrý předpoklad pro 

88

ozvoj kvalitních sousedských vztahů, zapojování občanů do veřejného života a posilování 

jejich sounáležitosti s obcí a s mikroregionem. 

Obyvatelé Kuřimi a obcí Mikroregionu Kuřimka jsou v tomto směru velmi aktivní. Pořádají 

společenské, kulturní a sportovní akce, při nichž se setkávají. Mají možnost si popovídat, 

poznávat se a tak prohlubovat vzájemné vztahy i pocit sounáležitosti. K vítanému zpestření 

každodenního života přispívá pořádání zábav a plesů, besed, promítání filmů, zájezdů do 

divadel, přednášek různého zaměření, estrád, tradičních krojovaných hodů s průvody, letních 

veselic, tanečních zábav pořádaných pod širým nebem, společných posezení např. u 

příležitosti vánočních svátků, výstav, např, výstav obrazů, řezeb, keramiky, ale i ovoce, 

zvířectva apod., koncertů, posezení u ohně se sousedy, kulturních akcí pro mládež, 

sokolských vystoupení, prezentací pěveckých sborů a recitačních kroužků. Velmi významné 

jsou aktivity ochotnických divadelních souborů. Zvýšená péče je 

věnována dorůstající mládeži (15–18 let) a v souvislosti s rozvojem informačních technologií 

i rozšíření služeb knihoven. 

Na pořádání společných akcí se podílejí jednotlivé obce mikroregionu. Jedná se vesměs 

o méně náročné akce, pro jejichž realizaci je však třeba dobrý organizátor, spolehliví 

spolupracovníci a pozitivně naladěné okolí, které nekritizuje drobné nedostatky a raději se 

snaží pomoci. Bez této vzájemné spolupráce a dobré vůle se ani v budoucnosti nebude dařit 

pozvednout společenský a kulturní život na vyšší úroveň. 

Oblastí, kde při dostatečném zájmu a spolupráci občanů lze ušetřit obecní prostředky 

potřebné pro realizaci rozsáhlejších investičních akcí, je údržba veřejných prostranství. Je 

nutné podchytit a využít zájem a ochotu občanů pomáhat při uskutečňování některých 

záměrů. Zpočátku je třeba připravovat malé akce, kde jsou výsledky práce brzy vidět, 

postupně lze uvažovat o větších akcích. 

Na základě zkušeností získaných v jiných obcích a mikroregionech lze doporučit, aby veřejně 

prospěšné práce byly dobře zorganizovány – nechybělo nářadí, materiál, odvoz apod., žádný 

ze zúčastněných občanů nesmí mít pocit, že marní čas, vždy je potřeba účast několika členů 

obecního zastupitelstva a na závěr byla drobná společenská událost, opékání špekáčků, 

společné posezení apod. Velmi pozitivně působí, když při plánování jednotlivých akcí 

spolupracují obecní zastupitelstva s místními spolky, například s hasiči, tělovýchovným 

sdružením apod. 

3.18.2. Sportovní aktivity 

KUŘIM 

Sportovci mají v Kuřimi příležitost provozovat pravidelně celou škálu sportovních disciplin, 

ale i rekreační sport, na 11 hřištích a v 5 tělocvičnách. Ve městě jsou 2 hlavní sportovní 

centra: v jižní části města se jedná o areál Sokola a ZŠ Tyršova, v severní části města se 

nachází stadion sousedící s letním koupalištěm a krytým bazénem. V roce 2005 byla zařízení 

doplněna nafukovací sportovní halou. Okolní příroda nabízí turisticky atraktivní místa. 

V Kuřimi působí mnoho zájmových spolků a sportovních oddílů. Různé sportovní závody 

mají již ve městě svoji tradici. Např. závod horských kol Velká cena Kuřimi – Kuřimská Hora 

(součást celorepublikového PEEL´S CUPu), volejbalový turnaj Kuřimský měšec, Kuřimská 

běžecká liga atd. 

89

Město Kuřim disponuje vyhlášeným plaveckým areálem s krytým 25 metrovým bazénem a 

dětským bazénem, otevřeným 50 metrovým bazénem s toboganem, hřišti na plážový volejbal, 

zahradní restaurací, soláriem a řadou dalších služeb. V roce 2005 navštívilo areál 99 163 

osob, z nichž bylo 3221 vozíčkářů. Služby otevřeného letního koupaliště využilo v letní 

sezóně 16 450 návštěvníků. 

Krytý bazén využívá nejširší veřejnost, organizace, je zde dětská plavecká škola a vyhrazené 

hodiny pro seniory. 

Ve městě jsou organizovaně provozovány sporty: fotbal, malá kopaná, házená, basketbal, 

tenis, silový trojboj, plavání, horolezectví. Další sportovní aktivity organizuje Dům dětí a 

mládeže: atletika, dětský aerobik, aerobik, lady aerobik, jóga, cvičení na gymnabalech, břišní 

tance, formování těla, floorbal, kung-fu, kung-fu wo-sho, wing-chun, historický šerm, stolní 

tenis, volejbal, volejbal dívky, tenis, orientační běh, šachy, cvičení pro budoucí matky, jóga 

pro důchodce. 

V katastru města směrem k Brnu – Bystrci vzniká na rozloze více než 100 ha sportovně 

rekreační golfový areál evropské úrovně s rozsáhlým multifunkčním zázemím (tenisová hala, 

kongresový sál, ubytovací kapacity atd.). Areál nabídne svým návštěvníkům komplexní 

služby spojené s golfovým sportem, určené širokému spektru návštěvníků. 


Obec má dobré podmínky pro každodenní sport a rekreaci. Občané využívají Sokolovnu 

s přilehlými hřišti pro kopanou, tenis a odbíjenou, výletiště vybavené pro míčové hry, několik 

chovů koní pro jezdectví, rybník ke koupání, mysliveckou chatu s brokovou střelnicí. Pro 

rozvoj jezdeckého sportu je navrženo obnovení jízdárny na loukách za bývalou usedlostí č. p. 

22 v Koutě. 

CHUDČICE 

Sportovní činnosti jsou provozovány v Kulturním domě: cvičení žen - aerobik, tajči, cvičení 

malých dětí, skupinové nacvičování krojovaných hodů. Na fotbalovém hřišti u objektu 

bývalého hotelu provozují sportovci malou kopanou i fotbal. U hřiště nejsou kabiny. V obci 

je koupaliště a sauna. 

Pro každodenní rekreační sporty má obec dobré podmínky. K zájmovým činnostem je plně 

využívána tělocvična v Kulturním domě, po dobu letní sezóny je v provozu koupaliště, 

tenisové kurty a fotbalové hřiště. 

Obec Chudčice je součástí rekreační oblasti Brna (Veverská Bítýška – Brněnská přehrada). 

V jejím katastru se nachází velké množství rekreačních objektů – chat. Obec má 

bezkonkurenční předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Zásadními atributy jsou : poloha 

obce v rekreačně hodnotném zázemí velkého města, vybavenost obce s ubytovacím 

zařízením, koupalištěm s přihřívanou vodou, saunou, tenisovými kurty, fotbalovým hřištěm 

atd. U areálu koupaliště se nachází autokemping a další je vybudován ve východní části obce 

při silnici II/386. 

90


Možností provozování sportu je ve Veverské Bítýšce dostatek. K tomuto účelu slouží 

sportovní areál TJ a víceúčelové hřiště Na Ostrůvku. Fotbalový klub Veverská Bítýška a 

Hockey Club Veverská Bítýška jsou velmi aktivní. V obci působí Tenisový klub Harmann- 

Rico Veverská Bítýška. Aktivní členy má i Volejbalový klub Veverská Bítýška. Sálové 

sporty provozují zájemci ve víceúčelovém sálu Lidové školy umění, v tělocvičně za 

Kulturním domem a v tělocvičně školy. Oblíbený je joging, taneční cvičení a cvičení matek 

s dětmi. 

Zájmová sportovní činnost má v obci dobrou tradici. Kromě kolektivních sportů – fotbalu a 

hokeje – hrají občané tenis, mládež i dospělí navštěvují zájmové kroužky: joging, taneční 

cvičení apod. 



Možnosti rozvoje mikroregionu jsou závislé na hospodaření obcí. Všechny rozvojové 

programy, granty a dotační tituly vyžadují jistou míru finanční spoluúčasti (tzv. 

kofinancování) ze strany obce či mikroregionu, proto je důležité mít jasnou představu o tom, 

s jakými prostředky jednotlivé obce v mikroregionu hospodaří, s jakými prostředky je možno 

počítat do budoucna a také jakých výsledků bylo při využití finančních zdrojů v minulosti 

dosaženo. 

Z hlediska příjmů obecních rozpočtů jsou obvykle nejvýznamnějšími položkami daňové 

příjmy. Každá obec se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem 

stanoveným ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance 

aktuálního počtu obyvatel České republiky a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu 

těchto násobků všech obcí v České republice. 

Ekonomika Mikroregionu Kuřimka je výrazně pozitivně ovlivněna ekonomickou situací 

města Kuřim, které patří mezi nejvýznamnější centra dojížďky za prací na území brněnské 

aglomerace. Na území města bylo v období 1991-2001 zhruba 6 tisíc pracovních míst, 

přičemž celková nabídka pracovních míst měla v tomto období mírně klesající tendenci. Do 

města v tomto období za prací dojíždělo zhruba 3,5 tis. zaměstnanců, počet vyjíždějících se 

blížil ke 2 tisícům osob. Oproti poklesu celkového počtu obsazených pracovních míst vzrostlo 

v průběhu 90. let 20. století o více než 300 osob kladné saldo dojížďky, a to na celkovou 

hodnotu 1 650 osob (rozdíl mezi dojíždějícími a vyjíždějícími za prací). 

K současnému vysokému kladnému saldu dojížďky za prací do města významně přispěla 

výstavba rozsáhlého areálu závodu společnosti TYCO Electronic Czech, s. r. o. a rozvoj TOS 

Kuřim – OS, a. s. 

91

Tabulka: Základní ekonomické ukazatele města Kuřim za období 2002 - 2004 (v Kč) 

2002 2003 2004 

Upr. rozpočet-příjmy 191 406 700,00 219 338 500,00 194 781 300,00 



Výsledek hospodaření -27 707 317,47 10 389 469,82 10 601 556,74 

Skutečnost-příjmy 177 339 092,88 220 422 427,23 198 247 664,99 

Skutečnost-výdaje 205 046 410,35 210 032 957,41 187 646 108,25 

Výše aktiv a pasiv 660 998 087,39 688 989 748,82 712 306 236,52 

Nesplacené úvěry 18 981 000,00 16 935 000,00 14 366 000,00 

Zůstatek ZBÚ 11 175 566,75 19 182 036,57 24 429 408,25 

Ukazatel dluh. služby (%) 1,79 % 2,89 % 2,73 % 

Zdroj: Finanční odbor MěÚ Kuřim 

Z tabulky je zřejmé, že hospodaření města Kuřim je velmi dobré. Nejvýznamnější položkou 

na straně příjmů jsou příjmy daňové, které souvisí s počtem obyvatel obce. Po dosažení 

hranice 10 000 obyv. se tyto příjmy zvýší skokově, o několik milionů korun. Nejvýznamnější 

položkou na straně výdajů jsou výdaje na zajištění chodu města a kapitálové výdaje. Město 

splácí v současné době dva úvěry (na dostavbu ZUŠ a na rekonstrukci ulice Podhoří). 

Ukazatel dluhové služby je velmi nízký, město Kuřim je stále schopno plnit řádně a včas 

závazky a generuje na ve svém rozpočtu značné finanční prostředky na zajištění prioritních 

investičních i neinvestičních akcí. 

Tato skutečnost má pro realizaci aktivit Mikroregionu Kuřimka velký význam. Město 

Kuřim může jako člen mikroregionu poskytnout záštitu a dočasnou finanční podporu menším 

obcím při předfinancování a kofinancování společných mikroregionálních projektů. 


Kromě samotného objemu a salda rozpočtu je směrodatná také jeho struktura a především tzv. 

prorůstové investice obcí, tedy investice, které přispívají – přímo nebo nepřímo – k růstu 

hrubého domácího produktu. Vesměs se přitom jedná o kapitálové investice, které svou 

povahou zvyšují investiční atraktivitu regionu a napomáhají rozvoji podnikatelských aktivit. 

Může se přitom jednat o investice, které zvyšují atraktivitu mikroregionu jak po stránce 

technické (např. opravy a úpravy komunikací a infrastruktury, výstavba bytů), tak i po stránce 

image regionu, které jsou sice méně hmatatelné, avšak neméně důležité (např. investice do 

aktivit, které zpříjemňují a zpohodlňují život v regionu - investice do údržby veřejných 

prostranství, investice na snížení kriminality apod., anebo které zlepšují image regionu a 

zvyšují jeho sounáležitost – výdaje na propagační materiály, akce cestovního ruchu, 

prezentace regionu, zahraniční návštěvy, informační systémy mikroregionu atd.). 


Při hodnocení finančních možností mikroregionu existují v zásadě dva možné přístupy. Buď 

je možné hodnotit schopnost spolufinancování mikroregionálních projektů na základě předem 

92

dohodnutého příspěvku na jednoho obyvatele obce, anebo rozpočítat příspěvky obcí na 

základě dohodnutého procenta z celkového příjmu obce. První přístup je v zásadě postaven na 

principu „každý stejně“, druhá možnost diferencuje podle hospodářské síly obcí a zohledňuje 

objektivně danou skutečnost, že některé obce mají díky existenci stávajících rozpočtových 

pravidel vyšší úroveň příjmů. Za předpokladu, že se obce dohodnou sdružovat prostředky na 

základě principu „každý stejně“, možnosti spolufinancování budou odstupňovány podle 

velikosti dohodnuté částky takto: 

obec 

Náklady při částce 10 Kč 

na obyvatele obce (v Kč) 



93 



Kuřim 97.640 195.280 976.400 

Moravské Knínice 8.040 16.080 80.400 

Chudčice 7.250 14.500 72.500 

Veverská Bítýška 28.120 56.240 281.200 

Mikroreg. celkem 141.050 282.100 1.410.500 

Zdroj: Odvětvová analýza – ekonomická základna obcí, Regionální rozvojová agentura jižní 

Moravy, 2000 (Uvedené hodnoty se vztahují k 1. 1. 2006) 

Za předpokladu, že dojde k dohodě skládat prostředky na mikroregionální akce podle 

příjmové úrovně obcí (podle údajů za rok 2003), vypadaly by disponibilní prostředky 

mikroregionu následovně: 

obec 

Náklady při účasti 0,25 % 

příjmů obce (v Kč) 





Kuřim 114.043 228.086 1.140.430 

Moravské Knínice 9.391 18.782 93.910 

Chudčice 8.468 16.936 84.680 

Veverská Bítýška 32.844 65.688 328.440 

Mikroreg. celkem 164.746 329.492 1.647.460 

Zdroj: Odvětvová analýza – ekonomická základna obcí, Regionální rozvojová agentura jižní 

Moravy, 2000 (Uvedené hodnoty se vztahují k 1. 1. 2006) 

V každém případě se jeví, že celkový rozpočet na mikroregionální projekty – ať už bude 

zvolen jakýkoliv klíč pro jejich sdružování – nebude moci výrazně přesáhnout 1,5 milionu 

korun, neboť vyšší částka by patrně nadměrně zatížila rozpočty obcí a mohla by ohrozit 

financování jejich nezbytných základních funkcí. V případě mikroregionálních projektů, 

čerpajících finanční podporu z dotačních titulů ČR nebo ze strukturálních fondů EU, lze 

uvedenou částkou hradit spoluúčast obcí mikroregionu a podle jejího podílu na dotaci stanovit 

přijatelnou výši celkového rozpočtu projektu. 

4.4. Podnikatelské aktivity v mikroregionu - výrobní podniky, drobné, malé a střední 

podnikání 

Ekonomická situace v Mikroregionu Kuřimka je výrazně odlišná od poměrů v sousedních 

venkovských mikroregionech. Je zde přítomna široce rozvinutá průmyslová výroba se silným 

zastoupením zahraničního kapitálu. V území sídlí několik velkých podniků, soustředěných 

zejména v Kuřimi. Mezi největší patří firmy Tyco Electronics, TOS Kuřim, Slévárna Kuřim,

Kuličkové šrouby Kuřim, Walter a GOOS. Dalším významným podnikem je firma Hartmann- 

Rico ve Veverské Bítýšce. 

Sektor zemědělství se nijak výrazně v hospodářství neprojevuje. Mikroregionem prochází 

železnice Brno-Tišnov-Žďár nad Sázavou, silniční spojení s Brnem zajišťuje velmi 

exponovaná silnice I/43 s odbočkami II/385 a II/386 a místní komunikace. 

Většina obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu, menší část ve službách. Zvýšený podíl 

dělnického obyvatelstva je umožněn dojížďkou do průmyslových center Kuřimi a Brna. 

KUŘIM 

Klíčové podnikatelské subjekty jsou ve městě soustředěny ve dvou průmyslových zónách: 

nejvýznamnější roli zaujímá průmyslová zóna SEVER, rozvíjející areál tradičního 

průmyslového podniku TOS Kuřim, s řadou následných investic „na zelené louce“, druhou je 

průmyslová zóna ZÁPAD, využívající areál bývalého státního statku. 

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem regionu je firma TYCO Electronics Czech, s.r.o. Firma, 

resp. její předchůdce (do roku 1999 vystupovala pod značkou AMP). Od roku 1999 je firma 

součástí nadnárodní společnosti TYCI International Ltd., výrobcem, dodavatelem a servisní 

společností podmořských telekomunikačních systémů, největším světovým výrobcem, 

dodavatelem a poskytovatelem protipožárních systémů a služeb elektronického zabezpečení a 

největším světovým výrobcem regulačních ventilů. Kuřimská pobočka zaměstnává (rok 2006) 

cca 1 700 zaměstnanců 

Zdroj: http://www.tycoelectronics.cz/ 

Firma TOS Kuřim – OS, a.s. patří k nejstarším výrobcům frézek, jednoúčelových strojů a 

automatických obráběcích linek v České republice. Závod byl založen v roce 1942 jako 

pobočný závod Zbrojovky Brno. Velký rozvoj sortimentu i objemu kulminoval na konci 

osmdesátých let. V roce 1996 prošla firma transformací. Stala se zcela privátní firmou, jejím 

stoprocentním vlastníkem byla společnost FOBS LEASING, s.r.o. Od srpna 1996 nesl 

nástupce tradice ve výrobě přesných obráběcích strojů v Kuřimi jméno TOS KUŘIM – OS, 

s.r.o.; na základě licenčních dohod převzal know-how, registrovanou ochrannou známku a 

logo společnosti a především kompletní tým odborníků. Firma patří mezi významné obchodní 

společnosti v České republice v oblasti strojírenství. S tržbami za rok 2004, které přesáhly 

úroveň 7,2 miliardy Kč, se řadí také na 4. místo nejproduktivnějších společností Jm kraje. 

Zdroj: http://www.tos-kurim.cz/tos/cz/info.htm 

V Kuřimi působí další firmy: Slévárna Kuřim, a.s., Kuličkové šrouby Kuřim, a.s., Walter, 

s.r.o. (nově vybudovaná hala „na zelené louce“), Prefa Brno, a.s., Gromathic, s.r.o., 

ELEKTROBOCK CZ, s.r.o., KAMPOS, s.r.o., ČOKOLÁDOVNY FIKAR, s.r.o., Lesy města 

Brna, spol. s r.o. 

Kromě uvedených firem má pro podnikatelské prostředí města významnou funkci i logistické 

centrum firmy Investa International, s.r.o., s více než 40 000 m 2 skladové plochy, nacházející 

se v areálu průmyslové zóny SEVER. 


Hartmann – Rico a. s. patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických 

prostředků v České republice. Vznikla v roce 1991 vstupem společnosti Paul Hartmann AG 

do tehdejšího podniku Rico Veverská Bítýška. Společnost je součástí mezinárodní skupiny se 

94

sídlem v SRN. Závod ve Veverské Bítýšce produkuje výrobky pro hygienu, léčbu a péči o 

pacienty – dětské plenkové kalhotky, vatové výrobky, tonometry, teploměry, náplasti, obvazy 

a obinadla. Zaměstnává cca 650 pracovníků. 

www.harmann-rico.cz 

V obci působí i další firmy: Bioster a. s., Pěkný Unimex s. r. o., Sportway spol. s r. o., 

KOVO, výrobní družstvo, STAFIS, firma TEMKOM - Ladislav Staníček, Stolařství Baraš, 

ROSA CANINA, Karel Šanca - INTAP, tiskárna D+H ofset. 

Odlišná situace je v menších obcích mikroregionu, kde nejsou zastoupeny větší ekonomické 

subjekty: 


Výrobní a opravárenské služby zajišťují: 

4 stolařské provozovny: č. p. 89 – Ing. Milan Rouča, č. p. 23 – Jiří Hanák, č. p. 39 – Oldřich 

Kučera, v areálu ZD – Ing. Jan Pleva; soukromé stolařství a pokrývačství č. p. 5 – Zdeněk 

Zouhar; zámečnická výroba č. p. 6 – Ladislav Pleskač; topenářská a instalatérská firma 

Cibulka Stehno č. p. 100; soukromé sedlářství č. p. 30 – Petr Bém; ELKOL s. r. o. – 

elektromontážní firma – Oldřich Koláček; velkokapacitní zahradnictví pro pěstování okrasné 

zeleně při ulici Na hrázi – majitelem je firma FLORCENTR spol. s r.o. 

CHUDČICE 

Řemeslná činnost je v Chudčicích zastoupena drobnými podnikateli – fyzickými osobami 

(klempíř, 2 provozovny zajišťující vodoinstalace, autoklempíř, 2 autoopravny, malíř-natěrač, 

veterinární lékař, stavební firma). Chybějící aktivity jsou zajišťovány ve Veverské Bítýšce, 

v Kuřimi a v Brně. 

4.5. Rozvoj obcí mikroregionu 

Při rozvoji obcí zastává významnou úlohu územní plánování, které soustavně a komplexně 

řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje 

výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plánování vytváří předpoklady 

k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, 

zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a 

ovzduší. 

Územní plán stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné 

funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice 

zastavitelného území. 

Obecně závazná vyhláška po schválení zastupitelstvem obce stanovuje závazné základní 

zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech. Dále vymezuje 

veřejně prospěšné stavby, pro které lze vyvlastnit , nebo vlastnická práva k pozemkům a 

stavbám omezit. Stanoví zásady uspořádání dopravy, technického vybavení a územního 

systému ekologické stability. Závazná část územně plánovací dokumentace je závazným 

podkladem pro zpracování a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro 

rozhodování v území. 

95

KUŘIM 

Kolektiv Ing. arch. Václava Zemánka, CSc. zpracoval v letech 1994-98 Územní plán 

sídelního útvaru Kuřim, který zastupitelstvo města schválilo usnesením č. 1171/98 ze dne 

9.11.1998. Tímto usnesením současně vstoupila v platnost Vyhláška č. 9/1998 o závazných 

částech územního plánu města Kuřim. 

Návrhové období ÚPNSÚ Kuřim je rok 2010 s výhledem do roku 2015. Od roku 1998 bylo 

provedeno a schváleno 8 změn ÚPNSÚ. Město však dosud nedisponuje elektronickou verzí 

územního plánu, digitalizace by měla být zahájena v nejbližší době. 

Zastupitelstvo města Kuřim schválilo 8. března 2005 deklaraci Projektu Zdravé město Kuřim 

a řádné členství města v asociaci Národní síť Zdravých měst ČR. Projekt Zdravé město Kuřim 

vytváří předpoklady pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální 

úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického 

plánování, zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném 

rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje 

k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. 


Územní plán obce Moravské Knínice, který vypracoval autorský kolektiv (Ing. Jaroslav 

Kratochvíl, Ing. arch. Alfred Knopp, Ing. František Antl, Ing. Pavel Tichý, Ing. Draga 

Kolářová a Ing. Jaroslava Bučková) byl dokončen v roce 2000. Dokument byl schválen 

usnesením zastupitelstva dne 28.11.2001. Vyhláška č. 1/2001 o závazných částech územního 

plánu obce Moravské Knínice nabyla platnosti dne 13.12.2001. 

Návrhové období územního plánu je limitováno rokem 2015. Lhůty aktualizace jsou 

stanoveny 1x za 4 roky v návaznosti na komunální volby. 

Územní rozvoj zastavěné části obce je vymezen na východě tělesem rychlostní komunikace R 

43, na jihu trasou navrhované přeložky státní silnice II/386, na západě lesy Na Okřínku a Na 

Čebínkách a na severu ochranným pásmem areálu zemědělského družstva a pozemky s ornou 

půdou vysoké kvality. 

Vzhledem k blízkosti města Brna a Kuřimi má krajina značný rekreační význam, neboť je 

součástí příměstské zóny jednodenní rekreace obyvatel těchto měst. Projekt komplexních 

pozemkových úprav řeší obnovení sítě polních cest, které kromě organizace půdního fondu 

budou mít nesporný význam i na rozšíření vycházkových a turistických tras a stezek. 

V budoucnosti nelze vyloučit ani dlouhodobou pobytovou rekreaci. 

Širší urbanistické a krajinné vazby obce Moravské Knínice jsou příznivé a vytvářejí 

předpoklady a podmínky pro kvalitní bydlení a rekreaci ve venkovském prostředí a současně 

umožňují rychlou dostupnost vyšších center osídlení s občanským vybavením a pracovními 

příležitostmi. Obec poskytuje dobré podmínky pro rozvíjení podnikatelských aktivit, 

živnostenské výroby a pro tradiční zemědělskou výrobu. 

CHUDČICE 

Územní plán obce Chudčice vypracoval a v roce 1999 dokončil Ateliér Projektis, spol. s r. o. 

Změnu Územního plánu č. 1 vypracoval Atelier URBI, Ing. arch. Benešová. Schváleny byly 

změny zahrnující návrh nové obytné lokality, vyloučení navržené obytné plochy a změny 

v dopravním řešení s těmito změnami související. 

96


Poslední platná územně plánovací dokumentace byla schválena v roce 1937. V pozdější době 

obec platný dokument neměla. V roce 1989 dokončil Stavoprojekt Brno, městský projektový 

ústav, Atelier 010 koncept ÚPN SÚ Veverská Bítýška – Chudčice – Hvozdec, který však 

nebyl projednán. 

MIKROREGION KUŘIMKA 

Pro určení směrů rozvoje mikroregionu, identifikaci jeho potřeb, rozvojových aktivit a pro 

strategické rozhodování slouží rozvojová strategie. Pomáhá mu plnit jeho základní úlohu – 

koncepční a výkonnou činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, 

v jejich iniciační činnosti v oblasti řešení mikroregionálních problémů a definování 

mikroregionálních programů a aktivit a v jejich účasti na realizaci regionálních programů. 

V roce 2005 vstoupila Kuřim do celostátní asociace municipalit Národní síť Zdravých měst 

ČR a navázala přeshraniční spolupráci se slovenským městem Leopoldov. V roce 2006 se stal 

členem Národní sítě Zdravých měst i Mikroregion Kuřimka. 

5. Ekologická situace a ochrana životního prostředí v území mikroregionu 

Celkový stav životního prostředí v mikroregionu Kuřimka je uspokojivý. Životní prostředí 

není zatěžováno významnými zdroji znečištění a lze je klasifikovat jako vhodné pro bydlení. 

Diverzita krajiny, členitý reliéf a daleké výhledy vytvářejí vysoce esteticky hodnotnou krajinu 

s potenciálem pro využití v cestovním ruchu. Spojitost mezi kvalitou životního prostředí a 

stavem technické infrastruktury je obecně akceptovanou skutečností. Přes četné investice do 

infrastruktury v jednotlivých částech mikroregionu není dosud důvod ke spokojenosti. 

Problematika zlepšení životního prostředí se týká především: 

• zlepšení obytných a rekreačních hodnot území, 

• zvýšení ekologické stability území, především realizací Územního systému ekologické 

stability (ÚSES), 

• zvýšení biodiverzity, především návratem vody do krajiny (rybníky, tůně) 

• opatření k omezení vodní eroze, 

• respektování všech ochranných pásem (OP), 

• odborné posouzení a projednání všech podnikatelských záměrů na úseku průmyslové a 

zemědělské (živočišné) výroby a výrobních služeb, 

• minimalizace záboru chráněných půd I. a II. třída ochrany, 

• bezpečná a účinná likvidace všech druhů odpadů. 


5.1.1. Kvalita ovzduší 

Kvalita ovzduší významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. 

Postupující znehodnocování ovzduší cizorodými látkami vede k různým negativním jevům 

trvalého rázu, např. zhoršování zdravotního stavu populace, narušení ozonosféry, oteplování 

atmosféry apod. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být 

97

ovlivňována místa značně vzdálená od zdrojů emisí. Znečištění ovzduší se odráží nezřídka i 

ve stavu dalších složek životního prostředí (voda, půda, biota). 

Na znečištění ovzduší se podílejí mobilní zdroje znečištění – automobilová doprava a 

stacionární zdroje. Obecně sledovanými škodlivinami jsou oxidy dusíku (Nox), oxid siřičitý 

(SO2), oxid uhelnatý (CO) a polétavý prach (prašný aerosol frakce PM10). 

Z výsledků systému monitorování ve městech ČR vyplývá, že z klasických škodlivin 

v ovzduší je pro lidské zdraví nejnebezpečnější prašný aerosol frakce PM10. Směrnice Rady 

1999/30/EC z roku 1999 stanoví pro země Evropské unie limitní hodnoty PM10 50 

mikrogramů/m 3 pro průměrnou 24 hodinovou koncentraci a 40 mikrogramů/m 3 pro roční 

průměrnou koncentraci, která se v druhé etapě roku 2010 snižuje na 20 mikrogramů/m 3 . Tyto 

limitní hodnoty nyní obsahuje i vyhláška stanovující imisní limity k novému zákonu o 

ochraně ovzduší v ČR. 

KUŘIM 

Město Kuřim bylo v roce 2004 zařazeno mezi města se zvýšeným obsahem hodnoty 

PM10, a to s roční průměrnou koncentrací 50 /-lg/m 3 . 

Ze stacionárních zdrojů podílejících se na znečistění ovzduší jmenujme především 

spalovny fosilních paliv, kromě kotlů pro ohřev teplé vody je to i kuplovna Slévárny 

Kuřím, která je jediným zdrojem na Kuřimsku zařazeným do kategorie zvláště velkých 

zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I). 

Ve městě Kuřim prováděl v letech 1991 - 2002 měření koncentrace S02 a N02 

v ovzduší Státní výzkumný ústav ochrany materiálu (SVÚOM) se sídlem v Praze. 

Měření byla prováděna na jednom stanovišti v ulici Husova. Naměřené hodnoty 

koncentrace S02 a N02 se v průběhu dvanáctiletého období sledování trvale pohybovaly 

pod stanovenými imisními limity. Proto se v roce 2003 od dalšího měření ustoupilo. 

Znečištění ovzduší imisemi S02 a N02 mělo v jedenáctiletém období měření mírně 

klesající tendenci (především pokud jde o imise S02) a výrazně sezónní charakter 

s maximy v zimních měsících. 

S kontinuálním nárůstem dopravy - paradoxně umocněném rovněž zavedením 

Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (mnoho dojíždějících za 

prací upřednostňuje po reorganizaci autobusových spojů individuální automobilovou 

dopravu); další nárůst lze očekávat po vybudování rychlostní silnice R43 včetně tzv. 

severní tangenty (město bude ze 3 stran obklopeno intenzivně vytíženými 

komunikacemi) - lze očekávat výrazný nárůst znečistění, a to především polétavého 

prachu a N02. 

Železniční doprava a její negativní vliv na znečištění ovzduší v Kuřimi je zanedbatelný. 

Negativní účinky železniční dopravy spočívají především v obtěžování okolí hlukem a 

případnými otřesy. 


V obci se nenachází velké ani střední zdroje znečištění ovzduší. Výrazné je znečištění 

z lokálních topenišť na pevná paliva (malé zdroje), které je zvýrazněno skutečností, že se 

velká část obce nachází v typické inverzní poloze (inverzní údolí Kuřimky). Na znečištění se 

podílí silniční doprava – exhalacemi a prašností z vozovek. 

98

Specifickou formou znečištění ovzduší jsou organoleptické emise z živočišné výroby, 

vyznačující se zvýšeným obsahem mikroorganismů, prachu a škodlivých plynů a 

nepříjemným zápachem. Znečišťovatelem ovzduší je areál živočišné výroby ZD Moravské 

Knínice, a. s., nacházející se přibližně ve vzdálenosti 200 m od severního okraje obytného 

území. 

Středisko ZD mělo vyhlášeno územním rozhodnutím č. 2162/85 Výst Pásmo hygienické 

opravy - PHO v podobě kružnice o poloměru 276,6 m od imisního středu. V současné době 

jsou stavy dobytka ve středisku podstatně nižší, orientačně vypočtené pásmo se pohybuje od 

177 m do 230 m od imisního středu v závislosti na směru převládajících větrů. 

Při jihovýchodní hranici areálu byla v roce 1990 vysazena vysoká izolační zeleň, která plní 

funkci: 

• optické clony před rušivou dominantou ocelového seníku, 

• ochranného hygienického pásu zeleně. 

Dosavadní výsadba zeleně pod terasou, na níž stojí ocelový seník je nedostačující. K naplnění 

obou uvedených funkcí zeleně je nutno připravit a realizovat další etapy výsadby vysoké 

zeleně jak v areálu družstva tak i na po. parc. č. 124, která zakryje dominantní ocelový seník 

a přispěje k zakrytí dalších zemědělských objektů, jejichž měřítko neodpovídá charakteru 

zástavby v obytném území obce. 

Dalším negativně působícím faktorem je prašnost z rozsáhlých polních honů, ze silniční 

dopravy a zejména z velkých zdrojů znečištění ovzduší průmyslových a energetických 

podniků v nedaleké Kuřimi. Jiné významnější zdroje znečištění ovzduší v obci nejsou. 

CHUDČICE 

V Chudčicích je zdrojem nadměrného znečištění ovzduší především příležitostně těžká 

nákladní doprava na silnici II/386. Situaci by zlepšilo např. organizační opatření – omezení 

pro nákladní dopravu. 

V obci se nenachází velké ani střední zdroje znečištění ovzduší. Výrazné je znečištění 

z lokálních topenišť (malé zdroje). 


V obci se nenachází velké ani střední zdroje znečištění ovzduší. Negativním faktorem je 

kamionová doprava na trase Ostrovačice – Kuřim – Svitavy. Výrazné je rovněž znečištění 

z lokálních topenišť (malé zdroje). 


5.2.1. Ochrana vod 

Voda je jednou z nejběžnějších chemických látek a je účastna řady procesů přírodního i 

antropického původu, v nichž hraje zcela nezastupitelnou úlohu. Plní funkci krajinotvornou, 

biogenní, je základní složkou životního prostředí. Pro člověka je důležitým přírodním 

zdrojem, sice nevyčerpatelným, avšak velmi snadno poškoditelným, který se může stát 

limitujícím činitelem rozvoje lidské společnosti. Nevhodnými zásahy do krajiny byly 

potlačeny všechny funkce, které by vodní toky a plochy měly plnit – krajinotvorné, 

99

ekologické a estetické. Území mikroregionu přísluší do povodí Svratky. Zájmové území 

Mikroregionu Kuřimka spadá do vyhlášeného ochranného pásma (2.vnějšího) vodního zdroje 

Brno-Svratka – Pisárky, a je třeba respektovat rozhodnutí o režimu v tomto pásmu, které 

vydal bývalý JmKNV v Brně . 

5.2.2. Členění území z hlediska jednotlivých povodí: 

Širší území spadá do hlavního povodí 4-15-01 Svratka po Svitavu a je rozděleno do 

několika dílčích povodí : 

Tabulka: Členění území Mikroregionu Kuřimka do dílčích povodí 

Tok 

Číslo povodí dle ZM 

vodohospodářské 1 : 50 000 

100 

Celková plocha povodí 

( km 2 ) 

Svratka nad Bítýškou 4-15-01-131 1366,39 

Bitýška 4-15-01-140 113,68 

Svratka pod Bítýškou 4-15-01-141 1480,09 

Kuřimka 4-15-01-142 33,37 

Batelovský potok 4-15-01-143 5,09 

Kuřimka ústí 4-15-01-144 10,534 

Svratka pod Kuřimkou 4-15-01-145 1534,56 

Rozdrojovický potok 4-15-01-148 8,13 

Vodní toky se vyznačují nevyrovnaným režimem průtoků. Bezprostřední závislost na 

srážkách a tání sněhové pokrývky je poněkud zmírněna vlivem retenční schopnosti lesů. 

Největší průtoky se obecně vyskytují v jarních měsících (zejména v březnu), nejmenší 

v období mezi červencem a říjnem. 

5.2.3. Základní hydrologické údaje toků: 

Podle lit.: Hydrologické poměry Československé socialistické republiky, díl III, Praha, HMÚ 

1970, Pozn. údaje pro dotčená povodí jsou k dispozici pouze částečně, byly brány pro 

orientaci hodnoty několika povodí: 

Tabulka: Průměrné roční hodnoty 

Číslo povodí místo měření srážky odtok odtokový prům.roční 

součinitel průtok 

mm mm - m3/s 

4-15-01-131 

Svratka 

Nad Bítýškou 641 177 0,28 7,67 

4-15-01-140 

Bitýška 

Ústí 576 80 0,14 0,29 

4-15-01-141 

Svratka 

Pod Bítýškou 639 169 0,27 7,69 

4-15-01-144 

Kuřimka 

Ústí 554 51 0,09 0,08 

4-15-01-145 

Svratka 

Pod Kuřimkou 637 165 0,26 8,04

Tabulka: Průtokové poměry : n - leté vody v m3/s 

Číslo povodí místo měření 

4-15-01-131 

Svratka 

4-15-01-140 

Bitýška 

4-15-01-141 

Svratka 

4-15-01-144 

Kuřimka 

4-15-01-145 

Svratka 

1 2 5 10 20 50 100 

Nad Bítýškou 96 138 198 232 271 314 344 

Ústí 12 18 28 36 46 58 70 

Pod Bítýškou 102 146 204 242 279 329 365 

Ústí 8 15 22 28 32 35 37 

Pod Kuřimkou 102 146 205 244 282 333 368 

Tabulka: Průtokové poměry : m - denní vody v m3/s 

Číslo povodí místo měření 

30 90 180 270 330 335 364 

4-15-01-131 

Svratka 

Nad Bítýškou 18,0 8,13 4,48 2,55 1,39 0,93 0,46 

4-15-01-140 

Bitýška 

Ústí 0,68 0,31 0,17 0,10 0,05 0,03 0,02 

4-15-01-141 

Svratka 

Pod Bítýškou 18,7 8,44 4,55 2,65 1,44 0,96 0,48 

4-15-01-144 

Kuřimka 

Ústí 0,18 0,09 0,05 0,03 0,015 0,01 0,05 

4-15-01-145 

Svratka 

KUŘIM 

Pod Kuřimkou 18,5 8,54 4,61 2,70 1,47 1,08 0,53 

Katastrální území města Kuřim spadá do povodí Svratky a hlavním tokem, který je odvodňuje 

se svými přítoky je Kuřimka. Kuřimka je podle Vyhlášky č. 28/1975 Sb., př. 2, zařazena do 

vodohospodářsky významných toků. Kuřimka pramení jižně pod Šebrovem, protéká pod 

Lipůvkou přes Kuřim, Moravské Knínice a pod Chudčicemi se vlévá jako levostranný přítok 

do Svratky. Celková délka toku je 15,6 km2, celková plocha povodí 49 km 2 . 

Do Kuřimky se vlévá několik drobných toků – pravostranné přítoky jsou Lipůvka, Luční 

potok, levostranné pak Bělečský potok, Podlesní potok a nejjižněji Mozovský potok. Koryta 

vodních toků mají v horních lesních úsecích přirozený neupravený charakter, v dolních 

úsecích jsou však vesměs upravená regulací břehů a koryta, místy i zatrubněná.Tyto úpravy 

urychlují odtok z povodí a snížení samočistící schopnosti vody . Místy dochází k zanášení 

koryt splachy u okolních zemědělských půd. Největší vodní nádrž je rybník Srpek, který je 

řešen jako boční nádrž s dotací vody z Lučního potoka. Byl vybudován v roce 1967, původně 

jako koupaliště. Velikost vodní plochy je asi 1,5 ha, ale je třeba provést jeho údržbu 

(odbahnění) a úpravy necitlivě betonem zpevněných hrází. Velká část území se nachází 

v ochranném pásmu II.b stupně vodního zdroje Brno-Svratka – Pisárky, kde je třeba 

respektovat příslušné hygienické předpisy. Kromě toho do území zasahuje i ochranné pásmo 

101

Březovského přivaděče vody (6 m na každou stranu), kde není možno např. provádět žádné 

stavby trvalého rázu,stavební práce, výsadby apod. 

Koryto Kuřimky je podle možností čištěné, ale není upravené na průchod velkých vod.Část 

bytové výstavby se nachází v zatopovaném území, proto v roce 1977 byla zpracována HSP 

Brno „ Studie technického řešení úpravy Kuřimky v Kuřimi“ s ohledem na tehdejší výstavbu 

sídliště, dosud však nebyla aktualizována a realizována. Při povodňových stavech na Kuřimce 

je ovlivněn i průtok Mozovským potokem, který se do Kuřimky vlévá zaklenutým profilem , 

čímž se omezuje jeho kapacita.Studie z roku 1977 zvažovala dvě varianty úprav. V první 

variantě se uvažovalo s úpravou koryta Kuřimky na stoletou vodu 25 m3/sec, což by 

představovalo prohloubení koryta, úpravu všech mostků a lávek, a urychlení odtoku 

z povodí.druhá varianta předpokládala vybudování retenční nádrže na horním toku o obsahu 

550 000 m3 vody, která by zachytila a zpomalila povodňovou vlnu .V tomto případě by 

úpravy vlastního koryta nebyly tak rozsáhlé. V září 1995 zpracoval Aquatis studii „Vliv 

podnikatelských aktivit na řešení suché retenční nádrže v Kuřimi“, kde je ve třech variantách 

posuzována realizace retenční nádrže. Podle správce toku Povodí Moravy a.s. byla 

nejvýhodnější varianta č. 2 v km 5,885, s objemem 414 tis.m3 a zatopenou plochou 18,96 ha. 

Tento retenční prostor byl již realizován. S dalším retenčním prostorem se uvažuje 

v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace R 43 poblíž obce Moravské Knínice, kde má 

vzniknout suchá retenční nádrž o velikosti cca 400 m x 200 m, s objemem zachycené vody 

přes 200 tis.m 3 . Nádrž je navržena na toku Kuřimky, částečně budou využity i svahy 

silničního násypu. 

Záplavové území Kuřimky bylo vyhlášeno JM Krajským úřadem OŽP dne 23.1.2006 , pod 

č.j. JMK 13767/2005 (Stanovení záplavového území toku Kuřimka v úseku říčního km 0,000 

po říční km 12,827). Záplavové území zahrnuje následující katastrální území: Veverská 

Bítýška, Chudičce, Moravské Knínice, Kuřim. 

Záplavové území Kuřimky vypracovalo Povodí Moravy, s.p. Záplavové území bylo 

zpracováno v roce 2000 v rámci studie odtokových poměrů Kuřimky. Součástí studie byl i 

výpočet účinku poldru nad Kuřimí. Vzhledem k tomu, že poldr byl v roce 2003 zkolaudován 

lze provést aktualizaci záplavového území. Účelem studie bylo sestavení hydrodynamického 

modelu, popisujícího koryto i inundaci Kuřimky, zejména s ohledem na transformační účinek 

vybudovaného poldru a průmyslové zóny nad městem Kuřim. Součástí studie je i 

shromáždění dat pro aktualizaci technické provozní evidence toku Kuřimky. Hydraulické 

výpočty průběhu hladin byly provedeny výpočtem nerovnoměrného neustáleného proudění 

pomocí programu MIKE 11. Záplavové území je v situacích 1:10 000 vymezeno pro rozliv 

dvaceti a stoleté povodně. 

Dle vyjádření zpracovatele ze závěru průvodní zprávy je přes nezpochybnitelný transformační 

účinek poldru nad Kuřimí nutno vzít do úvahy i potenciální možnost vzniku povodně v území 

povodí Kuřimky pod poldrem a neplánovat výstavbu průmyslových a obytných objektů pod 

Lučním potokem ani v záplavovém území stanoveném pro zatěžovací stav bez účinku poldru. 

Strategický plán rozvoje města Kuřim (2006) – citace: 

102

Retenční schopnost území je velmi malá.Při vytváření nových zpevněných ploch má investor 

povinnost vybudovat odpovídající retenční nádrž. Pro ochranu proti povodním byla nad 

městem vybudována větší retenční nádrž, chybí však koordinace odtoků z retenčních nádrží. 

Problémem je rovněž nedostatečná kapacita koryta Kuřimky ve městě. Podíl vodních ploch 

v území je velmi malý, dokonce nižší, než býval. Samočistící schopnost zanesené Kuřimky je 

nízká v důsledku melioračních úprav. Symbolem zhoršení kvality vody je pramen ve vodní 

kapli sv.Jana, tradiční zdroj pitné vody, dnes však hygienicky nevyhovující. 

Návrh opatření dle strategie : 

Cíle – zlepšení odtokových poměrů ve městě, zvýšení samočistící schopnosti toků a zvětšení 

podílu vodních ploch. 

Aktivity – revitalizace Kuřimky a komplexní opatření ke zlepšení odtokových poměrů, 

oživení a zpevnění hráze rybníka Srpek, vyčištění koryt vodotečí, zlepšení kvality vody ve 

vodní kapli sv. Jána. 

Očekávané výsledky – omezení rizika záplav, snížení bariér pro výstavbu, zvýšení čistoty 

povrchových a podzemních vod, zvýšení estetické hodnoty krajiny. 


Hlavním tokem, který protéká územím Moravských Knínic je Kuřimka (podle Vyhlášky č. 

28/1975 Sb, př. 2, zařazena do vodohospodářsky významných toků). Kuřimka pramení jižně 

pod Šebrovem, protéká pod Lipůvkou přes Kuřim, Moravské Knínice a pod Chudčicemi se 

vlévá jako levostranný přítok do Svratky. Celková délka toku je 15,6 km, celková plocha 

povodí 49 km 2 . Kuřimka protéká od východu k západu a vlévá se do ní několik drobných 

toků. Nejvýznamnější je Batelovský potok (ve správě Lesů ČR), který pramení v lesích jižně 

pod obcí. 

V obci bývalo několik rybníků. Panský rybník sahal od čističky vody pod Kuřimskou horou 

až Misionářskému kříži v Koutech. Pod jeho hrází vedla cesta do Kuřimi. Rybník nechal 

majitel veverského panství Vilém Mundy vysušit v letech 1802-05. Další rybník býval 

v Mezihoří, jeho hráz tvořil násep zrušené železniční trati Kuřim - Veverská Bitýška. 

V současné době je na Batelovském potoce zachován rybník pod kapličkou o ploše cca 0,75 

ha, který byl vybudován původně pro závlahy, dnes slouží především k rybolovným a 

rekreačním účelům.Údržba rybníka je problematická vzhledem k nedořešeným majetkovým 

vztahům. Poblíž bývalé vojenské střelnice, na pravobřežním přítoku Batelovského potoka 

v lesnaté části se nachází menší průtočné jezírko, které bylo asi v roce 1993 

rekonstruováno.Velká část území se nachází v ochranném pásmu II.b stupně vodního zdroje 

Brno-Svratka – Pisárky, kde je třeba respektovat příslušné hygienické předpisy. 

Návrh opatření : z hlediska zlepšení vodohospodářských poměrů se navrhuje opatření, která 

by měla kladný vliv na stávající poměry. V Mezihoří v údolí mezi Strážnou a Čebínkami je 

navrženo na Kuřimce obnovení rybníka, případně malých tůní a mokřadů. Je ovšem třeba 

nejprve zpracovat studii, která prokáže, že při případných povodňových průtocích nebude 

zvýšenou hladinou toku ohrožena západní část zastavěného území obce. Rovněž je vhodné 

zpracovat podrobný hydrogeologický průzkum lokality, na jehož základě může být navrženo 

umístění a velikost vodní plochy, se zaručenou úrovní hladiny. 

103

Další vodní nádrž je navržena v prostoru bývalé vojenské střelnice na Batelovském 

potoce.Rovněž zde se nejprve předpokládá provedení průzkumných prací (geologických a 

hydrogeologických), které zaručí dostatek vody nejen pro novou nádrž, ale i dostatečnou 

vodní dotaci nádrže umístěné na stejném toku nad obcí. Ke zlepšení vodohospodářských 

poměrů je navržena revitalizace Batelovského potoka od střelnice po VKP Louky za 

střelnicí, a to vybudováním příčných objektů, které zpomalí povrchový odtok a zvětší však do 

půdního podloží. Vytvoří se tak i vhodné podmínky pro zachování travného vlhkomilného 

společenstva na chráněných loukách. 

Při přívalových deštích se znečištěná voda v některých místech rychle dostává do údolí a 

vyvolává nepříznivé důsledky – zvětšený povrchový odtok, odnos splavenin, erozní rýhy. 

Proto z hlediska ochrany před povrchovými vodami doporučuje se provést opatření navržená 

ve zpracování Komplexních pozemkových úprav, které vypracoval VÚMOP Brno, 

především interakčních prvků, protierozních příkopů a protierozních mezí. Realizace těchto 

opatření je však závislá na finančních dotacích, podle posledních zpráv se v letošním roce 

připravuje projekt retenčního prostoru pro transformaci odtoku na Kuřimce poblíž obce 

Moravské Knínice. Zde má vzniknout suchá retenční nádrž o velikosti cca 400 m x 200 m, 

s objemem zachycené vody přes 200 tis.m 3 . Nádrž je navržena na toku Kuřimky a budou 

částečně využity i svahy silničního násypu navržené silnice R 43. Na základě takto 

připraveného projektu bude Pozemkový úřad Mze Brno – venkov žádat o poskytnutí 

finančních dotací ze zdrojů Operačního programu Evropské Unie 

CHUDČICE 

Obcí Chudčice protékají tok Kuřimka (ve správě Povodí Moravy) a Chudčický potok (ve 

správě ZVHS Brno), který se vyznačuje se malou vodnatostí. Chudčický potok je přes obec 

zaklenut do potrubí, tato regulace byla provedena v roce 1965. V katastru se nenachází žádná 

větší vodní nádrž, pouze západně od zemědělského střediska byla v loňském roce dokončena 

malá revitalizační nádrž charakteru mokřadu (za pomoci AOPK Brno). Správci vodních toků 

uvažují pouze s pravidelnou údržbou v rámci možností. 

Návrh opatření: doporučuje se posouzení opatření v části povodí západně od obce, při 

přívalových deštích se znečištěná voda rychle dostává do obce a vyvolává nepříznivé 

důsledky. Z konkrétních opatření lze navrhnout tedy i opatření protierozní, která by tyto 

účinky eliminovaly. Dále se doporučuje z obdobných důvodů posoudit území východně od 

obce (nad hřbitovem), kde vlivem větších sklonitostních poměrů lesnatých pozemků dochází 

k soustředěnému odtoku z povodí. Je vhodné navrhnout v tomto místě malou retenční nádrž 

s mokřadem, která by povrchovou vodu zčásti zadržela a zpomalila povrchový přítok do 

Kuřimky. V prostoru mezi hřbitovem a kopečkem s kapličkou se nachází údolní niva 

Kuřimky, je vhodné navrhnout zde menší vodní nádrž, která by vznikla vybudováním zemní 

příčné hráze (průtočná nádrž). 

Předpokladem ochrany jejích vod je dořešení kanalizace v Chudčicích a odvodu splaškových 

vod na ČOV, zabránění znečišťování Chudčického potoka splaškovými vodami ze 

zemědělského areálu a realizace protierozních opatření, zabraňujících smyvu půdy a hnojiv 

do vodotečí. 


V katastrálním území je hlavním tokem řeka Svratka (významný vodní tok), která protéká 

Veverskou Bítýškou a má vyhlášeno záplavové území. Správcem toku je Povodí Moravy s. p. 

104

Aktualizace záplavového území toku Svratky byla stanovena 28.11.2005 Krajským úřadem 

JM kraje, pod č.j. JMK 22636/2005 OŽP – Cr, a to v úseku říčního km 65,520 – 97,800. 

Obec má zpracován Povodňový plán z roku 2001 a v tomtéž roce jej obecní zastupitelstvo 

schválilo. 

Bílý potok protéká od jihozápadu území hlubokým kaňonovitým údolím a vlévá se do 

Svratky. Svahy údolního zářezu jsou rozbrázděny četnými stržemi a bočními údolími 

s prameništi a pramennými úseky jeho levostranných přítoků. Bílý potok má téměř po celé 

délce přírodě blízký charakter.Další drobné toky jsou Bokovecký potok a Slešťůvka. V území 

se nenachází žádná větší vodní nádrž ( kromě Brněnské přehrady). 

Přirozená retence vod v území je snížena úpravou vodních toků a jejich pramenných částí i 

změnou dřevinné skladby lesních porostů. K jejímu snížení přispělo rovněž rozorání travních 

porostů a velké části mezí. Negativně ji ovlivňuje hospodaření v lesních porostech, zejména 

používání těžké mechanizace při těžebných zásazích. 

V zemědělsky využívané krajině je poměrně velký podíl nedělených, velkoplošně 

obhospodařovaných ploch, který má za následek rozvoj vodní eroze. Procesy vodní eroze 

působí značné ztráty na úrodnosti půd a jsou jí ohroženy všechny svažité pozemky orné. 

Návrh opatření : doporučujeme posouzení protierozních opatření především v části území 

severně nad obcí, při přívalových deštích se znečištěná voda rychle dostává do nižších částí 

obce a vyvolává nepříznivé důsledky – odnos splavenin, erozní rýhy, materiální škody, 

znečištění toků, především Svratky. Vzhledem k charakteru toků a konfiguraci terénu se o 

realizaci nových vodních ploch neuvažuje. 

Významnou vodní plochou, která se okrajově dotýká území mikroregionu, je Brněnská 

přehrada. Její vodohospodářské a rekreační funkce obce mikroregionu značně ovlivňují. 

První zmínka o stavbě údolní přehrady u Kníniček pochází již z roku 1907, ale blížící se 1. 

světová válka stavbu oddálila, takže bylo se stavbou započato až v roce 1928. 

Údolní přehrada byla vybudována za účelem : 

1. Zachycení a zmenšení letních a jarních povodní na řece Svratce pod přehradou; 

2. Získání vody pro rozvod užitkové a pitné vody Velkého Brna; 

3. Získání vodního zdroje pro přehradní elektrárnu; 

4. Zvětšení normálního průtoku na řece pod přehradní zdí nádrže za účelem většího 

ředění splašků městské kanalizace; 

5. Zamezení zavodnění luk, zahrad a polí podél Svratky u Rajhradu při jarním tání. 

V roce 1936 bylo započato se stavbou hráze přehrady a v roce 1940 byla dána do provozu. 

Jezero zatopilo části katastrů Kníničky, Bystrc, Moravské Knínice, Chudčice a Veverská 

Bítýška. V letech 1955-65 byla obci Rozdrojovice odebrána část katastrálního území podél 

levého břehu přehrady o ploše 32 ha orné půdy a 105 ha lesů ve prospěch města Brna. 

Výskyt podzemních vod je závislý na místních hydrogeologických podmínkách. Jednoznačně 

převažují málo vydatné a tudíž i vodohospodářsky málo významné puklinové vody ve 

zpevněných horninách. Kvalita povrchových a podzemních vod je vzájemně závislá a je 

výrazně snížena vypouštěním komunálních vod ze všech obcí mikroregionu. Kanalizační 

splašky z domácností, oficiálně odváděné do nepropustných jímek, končí zpravidla v korytě 

105

místních potoků, které tak mění ve stoky. Častým zdrojem ekologických závad jsou 

nepovolené skládky domovního a průmyslového odpadu, situované obvykle do přirozených 

svodnic – strží, erozních rýh, přičemž katastry obcí mikroregionu leží v pásmu hygienické 

ochrany PHO 2. stupně vodárenského odběru z řeky Svratky v Brně – Pisárkách. 

Podstatnou měrou se na problému podílí i zemědělská výroba – jedná se o odpadní vody, 

smyv a průsak statkových a průmyslových hnojiv z polí a polních hnojišť, a splach dešťových 

vod z areálu zemědělské výroby. Nevhodný způsob zasahování do krajiny představuje také 

činnost v oblasti závlahových systémů. Regulací koryt zmizely zákruty a meandry důležité 

pro možnost zdržování vody. Samočistící schopnost toků je vážně narušena, jakékoliv 

znečištění se na kvalitě vody projevuje i ve značných vzdálenostech směrem po proudu. Jako 

nezbytná se jeví změna způsobu obhospodařování pozemků a jejich drobnější členění. 

Negativní dopady lesního hospodaření podřízeného produkci dřeva mají za následek 

potlačování základních funkcí lesa, zejména funkce vodohospodářské a půdoochranné. 

Dalším příležitostným zdrojem znečištění vod je doprava. Nebezpečí pro kvalitu vod 

představují zejména úniky ropných látek při čerpání pohonných hmot a případných haváriích. 

Staré zátěže ropnými deriváty lze očekávat ve střediscích bývalých ZD a v někdejších 

průmyslových areálech. 

5.3. Půda 

Snaha po zvětšování půdních celků v nedávné minulosti a dnešní velký podíl nedělených, 

velkoplošně obhospodařovaných ploch má za následek rozvoj vodní i větrné eroze, která 

působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách i na kvalitě povrchových vod. 

V zalesněných částech katastrů obcí je půda chráněna trvalým vegetačním krytem, takže je 

ušetřena přímých negativních vlivů rozsáhlejšího rázu. 

Hlavním nástrojem hlubšího rozboru problematiky vodní i větrné eroze a případných způsobů 

jejich řešení jsou komplexní pozemkové úpravy. Jedním z nejjednodušších možných 

protierozních opatření je např. zatravnění či zalesnění zvlášť ohrožených pozemků. 

Negativním jevem je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké 

mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a 

vzdušného režimu půd, které v území převládají. V této souvislosti je třeba se zaměřit na 

realizaci technických protierozních opatření západně od obce Chudčice (v souladu s návrhem 

obsaženým v pozemkových úpravách) v prostoru nad koupalištěm, kde přívalové vody 

ohrožují intravilán. 

Závažným problémem je zatížení půd toxickými látkami a látkami měnícími nevhodně 

chemismus půd. Toto zatížení může souviset přímo se způsobem využití půdy (používání 

toxických hnojiv a přípravků na ochranu pěstovaných plodin s obsahem toxických látek) nebo 

se může dostávat do půdy v podobě spadu z ovzduší jako součást atmosférických srážek nebo 

kontaminovaných splachů ze zpevněných ploch. 

KUŘIM 

Půdní pokryv území se vytvořil v závislosti na místních geologických, geomorfologických a 

klimatických podmínkách. 

106

Z hlediska půdních typů je území poměrně homogenní. Podle Syntetické půdní mapy České 

republiky (1991) jednoznačně převládají zejména na lesním půdním fondu typické kambizemě 

na kyselých až neutrálních horninách a jejich zvětralinách, dále typické hnědozemě. 

Hlinité‚ hluboké, bezštěrkovité‚ půdy v rovinatém a mírně zvlněném terénu přecházejí v 

hlinitopísčité‚ štěrkovité‚ půdy při rozhraních orné půdy a lesa. V údolnicích drobných 

vodních toků (Kuřimky a Lučního potoka) jsou zastoupeny lužní půdy na nivních 

uloženinách a lužní půdy glejové na nivních uloženinách. 

V k.ú. Kuřim převládají dle bonitní půdní ekologické jednotky - BPEJ 3 08 10 a 3 10 00. 

08 - Černozemě smyté a erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, 

středně těžké. 

10 - Hnědozemě na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem půd. 

Z půdních jednotek jsou zastoupeny dále následující : 

02 - Černozemě degradované na spraši, středně těžké, s příznivým vodním režimem. 

29 - Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé převážně na rulách, středně těžké až lehčí, mírně 

štěrkovité, většinou s dobrým vodním režimem půd. 

38 – Mělké hnědé půdy na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici většinou středně 

štěrkovité až kamenité. 

41 - Různé půdy na všech horninách, většinou středně těžké až těžší, ve svažitosti nad 120, 

s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, vodní poměry závislé na srážkách. 

60 - Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké, vodní poměry příznivé, se 

sklonem k převlhčení. 

63 - Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké až velmi těžké, vodní 

poměry často nepříznivé, s vysokou hladinou podzemní vody, při odvodnění příznivější. 

V posledních letech došlo k výraznému úbytku zemědělského půdního fondu, z důvodu 

rozvoje města Kuřimi, provázeného masivním záborem zemědělského půdního fondu za 

účelem výstavby rodinných a bytových domů, v severovýchodní části území se jedná o rozvoj 

průmyslové zóny. Tento negativní trend je patrný především v lokalitě Za sv. Jánem, kde 

nová výstavba rodinných a bytových domů prakticky zemědělský půdní fond zrušila i přes 

skutečnost, že se zde nacházely chráněné půdy zařazené I. třídy ochrany, kdy se jedná o půdy 

bonitně nejcennější, které lze odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně. 




Z hlediska půdních typů je území poměrně homogenní. Podle Syntetické půdní mapy České 

republiky (1991) jednoznačně převládají zejména na lesním půdním fondu typické kambizemě 

na kyselých až neutrálních horninách a jejich zvětralinách, dále typické hnědozemě, na 

vápencovém podloží a na karbonátových svahovinách jsou typické rendziny. 

Na zemědělském půdním fondu v Kuřimské kotlině severně od Moravských Knínic jsou 

hnědozemní černozemě a hnědozemě na spraších. Rovněž se v této části katastru vyskytuje 

větší plocha rendzin. V Jinačovickém prolomu plošně převažují typické hnědozemě na spraších 

a sprašových hlínách. Pro údolní dno Kuřimky jsou typické fluvizemě na nivních uloženinách 

a kolem Batelovského potoka se vyskytují gleje a glejové půdy. 

107

Snaha po maximálním zvětšování půdních celků vedla k odstranění téměř všech přirozených i 

umělých překážek snižujících odtok vody z pozemků. Zemědělská půda je v důsledku toho 

zvláště ve střední jihovýchodní části katastru ohrožena vodní erozí, která může ve svých 

důsledcích vést až k tvorbě erozních strží. 

Větrnou erozí nejsou půdy katastru Moravské Knínice výrazněji ohroženy díky členitosti 

území a charakteru reliéfu. Pouze v Jinačovickém prolomu v polní trati Za bukovinou na 

návrší nad Jinačovicemi je patrná. 

Jedním z významných agrotechnických problémů v péči o půdu je utužování a zhutňování 

půd, které negativně ovlivňuje vodní a vzdušný režim půd a má za následek pokles půdní 

úrodnosti. Utužené půdy se vyskytují na všech těžších půdách katastru. 

Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu jsou bonitované půdně 

ekologické jednotky ( BPEJ ). 

Katastrální území Moravských Knínic leží v klimatickém regionu T3 - teplém, mírně vlhkém, 

v kódu BPEJ označeném číslicí 3. Z půdních jednotek jsou zastoupeny následující: 

02 - Černozemě degradované na spraši, středně těžké, s příznivým vodním režimem. 




19 - Rendziny až rendziny hnědé na opukách a vápnitých svahových hlínách, středně těžké až 

těžké, se štěrkem, propustné až někdy krátkodobě převlhčené 

22 - Hnědé a drnové půdy na písčitých překryvech nivních uloženin, většinou lehčí, vodní 

režim poněkud příznivější než předchozí. 

29 - Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé převážně na rulách, středně těžké až lehčí, mírně 

štěrkovité, většinou s dobrým vodním režimem půd. 

32 - Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách a jim podobných horninách, lehké, většinou 

slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, propustné, sušší, závislé 

na 

srážkách.. 

37 - Mělké hnědé půdy, většinou kyselé na všech horninách, lehké, v ornici zpravidla středně 

štěrkovité, kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina. Výsušné půdy 

kromě vlhkých oblastí. 

40 - Různé půdy na všech horninách, většinou lehké ve svažitosti na 120, s různou 

štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, vodní poměry závislé na srážkách. 

41 - Různé půdy na všech horninách, většinou středně těžké až těžší, ve svažitosti nad 120, 


46 - Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlinách 

se sprašovou příměsí, středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, sklon 

k dočasnému převlhčení. 

57 - Nivní půdy na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vodní poměry příznivé až se 

sklonem k převlhčení. 

58 - Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vodní poměry místně méně 

108

příznivé, při odvodnění příznivé. 

59 - Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vodní poměry méně 

příznivé, při odvodnění příznivější. 

63 - Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké až velmi těžké, vodní 

poměry často nepříznivé, s vysokou hladinou podzemní vody, při odvodnění příznivější. 

68 - Glejové půdy zrašeliněné a glejové půdy úzkých depresí a svahů, obvykle lemující menší 

vodní toky, středně těžké až velmi těžké, s nepříznivým vodním režimem. Převážně 

trvalé travní porosty. 

Centrální a jižní část současně zastavěného území obce se rozkládá převážně na půdách 

charakterizovaných HPJ 10. Severní část zastavěného území leží na HPJ 57. 

Na jihu, západě a severu zasahuje zastavěné území na pozemky s HPJ 08. Okrajově se jej 

dotýkají i HPJ 02, 40, 57, 59 a 68. 

Současně zastavěné území obce se rozkládá na velmi kvalitních půdách, zařazených do I. a II. 

třídy ochrany - tj. pozemky v daném klimatickém regionu nejcennější. Také plochy 

bezprostředně navazující na zastavěné území, s výjimkou pozemků západně od něj, spadají do 

II. a III. třídy ochran (pozemky s nadprůměrnou až průměrnou produkční schopností). 

V zalesněných částech katastru je půda chráněna trvalým vegetačním krytem, takže je 

ušetřena přímých negativních vlivů rozsáhlejšího rázu. 

CHUDČICE 



Podle syntetické půdní mapy České republiky v měřítku 1: 200.000 (list C 4 Brno) převládají 

na západě chudčického katastru typické kambizemě z bezkarbonátových permských hornin a 

jejich zvětralin, ve východní a severovýchodní části katastru hnědozemě na spraších. V údolní 

nivě podél Kuřimky vznikl úzký pruh nivních půd (fluvizemí). 


ekologické jednotky ( BPEJ ). 

Katastrální území Chudčic leží v klimatickém regionu T3 - teplém, mírně vlhkém, v kódu 

BPEJ označeném číslicí 3. Z půdních jednotek jsou zastoupeny následující: 




12 - Hnědozemě, příp. slabě oglejené na svahových hlinách, středně těžké s těžší spodinou, 

vodní režim příznivý až vlhčí. 

20 - Rendziny a rendziny hnědé na flyšových horninách, slínech a jílech, těžké až velmi 

těžké, s nepříznivým vodním režimem. 

30 - Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských horninách lehčí středně těžké, 

vodní režim půd zpravidla příznivý. 

38 - Mělké hnědé půdy, většinou kyselé na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici 

středně štěrkovité až kameni té, v hloubce kolem 30 cm pevná hornina nebo silně kamenité. 

Méně výsušné než předchozí. 

41 - Různé půdy na všech horninách, většinou středně těžké až těžší, ve svažitosti nad 12 0 , 


109

56 - Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vodními poměry. 

58 - Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vodní poměry místně méně 

příznivé, při odvodnění příznivé. 

78 - Hluboké strže (nad 3 m hloubky), úzké terénní rýhy, nepříznivé vodní poměry a eroze - 

nevhodné pro zemědělskou půdu. 

VEVERSKÁ BITÝŠKA 

Půdní pokryv v řešeném území se vytvořil v závislosti na místních geologických a 


V údolních nivách vodních toků je zastoupena nivní půda glejová na nevápnitých nivních 

uloženinách. V depresních sníženinách a úžlabinách se nachází glejová půda na nevápnitých 

nivních uloženinách nebo na svahovinách. 

Na převažující části řešeného území je zastoupena hnědá půda kyselá na podkladu hornin ze 

skupiny žul a rul. 

Podmínky vnitřní drenáže půd se liší. Půdy v horních polohách svahů a zvětraliny žul jsou 

značně propustné pro vodu, slabě vododržné, s malou vzlínavostí, silně provzdušněné, 

záhřevné výsušné. Jsou odkázány na příznivé rozdělení atmosférických srážek během 

vegetačního období. Ve spodních částech svahů, v místech sníženého odtoku povrchových 

vod dochází k sezónnímu převlhčení půdy. V úžlabinách na nivních uloženinách došlo 

vlivem špatného odtoku k trvalému zvýšení hladiny podzemní vody, která za spolupůsobení 

vysokého kapilárního zdvihu je příčinou zamokření podzemní vodou. 


ekologické jednotky (BPEJ). 

Z půdních jednotek jsou zastoupeny následující: 

08 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, 

středně těžké 

10 - hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké 

s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem 

12 - hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované včetně slabě 

oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry 

příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení 

27 - hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách 

karpatského flyše, lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností 

30 - hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských 

horninách a pískovcích, lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry 

37 - mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až 

kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenitá až pevná hornina, výsušné půdy (kromě 

vlhkých oblastí) 

38 - mělké hnědé půdy na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici většinou středně 

štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 30 cm kamenité nebo pevná hornina, středně 

výsušné 

40 - různé půdy na různých horninách, většinou lehké, ve svažitosti nad 12 o , s různou 

110

štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, s vodními poměry závislými na srážkách 

41 - svažité půdy nad 12 o na všech horninách 

49 - hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené na břidlicích a usazeninách karpatského flyše, 

těžké až velmi těžké, bez skeletu až slabě štěrkovité, sklon k dočasnému zamokření 

50 - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách a rulách) 

s výjimkou břidlic, lupků, siltovců a usazenin karpatského flyše, zpravidla středně těžké, 

slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené 

56 - nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry 

58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně 

příznivé, 

po odvodnění příznivé 

64 - glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturnělé, na různých zeminách i 

horninách, středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění 

i pro ornou půdu 

68 - glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, vč. svahů, obvykle lemující malé 

vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené 


Pro kvalitu životního prostředí člověka je důležitý i celkový charakter krajiny, ve které žije. 

Krajina se podílí na vytváření hodnotových a estetických měřítek člověka, jeho subjektu a 

jeho vztahu k okolí. 

Tvářnost krajiny mikroregionu člověk ovlivnil silně obytnou zástavbou, zemědělskou 

činností, a na území mikroregionu zejména rozsáhlou chatovou výstavbou v Rozdrojovicích a 

Chudčicích. Zemědělské obhospodařování, sledující úzce krátkodobé výrobní cíle, výrazně 

ochuzuje přírodní potenciál krajiny, zejména likvidací trvalé vegetace a regulací vodních toků 

(včetně jejich zatrubnění). Negativní dopady lesního hospodaření, podřízeného produkci 

dřeva, postihují i lesy v mikroregionu, zvláště rozvinutím kůrovcové kalamity ve smrkových 

porostech, která se pomalu šíří i do porostů s borovicí lesní. 

Základem zabezpečení ochrany krajinného rázu je v prvé řadě zachovat všechny přirozené i 

člověkem vytvořené estetické dominanty, vytvářející charakteristický krajinný rámec. Pro 

tento účel existuje legislativní opora zejména v zákoně č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a 

krajiny, v platném znění. Zvláště chráněná území se v zájmovém území nevyskytují. Zákon 

stanovuje mimo jiné kategorii významných krajinných prvků jako ekologicky, 

geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo 

přispívá k udržení její stability. Jsou to ekologicky cenná území, která nejsou zvláště 

chráněná, avšak jsou součástí kostry ekologické stability krajiny. 

Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a 

dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. 

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze 

tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich 

ekostabilizující funkce. 

111

5.4.1. Ochrana bioty 

KUŘIM 

C h r á n ě n é a v z á c n é d r u h y r o s t l i n a ž i v o č i c h ů 

Ze zvláště chráněných druhů podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. se na 

katastrálním území města Kuřim vyskytují následující druhy: 

1. PP ŠIBERNÁ ze silně ohrožených druhů zde roste korálice trojklanná, 

z druhů ohrožených hvězdnice chlumní a mnoho dalších. 

2. EVKP ZBOROV silně ohrožený koniklec velkokvětý. 

3. EVKP PODLESÍ vzácné ostřice 

4. EVKP OPÁLENKA v podrostu vzácné a chráněné rostliny z čeledi vstavačovitých. 

Fauna katastrálního území Kuřimi je výrazně ovlivněna intenzivní zemědělskou činností. 

Charakteristické je zastoupení fauny polní a lesní. 

Pro polní biotopy je charakteristický výskyt srnce obecného, vzácněji zajíce polního, z ptáků 

koroptve polní, skřivana polního a vzácněji křepelky polní. 

Lesní fauna je zastoupena srncem obecným a prasetem divokým. Z lesních šelem jsou lesy 

domovem lišky obecné, jezevce lesního, z hmyzožravců rejska obecného, ježka západního, 

ze zvláště chráněných druhů savců veverky obecné. 

V teplých lesních okrajích a doubravách žijí některé specifické druhy teplomilné fauny. 

Z ptáků je to např. strakapoud prostřední, lejsek bělokrký. Z dalších významných ptačích 

druhů, zde můžeme vidět krutihlava obecného, bramborníčka černohlavého, ťuhýka 

obecného, žluvu hajní, sedmihláska hajního, strakapouda malého, žlunu zelenou, datla 

černého a rehka zahradního. Z běžných ptačích druhů zde můžeme zahlédnout šoupálka 

krátkoprstého, budníčka lesního, střízlíka obecného, brhlíka lesního a další. Ze vzácnějších 

ptáků v posledních letech v okolí hnízdí a často přeletuje chráněný krkavec velký. Z dravců 

je možno často pozorovat káni lesní a poštolku obecnou. 




katastrálním území obce Moravské Knínice vyskytuje prostřelenec (hořec) křížatý, 

okrotice dlouholistá, kruštík bahenní, vemeník dvoulistý, pětiprstka žežulník a prstnatec 

pleťový. 

Významný je především výskyt zvláště chráněných druhů vstavačovitých v Přírodní rezervaci 

Obůrky – Třeštěnec. Na svazích zářezu travobylinná společenstva se skupinami keřů a lesních 

stromů: svídy krvavé, šípku, ptačího zobu, borovice lesní, břízy, osiky. Zde se 

v travobylinném podrostu nachází řepík lékařský, komonice lékařská, kakost luční a na úpatí 

zvláště chráněný a ohrožený druh prostřelenec (hořec) křížatý. V travobylinném porostu se 

vyskytuje množství zvláště chráněných druhů vstavačovitých v různém stupni ochrany: 

ohrožená okrotice dlouholistá, silně ohrožený kruštík bahenní, kruštík širolistý, bradáček 

vejčitý, ohrožený vemeník dvoulistý a pětiprstka žežulník a silně ohrožený prstnatec 

pleťový. 

112

Významný je především výskyt silných populací chráněného, ohroženého bramboříku 

nachového. Jsou to především následující lokality: regionální biocentrum Kuňky, LBC 

V OCASOVĚ (ČERNÁ BŘEZA), LBC POD VYSOKOU, U BRNĚNČIC, NAD LUHY. 

Dále v lokalitě LBC V OCASOVĚ (ČERNÁ BŘEZA), bohatý výskyt vzácného, chráněného, 

ohroženého pryšce mandloňového. 

V regionálním biocentru Kuňky na vápencových skalkách, často zkrasovatělých, a na 

vápencových škrapech dominuje výmladková lípa velkolistá s příměsí babyky, břeku a 

s ohroženým dřínem v keřovém patře. 

V travobylinném podrostu lze místy nalézt kriticky ohrožený lýkovec vonný 

V lokalitě LBC POD PŘEVYCHEM a HÁSŮV KOPEC výskyt chráněného, silně 

ohroženého koniklece velkokvětého. 

Na lokalitě LBC LOUKY ZA STŘELNICÍ výskyt chráněných ohrožených druhů zblochan 

hajní a kapradiník bažinný. 

Z dalších vzácných druhů byl zaznamenán výskyt ostřice trstnaté, ostřice latnaté, kozlíku 

dvoudomého, máty vodní, ocúnu jesenního, ostřice zobánkaté, ostřice prosové a šťovíku 

koňského, kručinky chlupaté, čilimníku řezenského a vřesu obecného. 

V území se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů: veverka obecná, ohrožený strakapoud 

prostřední, silně ohrožený holub doupňák a ohrožený krkavec velký. 

Ze vzácných ptáků byl pozorován včelojed lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, výr velký, 

silně ohrožený lejsek malý, krutihlav obecný, pěnice vlašská, lejsek šedý, ledňáček říční. 

Z chráněných ryb a obojživelníků zde žije ohrožená střevle potoční, ropucha obecná, skokan 

štíhlý a čolek obecný. 

CHUDČICE 



katastrálním území obce Chudčice se vyskytuje v lokalitě VKP – POD HLŮŽKEM zvláště 

chráněný a ohrožený druh prostřelenec (hořec) křížatý a ohrožená hvězdice chlumní. Ve 

VKP – KAMENNÁ HORKA se vyskytuje zvláště chráněný a ohrožený dřín obecný a 

brambořík nachový. 

Z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů rostlin jsou významná místa na úpatí kopce 

Sokolí. Na úpatí tohoto kopce byly v minulosti rozšířeny pastviny, které byly zhruba před 20 

– 30 lety zalesněny a tím došlo k výraznému ochuzení druhového spektra teplomilných 

rostlin, které zde přežívaly. Poslední dochované zbytky dnes můžeme nalézt pod vedením 

velmi vysokého napětí, kde bývá pravidelně odstraňován bylinný pokryv. Díky tomuto výše 

uvedenému opatření se v těchto místech nachází bohatá populace ohrožené hvězdice 

chlumní. 

Z hlediska zoogeografického členění je území zahrnuto do přechodné zóny mezi českým a 

předkarpatským úsekem provincie listnatých lesů. Převažuje běžná fauna hercynského 

původu. 

Fauna katastrálního území Chudčice a jeho okolí je výrazně ovlivněna blízkostí dvou 

rozsáhlých lesních komplexů, přírodního parku Podkomorské lesy a lesů výrazného hřbetu 

113

Sokolí. Díky bezprostřednímu sousedství subprovincie panonské, zasahují sem od jihu se 

subxerotermními doubravami i některé teplomilné formy fauny, zejména bezobratlých. 

Základem fauny řešeného území je vzhledem k převaze orné půdy a poloze mezi dvěma 

souvislými lesními celky fauna polní a lesní. 

Pro polní biotopy je charakteristický výskyt srnce obecného (Capreolus capreolus), zajíce 

polního (Lepus europaeus), bažanta obecného (Phasianus colchicus), stejně jako hraboše 

polního (Microtus arvalis), z ptáků pak skřivana polního (Alauda arvensis). 

Rozsah obou lesních celků, obklopujících řešené území chudčického k.ú., umožňuje trvalý 

výskyt a rozmnožování velkých živočichů, zejména dravců - káně lesní (Buteo buteo), 

jestřába lesního (Accipiter gentilis), krahujce obecného (Accipiter nisus) i včelojeda lesního 

(Pernis apivorus), z nočních dravců puštíka obecného (Strix aluco). Z dalších druhů velkých 

lesních ptáků často přeletuje krkavec velký (Corvus corax). Rozsah lesního komplexu je 

důležitý i pro savce, zejména pro volně žijící druhy, které hledají obživu i mimo les, jako je 

srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Ze zvláště chráněných druhů 

savců žije v k.ú. Chudčice veverka obecná (Sciurus vulgaris). 

Teplejší lesní okraje a staré extenzivní vysokokmenné sady hostí některé specifické druhy 

fauny teplejších poloh a faunu lesních okrajů. Z ptáků je to např. strakapoud prostřední 

(Dendrocopos medius), který zde žije na okraji svého rozšíření směrem do vyšších poloh 

Českomoravské vrchoviny, podobně lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Z dalších 

významných vesměs chráněných ptačích druhů zde nacházíme krutihlava obecného (Jynx 

torquilla), bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), ťuhýka obecného (Lanius 

collurio), včetně žluvy hajní (Oriolus oriolus). Dále zde můžeme zastihnout sedmihláska 

hajního (Hyppolais icterina), strakapouda malého (Dendrocops minor), žlunu zelenou (Phicus 

viridis), datla černého (Drycopus martius) i rehka zahradního, (Phoenicurus phoenicurus). 

Významným ptačím druhem, hnízdícím v hlinitých březích Kuřimky je ledňáček říční 

(Alcedo atthis). 




katastrálním území obce Veverská Bítýška vyskytuje v lokalitě EVKP Hájek u vápenice 

zvláště chráněný a ohrožený druh kruštík tmavočervený, okrotice bílá a ohrožená 

hvězdice chlumní. 

Významný je především výskyt silných populací chráněného, ohroženého bramboříku 

nachového. Jsou to především následující lokality: EVKP U řeky, EVKP Doubrava nad 

mokří, EVKP Hotová, EVKP U silnice, EVKP Nad mlýnským náhonem, EVKP Hranečník II, 

EVKP Hranečník I a EVKP Rokle a potok Hranečník. 

Dále v lokalitě EVKP Hájek výskyt chráněné, ohrožené lilie zlatohlávku. 

V území se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů: veverka obecná, ohrožený strakapoud 

prostřední, silně ohrožený holub doupňák. 

Ze vzácných ptáků byl pozorován včelojed lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, výr velký, 

silně ohrožený čáp černý, lejsek malý, krutihlav obecný, pěnice vlašská, lejsek šedý, ledňáček 

říční. 

114

Z chráněných ryb a obojživelníků zde žije ohrožená střevle potoční, ropucha obecná, skokan 

štíhlý, čolek obecný a především zde najdeme biotop zvláště chráněného a silně ohroženého 

druhu obojživelníka mloka skvrnitého. Jedná se především o lokalitu EVKP Hranečník I. a 

EVKP Rokle a potok Hranečník. 

5.4.2. Krajinný ráz 

Základem ochrany krajinného rázu je zachování všech přirozených i člověkem vytvořených 

estetických dominant, výrazně se podílejících na charakteristickém obrazu krajinného rámce. 

Pro kvalitu životního prostředí člověka je důležitý i celkový charakter krajiny, ve které žije. 

Krajina se podílí na vytváření hodnotových a estetických měřítek člověka, jeho subjektu a 

jeho vztahu k okolí. 

Jako v každé jiné kulturní krajině došlo i zde k výraznému ovlivnění a změnám přirozeného 

vegetačního krytu. Od středověké kolonizace byly lesy stiženy pastvou dobytka, klučeny a 

postupně přeměňovány na zemědělskou půdu. Přesto se v území zachovala vysoká lesnatost. 

Kromě převládajících uměle založených jehličnatých lesů jsou zde v rámci České republiky 

nadprůměrně zachovány zbytky listnatých porostů přirozené dřevinné skladby. 

V posledních desetiletích prodělala krajina a způsoby jejího využívání závratné změny, které 

způsobily větší či menší poškození přírodně cenných lokalit. Pastva téměř zanikla, výrazně 

ubylo pravidelně kosených ploch, s postupující plynofikací se výrazně snížila potřeba dřeva 

k vytápění, rozšířila se výsadba cizorodých nepůvodních dřevin, zemědělství zamořilo krajinu 

agrochemikáliemi, znečištění ovzduší způsobuje tzv. kyselé deště. Některá chráněná území a 

významné krajinné prvky jsou těmito jevy postiženy a jejich existence je do budoucna 

bezprostředně ohrožena. Na území okresu Brno – venkov probíhá systematická péče o 

přírodně cenné lokality. V posledních letech byly do tohoto programu zařazeny také některé 

významné lokality Tišnovska a Kuřimska. 

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami 

slouží přírodní parky. Do řešeného území mikroregionu zasahují Přírodní park Baba, 

Přírodní park Podkomorské lesy a Přírodní park Údolí Bílého potoka. 

KUŘIM 


byl v k.ú. Kuřim vyhlášen Přírodní park Baba. Toto území je charakteristické značně 

členitým reliéfem, který vznikl na styku několika tektonických poruch. Největší část k.ú. 

zaujímá Kuřimská kotlina, která je na severu omezena zalesněným úbočím Zlobice a na 

východě zalesněnými svahy Babího lomu. Jižní omezení tvoří příkré a zalesněné svahy 

severního okraje Babí hory, která směrem k východu prudce spadá do Řečkovického prolomu 

a směrem k západu do Jinačovického úvalu. V katastrálním území obce. byly s ohledem na 

terénní uspořádání a funkčnost prostoru vymezeny tyto celky: 

• Kuřimská kotlina, uzavřená prakticky po celém obvodu vyšším reliéfem, který 

zejména na západě, severu a východě již leží mimo řešené území, otevřená k jihu a 

jihovýchodu Jinačovickým úvalem a Řečkovickým prolomem. Uvnitř kotliny nad její 

115

dno vystupují relativně izolované vyvýšeniny (Zborov, Horka, Záruba) s pestrým 

využitím ploch – lesy, sady, louky a pastviny. 

• Jinačovický úval lemující západní úpatí Babí hory. Krajina zcela přeměněna 

realizací golfového hřiště, které zaujímá prakticky celé území Jinačovického úvalu 

v k.ú. Kuřim. 

• Babí hora, výrazná vyvýšenína s členitým zalesněným reliéfem. 

• Řečkovický prolom lemující východní úpatí Babí hory. 


V katastrálním území obce. byly s ohledem na terénní uspořádání a funkčnost prostoru vymezeny 

tyto celky: 

• Jinačovický úval je oddělen hřbetem vybíhajícím od enklávy lesa nad Čihadly od 

Moravsko Knínické kotliny, v níž leží obec. 

• Prostor rybníka a Střelnice (trať Kopaniny a V Újezdech), geomorfologicky 

označovaný jako Podbatelovská nížina. 

• Údolí Batelovského potoka a Kuřimky směrem k Chudčicím. 

• Moravsko Knínická kotlina, výrazně uzavřená prakticky po celém obvodu soustavou 

vrchů, ležících většinou mimo řešené k. ú. 

Jinačovický úval 

Je to prostor intenzivně zemědělsky využívaný. Jak patrno z katastrálních map minulého 

století, již v minulosti - louky se zde s výjimkou strže v blízkosti lesa Bukoviny a v jedné 

z údolnic dnešního velkého bloku orné půdy, nevyskytovaly. Relativně velká plocha luk a 

pastvin při vrcholu stoupání polní cesty mezi Jinačovicemi a Moravskými Knínicemi zarostla 

lesem. Ochranu půdy před erozí zajišťovala parcelace půdy, z níž automaticky vyplývalo 

střídání erozně ohrožených plodin s těmi, které půdu stabilizují. Tato řádově stovka parcel 

byla scelena do dvou honů, t. j. 1705 a 1706, který přechází do krajinářského celku kníničské 

kotliny. Tyto hony sdružují pozemky s výrazně odlišnou sklonitostí i úrodností. Některé 

jejich části jsou v materiálech komplexních pozemkových úprav klasifikovány jako silně 

erozně ohrožené s hodnotami 40 - 160 t/ha. V celém tomto téměř 100 ha území dnes není ani 

jeden strom, který by pročlenil jeho jednotvárnost patrnou téměř z celé délky spojovací 

silnice mezi Kuřimí a Jinačovicemi. 

Prostor rybníka a Střelnice (Podbatelovská kotlina) 

Představuje ekologicky nejcennější část celého katastru. S výjimkou severní části je prakticky 

celá ohraničena lesem; jde spíše o enklávu polí zabíhající do lesního masivu, sahajícího až 

k Brněnské přehradě. 

Území podél potoka je trvale zamokřeno a je navrženo k ochraně. Potok v těchto místech 

lemuje kvalitní břehový porost z olší. Okraj lesa je zde totožný s okrajem obory. U ní, těsně u 

oplocení, je další hráz nádrže. Enkláva luk, která navazuje na toto místo, je už na hranici 

katastru. Spolu s dalším rybníkem výše na potoku patří ke krajinářsky nejcennějším místům a 

jako takové nemohou být obhospodařovány výlučně jako zařízení obory. 

Údolí Batelovského potoka a Kuřimky 

Je ukázkou typického prostoru, kde by nemuselo docházet k modifikaci hospodaření 

s ohledem na rekreační využití. Rekreace tu končí v místě "Koupelky". 

116

Moravsko-Knínická kotlina 

Již v minulosti to bylo tradičně zemědělsky využívané území s převahou orné půdy v 

centrální části. Velké rozlohy luk, nacházejících se v nejnižších polohách tohoto území, 

severně od obce, zhruba v trase staré německé dálnice, byly odvodněny od Kuřimky. V 

prostoru dnešní trasy silnice byly v minulosti rozsáhlé zamokřené louky, pod nimi pak o 

století dříve byl rozsáhlý rybník. Tato tradičně zemědělsky využívaná krajina byla ekologicky 

vyvážená. 

Trať "Podčebínčí" je zejména při styku s lesem neúrodná, je však zařazena mezi ovocnářsky 

optimální polohy. Je velmi členitá geomorfologicky a navíc pohledově exponovaná. Navrhuje 

se zde sad, jehož rozlohu a přesnou lokalizaci by měl určit zvláštní projekt. 

V náznaku údolnice mezi kótou s vodojemem a stráněmi Čebínského kopce je mokřad, který 

v minulosti plynule navazoval prostřednictvím luk na Kuřimku. Celý tento systém luk byl 

odvodněn a zrušen. Navrhuje se obnovit tento systém, aby fungoval jako interakční prvek, to 

je propojil Podčebínčí s Kuřimkou. 

V části katastrálního území za silnicí na Tišnov leží chráněný přírodní výtvor - přírodní rezervace 

Obůrky - Třeštěnec. Jde o travino-bylinná lada regionálního významu v tělese tzv. 

německé dálnice. 

Součástí kotliny je i prostor vlevo od příjezdové silnice do Moravských Knínic ohraničený 

výběhem lesa Bukovina. Jeho nejnižší částí prochází několik linií, které měly být dávno využity 

pro stromořadí, remízy nebo skupiny stromů. Jsou to náspy dálničního tělesa, souběžná 

polní cesta a cesta z vesnice ke kótě 282 s křížem, jejíž součástí je travnatá suchá svodnice 

osazená několika stromy. 

CHUDČICE 

Podle typů současné krajiny (J. Lacina) leží katastrální území Chudčic v zemědělské krajině 

v subtypu polní krajiny ve sníženinách. Polní krajina, v níž zcela převažují polní kultury je 

v kontrastu s lesní krajinou, která se nad Chudčicemi a údolím Kuřimky na úbočích svahů 

zvedá a vytváří přírodní rámec celému území. Pro katastrální území Chudčic je typické 

střídání úvalovitých údolí s plochými širokými hřbety a vystupujícími, isolovanými 

charakteristickými, obvykle slepencovými pahorky, zvanými "horky". Podél východní 

hranice chudčického katastrálního území protéká protáhlou sníženinou SV-JZ směru potok 

Kuřimka. Její údolní zářez je lemován pahorky se slepencovými skalkami, vzácně vystupují 

na povrch i vápence. Od údolní nivy se prudce zvedají okrajové zlomové svahy Bobravské 

vrchoviny s kopcem Kuňky, který dosahuje nadmořské výšky 422 m s převýšením cca 180 m. 

Významnou estetickou dominantou obce, dotvářející krajinný ráz obce, je obecní sad ve stráni 

nad nivou Kuřimky a především izolovaná klenutá vyvýšenina uprostřed obce, VKP 5 

VRZALOVA HORKA. Jedná se o smíšený, přírodě blízký dubohabrový porost 

s jednotlivými semennými duby, příměsí břeku a babyky s bohatým keřovým patrem, 

obklopený zástavbou. Dalším zajímavým útvarem krajiny Chudčic je těleso staré železniční 

trati, vedené většinou na náspu po okraji nivy Kuřimky. 


Řešené území má téměř protáhlý tvar s podélnou osou ve směru sever - jih. Západní část 

území je lesnatá, svahy jsou rozčleněny údolními zářezy. Kopcovitý terén přechází směrem 

117

k východní části v plošší, převážně zemědělsky využívanou oblast. Ta se mírně svažuje 

k východní hranici katastrálního území směrem k nivě řeky Svratky. 

Městečko Veverská Bítýška se nachází v severní části katastrálního území v nadmořské výšce 

235 m na soutoku řeky Svratky a Bílého potoka. Hluboce zaříznuté, členité, průlomové údolí 

Bílého potoka má v západní části příkré, kamenité, skalnaté svahy se sutěmi. Je zde vyvinut 

říční fenomén, typický pro hluboké údolní zářezy, s řadou výjimečně cenných 

geomorfologických jevů jako různé meandry, stupňovité rokle, skalní útvary aj. Niva Bílého 

potoka je dobře vyvinutá. Bílý potok, ačkoliv byl upravován, má přirozený charakter, 

meandruje s nivou a i upravené úseky jsou přírodě blízké. 

5.4.3. Vegetace v zastavěných územích obcí 

KUŘIM 

Veřejná zeleň v Kuřimi je zastoupena menšími parkovými plochami s různým stupněm 

údržby, zelení podél komunikací a zelení kolem říčky Kuřimky, Lučního a Mozovského 

potoka. 

Hlavní plochy veřejné zeleně se nacházejí v následujících lokalitách: 

• Parková plocha před nádražím ČSD. Tato plocha je z hlediska funkčního vyhovující. 

Slouží především jako oáza odpočinku nejen pro cestující ČSD a autobusů, ale i pro 

starší občany z nedalekého penzionu. 

• Zeleň u sokolovny. Veřejná zeleň slouží jako zeleň izolační a je součástí 

sportovního areálu. Veřejná zeleň v této lokalitě je zastoupena vzrostlým 

porostem lípy velkolisté a malolisté a jasanu ztepilého. Zeleň je udržovaná. 

V současné době nejsou nutné žádné podstatnější zásahy do veřejné zeleně. 

• Veřejná zeleň v areálu stadionu a západně od areálu stadionu. Tvoří ji především 

vzrostlý topolový porost v severní části stadiónu a porost vrb severozápadně od 

koupaliště. 

• Vyhrazená zeleň veřejně přístupná na pozemcích školy Komenského s 

výsadbou smrků, lip, jalovce, topolu, bříz, třešní, ořešáku, jírovců, javoru. Dále je 

zde možno zaznamenat výskyt dřevin ze samovolného náletu (např. smrk, jedle, 

modřín a borovice). Veřejná zeleň v této lokalitě je neudržovaná a též nevyhovující 

z hlediska druhové skladby. Plocha vyžaduje sadovnickou úpravu. Před areálem 

školy a hřiště se nachází lipová alej významná především z hlediska estetického. Alej 

vyžaduje sadovnickou úpravu. 

• Menší parková plocha západně od školy Komenského, na levé straně říčky Kuřimky. 

Veřejná zeleň je udržovaná, vhodná druhová skladba. 

• Menší plochy veřejné zeleně u bytových domů mezi ulicí Legionářskou a Na 

zahrádkách (Bezručova čtvrt). Tyto plochy veřejné zeleně je nutné oživit tak, aby 

se staly součástí denního života obyvatel okolních domů. V současné době jsou tyto 

plochy nevybavené a neplní svou funkci. Je nutné vybudovat cesty pro pěší, 

118

odpočívadla atd.. Jednotlivé plochy také vyžadují sadovnickou úpravu, provedenou 

odbornou firmou podle vypracovaného projektu. 

• Sídlištní veřejná zeleň mezi ulicemi Legionářskou a Jungmannovou (Na 

Královkách). Plochy jsou rovněž málo využívány z důvodů uvedených u 

předchozí lokality. U jednotlivých ploch bude nutné provést sadovnické úpravy, 

které musí provádět odborná firma podle vypracovaného projektu. 

• Veřejná zeleň v okolí kostela sv. Maří Magdalény. Druhovou skladbu zeleně 

v okolí kostela tvoří několik lip, javorů, jasan, trnovník bílý a keře pámelníku 

bílého. Za zdí zámku (areálu učiliště) nacházejícího se západně od kostela mohutné 

javory (2 exempláře), které zasluhují zvýšenou ochranu. 

• Poměrně rozsáhlá plocha veřejné zeleně nacházející se u zámku, ohraničená 

ulicí Tišnovskou a nově navrženou komunikací na Moravské Knínice a 

Jinačovice. Převážnou většinu plochy této lokality zabírají zcela neudržované 

travní porosty (bývalá hřiště). Dřevinné patro reprezentují hlavně javory, 

jasany, topol, jírovec, trnovník bílý, modřín, smrk, třešeň a keře pámelníku bílého, 

bezu černého, hlohu obecného a růže šípkové. Jedná se o plošně nejvýznamnější 

plochu veřejné zeleně ve městě. Je nutné provést rekonstrukci této lokality na park, 

s potencionálním rozšířením směrem k areálu státního statku. V současné době je 

zpracována studie na sadovnickou úpravu této lokality. 

• Menší plochy veřejné zeleně u bytových domů severně od ulice Křížkovského. 

V západní části lokality bude vhodné posílit a zčásti nově navrhnout veřejnou zeleň 

a to hlavně z důvodu hygienických (těsná blízkost komunikace II. třídy č. 386). 

• Menší parkové plochy a liniová zeleň severně od ulice Tyršovy a jižně od ulice 

Zahradní. Veřejná zeleň v této lokalitě je udržovaná, vhodné druhové skladby. 

Převážnou většinu plochy zabírají udržované travní porosty. Dřevinné patro tu 

reprezentuje několik javorů a lip, v části u pískoviště 2x jeřáb obecný. V západní 

části, kolem komunikace 9x líska turecká. V současné době nejsou nutné žádné 

podstatnější zásahy do veřejné zeleně. 

• Plochy veřejné zeleně u panelových domů mezi ulicí Tyršovou a tělesem železniční 

dráhy. Veřejná zeleň vyskytující se v této lokalitě je zastoupena převážně 

mladými dřevinami (lípa, jeřáb, smrk) a nepříliš kvalitními travními porosty. V této 

lokalitě bude nutné posílit vybavenost ploch veřejné zeleně, aby mohly být plochy 

lépe využívány obyvateli sídliště a to především dětmi (dětská hřiště apod.). 

• Menší plochy veřejné zeleně u panelových domů mezi ulicí Tyršovou a Brněnskou. 

Veřejná zeleň v této lokalitě je udržovaná a tvoří ji převážně mladé dřeviny a travní 

porosty různé kvality. 

• Menší plocha veřejné zeleně mezi ulicí Pod vinohrady a tělesem železniční 

dráhy. Veřejnou zeleň zde zastupují převážně topoly a lípy. I přes malou rozlohu 

je vhodné tuto plochu zachovat a rozšířit směrem severním (pozemky v okolí bývalé 

ubytovny). 

119

Jako další možné řešení, které přispěje k rozšíření ploch veřejné zeleně, je možné využít 

bezprostřední blízkosti lesních porostů, které by sloužily k rekreaci místních obyvatel i 

návštěvníků města Kuřimi. Za nejvhodnější lesní porosty, které by po úpravách sloužily jako 

lesopark, navrhujeme porosty Záhruby a Horky. 

Specifickou kategorií nově navržené zeleně je zeleň v současné době budovaného golfového 

hřiště. Jedná se o plochy hracích drah a cvičnou louku. Na těchto plochách se udržuje 

trávník v délce 2 cm. Kosí se dle potřeby a vegetačního období cca 1x týdně. Plocha 26,70 ha. 

Dále jsou to plochy semiraftů. Na těchto plochách se udržuje trávník o délce cca 15 cm. 

Kosí se dle potřeby a vegetačního období cca 1x měsíčně. Plocha 12,00 ha. 

Největší rozlohu zaujímají plochy raftů. Jsou to plochy oseté travinobylinnou směsí 

s případnými skupinami stromů. Kosí se jako dvousečná, případně trojsečná louka, podporuje 

se vyšší druhová diversita (květnatá louka). Plocha 63,20 ha. 

Nově navrhované zatravněné plochy a výsadba domácích dřevin přispěje ke zvýšení 

biodiversity a ekologické stability krajiny. 

Za určité nebezpečí pro lokalitu plánovaného golfového hřiště považujeme značný nárůst 

počtu návštěvníků pohybujících se v této oblasti. Především se jedná o možnost poškození 

okolních vymezených ekologicky významných krajinných prvků, jedná se hlavně o EVKP 

Pod Kuřimskou horou, EVKP Numerky, EVKP Kašparovy numerky, EVKP Mňáčkovo boří. 

Bude nutné s pomocí herních pravidel zabránit vstupu hráčů do lesního okraje, dále by 

měli být hráči a návštěvníci golfového hřiště vhodnou formou poučeni o přírodních 

hodnotách ekologicky významných krajinných prvků, přírodního parku Baba a o 

podmínkách jejich ochrany. 


Plochy okrasné trvalé vegetace v sídle - veřejná a vyhrazená zeleň občanského vybavení - 

mohou významně ovlivňovat jejich celkový vzhled. Vyznačují se vesměs cílenou kompozicí a 

pestrou dřevinnou skladbou. Plní převážně funkci estetickou. Příznivě ovlivňují mikroklima. 

Ekologická hodnota těchto ploch závisí především na jejich složení a stáří. 

Největší souvislé plochy veřejné zeleně jsou na návsi a v Koutě. Obě plochy vyžadují provedení 

příp. dokončení terénních úprav a zatravnění s novou doplňující výsadbou keřů a stromů. 

Totéž se týká téměř všech ostatních ploch s charakterem veřejné zeleně v celém obytném 

území obce. Podrobnou specifikaci výsadby a úpravy zeleně obsahuje Program obnovy 

vesnice, k jehož realizaci je také využíván pasport zeleně, zpracovaný v roce 1991. Tato 

dokumentace obsahuje podrobné údaje o druzích a stavu porostů v centrálním prostoru a 

v uličním prostoru obce. 

Velmi důležité je zachování všech vzrostlých stromů, které vytvářejí významné zelené dominanty 

v zastavěném území a spoluurčují jeho charakter. Trvalou péči vyžadují vzrostlé lípy u 

kostela, lípa u pomníku památky padlých v I. světové válce, neovocné a ovocné stromy na 

návsi a v Koutě, lípy, které tvoří břehovou zeleň u místního potoka, topoly, lípy a ostatní 

neovocné stromy při hřištích a v parku u sokolovny, ovocné stromy v nástupním prostoru 

obce v Horní brance, lípy mezí ulicí Mezihoří a Vinohradskou, neovocné a ovocné stromy v 

areálu mateřské školy a stromy a keře u místního hřbitova. 

120

Významnou roli hraje zeleň předzahrádek, zahrad a sadů. Zatímco zeleň předzahrádek má 

především význam estetický, zahrady a sady mají význam hospodářský. Ekologický význam 

zahrad a sadů závisí na stupni jejich využívání. 

CHUDČICE 

Veřejná zeleň v Chudčicích je zastoupena menšími parkovými plochami s různým stupněm 

údržby, zelení podél komunikací a zelení kolem říčky Kuřimky. Významná je také zeleň 

veřejně přístupných předzahrádek. Předzahrádky jsou, co se týče druhového složení, velmi 

různorodých kvalit, většinou se jedná o kombinace trvalkových, letničkových záhonů a 

travnatých ploch se skupinami dřevin, plochy jsou obyvateli pravidelně udržovány, ojediněle 

se na fasádách domů vyskytují popínavé dřeviny např. břečťan (Hedera helix), přísavník 

(Parthenocyssus tricuspidata, P. quinquefolia). Z dřevin jsou v neoplocených předzahrádkách 

v současnosti zastoupeny především jehličnaté dřeviny, z nejčastěji pěstovaných např. 

borovice černá (Pinus nigra), stříbrný kultivar smrku pichlavého (Picea pungens ¨Glauca¨), 

smrk ztepilý (Picea abies), smrk sivý (Picea glauca ¨Conica¨), borovice kleč (Pinus mugo), 

jalovec čínský (Juniperus chinenis), jalovec prostřední (Juniperus x media), jalovec obecný 

(Juniperus communis) a jalovec chvojka (Juniperus sabina), zerav západní (Thuja 

occidentalis ¨Smaragd¨, ¨Malonyana¨), zerav východní (Thuja orientalis) a cypřišky 

(Chamaecyparis lawsoniana) 


• Poměrně rozsáhlá plocha veřejné zeleně nacházející při vjezdu do obce od Sentic. 

Převažují introdukované dřeviny, především zeravy, dále je zastoupena borovice 

černá, hlošina úzkolistá, smrk pichlavý a z keřů pámelníky. Z domácích dřevin je 

zastoupena lípa malolistá a ořešáky. Celá plocha působí velmi fádně (převaha zeravů) 

a díky převaze introdukovaných druhů zároveň cizorodě. 

• V centrální části obce (u obchodu se smíšeným zbožím) menší parková plocha. Plocha 

je kompozičně špatně řešena. Stávající dřeviny převážně na straně u křižovatky, jinak 

rozmístění spíše nesourodé. U obchodu několik zeravů a jalovců, dále smrk a pěkný 

ex. lípy velkolisté. Z keřů opět převažují pámelníky a zeravy. 

• Směrem na Veverskou Bítýšku, v prostoru autobusové zastávky, prudký svah se 

zanedbanou zelení, zastoupeny jsou ovocné dřeviny, dále jalovce a zeravy(některé ve 

špatném zdravotním stavu), několik borovic černých, směrem ke křižovatce pěkný ex. 

jírovce. 

• Plocha veřejné zeleně u obecního úřadu. Jedná se o udržovanou plochu veřejné zeleně, 

zastoupeny jsou zeravy, smrk pichlavý, borovice kleč, na okraji vzrostlá vrba (nutno 

provést ošetření), dále dva pěkné ex. tisu červeného. Z keřů převažuje tradičně 

pámelník. Uvnitř plochy veřejné zeleně nálet bezu černého (odstranit). 

Za specifickou formu veřejné zeleně je možné označit EVKP VRZALOVA HORKA. 

Jedná se o izolovanou široce klenutou vyvýšeninu vystupující z nivy Kuřimky, uprostřed 

obce Chudčice, obklopenou zástavbou. V dřevinném patře převládá dub zimní s výplní 

habru. Při úpatí východního svahu jsou 3 mohutnější exempláře dubů letních. Na jižním 

svahu je příměs břeků. V souvislém keřovém patře je ptačí zob, brslen bradavičnatý, svída 

krvavá, babyka, mladé břeky, habry. Bylinný podrost tvoří lipnice hajní (poa nemoralis), 

lipnice úzkolistá (poa angustifolia), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), jestřábník 

okoličnatý (Hieracium umbelatum), kozinec sladkolistý (Astragallus glycyphyllos), 

121

kokořík vonný (Polygonatum odoratum), (Lathyrus niger), česnáček lékařský (Alliaria 

officinalis), mařinka vonná (Galium odoratum), ostřice horská (Carex montana). 


Veřejná zeleň ve Veverské Bítýšce je zastoupena menšími parkovými plochami s různým 

stupněm údržby, zelení podél komunikací a zelení kolem říčky Bitýšky a řeky Svratky. 


• U kostela. Menší, udržovaná plocha veřejné zeleně. Zastoupena je borovice černá, 

stříbrný kultivar smrku pichlavého, škumpa obecná, jalovce a zeravy. Po obvodu živý 

plot ptačího zobu obecného a zimostrázu zeleného. Ze strany od pekárny ptačí zob 

obecný, zeravy a hlohyně šarlatová. Před vstupem do kostela několik bříz a tamaryšek. 

• Na náměstí podél komunikace několik bříz, dále ve veřejně přístupných 

předzahrádkách letničkové záhony, borovice kleč a skalníky. 

• Menší, udržovaná parková plocha na náměstí. Zastoupena je borovice černá, borovice 

kleč, duglaska tisolistá (špatný zdravotní stav), břízy a několik pěkných ex. lípy 

malolisté. 

• Zeleň u hřbitova. Upravená plocha veřejné zeleně mezi hřbitovem a komunikací Vev. 

Bítýška – Chudčice. Převažuje borovice černá, dále bříza, stříbrný kultivar smrku 

pichlavého a nová výsadba jírovců. Uprostřed plochy vzrostlý ex. javoru jasanolistého 

(odstranit). 

Významným prvkem vegetace na veřejně přístupných plochách v současně zastavěném 

území obce je doprovodná vegetace u řeky Svratky. Převažuje olše lepkavá, různé druhy 

rodu Salix, třešeň, trnka obecná, brslen evropský, maliník, růže šípková, dřín obecný, 

zlatice, zimolez, brslen evropský, šeřík a pámelník bílý. 

5.5. Kostra ekologické stability a návrh místního územního systému 

ekologické stability 

5.5.1. Kostra ekologické stability 

Prvky kostry ekologické stability ( ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK ) 

vytvářejí základní stavební kameny pro tvorbu ÚSES. Nejcennější ekologicky významné 

segmenty mohou být zaregistrovány podle zákona č. 114/1992 Sb. jako zvláště chráněná 

území. 

Kostra ekologické stability byla vymezena na základě terénních průzkumů a dílčích rozborů i 

podkladových materiálů. Ekologicky významné segmenty byly v rámci terénního průzkumu 

zrevidovány a doplněny o další prvky. Celkem bylo v řešeném území vytipováno 46 

ekologicky významných segmentů krajiny. 

Legislativní ochrana ekologicky významných segmentů krajiny je umožněna registrací 

v kategorii významných krajinných prvků, přírodních parků nebo zvláště chráněných území. 

122

KUŘIM 

Zvláště chráněná území 

ŠIBERNÁ 

Zvláště chráněné území, přírodní památka vyhlášená v roce 1990. Les uprostřed polí asi 400 

m severozápadně od České. Široce klenutý zalesněný hřbet v masívu brněnské vyvřeliny. 

Přirozená a přírodě blízká společenstva bukových doubrav ve stadiu dorůstání. V dubových 

pařezinách, převedených na vysokokmenný les s typickým druhově bohatým 

travobylinným podrostem, se vyskytuje řada vzácných teplomilných druhů rostlin, z nichž 

mnohé jsou na seznamu zvláště chráněných a ohrožených druhů podle vyhlášky č. 395/1992 

Sb.. Ze silně ohrožených druhů zde roste korálice trojklanná, z druhů ohrožených 

hvězdnice chlumní a mnoho dalších. 

K ochraně krajinného rázu 

PŘÍRODNÍ PARK BABA (EVKO) 

Tvoří jej souvislý lesní celek mezi Brnem a Kuřimí. Nejvyšší vrcholy jsou Sychrov (460 

m) a Velká Baba (450 m). Lesy patří do kategorie lesa hospodářského, jedná se tedy o 

lesy produkční, v nichž funkce rekreační byla dosud funkcí druhotnou. V severní a 

střední části převládají smrkové porosty s příměsí borovice, modřínu, douglasky a dubu 

zimního a částečně smíšené listnato - jehličnaté porosty s převahou jehličnanů. V jižní 

a jihovýchodní části převažují listnaté lesy - dubové porosty s habrem nebo bukem, lípou 

a břízou, z větší části výmladkového původu. 

V části patřící do katastrálního území Kuřim, se nachází několik území významných 

z přírodovědného hlediska, jako regionální a lokální biocentra např: MALÁ a VELKÁ 

BABA, SYCHROV, KOBLAS, POD KUŘIMSKOU HOROU, KAŠPAROVY NUMERKY, 

VE ŽLÍBKÁCH atd.. 

Přírodní park BABA má jedinečný význam, jako území, které poskytuje vhodné 

prostředí pro krátkodobý pobyt v přírodě, zejména obyvatelům severní části města Brna, 

ale také městu Kuřim a obcím Česká a Jinačovice. 

Ekologicky významné segmenty krajiny na lesní půdě 

EVKP ZÁRUBA 

Menší listnatý segment v druhově pozměněných lesích. Svah kopce se severní expozicí. 

Přírodě blízký smíšený listnatý porost ve stadiu dorůstání s převahou javoru klenu nad 

dubem, s příměsí lípy, jasanu a dubu červeného. V podrostu se vyskytuje lipnice hajní, bika 

hajní a další. 

EVKP KUŘIMSKÁ HORKA 

Listnatý segment v přímé návaznosti na obec. Svah od vršku kopce Horka s jižní až 

jihovýchodní expozicí. Přírodě blízká lesní společenstva ve stadiu dorůstání. Ve smíšeném 

lesním porostu je zastoupena lípa, javor klen, dub, jasan, z jehličnatých dřevin borovice 

a modřín. V podrostu se vyskytuje lipnice hajní, mařinka vonná, kopytník evropský, 

plicník lékařský, kyčelnice cibulkonosná. 

123

EVKP OPÁLENKA 

Přirozená až přírodě blízká společenstva bukových doubrav. V dubohabrové pařezině 

s vtroušenou břízou jsou v podrostu vzácné a chráněné rostliny z čeledi 

vstavačovitých. 

V kulturách jsou umělé výsadby jehličnatých dřevin, borovice smrku a modřínu. V podrostu 

vzácné a chráněné rostliny z čeledi vstavačovitých. 

EVKP ZA SVATÝM JÁNEM 

EVKP nad Kuřimí na úpatí Kuřimské hory v lese. Spodní část prudšího svahu spadajícího 

od Kuřimské Hory do údolí Kuřimky, se severní expozicí. Segment lesa s přirozenou 

druhovou skladbou v rozsáhlejších jehličnatých porostech. 

Téměř přirozená převážně listnatá lesní společenstva ve stadiu dorůstání. Ve smíšeném 

porostu převažuje dub zimní a buk, přimísen je habr a nepatrně smrk. V plně zapojeném 

porostu je chudý travobylinný pokryv. 

EVKP KOBLAS 

EVKP asi 1 km jižně od Kuřimi na kraji lesa. Delší zvlněný svah, spadající od Kuřimské 

Hory, se severovýchodní expozicí. Přírodě blízká lesní společenstva nacházející se 

uprostřed rozsáhlejších jehličnatých porostů. Ve smíšené mladé kmenovině převažuje 

dub zimní, přimísen je habr, vtroušen buk. Dále je zde příměs smrku, borovice a modřínu. 

V druhově chudém travobylinném podrostu se vyskytuje plavuň vidlačka. 

EVKP POD KUŘIMSKOU HOROU 

Spodní část svahů spadajících od Kuřimské Hory se severovýchodní, východní až 

jihovýchodní expozicí. Zachovalý přírodě blízký segment lesních společenstev 

v druhově pozměněných lesích. Přírodě blízké lesní geobiocenózy typických bukových 

doubrav ve stadiu dorůstání až optima. Listnatý lesní porost tvoří doubrava, z větší části 

výmladková, převedená na les vysokokmenný, s příměsí dubu červeného s vtroušeným 

habrem. V typickém travobylinném patře se ze vzácnějších druhů vyskytuje bělozářka 

větevnatá. 

EVKP NUMERKY 

Svah od hřebene Kuřimské Hory s jihozápadní expozicí. Přirozená lesní společenstva 

typických bukových doubrav ve stadiu dorůstání. Lesní porost je tvořen doubravou, z části 

výmladkovou, s příměsí podúrovňového habru, s typickým travobylinným podrostem a 

s výskytem subxerothermofytů na lesním okraji. Ze vzácnějších rostlinných druhů se zde 

vyskytuje bělozářka větevnatá. 

EVKP U KAŠPAROVY NUMERKY 

Svah od hřebene Kuřimské Hory se západní expozicí. Listnatý porostní lem s ekotonovým 

společenstvem s výskytem subxerothermních druhů rostlin, tvořící porostní plášť lesu. 

V dřevinném patře je hlavní dřevinou dub zimní, vyskytuje se i habr a teplomilný, 

poměrně vzácný břek. V bohatém travobylinném patře se vedle typických druhů 

vyskytují i druhy vzácnější: lýkovec jedovatý, bělozářka větevnatá, dále svízelka lysá, 

sveřep větevnatý, hrachor 

lesní. 

124

EVKP MŇÁČKOVO BOŘÍ 

Svah se severovýchodní expozicí. Listnatý porostní lem s ekotonovým společenstvem, tvořící 

porostní plášť lesu. V dřevinném patře je hlavní dřevinou dub zimní. 

EVKP VE ŽLÍBKÁCH 

Zvlněný svah východní až severovýchodní expozice, spadající od protáhlého hřebene kopců 

Sychrova a Kuřimské Hory. Zachovalý přirozený segment bučin, který se v přírodním 

parku Baba jinde a v takové rozloze již nevyskytuje. Tvoří jej přirozená společenstva 

dubových bučin ve stadiu optima. Bučina s vtroušeným dubem a habrem s malou příměsí 

smrku, s typickým travobylinným podrostem, ve kterém můžeme nalézt např.: šťavel kyselý, 

biku hajní, starček Fuchsův, místy mařinku vonnou, kyčelnici cibulkonosnou a jaterník 

podléšku. 

EVKP ZBOROV 

Spodní část svahu Kuřimského vrchu, jihozápadní expozice. Většinu porostů tvoří přirozená 

až přírodě blízká společenstva. Nejkvalitnější společenstva se nachází na východním svahu. 

Kvalitní dubová kmenovina (dub 100%) věk 90 roků. Kvalitní semenný porost ponechat bez 

zásahů. Další kvalitní porosty se nachází na západním svahu. Převažuje dub (75%) s příměsí 

borovice černé (6%), modřínu (6%), smrku (3%), akátu (5%) a habru (3%). Věk 84 roků. 

Ve spodní části jihozápadního svahu sušší teplá doubrava, na jejímž okraji roste řada 

vzácných a ohrožených druhů teplomilných rostlin, jako silně ohrožený koniklec 

velkokvětý ohrožený kozinec vičencovitý, vzácná strdivka sedmihradská, kručinka chlupatá 

a růže galská. 

EVKP U HRBÁČOVY STUDÁNKY 

Svah s jihovýchodní expozicí v nadmořské výšce 395 až 436 m, nad uzávěrem bočního údolí 

s pramenem. v přirozeném listnatém porostu je hlavní dřevinou dub zimní s podúrovňovým 

vtroušeným habrem. V bylinném patře rostou běžné druhy Poa nemoralis, Luzula nemorosa, 

Lathyrus vernus a j.. 

EVKP HRBÁČOVA STUDÁNKA 

Závěr údolí, dno a báze svahů stinného údolí obráceného k východu s prameništěm a 

pramenem potoka, v nadmořské výšce 350 až 405 m. 

Přírodě blízká klenbová společenstva překlenující dno údolí s mokřadnímí a vlhkomilnými 

společenstvy. 

Na bázích svahů místy starší skupiny buků a dubů, jinak téměř po celé délce druhově 

pozměněné mladší tyčoviny a slabé kmenoviny. V travobylinném podrostu je zajímavý 

výskyt Prenantes purpurea, typického druhu bučin, který dokládá výskyt buku v minulosti. 

Rovněž zde roste zvláště chráněný a ohrožený druh vemeník zelenavý (Platanthera 

chlorantha). Na dně údolí v mokřadních společenstvech podél potoka se vyskytují vysoké 

ostřice jako ostřice převislá (Carex pendula). 

125

Ekologicky významné krajinné segmenty na nelesní půdě, registrované VKP 

EVKP PODLESÍ 

Zamokřené dno úvalu. V oplocené části I. stupně ochranného pásma vodárenského 

odběrného objektu se dochoval trvalý travní porost s vlhkomilnými a mokřadními druhy, 

zejména vzácnými ostřicemi. 

V roce 2000 dále registrovány: EVKP KOTOULOSKA 

EVKP NA BAHNÁCH 

Kromě těchto výše uvedených segmentů hrají také důležitou ekostabilizující roli v krajině 

vodní toky a plochy s doprovodnými porosty. V námi řešeném území je to především říčka 

Kuřimka (levý přítok řeky Svratky) se svými přítoky (levý přítok Podlesní potok, pravý 

přítok Luční potok a bezejmenný pravý přítok). 

Doprovodný porost říčky Kuřimky v intravilánu je nižší kvality, místy zcela chybí. 

Koryto je sporadicky čištěno, a není upraveno na průtok velkých vod. Směrem 

severovýchodním se kvalita břehového porostu zvyšuje. Břehový porost je tvořen převahou 

vrb, dále se vyskytují olše, jasan a místy také bez černý a další. Vodní tok říčky Kuřimky je 

zároveň lokálním biokoridorem. Po vyřešení majetkoprávních vztahů je nutné přistoupit 

k revitalizaci toku Kuřimky. Úprava toku musí mít přírodě blízký charakter. Část toku bude 

mít meandrující úseky s přirozeným nezpevněným korytem bez zahloubení a s hlinitými 

břehy. Koryto a břehy mohou být zpevněny vegetačními úpravami, eventuálně přírodními 

materiály. Podél toku budou založeny břehové porosty z domácích, stanovištně 

odpovídajících dřevin. 

Dalším tokem je Podlesní potok. Tento levý přítok říčky Kuřimky není příliš významný. 

Koryto je mimo jarní období většinou vyschlé a zarostlé, břehový porost tvoří převážně 

keřové vrby, jabloně, švestky, myrobalány. 

Z hlediska ekologického je významnější pravý přítok Kuřimky, Luční potok. Jeho břehový 

porost tvoří vzrostlé vrby, ojediněle topol osika, svída krvavá, růže šípková, ptačí zob obecný 

a bez černý. V travinobylinném patře se vyskytují např. kakost luční, mochna husí, netýkavka 

malokvětá, jitrocel větší, jitrocel kopinatý, kopřiva dvoudomá, lopuch plstnatý, psárka luční, 

rozrazil potoční, pcháč bahenní, přeslička bahenní, devětsil lékařský, orobinec širolistý, 

žabník jitrocelový, zevar jednoduchý, rdesno obojživelné, kyprej vrbice a další. Tento vodní 

tok je zároveň lokálním biokoridorem. 

Část Lučního potoku prochází v těsné blízkosti rybníku Srpek.Tato vodní plocha je významná 

jak z hlediska zvýšení ekologické stability území, tak z hlediska rekreačního. V současné 

době není rekreační využití rybníka na požadované úrovni. Je nutné zkvalitnit břehový 

porost, provést jeho dosadbu vhodnými dřevinami a u stávajících dřevin provést jejich 

sadovnickou úpravu. V těsné blízkosti vodní plochy bylo vybudováno mokřadní 

společenstvo, které výrazně přispěje ke zvýšení biodiverzity území, především k rozvoji 

druhů vázaných na vodní prostředí. 

Posledním vodním tokem v řešeném území je bezejmenný levý přítok říčky Kuřimky (lokalita 

Na skalce a U Marušky). Jedná se o převážně bezvodý tok se zpevněným korytem. 

Doprovodné porosty jsou tvořeny převážně ruderálními travinobylinnými společenstvy, 

s výjimkou jeho jihovýchodní části s několika exempláři olše lepkavé, vrby bílé a vrby 

jívy. Podél potoka byl na březích nevhodně vysázen introdukovaný keř pámelník hroznatý, 

126

místy se spontánně šíří bez chebdí. Na březích jsou pouze menší ostrůvky přírodě blízkých 

lučních společenstev, travinobylinná společenstva tvoří převážně kopřiva dvoudomá, pcháč 

rolní a lopuch plstnatý. Pouze v úzkém lemu nad betonovými tvárnicemi v horní a střední 

části toku, kde bývá občas voda, je lem vlhkomilných druhů rostlin. Vedle typické luční 

trávy, bojínku lučního, ruderálních druhů svízele přítuly a bezu chebdí, zde rostou vysoké 

ostřice, dále skřípina lesní, rozrazil rezekvítek a další. Tento vodní tok je zároveň lokálním 

biokoridorem. 


Zvláště chráněná území 

Přírodní rezervace OBŮRKY - TŘEŠTĚNEC 

Veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP č.j. ŽP 3961/99 - Hk ze dne 22.11.1990 byla registrována 

Přírodní rezervace Obůrky – Třeštěnec. 

Zářez a výkop dálnice D 43 v nadmořské výšce 290 až 303 m n. m. se svedeným pramenem 

v malém potůčku. 

Na svazích zářezu travobylinná společenstva se skupinami keřů a lesních stromů: svídy 

krvavé, šípku, ptačího zobu, borovice lesní, břízy, osiky. Zde se v travobylinném podrostu 

nachází řepík lékařský, komonice lékařská, kakost luční a na úpatí zvláště chráněný a 

ohrožený druh prostřelenec (hořec) křížatý. Na dně výkopu je vlhkomilný travobylinný 

porost se skupinami vrb a jív kolem potůčku. V jižní části expanze pionýrské dřeviny topolu 

bílého. V travobylinném porostu se vyskytuje množství zvláště chráněných druhů 

vstavačovitých v různém stupni ochrany: ohrožená okrotice dlouholistá, silně ohrožený 

kruštík bahenní, kruštík širolistý, bradáček vejčitý, ohrožený vemeník dvoulistý a pětiprstka 

žežulník a silně ohrožený prstnatec pleťový. Ze zvláště chráněných druhů zde rovněž 

roste prostřelenec křížatý. Území je biotopem obojživelníků. 

Lokalita je ohrožena záměrem výstavby rychlostní komunikace R43. Sukcesí rákosu a třtiny 

od severu území. Expanzí topolu bílého. Zasypáváním domovního odpadu na jihu chráněného 

území a od západního okraje. 

K ochraně krajinného rázu 

Přírodní park PODKOMORSKÉ LESY 


byl v vyhlášen přírodní park jehož součástí je celá jižní část katastrálního území Moravské 

Knínice. 

Tato oblast o rozloze 31,2 km 2 zahrnující téměř veškeré lesní komplexy kolem Brněnské 

přehrady, tvoří příměstské lesy a rekreační lesy města Brna se známou vycházkovou 

trasou údolím Pohádky máje a Podkomorskou myslivnou. 

Podstatnou část severní poloviny přírodního parku tvoří Moravsko-knínická mufloní 

obora. V přírodním parku se nachází několik chráněných území. Jsou to např: přírodní 

rezervace JELENÍ ŽLÍBEK, KRNOVEC, BŘENČÁK atd.. 


127

EVKP MALÁ HORKA EVKP U KOCANOVSKÉ LOUKY 

EVKP NAD CIGÁNSKOU ZMOLOU EVKP NA PÍSKÁCH 

EVKP KNĚŽÍ HORKA EVKP POD BATELOVEM 

EVKP NAD LUHY EVKP VYSOKÁ 

EVKP CHUDČICKÁ STRÁŇ EVKP POD VYSOKOU I 

EVKP NAD HÁJENKOU EVKP POD VYSOKOU II. 

EVKP POD OKROUHLÍKEM EVKP BATELOV 

EVKC KUŇKY I. EVKP VYSOKÁ SEČ 

EVKC KUŇKY II. EVKP NAD VOJENSKOU CESTOU 

EVKP NA VÁPENICI EVKP ZADNÍ BUKOVINA 

EVKP V OCASOVĚ EVKP U BRNĚNČIC 

EVKP ZMOLA U KOVÁŘOVA DOLU 

Ekologicky významné krajinné segmenty na nelesní půdě, registrované VKP 

EVKP NA KŘIBECH - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

EVKP POD PŘEVYCHEM - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

EVKP POD ČEBÍNKAMI 

EVKP HÁSUV KOPEC - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

EVKP ČEBÍNKY - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

EVKP HAZÁK - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

EVKP POD STRÁŽNOU 

EVKP VE ZLÁMANÝCH 

EVKP U KAPLE - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

EVKC MOČIDLA 

EVKP ČIHADLO - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

EVKP LOUKY ZA STŘELNICÍ 

EVKP STARÁ DÁLNICE - VKP registrovaný veřejnou vyhláškou OkÚ ŽP 

V roce 2005 byl registrován MÚ Kuřim EVKP MOKRÉ LOUKY ZA STŘELNICÍ 

Samostatnou kategorií jsou solitérní stromy, vytvářející výrazné krajinné dominanty. 

V obci byly navrženy k registraci tyto významné stromy 

Lípa svobody - 1 ks. u obecního úřadu 

CHUDČICE 

EVKP KAMENNÁ HORKA 

Výměra 1,4 ha 

Izolovaný vršek nad údolním zářezem, obtékaný Kuřimkou, s výchozy vápenců a drob. 

Segment s přírodě blízkou dřevinnou skladbou se zachovalým přirozeným křovinným patrem 

s výskytem rostlin ze seznamu zvláště chráněných a ohrožených druhů : dřínem obecným a 

bramboříkem nachovým. 

EVKP V LUZÍCH – RENEROVA SKALKA 

Výměra : 2,3 ha 

Krátký prudší skalnatý svah do údolí Kuřimky s výchozy devonských slepenců. Ostrůvky 

křovinato-bylinných lad v akátovém porostu, s běžnými i vzácnějšími teplomilnými 

rostlinnými druhy. Možnost výskytu vzácnějších druhů hmyzu, motýlů a plazů. Významný 

biotop ptactva. 

128

EVKP CEBÁKOVA HORKA – KAMÍNKY 

Výměra 1,2 ha 

Izolovaná slepencová skalka na krátkém prudším svahu nad nivou Kuřimky, s mělkými, 

minerálně chudými, vysýchavými, kamenitými půdami. Výskyt vzácnější subxerothermní 

bioty slepenců. Možnost výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. 

EVKP DUFKOVA HORKA 


Izolovaný okrouhlý vršek uprostřed zastavěného území obce Chudčice. Rozvolněný porost 

dubů zimních. Skladba podrostu je ovlivněna intenzivním pobytem kura domácího. 

EVKP VRZALOVA LOUKA 


Izolovaná široce klenutá vyvýšenina vystupující z nivy Kuřimky, protáhlého tvaru s oblým 

plochým hřbetem a prudšími svahy, v relativně teplé a vysýchavé poloze ve sníženině 

Boskovické brázdy. Přírodě blízký dubohabrový porost s relativně hojným výskytem břeku a 

zbytky teplomilných druhů rostlin. 

EVKP ZA KŘÍŽOVOU CESTOU – HORKA NAD RYBNÍKEM 


Prudší svahy severozápadní expozice, jihovýchodně od chudčického hřbitova, nad údolím 

Kuřimky na podloží hornin Boskovické brázdy, s výchozy slepenců. Mozaika krajinných 

segmentů tvořící harmonickou kulturní krajinu. Vedle extenzivních sadů jsou zde 

polokulturní a kulturní louky, lada, soustavy mezí i malé plochy s náletem lesních dřevin a 

ekotonové lemy na okraji lesního komplexu. Důvodem ochrany je zachování biodiverzity a 

harmonické kulturní krajiny. Lokalita je také významným biotopem motýlů, vyskytují se i 

zvláště chráněné druhy, otakárek ovocný, batolec červený a bělopásek topolový. 

EVKP HALUZNÍK – NA KAMÍNKÁCH 


Izolovaný polní lesík, obklopující extenzivní třešňový sad. V jeho východní části převážně 

doubrava, při okrajích s vtroušeným akátem. V jižní části převládají jehličnaté dřeviny – 

smrk, borovice. Na severním okraji je hustý křovinný lem s lesními dřevinami dubem, břízou 

a osikou. Z keřů roste trnka, ptačí zob, šípek, řešetlák, jíva. Druhově bohaté je travinobylinné 

patro. 

EVKP POD HLŮŽKEM 


Prudší svah na okraji lesa s výskytem zvláště chráněných teplomilných druhů rostlin. Bohatý 

výskyt zvláště chráněné hvězdice chlumní, vzácného teplomilného keře třešně křovité, 

řepíku lékařského, čilimníku řezenského, chrpy latnaté, devaterníku. Na okraji lesa výskyt 

zvláště chráněného prostřelence křížatého. 

EVKP KŘÍŽOVÁ CESTA 

Dvouřadá alej jírovníku maďalu podél chráněné křížové cesty, tvořící s křížovou cestou jeden 

architektonický celek. 

Samostatnou kategorií jsou solitérní stromy, vytvářející výrazné krajinné dominanty. 

129

V k. ú. Chudčice je ekologicky významné liniové společenstvo tvořené kaštanovou alejí podél 

chráněného architektonického objektu Křížová cesta, která vede k významnému vrchu Tři 

kříže a vytváří významnou pohledovou kulisu celému prostoru. „Chudčická lípa“ vyhlášená 

památným stromem v roce 2003 o obvodu kmene 320 cm. 


Zemědělsky obdělávaná půda v k.ú. Veverská Bítýška tvoří 47%. 

Louky a pastviny tvoří 2% území katastru. Převážná část trvalých travních porostů patří do 

kategorie luk a pastvin kulturních, přírodě blízké jsou pouze plochy v méně přístupných 

nivách vodních toků a méně přístupných svazích. Zahrady maloplošné tvoří 3% území a jsou 

soustředěny do okrajových částí zastavěného území obce Veverská Bítýška. 

Lesní porosty tvoří 36% území katastru. Místy se jedná o smíšené porosty přírodě blízké. 

Zastavěná plocha a plochy ostatní zaujímají cca 10% katastrálního území. 

EVKO – Ekologicky významné krajinné oblasti 

Přírodní park ÚDOLÍ BÍLÉHO POTOKA 


byl v údolí Bílého potoka vyhlášen přírodní park Údolí Bílého potoka. Ekologicky 

významná krajinná oblast, začleněná do regionálního ÚSES. Vyhlášený přírodní park (dříve 

klidová oblast Údolí Bílého potoka). Splňuje prostorové a funkční předpoklady pro 

nadregionální biocentrum, ale nemá legislativně chráněné jádro. Je tvořen dnem a svahy údolí 

Bílého potoka od Přibyslavic po Veverskou Bítýšku a navazujícími částmi. 

STANOVIŠTĚ 

Výjimečně dobře zachovaný typický potoční fenomén hlubokého údolního zářezu s řadou 

unikátních, cenných geomorfologických jevů jako skalní útvary, proříznuté skalní meandry, 

okrouhlíky, stupňovité rokle a meandry aj. 

Údolní zářez Bílého potoka leží ve směru severoseverovýchod – jihojihovýchod. Údolní dno 

ve výšce 245 – 430 m n.m. je místy úzké, místy s údolní nivou až 100 m širokou, často 

modelovanou náplavovými kužely. Okolní ploché rozvodní hřbety dosahují výšky 400 – 490 

m, výjimečně i více než 500 m. Pravobřežní svahy jsou převážně severních, levobřežní svahy 

jižních expozic. Členitý reliéf a výrazně odlišná expozice svahů podmiňují výrazné 

mezoklimatické rozdíly. Rozdíly bioty, podmíněné mezoklimatem, jsou zřetelné zvláště mezi 

svahy jižních a severních expozic. Na úpatí svahů a v úzkých dnech potočních zářezů je častý 

výskyt klimatických inverzí i inverzní vegetační stupňovitosti. 

Biota 

Kontrastní ekologické podmínky ovlivnily vznik pestré mozaiky ekotopů a jim 

odpovídajících biocenóz. 

Jsou zde zakrslé borodoubravy, zakrslé doubravy, bukové doubravy, zakrslé bukové 

doubravy, typické bukové doubravy, javorové bukové doubravy, babykové javořiny, dřínové 

babykové javořiny s lípou, dobobory, zakrslé dubové bučiny, dubové bučiny, typické dubové 

130

učiny, javorové dubové bučiny, zakrslé lípojavorové dubové bučiny, dřínové javořiny 

s bukem, dubojedlové bučiny, typické bučiny, javorové bučiny, lípové javořiny s bukem, 

jasanové olšiny. 

Z hlediska biodiverzity jsou nejvýznamnější zbytky přirozených až přírodních lesních 

společenstev, zachované především na skalních ostrožnách, sutích a zaříznutých roklích. 

V přirozeném až přírodě blízkém stavu se zde zachovaly segmenty takřka všech zastoupených 

skupin typů geobiocénů. Zvláštní význam má zdejší populace jedle bělokoré, patřící nesporně 

k nejrozsáhlejší nejen v oblasti Českomoravské vrchoviny, ale i k jedněm z nejlépe 

zachovaných v celé hercynské biogeografické podprovincii. 

Populace je v údolí Bílého potoka různověká, s dostatečným zastoupením plodných jedinců, 

v posledním období se zřetelně projevuje regenerace jednotlivých stromů i celých porostů. 

Obdobně cenné jsou i segmenty doubrav, převážně v omezené hydrické řadě bukodubového 

vegetačního stupně. Často se sice jedná o porosty výmladkového původu, ale s úplnou 

druhovou garniturou dřevinného patra i synusie podrostu. Velmi cenné jsou zvláště kontakty 

geobiocenóz různých trofických a hydrických řad 2. – 4. vegetačního stupně. 

Lesní porosty na svazích údolí představují takřka kontinuální lesní prostředí, bez významných 

antropogenních bariér. Převažují smíšené porosty, takřka vždy se zastoupením druhů 

původních biocenóz, i když ve změněném poměru. Oproti přírodním lesům byl podstatně 

zvýšen podíl smrku a borovice. 

Z jednotlivých druhů živočichů je třeba se zmínit o populaci mloka skvrnitého, 

vyskytujícího se prakticky ve všech svahových roklích a údolích s potoky, pramenícími 

v lese a tedy neznečistěnými. Dalším z hlediska genofondu významným druhem je 

brambořík evropský, takřka souvisle se vyskytujícího především v západní části území. 

V nivě Bílého potoka převažují polokulturní louky, koryto potoka je zčásti přirozené, zčásti 

upravené přírodě blízkým způsobem. Potok lemuje souvislý břehový porost, fungující jako 

biokoridor mezofilní a mokřadní bioty. V dřevinném patře převládá olše lepkavá a jasan, 

hojná je vrba křehká, často se vyskytují další dřeviny – klen, babyka, habr, kalina obecná aj. 


EVKP LÍSKOVÁ 

Na horní části strmějších svahů západní expozice uprostřed smrkových monokultur zbytek 

porostu dubu s příměsí jedle. Převažuje dub zimní, jedle bělokorá, v bylinném podrostu bika 

hajní, lipnice hajní, kopytník evropský, kyčelnice cibulkonosná. 

EVKP U ŘEKY 

Na strmých pravobřežních svazích údolního zářezu Svratky porost s převahou dubu zimního 

s příměsí lípy srdčité s výplní habru. Druhově bohaté bylinné patro tvoří lipnice hajní, bika 

chlupatá, ostřice prstnatá, sasanka hajní, kopytník evropský, pryšec, konvalinka vonná, 

brambořík evropský , jaterník podléšťka, kyčelnice cibulkonosná, černýš hajní, černýš lesní, 

pstroček dvoulistý, ptačinec velkokvětý aj. 

131

EVKP NAD ŘEKOU 

Na strmých pravobřežních svazích údolního zářezu Svratky suťové porosty s převahou lípy 

srdčité (převážně výmladkového původu) s příměsí habru, jilmu, buku a jedle, na skalkách 

hojně srstka angrešt. 

Bylinný podrost tvoří strdivka nící, sasanka hajní, kopytník evropský, samorostlík klasnatý, 

mařinka vonná, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, kakost smrdutý, kakost 

hnědočervený, netýkavka nedůtklivá, vlaštovičník větší, zvonek broskvolistý, břečťan, plicník 

lékařský, šťavel kyselý, kokořík mnohokvětý, ptačinec velkokvětý, kapraď samec, kostival 

hlíznatý aj.. 

EVKP DOUBRAVA NAD MOKŘÍ 

Široce vypuklý svah jižní až jihozápadní expozice, málo produktivní porost dubu zimního 

převážně výmladkového původu s ojedinělým habrem v podúrovni. V podrostu s dominuje 

lipnice hajní, dále kostřava ovčí, hrachor černý, chráněný brambořík evropský, kopytník 

evropský, silenka nící, pryšec chvojka aj.. Dubový porost je zcela nevhodně nahrazován na 

teplém a suchém stanovišti smrkovou monokulturou. 

EVKP DOUBRAVA NAD JEZEM 

Čelo svahového hřbetu jihovýchodní expozice ve spodní části rozšiřujícího se údolního 

zářezu Svratky, zbytek starého porostu s převahou dubu zimního s příměsí borovice lesní. 

V bylinném podrostu bika hajní, kostřava ovčí, smolnička obecná, rozrazil lékařský, kručinka 

barvířská, čilimníkovec černající, válečka prapořitá aj.. 

EVKP HOTOVÁ 

Střední části svahů se široce klenutým svahovým hřbetem východní expozice, mladé porosty 

s převahou buku a dubu zimního s příměsí lípy srdčité. 

V podrostu s nízkou pokryvností lipnice hajní, kopytník evropský, mařinka vonná, chráněný 

brambořík evropský, rozrazil lékařský, krtičník uzlovitý, pryšec mandloňovitý aj.. 

EVKP ZA ŘEKOU 

Suchá skalnatá stráň na levém břehu Svratky s jižní expozicí zarostlá směsí listnatých dřevin, 

kde převládá javor babyka. V porostu převládá javor babyka, trnovník akát, na polankách jsou 

zachovalé zbytky teplomilné vegetace. Lokalita ohrožena zarůstáním akátem. 

EVKP U SILNICE 

Plošina na vrchu kopce nad údolím Bílého potoka a zvolna klesající svah s jižní expozicí, 

přírodě blízká společenstva typických bukových doubrav ve stadiu optima, smíšený lesní 

porost ve střední a jižní části s převahou dubu zimního, na východě a jihu se skupinami 

borovice lesní, zasychající jedlí a jednotlivým smrkem. 

V podrostu na okraji kručinka barvířská, čilimníkovec černající, dále mechy a lišejníky ploník 

jalovcový, pukléřka sp. aj., převažují trávy ostřice prstnatá, bika chlupatá, kostřava ovčí, 

lipnice hajní, dále hrachor jarní, konvalinka vonná, chráněný brambořík evropský. 

EVKP NAD MLÝNSKÝM NÁHONEM 

přirozená společenstva na prudkém kamenitém svahu, který vybíhá do údolí Bílého potoka, 

hlavní dřevinou je dub zimní s podúrovňovým habrem, na východě s borovicí, na méně 

exponovaných svazích typické bukové doubravy ve stadiu dorůstání. 

132

Na kamenitém svahu podrost chudý, jednotlivě bika hajní, jestřábník, na méně exponovaných 

částech typické podrostové druhy - kručinka barvířská, hrachor jarní, kostřava ovčí a 

chráněný brambořík evropský. 

EVKP HRANEČNÍK II 

Přírodě blízké lesní geobiocenózy bukových doubrav s malými oky zakrslých doubrav na 

kamenitém hřbetu a roztroušených skalkách ve stadiu dorůstání, ve smíšeném jehličnato 

listnatém porostu, částečně výmladkového původu se střídá v hlavní úrovní dub zimní 

s borovicí, v podúrovni je vedle dubu i habr a místy se vyskytuje i jeřáb břek. V podrostu 

ostřice prstnatá, bažanka vytrvalá, brambořík evropský aj.. 

EVKP Hranečník I 

Na skalnatých svazích údolí Bílého potoka přirozené až přírodě blízké lesní geobiocenózy 

převážně zakrslých doubrav a zakrslých bukových doubrav s oky zakrslých borodoubrav, na 

méně exponovaných svazích jsou bukové doubravy ve stadiu dorůstání. 

Několik typů fytocenóz, mechy a lišejníky - dutohlávka, pukléřka, terčovka, dvouhrotec 

chvostnatý, ploník obecný, dále jednotlivě kostřava ovčí, bika hajní, ostřice prstnatá, kručinka 

barvířská, bělozářka větvitá, zvonek broskvolistý, na skalách osladič obecný, místy chráněný 

brambořík evropský, hrachor jarní, brslen bradavičnatý, javor babyka. Biotop mloka 

skvrnitého. 

EVKP ROKLE A POTOK HRANEČNÍK 

Dno údolí s potokem Hranečníkem s přirozeným tokem, s kamenitým a písčitým dnem, 

s kamenitými stupni a malými vodopády, přirozené klenbové společenstvo se směsí listnatých 

dřevin: lip, buků, habrů, klenů, dubů, babyk, ale i jedlí a mohutných smrků. V podrostu 

vlhkomilné a mokřadní druhy - samorostlík klasnatý, mokrýš střídavolistý, hluchavka žlutá, 

netýkavka nedůtklivá, šťavel kyselý, břečťan popínavý, chráněný brambořík evropský aj. 

Biotop mloka skvrnitého. Ohrožení možnou výstavbou zpevněné lesní komunikace. 

EVKP VELKÉ PADĚLKY 

Smíšená listnatá lesní společenstva s habrem obecným, lípou srdčitou, javorem klenem, 

mléčem a babykou. V podrostu zvonek kopřivolistý, kopytník evropský, kopřiva dvoudomá, 

marulka klínopád, hrachor jarní, ostřice prstnatá, ostřice chlupatá aj. 

EVKP V DOLÍCH 

Smíšená lesní společenstva převážně listnatých porostů s výskytem habru obecného, dále lípa 

srdčitá, javor klen, babyka mléč, dub zimní. V podrostu růže šípková, bez černý, líska 

obecná, trnka obecná, kopytník evropský, jaterník podléška, zvonek broskvolistý, mařinka 

vonná, svízel lesní, strdivka nící aj. 

EVKP HÁJEK 

Přírodě blízká až přirozená smíšená listnatá lesní společenstva převážně bukových doubrav ve 

stadiu dorůstání, ve stejnověkém porostu je směs listnatých dřevin s převahou lípy srdčité, 

dále dubem zimním, javorem klenem, babykou, mléčem, lípou velkolistou. V podrostu 

kopytník evropský, zvonek broskvolistý, jaterník podléška, ostřice prstnatá, ostřice chlupatá, 

konvalinka vonná, zvonek kopřivolistý, svízel lesní, hrachor lesní, strdivka nící, ptačinec 

velkokvětý, výskyt chráněné, ohrožené lilie zlatohlávku. Hnízdiště lejska bělokrkého. 

133

EVKP HÁJEK U VÁPENICE 

Přírodě blízká až přirozená smíšená listnatá lesní společenstva s dubem letním, s příměsí 

dalších dřevin - javoru mléče, klenu, babyky, lípy srdčité, velkolisté, habru, borovice, břízy, 

dubu žlutoplodého, dále ptačí zob, svída krvavá, líska obecná, zimolez pýřitý, brslen 

evropský, kalina obecná, v podrostu samorostlík klasnatý, kopytník evropský, řepík lékařský, 

mařinka vonná, prorostlík srpovitý, marulka klínopád, konvalinka vonná, zvonek 

kopřivolistý, válečka prapořitá, ocún jesenní, kokořík vonný, ohrožená okrotice bílá, kruštík 

tmavočervený a hvězdice chlumní aj., na dubech ochmet evropský. Vyhlásit jako přírodní 

památku, hospodařit výběrovým způsobem a podporovat původní druhy dřevin, zvláště 

vzácný dub žlutoplodý. 

Ekologicky významné krajinné segmenty na nelesní půdě 

V roce 1997 registrovány: 

1. EVKP U KAMENE 

2. EVKP BUKOVCE 

Na svahu jihozápadní expozice zbytky původních ovocných sadů, husté keřové patro, 

ruderalizace podrostu. Převážně švestka, trnka obecná, růže šípková, ptačí zob obecný, hloh 

obecný, trnovník akát, bez černý, kopřiva dvoudomá, vlaštovičník větší, ostružiník aj. 

3. EVKP NAD ŘEKOU 

Na svazích severní a severovýchodní expozice zbytky původních ovocných sadů, v současné 

době místy prorostlé převážně keřovým patrem. 

Převážně třešeň, švestka, jabloň, trnka obecná, růže šípková, bez černý, hloh, ptačí zob, 

v podrostu místy ruderální druhy - kopřiva dvoudomá, vlaštovičník větší aj. 

4. EVKP VELKÉ PADĚLKY 

5. EVKP ZADNÍ ÚJEZD 

5.5.2. Návrh územního systému ekologické stability 

Koncepce lokálního ÚSES vychází z předpokladu respektování potenciálních i aktuálních 

přírodních a antropogenních podmínek území. 

KUŘIM 

Základem vymezeného lokálního ÚSES v k.ú. Kuřimi je biokoridor nadregionálního, 

středoevropského významu, s republikovým označením K 129. Tento biokoridor, 

reprezentující mezofilní hájová a bučinná společenstva, propojuje Bobravskou a Drahanskou 

vrchovinu mezi nadregionálními biocentry Podkomorské lesy a Josefovské údolí. Biokoridor 

je veden odlesněnou, zemědělsky využívanou sníženinou Řečkovického prolomu, která 

představuje spojnici Drahanské a Bobravské vrchoviny a to v nejužším a de facto jediném 

vhodném místě. Biokoridor vedoucí napříč Řečkovickým prolomem propojuje lesní celky 

obou vrchovin reprezentované na západě regionálním biocentrem Baba a na východě RBC 

Březina. 

Trasování biokoridoru s republikovým významem je určeno v lokalitě se silnými negativní 

projevy lidské činnosti. Význam konkrétního místa je vystupňován zvýšeným tlakem na 

134

zástavbu území, které tvoří nové překážky bezkoliznímu průchodu a plné funkčnosti NRBK. 

Vzhledem k významu výše uvedeného NRBK, budou nutná opatření zabraňující negativním 

vlivům lidské činnosti a posilující maximální ochranu území. 

Na výše uvedené nadřazené nadregionální a regionální prvky ÚSES navazuje vymezený 

lokální ÚSES. Celkem bylo vymezeno 20 biocenter o celkové rozloze 131,39 ha a 25 

biokoridorů o celkové rozloze 37,61 ha. 

Za stávající, plně, nebo částečně funkční lokální biocentra můžeme označit LBC ZBOROV (v 

západní části k.ú. Kuřimi), dále je to LBC ZÁRUBA, HORKA a LBC RYBNÍK ZA 

ZÁRUBOU v místě realizovaného suchého poldru, v místní části Podlesí se jedná o LBC 

PODLESÍ a OPÁLENKA. Posledním vymezeným plně funkčním biocentrem nacházejícím se 

mimo PP BABA je LBC ŠIBERNÁ. 

Zbývající vymezená plně, nebo částečně funkční lokální biocentra jsou součástí PP BABA. 

Jedná se o LBC ZA SVATÝM JÁNEM, KOBLAS, POD KUŘIMSKOU HOROU - 

NUMERKY, VE ŽLÍBKÁCH a U HRBÁČOVY STUDÁNKY. 

Další vymezená biocentra jsou buď nefunkční, nebo jsou zakládána nově na orné půdě. Jsou 

to LBC U ČOV, navrhované biocentrum na Kuřimce, dále LBC U MARUŠKY, navrhované 

na bezejmenném přítoku Kuřimky, v místě realizovaného golfového hřiště, LBC 

KOTOULOSKA navrhované biocentrum na Kuřimce v místě kde opouští k.ú. Kuřim a 

pokračuje dále na k.ú. Lipůvka. 

Za největší problém realizace plně funkčního územního systému ekologické stability je 

možno označit plánované vybudování rychlostní komunikace R43, která se stane pro migraci 

bioty velmi těžko překonatelnou umělou bariérou. Je nezbytně nutné, aby součástí projektové 

dokumentace byla technická opatření umožňující alespoň minimální propustnost výše 

uvedené umělé bariéry. 

Dalším problematickým územím je niva toku Kuřimky, která je zároveň lokálním 

biokoridorem. Je nutné nepřipustit další zástavbu v této nivě a to především v oblasti Podhoří, 

kde LBK prochází přes zahrady jinak zastavěného území (zachovat alespoň minimální 

parametry). 


Základem vymezeného lokálního ÚSES ve správním území obce Moravské Knínice je 

regionální biokoridor Kuňky - Strážná – Čebínky, který vychází z regionálního biocentra 

Kuňky a spojuje jej z regionálním biocentrem Zlobice. Uvedený biokoridor tvoří příkrý svah 

stinné, severozápadní expozice a vypuklé silně kamenité čelo, spadající do údolí Kuřimky, 

v nadmořské výšce 266 až 320 m. Jedná se o zbytek přírodě blízkých lesních společenstev 

zakrslých dubových bučin a dubových bučin ve stadiu optima, navazujících na jehličnaté 

porosty mladších věkových stupňů na úpatí svahu. Na vypuklém čele svahu pod svážnicí je 

smíšený převážně listnatý porost se zakrslým nízkým dubem zimním, borovicí, habrem a 

bukem. V druhově chudém podrostu s malou pokryvností je zpočátku hojně mechů, jinak zde 

rostou další oligotrofní druhy: kostřava ovčí, bika chlupatá, jestřábník lesní. vyskytuje se zde i 

zvláště chráněný a ohrožený druh brambořík nachový. Na západě území v poněkud vlhčím 

žlebu je hojnější buk i babyka. Porost byl necitlivě narušen výstavbou svážnice. Je ohrožen 

rychlým postupem obnovy holosečí s následným zalesněním jehličnatými dřevinami. Dále 

135

pokračuje svahy a vrcholem kopce Čebínek západně od obce Moravské Knínice a směřuje 

dále k biocentru Dálky a přes Čebínský kopec dále na Zlobici. 

Regionální biokoridor se dále rozpadá na jednotlivé kratší úseky mezi lokálními biocentry. 

Regionální biocentrum Kuňky – Jedná se o dvouvrchol kopce Kuňky, jihozápadně od 

Moravských Knínic, s nadmořskou výškou 422 m, s vystupujícími vápencovými skalkami a 

přilehlé prudké, kamenité svahy všech expozic, často se zkrasovatělými vápencovými škrapy 

na povrchu. Území má pestrou geologickou stavbu a nachází se na kontaktu permokarbonských 

sedimentů, slepenců a drob, s vrstvou vilémovických vápenců a granodiority 

brněnského masívu. Na slepencích jsou chudé, kyselé, vysychavé, převážně mělké 

kambizemě, na vápencích jsou hnědé kamenité rendziny od mělkých po hluboké. Přirozené a 

přírodě blízké lesní geobiocenózy převážně ve stadiu optima, s nastupujícím stadiem rozpadu, 

jsou tvořeny bohatou mozaika segmentů skupin typů geobiocénů v závislosti na trvalých 

ekologických podmínkách. 

Dubové bučiny se střídají se zakrslými bukovými doubravami na prudkých chudých svazích a 

dřínovými babykovými javořinami na plošinách a vršcích s výchozy vápenců a na kamenitých 

vápencových sutích, kde ve smíšených porostech vedle dubů zimních roste lípa velkolistá, 

habr, babyka, javory, buky a břeky. Lze zde najít i víceetážové porosty s mohutnými starými 

stromy, silnými břeky i doupnými starými duby. Břeky dosahují místy dokonce hlavní 

úrovně. 

V severovýchodní části segmentu na vypuklém oblém hřbetu a prudkém kamenitém svahu je 

zakrslá buková doubrava s nízkými pokřivenými kmeny s vtroušenou břízou a borovicí a 

velmi chudým bylinným pokryvem, ve kterém převažují mechy a lišejníky, dokonce se 

vyskytuje i bělomech. Na dubech místy cizopasí ochmet. 

Jihozápadním směrem se střídají smíšené listnaté porosty, na severních svazích převážně 

bučiny, na severozápadních doubravy. Na vápencových skalkách, často zkrasovatělých, a na 

vápencových škrapech dominuje výmladková lípa velkolistá s příměsí babyky, břeku a 

s dřínem v keřovém patře. 

V travobylinném podrostu se hojně vyskytuje zvláště chráněný a ohrožený druh brambořík 

nachový, místy lze nalézt lýkovec vonný, z dalších typických druhů je zde jaterník podléška, 

pryšec mandloňový, česnáček lékařský. Travobylinné patro je celoplošně ruderalizováno a 

vykazuje známky poškození, které je způsobené kumulací oborní zvěře. Rozšířena je hlavně 

kopřiva dvoudomá, indikátor nitrifikace půd. Zcela chybí spodní dřevinné patro a zmlazení 

hlavních dřevin. 

Do regionálního biocentra byla zahrnuta část smrkových porostů z důvodu celistvosti území a 

jeden palouk pro oborní zvěř. Četné doupné stromy poskytují hnízdní možnosti celé řadě 

ptáků. Území je biotopem zvláště chráněného ptačího druhu krkavce velkého. 

Celistvost území byla na severovýchodě narušena necitlivým postavením svážnice, která ještě 

více vysušila přilehlé porosty. 

Mladší porostní skupiny jsou silně poškozeny okusem zvěře. V ostatních porostech je 

narušena přirozená dynamika lesních ekosystémů, neboť je v nich díky okusu zcela 

znemožněno přirozené zmlazení a šíří se ruderální druhy. 

136

Lokální ÚSES 

Návrh generelu místního ÚSES v řešeném území vychází z regionálního biokoridoru Kuňky - 

Strážná – Čebínky. 

LBC NAD CIKÁNSKOU ZMOLOU 

Krátký prudší kamenitý svah se skalkami, skalami a se starým lomem uprostřed, západně od 

Moravských Knínic. Svah je jižně orientovaný a spadá do úzkého zaříznutého údolí Kuřimky 

s vymodelovaným meandrem. Na protilehlém svahu se nad Kuřimkou tyčí isolovaný kopec 

s nadmořskou výškou 256 až 289 m. Půdním typem jsou mělké, vysýchavé kambizemě a 

chudé kamenité rankry. Minerálním podložím jsou horniny brněnského masívu. Na skalkách 

a nad opuštěným lomem jsou zakrslé kyselé doubravy s nízkým, rozvolněným porostem, 

s mechy a lišejníky v podrostu. Vedle mechů a lišejníků se dále vyskytuje kostřava ovčí a 

jestřábník chlupáček. Podrost je druhově velmi chudý. V dřevinném patře rostou zakrslé 

pokroucené borovice a habry. Na kamenité suti a na úpatí svahu je smíšené převážně listnaté 

lesní společenstvo s dubem zimním, habrem, borovicí lesní ve stadiu optima, s chudým 

travobylinným patrem. Na bázi svahu roste babyka. Na protějším vrchu jsou listnatá lesní 

společenstva ve stadiu dorůstání s převahou habru a dubu zimního, s chudým travobylinným 

podrostem a kultury jehličnatých dřevin. Zajímavý příklad kontaktu druhého a třetího 

vegetačního stupně v inverzním údolí. V nivě se rozkládají kulturní louky. 

LBC POD PŘEVYCHEM 

Prudší zvlněný svah na okraji lesa, spadající od Čebínských kopců a Převychu v nadmořské 

výšce 300-346 m, s převážně jihovýchodní až východní expozicí a plošina v sedle. V podloží 

biotitické granity a granodiority. Soustava starých agrárních teras s keři, staré extenzivní 

sady, pastviny a lada s výskytem subxerothermních druhů rostlin. Na severovýchodním okraji 

území výskyt zvláště chráněné a silně ohrožené rostliny koniklece velkokvětého. Ze 

vzácnějších teplomilných druhů zde roste rozrazil klasnatý, čilimník řezenský, bojínek tuhý, 

sesel sivý, pavinec horský, chrpa rýnská, dále hvozdík kartouzek, řepík lékařský, máčka ladní, 

jestřábník chlupáček, hlaváč bledožlutý, mateřídouška, devaterník, a další druhy. Pod okrajem 

lesa jsou bohaté porosty vzácné růže galské. Střídají se zde velmi cenné, zachovalé, druhově 

bohaté segmenty, se segmenty méně zachovalými se známkami narušení. 

Na mezích rozmanité porosty keřů se šípky trnkami, ptačím zobem, dubem zimním, třešní 

ptačí, ovocnými stromy, ale i bezem černým a akátem. Na jihu na mírně skloněné plošině jsou 

lada s ojedinělými keři šípku a skupinou stromů na mezi. Tvoří ji duby zimní a malebné 

křivolaké borovice. Lokalita nese stopy kejdování, jižní část je zcela kulturní. 

Biotop teplomilných druhů hmyzu a motýlů. Hnízdiště drobného ptactva. 

Lokalita je bezprostředně ohrožena hospodařením soukromých rolníků. Nejcennější část 

lokality s konikleci byla zorána a zničena. V minulosti se zde rovněž kejdovalo a došlo 

k následné eutrofizaci. Ohrožením může být i potenciální expanze akátu či keřů. 

LBC V OCASOVĚ (ČERNÁ BŘEZA) 

Dlouhý svah spadající od vrcholu Kuňky, se severovýchodní expozicí v nadmořské výšce 354 

až 404 m. V podloží jsou biotitické a amfibol-biotitické granority a jejich svahoviny, půdním 

typem jsou hnědozemě. Dubová bučina na přechodu ze stadia optima do stadia rozpadu, 

obnovovaná kotlíkovou sečí. V nadúrovni rostou mohutné krásné buky, hlavní úrovně vedle 

buků dosahují i duby a lípy velkolisté, v podúrovni pak je habr. V travobylinném podrostu je 

vedle hojně se vyskytujícího, zvláště chráněného a ohroženého bramboříku nachového i 

137

pryšec mandloňový a j. V kotlících jsou jehličnaté dřeviny, jedli doplňuje modřín, borovice, 

vejmutovka. 

LBC POD VYSOKOU 

Prudký svah spadající od vrchu Batelov s jihozápadní expozicí a vypuklé čelo svahu 

v nadmořské výšce 325-402 m n.m., svažující se do úzkého sevřeného údolí Batelovského 

potoka, s přirozeným meandrujícím tokem s velmi úzkou nivou. V podloží jsou minerálně 

chudé horniny brněnského masivu, biotitické granodiority a jejich svahoviny. Přirozené lesní 

geobiocenózy dubových bučin a typických dubových bučin ve stadiu optima. Víceetážový, 

sukcesně vyzrálý smíšený listnatý porost ve stadiu optima, s mohutnými exempláři buků. 

V hlavní porostní etáži je vedle buku i dub zimní a lípa velkolistá. Spodní etáž je tvořena 

habrem a břízou a mladšími duby. Nejen stromy vybrané k registraci, ale mnohé další 

dosahují pozoruhodných dimenzí. V porostu je také množství doupných stromů. 

Travobylinný podrost je jak druhově, tak co do pokryvnosti chudý a spasený. Zmlazení a 

nárosty dřevin chybí. Z typických podrostních rostlinných druhů zde roste jestřábník lesní, 

bika hajní a j. Výskyt zvláště chráněného a ohroženého druhu rostlin brambořík nachový. 

Porost byl rozčleněn pro obnovu pruhovými sečemi. V mlazinách jsou však pouze nekvalitní 

zvěří zkousané jehličnany a plochy kultur lze mnohde označit za holiny. 

Biotop typických lesních ptačích druhů včetně zvláště chráněného a ohroženého druhu 

krkavce velkého. 

LBC BATELOV 

Plochý hřbet kopce Batelov,jižně od Moravských Knínic, mírně skloněný k severozápadu a 

svah spadající do údolí pravostraného přítoku Batelovského potoka, se severovýchodní až severní 

expozicí v nadmořské výšce 350 až 435 m, na podloží granioritů brněnského masivu 

s výchozy granodioritových porfyritů. Segment přirozených geobiocenóz typických dubových 

bučin na kontaktu druhého a třetího vegetačního stupně. Zbytek nestejnověkého, 

rozvolněného, listnatého, skupinovitě smíšeného porostu ve stadiu rozpadu, s mohutnými 

starými doupnými stromy a podúrovňovými habry, na který navazují rozsáhlejší kultury, 

mlaziny, tyčkoviny a tyčoviny v jejichž dřevinné skladbě má poměrně velkou účast buk lesní. 

V mozaice menších nestejnověkých porostních skupin místy převažuje buk, místy jsou 

ostrůvky čistých bučin, jinde, zvláště v kulturách byl buk vysázen se smrkem místy i 

s borovicí. Vyskytují se i ostrůvky starších javořin a odrostlých bukových kotlíků. 

V travobylinném podrostu jsou typické pasečné druhy. 

LBC NAD VOJENSKOU CESTOU 

Svah jižně od obce, spadající od vrcholové plošiny s jihozápadní expozicí, v nadmořské výšce 

350 až 404 m, na podloží kyselých hornin brněnského masivu. Poměrně rozsáhlý komplex 

lesních kultur, mlazin, tyčkovin a tyčovin. V dřevinné skladbě je skupinovité smíšení dřevin a 

převahu má pravděpodobně zmlazený dub zimní, který je místy prostřídán přimíšenou 

borovicí lesní. Ve starších porostních skupinách, které nebyly do EVKP zařazeny je i smrk. 

V travobylinném patře převládají ještě pasečné heliofilní druhy podrostu. 

LBC NA PÍSKÁCH 

Svah v lesním komplexu jižně od obce, se severozápadní až jihozápadní expozicí, 

v nadmořské výšce 310 až 380 m, na podloží minerálně chudých hornin brněnského masivu, s 

mělkými, kyselými kambizeměmi. Zbytky přirozených a přírodě blízkých listnatých lesních 

138

porostů ve třech segmentech navzájem oddělených pruhovými sečemi, s obnovenými 

mladšími porostními skupinami, ve kterých se střídají listnatě dřeviny s jehličnany. V porostu 

převažuje habr s dubem zimním, jednotlivě se vyskytuje buk. V podrostu je lipnice hajní, dále 

černýš hajní, lecha jarní, kručinka barvířská. 

LBC U KAPLE 

Vršek kopce a prudší zvlněný svah spadající k jihozápadu, v nadmořské výšce 270 až 310 m, 

na podloží hornin brněnského masívu, jižně od Moravských Knínic pod kapličkou. 

Travobylinná lada s výskytem vzácnějších teplo a suchomilných druhů rostlin. V podzimním 

aspektu zde byl nalezen rozrazil klasnatý, kručinkovec poléhavý, čilimník řezenský, sesel. 

Z dalších druhů hvozdík kartouzek, máčka ladní, hlaváč bledožlutý, chrpa rýnská, ožanka 

kalamandra, aj. Na tato travobylinná společenstva je vázán výskyt vzácné entomofauny. Po 

celé ploše jsou roztroušeny keře šípku, na jihu je souvislý porost trnky . Poblíž kaple je 

skupina akátů. 

Ohrožení prvku: Eutofizací a ruderalizací, rozšířením akátu, zarůstáním keři. 

LBC V ÚJEZDECH 

Malý rybníček s lemem mokřadní vegetace a nesouvislým břehovým porostem dřevin. Do 

rybníčku vtéká mělký potok, lemovaný po celé délce břehovým porostem olší lepkavých. 

Biotop vodních a mokřadních druhů, včetně obojživelníků. Místo rozmnožování 

obojživelníků. 

LBC LOUKY ZA STŘELNICÍ 

Dno svahového údolí v nadmořské výšce 304 - 328 m, protékané napřímeným Batelovským 

potokem, na aluviálních naplaveninách, jihozápadně od obce. 

Jedná se o výjimečnou lokalitu, poslední fragment původních polokulturních luk nejen na 

Kuřimsku, ale i v širším okolí Brna. Celkem zde bylo registrováno 58 druhů rostlin. Z druhů 

ohrožených se vyskytuje zblochan hajní a kapradiník bažinný. Z druhů řídce se 

vyskytujících a vzácných ostřice trstnatá, ostřice latnatá a kozlík dvoudomý. Z regionálně 

ohrožených druhů zde můžeme nalézt mátu vodní, ocún jesenní, ostřice zobánkatá, ostřice 

prosová a šťovík koňský. 

Lokalita je ohrožena důsledkem dlouhodobé absence koseni, zarůstáním převažující ostřice 

kalužní, která potlačuje ostatní druhy, náletem dřevin a zarůstáním rákosem. 

LBC ZADNÍ BUKOVINA 

Svah spadající od masívu Knínického Sychrova se severovýchodní expozicí, v nadmořské 

výšce 321 až 378 m n.m., na podloží minerálně chudých hornin brněnského masivu, 

biotitických granodioritů s vložkami porfyrů. 

Přírodě blízká až přirozená lesní společenstva bukových doubrav převážně ve stadiu 

dorůstání, v jižní části ve stadiu obnovy. Různověké porosty a porostní skupiny. Převážně 

výmladková doubrava dubu zimního s habrem, místy i babykou s typickým travobylinným 

podrostem, ve kterém jsou typické druhy: bika hajní, lipnice hajní, kručinka barvířská, 

náprstník velkokvětý a j. 

139

Biotop typických lesních ptačích druhů bukodubového i dubobukového vegetačního stupně. 

CHUDČICE 

Základem vymezeného lokálního ÚSES v k.ú. Chudčice je biokoridor nadregionálního, 

středoevropského významu, s republikovým označením K 128. Tento nadregionální 

biokoridor vede po jižní hranici k.ú. Chudčice, pokračuje pak dále severním směrem na území 

okresů Blansko a především Žďár nad Sázavou. Regionální ÚSES není zastoupen. 

Návrh generelu místního ÚSES v řešeném území byl ovlivněn záměrem realizace golfového 

hřiště. V současné době je možno tento návrh požadovat za nereálný, především z důvodu již 

realizovaného golfového hřiště v k.ú. Kuřim a Jinačovice. Základem návrhu místního ÚSES 

v chudčickém katastrálním území je údolí Kuřimky. Na biokoridor Kuřimky navazuje 

biokoridor jejího pravostranného přítoku, procházející napříč katastrálním územím a 

propojující oba lesní komplexy. Místní biocentra V Luzích a Vrzalova horka se rozkládají na 

pravobřežním svahu údolí Kuřimky a na biokoridor Kuřimky přímo navazují, i když biocentrum 

V Luzích je od nivy odděleno bariérou komunikace I. tř. č. 386. Při lokalizaci 

místních biocenter bylo využito ekologicky významných krajinných prvků V Luzích a 

Vrzalova horka. Třetí, směrně lokalizované biocentrum Rybník navazuje západní stranou na 

místní biocentrum Vrzalova horka. Poslední biocentrum Za Brabínkou se nachází na soutoku 

Kuřimky se Svratkou. 


Základem vymezeného lokálního ÚSES v k.ú. Veverská Bítýška je biokoridor 

nadregionálního, středoevropského významu, s republikovým označením K 128, který 

prochází severní částí k.ú. Veverská Bítýška. Dále je to regionální biokoridor RK 1486 

prochází údolím Bílého potoka a přímo ve Veverské Bítýšce se napojuje na regionální 

biokoridor jdoucí po řece Svratce. Do RBK jsou vloženy lokální biocentra Hranečník a Nad 

mlýnským náhonem, přirozená společenstva na svazích údolního zářezu Bílého potoka, 

převážně strmých s porostem bukových doubrav. Další vložená lokální biocentra se nachází 

v údolní nivě Svratky a to biocentrum U řeky, Nad řekou, Za řekou a Porost u řeky Svratky. 

Jedná se opět o porosty listnatých dřevin na svazích údolního zářezu Svratky se zastoupením 

dubu zimního, lípy srdčité, javoru babyky, případně s příměsí habru. 

Na zbývajícím území k.ú. Veverská Bítýška je lokální ÚSES tvořen třemi lokálními biocentry 

a biokoridory, které je vzájemně propojují. Jedná se o biocentrum Čluny, biocentrum Hájek a 

Hájek u vápenice. 


Snaha po zvětšování půdních celků v nedávné minulosti a dnešní velký podíl nedělených, 

velkoplošně obhospodařovaných ploch má za následek rozvoj vodní i větrné eroze, která 

působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách i na kvalitě povrchových vod. 

Negativním jevem je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké 

mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a 

140

vzdušného režimu půd, které v území převládají. V této souvislosti je třeba se zaměřit na 

realizaci technických protierozních opatření v souladu s návrhem obsaženým v komplexních 

pozemkových úpravách. 

Závažným problémem je zatížení půd toxickými látkami a látkami měnícími nevhodně 

chemismus půd. Toto zatížení může souviset přímo se způsobem využití půdy (používání 

toxických hnojiv a přípravků na ochranu pěstovaných plodin s obsahem toxických látek) 

nebo se může dostávat do půdy v podobě spadu z ovzduší jako součást atmosférických srážek 

nebo kontaminovaných splachů ze zpevněných ploch. Zatížení půd toxickými látkami lze 

předpokládat podél státních silnic III/3865 Veverská Bítýška – Maršov – Deblín, 

mezinárodní silnice I/43 Brno - Svitavy - Králíky - st. Hranice (rychlostní komunikace pouze 

v úseku Řečkovice – Česká), silnice II/385 Kuřim - Čebín - Tišnov, u které se dá 

předpokládat, že po realizaci R 43, která bude probíhat západně od města a sleduje zhruba 

trasu tzv. "německé dálnice" pozbude na významu (bude navržena do sítě případně i jako 

st. sil. III. tř.) a komunikace II/386 Lipůvka - Kuřim - Vev. Bitýška – Ostrovačice. 

Výskyt starých zátěží je pravděpodobný ve výrobních a zemědělských areálech, případně tam, 

kde se v dřívější době vyvážely ve vyšších koncentracích čistírenské kaly. Největší riziko 

představuje průmyslový areál TOS Kuřim a slévárna Kuřim a přilehlý kalový rybník. TOS 

Kuřim produkovala a produkuje nebezpečné odpady typické pro strojírenský závod. Většina 

těchto odpadů má již vyřešen způsob likvidace, formou předání specializovaným firmám, 

které se zabývají likvidací nebo regenerací příslušných odpadů. Slévárna Kuřim a. s. nemá 

žádné vlastní zařízení na likvidaci odpadů. Má pouze vybudovanou meziskládku tuhých 

odpadů (90% tvoří odpadní slévárenské písky) a terminál osazený kontejnery. Část odpadů 

likviduje slévárna na základě povolení ČTIO Brno v kupulových pecích. Jedná se o brusné 

kaly. Část odpadů je recyklována v tavírně (vratný materiál po odlití a litinové třísky po 

hrubování odlitků). 

Největším problémem, který je nutno v co nejkratší době řešit, je snižování objemu odlitků 

odjádrovaných vodním tryskačem, a tím snížení množství ukládaných kalů na kalový rybník. 

Regulací koryt zmizely zákruty a meandry důležité pro možnost zdržování vody. Samočisticí 

schopnost toků je vážně narušena, jakékoliv znečištění se na kvalitě vody projevuje i ve 

značných vzdálenostech směrem po proudu. Jako nezbytná se jeví změna způsobu 

obhospodařování pozemků a jejich drobnější členění. Negativní dopady lesního hospodaření 

podřízeného produkci dřeva mají za následek potlačování základních funkcí lesa, zejména 

funkce vodohospodářské a půdoochranné. 

Voda plní funkci krajinotvornou, biogenní, je základní složkou životního prostředí. 

Nevhodnými zásahy do krajiny byly potlačeny všechny funkce, které by vodní toky a plochy 

měly plnit – krajinotvorné, ekologické a estetické. Kvalita povrchových a podzemních vod je 

vzájemně závislá a je výrazně snížena vypouštěním komunálních vod. Obec Chudčice nemá 

dosud čištění odpadních vod vyřešeno. 

Dalším příležitostným zdrojem znečištění vod je doprava. Nebezpečí pro kvalitu vod 

představují zejména úniky ropných látek při čerpání pohonných hmot a případných haváriích. 

Staré zátěže ropnými deriváty lze očekávat ve střediscích bývalých ZD a v někdejších 

průmyslových areálech. 

141

Neúnosnou zátěž životního prostředí bude pro Mikroregion Kuřimka znamenat realizace 

rychlostní komunikace R 43, jejíž trasa je (v obou možných navrhovaných variantách) 

územím mikroregionu vedena. 



Geografická poloha Jihomoravského kraje je poměrně výhodná, což je dáno především jeho 

postavením na jednom z nejvýznamnějších rozvodí Středozemí se Střední a Severnní 

Evropou. Kraj sousedí se členskými zeměmi EU Rakouskem a Slovenskem. Spolu s krajem 

Vysočina vytváří NUTS II (nomenklaturní územní statistická jednotka EU). Jihomoravský 

kraj je rozdělen do sedmi účelových zón, přičemž území Mikroregionu Kuřimka se řadí do 

zóny G) Aglomerace Brna. Vlivem převažujících urbanizačních zájmů je přímý vliv 

přírodních potenciálů značně setřen, z pohledu hodnocení účelových zón je pro území 

charakteristické : 

• významné znečištění vodních toků na středních a dolních úsecích, 

• výrazná rekreační atraktivita Moravského krasu a oblasti Brněnské přehrady, 

• významná poloha na dopravních tazích. 

Tuto celkovou charakteristiku lze na území mikroregionu aplikovat. 

V Jihomoravském kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. 

Z obcí Mikroregionu Kuřimka se do této kategorie neřadí žádní členská obec. Do vyšší 

velikostní kategorie venkovských obcí s počtem obyvatel 500 – 1999 patří řešené obce: 

Moravské Knínice a Chudčice. Obec Veverská Bítýška a město Kuřim se řadí do kategorie 

2000 – 10000 obyvatel. 

Proces socioekonomické polarizace území je nutno chápat v kontextu jeho historických a 

aktuálních rozvojových souvislostí. Z urbanistického pohledu lze pro vyjádření dosavadního 

procesu historického vývoje pokládat funkční diferenciaci sídel – obytné, pracovní a 

obslužné. Sociální kooperace, jejímž prostřednictvím se stírá disproporce mezi obytnými, 

pracovními a obslužnými funkcemi obcí, je na úrovni sociálně-geografických regionů 

rozhodující. 


Funkční a jí podmíněná velikostní diferenciace obcí vytváří primární předpoklady i pro jejich 

zapojení v procesu nadregionální kooperace. Z pohledu územní dělby práce se vytvářejí 

hierarchické struktury ekonomických subjektů. Příslušná centra, v nichž jsou dominantní 

subjekty lokalizovány, rozšiřují svůj vliv do sousedních regionů, a to především podél 

rozvojových os. V rozvinuté fázi procesu propojují tyto osy jednotlivé póly v kooperující 

makrostruktury. 

142

V Mikroregionu Kuřimka převažují v obcích Chudčice a Moravské Knínice obytné funkce, 

ve městě Kuřimi a obci Veverská Bítýška funkce spádových středisek. V rámci zkoumaného 

území, které je součástí okresu Brno – venkov, se však zcela logicky projevuje dominantní 

postavení krajského města Brna. Prostřednictvím těchto hierarchicky nadřazených subjektů je 

území a jeho obyvatelé součástí nadregionálního kontextu. 


Mikroregion se svým umístěním odlišuje od typických venkovských mikroregionů. Jeho obce 

sousedí s okrajovými městskými částmi krajského města Brna – Bystrc a Kníničky – a vytváří 

zázemí pro každodenní a víkendovou rekreaci jeho občanů. Přínosné je také sousedství 

s mikroregiony: Domašovsko, Bílý Potok, Čebínka, Panství hradu Veveří a DSO Deblín, 

s nimiž bude Mikroregion Kuřimka na základě partnerských vztahů spolupracovat. 

Významné bude rovněž partnerství s hradem Veveří. 

V rámci podpory rozvoje cestovního ruchu, jehož infrastrukturu je třeba s ohledem na 

vysokou návštěvnost území adekvátně rozvíjet, se připravuje pro realizaci projekt turistického 

a cykloturistického informačního a orientačního značení včetně doprovodné infrastruktury na 

cyklotrasách. Mikroregion Kuřimka se tak připojuje ke společnému záměru pěti sousedících 

mikroregionů: Domašovsko, Bílý Potok, Čebínka, DSO Deblín a Panství hradu Veveří, 

navazujícímu na projekt cykloturistického systému mikroregionu Porta, realizovaný v rámci 

1. výzvy SROP v roce 2005. 

Mikroregion Domašovsko uskutečnil svůj projekt v rámci programu SAPARD v roce 2003, 

mikroregion Čebínka realizoval zčásti svůj projekt v rámci Program rozvoje venkova 

Jihomoravského kraje v roce 2004, mikroregion Panství hradu Veveří uskutečnil svůj projekt 

v rámci PRV Jihomoravského kraje v roce 2005 a DSO Deblín realizuje projekt v rámci 3. 

výzvy SROP v roce 2006. Významným přínosem projektu je bezpečné vedení cyklotras mimo 

frekventované komunikace a vytvoření podmínek pro provozování aktivní rekreace v čistém 

přírodním prostředí. 

143

7. Závěry situační analýzy – stručné shrnutí všech poznatků 

analýzy 

V této kapitole jsou shrnuty poznatky analýzy Mikroregionu Kuřimka. Řazení podle 

struktury kapitol. 



a) pozitivní trend migrace zajišťuje pozvolný přírůstek obyvatel 

b) obce mikroregionu převyšují průměrný vzdělanostní potenciál okresu 

Brno – venkov 

c) evidován vysoký počet podnikatelských subjektů 

3.2. Sídla a bydlení 

a) dobrá úroveň bydlení 

b) poloha v přijatelné izochroně dostupnosti velkoměsta Brna 


a) stupeň vybavenosti obcí odpovídá každodenní potřebě obyvatel, pro obyvatele 

menších obcí je vyšší vybavenost zajišťována dojížďkou do větších sídel 


a) potřeba nové budovy základní školy v Moravských Knínicích 


a) město Kuřim a obec Veverská Bítýška mají vlastní zdravotnická zařízení, občané 

Moravských Knínic a Chudčic jsou závislí na dojížďce – kvalitě služeb veřejné 

dopravy 


a) podpora myšlenky penzionu pro důchodce v Moravských Knínicích 

b) realizovat projekt „Středisko zdravotních a pečovatelských služeb v Chudčicích“ – 

zajistit lékařskou službu pro staré spoluobčany, rozvinout nabídku služeb (stávající 

kadeřnictví, kosmetika a pedikúra, solárium rozšířit o služby maséra) 

c) podpora realizace domova důchodců pro 15 osob ve Veverské Bítýšce 


a) v odpovídajícím rozsahu, v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu bude vhodné 

v rámci podnikatelských činností spektrum služeb rozšiřovat 


a) pro obytnou výstavbu je územně plánovací dokumentací obcí vymezeno 24 

rozvojových lokalit 


a) těžba nerostných surovin v území neprobíhá, průmysl je zastoupen v Kuřimi a 

Veverské Bítýšce 


144

a) potřeba realizace komplexních pozemkových úprav; dokončeny byly v k.ú. 

Moravské Knínice, v k.ú. Chudčice zahájeny 

b) rozsáhlé plochy orné půdy bez rozčlenění na menší bloky, přetrvávání 

intenzivního způsobu hospodaření 

c) zlikvidované meze a chybějící rozptýlená zeleň v krajině 

d) nedostatečná síť polních cest, nízká průchodnost krajiny 

e) vysoké procento zornění, nízký podíl trvalých travních porostů (TTP), především 

v k.ú. Mor. Knínice, kde vzhledem ke konfiguraci terénu dochází na rozsáhlých 

plochách k vodní erozi 


a) prospěšná je podpora rozvoje řemesel a drobné výroby, především v nevyužitých 

hospodářských objektech v obcích 



a) s výjimkou Veverské Bítýšky jsou v obcích vymezeny rozvojové plochy a 

vytipovány nevyužité objekty pro podnikání 

b) realizace rychlostní silnice R 43 tzv. Boskovickou brázdou, urbanizovaným 

prostorem mezi Veverskou Bítýškou, Chudčicemi a Moravskými Knínicemi, by 

měla zásadní negativní dopad na rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území 

Mikroregionu Kuřimka (vznik neprůmyslové deprimující zóny) 

3.13. Trh práce 

a) potřeba podpory místních ekonomických subjektů 

b) zvážení možnosti přivedení nového investora do území 

3.14. Doprava 

a) o variantě vedení rychlostní silnice R 43 není dosud rozhodnuto 

b) nutnost opravy místních komunikací v obcích a účelových komunikací 

c) potřeba budování chodníků podél silnic v obcích a v exponovaných místech 

mimo ně 

d) potřeba odstavných parkovacích ploch u východisek turistických tras a cyklotras 


a) řešit likvidaci biologických odpadů ze zahrad, domácností a jiných zdrojů 

b) podporovat veškerá opatření a technologie na třídění a regulaci produkce 

domovních odpadů 

c) řešit přívod vody do areálu bývalé vojenské střelnice v Moravských Knínicích a 

odkanalizování areálu 


a) do seznamu památkově chráněných objektů se doporučuje zahrnout objekty na 

katastrálním území Moravské Knínice: 

- kaple sv. Jana Nepomuckého v Moravských Knínicích, historizující stavba 

z roku 1856 s barokními tvary na nároží ul. Kuřimské a U Jánečka, 

- železný kříž zobrazující Nejsvětější Trojici s kamenným podstavcem, věnovaný 

Tomášem a Barborou Helánovými z č. p. 24 z r. 1871, stojící na polní cestě 

145

směrem k Jinačovicím, nedaleko Přední Bukovinky „Na dolech“, 

- mramorový kříž, věnovaný Františkem a Annou Benýškovými z č. p. 54 z roku 

1895, stojící u silnice ke Kuřimi. 


a) vyznačení a provedení oprav povrchů turistických stezek a cyklotras 

b) potřeba vybavení sítě turistických a cykloturistických tras odpovídajícím 

doprovodným mobiliářem 

c) zajištění půjčovny sportovních potřeb včetně kol pro příležitostné cyklisty 

d) potřeba servisu pro cyklisty 

e) podpora zřízení turistické základny v areálu bývalé střelnice v Moravských 

Knínicích (podmínka přívodu vody a odkanalizování) 

f) vyhledávání nových cykloturistických tras propojujících mikroregion 

g) vyhledávání nových turistických cílů a naučných tras 


a) potřeba dostavby kabin u hřiště v Chudčicích (včetně možnosti občerstvení na 

cyklotrase) 

b) potřeba revitalizace střelnice v Moravských Knínicích - zřízení turistické základny 

(podmínkou je zřízení hygienických zařízení) 

c) podpora pořádání společenských a kulturních akcí, udržování a znovuoživení 

tradic 

d) podpora rozvíjení sportovních činností, především u mládeže (15 – 18 let) 



a) možnosti rozvoje mikroregionu jsou závislé na hospodaření obcí 


a) pro rozvoj mikroregionu jsou podstatné především tzv. prorůstové investice 

obcí, 

které přispívají – přímo nebo nepřímo – k růstu hrubého domácího produktu; jedná 

se vesměs o kapitálové investice, které svou povahou zvyšují investiční atraktivitu 

regionu a napomáhají rozvoji podnikatelských aktivit 


a) celkový rozpočet na mikroregionální projekty nebo výši spoluúčasti při projektech 

dotovaných z rozpočtu ČR nebo fondů EU nebude moci výrazně přesáhnout 

1,5 mil. Kč, vyšší částka by nadměrně zatížila rozpočty obcí a mohla by ohrozit 

financování jejich nezbytných základních funkcí 

4.4. Podnikatelské aktivity v mikroregionu, drobné, malé a střední podnikání 

a) podpora využívání nevyužitých hospodářských objektů pro podnikání 

146

5. Ekologická situace a ochrana životního prostředí ve správním 

území mikroregionu 


a) na kvalitě ovzduší řešeného mikroregionu se negativně podílí především významné 

zdroje znečištění ovzduší v průmyslové zóně města Kuřimi. Je to především 

kuplovna Slévárny Kuřím, která je jediným zdrojem na Kuřimsku 

zařazeným do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší 

(REZZO I). Postupně je nutné přejít na jinou, vhodnější technologii. 


a) pro ochranu vod je nutné dořešení kanalizace a ČOV v Chudčicích a rekonstrukce 

a rozšíření ČOV Veverská Bítýška 

b) častým zdrojem ekologických závad jsou nepovolené skládky domovního a 

průmyslového odpadu, situované obvykle do přirozených svodnic – strží, 

erozních 

rýh, přičemž katastry obcí mikroregionu leží v pásmu hygienické ochrany PHO 2. 

stupně vodárenského odběru z řeky Svratky v Brně – Pisárkách. 

c) na znečištění vod se podílí i zemědělská výroba – jedná se o odpadní vody, smyv 

a průsak statkových a průmyslových hnojiv z polí, polních hnojišť a splach 

dešťových vod z areálu zemědělské výroby 

d) negativní dopady lesního hospodaření podřízeného produkci dřeva mají za 

následek potlačování základních funkcí lesa, zejména funkce vodohospodářské a 

půdoochranné 

e) pří příležitostným zdrojem znečištění vod je doprava, zejména úniky ropných 

látek při čerpání pohonných hmot a případných haváriích 

f) ve střediscích bývalých ZD lze očekávat staré zátěže ropnými deriváty 

5.3. Půda 

a) realizovat technická protierozní opatření především v návaznosti na komplexní 

pozemkové úpravy 

b) vybudovat chybějící, funkční síť polních cest, které zajistí prostupnost krajiny, 

v návaznosti na výsadbu doprovodné zeleně (interakčních prvků) 

c) obnovit meze a rozptýlenou zeleň v krajině 


KUŘIM 

a) nepřipustit zásahy do lokalit, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy 

rostlin zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb. Jedná se 

především o PP ŠIBERNÁ, EVKP ZBOROV, EVKP PODLESÍ, EVKP 

OPÁLENKA. 

b) nepřipustit zásahy do lokalit, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy 

živočichů, zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb. 

c) zpracovat realizační projekty na navrhovanou část nadregionálního biokoridoru 

K 129 jdoucí po ZPF v lokalitě u Šiberné a Mozy a lokální biokoridory navržené 

147

na ZPF v lokalitě U Marušky, Za horou, Hnízda, za Zborovem a u Srpku v 

návaznosti na zpracování KPÚ. 

d) zpracovat realizační projekty na navrhované LBC vymezené na ZPF v lokalitě 

Nivky, u ČOV, u Marušky a Kotouloska v návaznosti na zpracování KPÚ. 


a) zpracovat realizační projekty na navrhované lokální biokoridory vymezené na 

ZPF v lokalitě Za bukovinou, Kopaniny a u Kuřimky 

b) realizovat nefunkční část lokálního biokoridoru na Batelovském potoce v místě 

bývalé vojenské střelnice, včetně realizace nové vodní plochy. 

c) realizovat chybějící interakční prvky v součinnosti se schválenými komplexními 

pozemkovými úpravami 

d) pravidelně udržovat, kosit luční porosty s přírodě blízkým charakterem, vysoký 

podíl přirozeně rostoucích druhů např.: LOUKY ZA STŘELNICÍ a další. 

d) nepřipustit zásahy do lokalit, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy 

rostlin, zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb. k zákonu č. 114/92 Sb. Jedná se 

především o následující lokality: Regionální biocentrum Kuňky, Lokální 

biocentrum (dále jen LBC) V OCASOVĚ (ČERNÁ BŘEZA), LBC POD 

VYSOKOU, lokalita Přírodní rezervace Obůrky – Třeštěnec, LBC POD 

PŘEVYCHEM a HÁSŮV KOPEC, LBC LOUKY ZA STŘELNICÍ. 

e) nepřipustit zásahy do lokalit, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy 


CHUDČICE 



především o lokalitu VKP – POD HLŮŽKEM a VKP – KAMENNÁ HORKA 



c) zachovat a obnovit stávající extenzivní sady, především VKP – ZA 

KŘÍŽOVOU CESTOU – HORKA NAD RYBNÍKEM. 

d) zpracovat realizační projekt na navrhovaný lokální biokoridor vymezený na ZPF, 

v lokalitě Za humny a následně zajistit jeho realizaci v návaznosti na 

rozpracované KPÚ. 

e) zpracovat realizační projekt na navrhované lokální biocentrum vymezené na 

ZPF, v lokalitě Rybník a následně zajistit jeho realizaci v návaznosti na 


f) zpracovat realizační projekt na navrhované lokální biocentrum vymezené na ZPF, 

v lokalitě Za Brabínkou a následně zajistit jeho realizaci v návaznosti na 


e) zpracovat realizační projekty na navrhované interakční prvky vymezené na ZPF, 

v lokalitě Za humny, U Bítýšky, V rovinách, za koupalištěm, Chudčický potok, 

Bukovce, Nivy a následně zajistit jejich realizaci v návaznosti na rozpracované 

KPÚ. 




148

především o lokalitu EVKP HÁJEK U VÁPENICE, dále o lokality: EVKP U 

ŘEKY, EVKP DOUBRAVA NAD MOKŘÍ, EVKP HOTOVÁ, EVKP U 

SILNICE, EVKP NAD MLÝNSKÝM NÁHONEM, EVKP HRANEČNÍK II, 

EVKP HRANEČNÍK I a EVKP ROKLE A POTOK HRANEČNÍK. 



c) zpracovat realizační projekty na navrhované lokální biokoridory na ZPF 

spojující LBC ČLUNKY s LBC HÁJEK a LBC HÁJEK s LBC HÁJEK U 

VÁPENICE, v návaznosti na zpracování KPÚ. 

Zeleň v zastavěných územích obcí: 

a) v maximální možné míře chránit stávající vzrostlou zeleň, především solitery 

nacházející se v současně zastavěných územích obcí 

b) doplnit izolační zeleň kolem zemědělských areálů 

c) revitalizovat břehové porosty kolem toku Kuřimky 

d) provést obnovu parkové plochy u zámku v Kuřimi 


a) nedělené, velkoplošně obhospodařované plochy podporují rozvoj vodní i větrné 

eroze, která působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách i na 

kvalitě povrchových vod – potřeba realizace technických protierozních opatření 

v souladu s návrhem obsaženým v komplexních pozemkových úpravách 

b) lesy postižené negativními dopady lesního hospodaření podřízeného produkci 

dřeva. Vyloučit holosečné zásahy, zachovat převážně listnatou dřevinnou skladbu. 

Přípustný je jednotlivě výběrný hospodářský způsob. Aktuální především pro 

oblast Přírodního parku Podkomorské lesy, Baba a Bílý Potok 

c) neúnosnou zátěž životního prostředí by pro mikroregion znamenala případná 

realizace rychlostní komunikace R 43, ve variantě vedené dotčeným územím 



a) mikroregion je v rámci Jihomoravského kraje součástí zóny G) Aglomerace Brna 


a) obce mikroregionu a jejich obyvatelé jsou prostřednictvím hierarchicky 

nadřazených subjektů – Kuřimi, Veverské Bítýšky a města Brna - součástí 

nadregionálního kontextu 


a) mikroregion tvoří zázemí města Brna a současně sousedí a svými aktivitami 

navazuje na mikroregiony Domašovsko, Bílý Potok, Čebínka, Panství hradu 

Veveří a Ponávka 

Poznatky analýzy Mikroregionu Kuřimka jsou podkladem pro zpracování návrhové části 

strategického dokumentu. 

149

A.2. SWOT analýza 

Silné stránky 

• tradiční dobrá spolupráce obcí mikroregionu, 

• relativně dobrá dostupnost větších a velkých 

center (Tišnov, Kuřim, Rosice), blízkost 

velkoměsta (Brno), 

• flexibilita obyvatelstva – tradiční vyjížďka za 

prací do různých měst, 

• podíl obyvatel se vzděláním ukončeným maturitou 

převyšuje podíl obyvatel se základním vzděláním 

a podíl osob s vysokoškolským vzděláním vyšší 

než je okresní průměr, 

• relativně dobrý stav životního prostředí, 

• územní předpoklady pro turistické využívání, 

• malebná krajina s dobrými podmínkami pro 

krátkodobou i střednědobou rekreaci, 

• potenciálně turisticky atraktivní region, výrazná 

vertikální i horizontální členitost, jedinečné 

dálkové pohledy, malebné pohledy na místa 

mikroregionu (na obce i reliéf), 

• již existující síť značených turistických tras – 

zájem o její rozšíření a lepší značení, 

• silný zájem o využití rekreačního potencionálu 

mikroregionu, podpora „lehkých“ forem turistiky, 

• vhodné profily pro budování malých 

rybochovných a retenčních vodních nádrží, 

• možnost chovu a přímého prodeje ryb v rybnících, 

sportovní rybolov (Brněnská přehrada, Svratka, 

potoky), 

• příznivé podmínky pro rozvoj pastevectví a 

agroturistiky (pěstování ovcí na turistické 

základně Střelnice Moravské Knínice), 

• tradiční sadařství a zpracování ovoce jako vedlejší 

zdroj příjmů obyvatelstva – posílení stability za 

předpokladu zpracovatelských kapacit, 

• relativně široká škála zemědělských podniků a 

organizací hospodařících v regionu, 

• relativně kvalitní infrastruktura – vesměs 

zbudované veřejné nebo obecní vodovody , 

kanalizace a plynofikace, dobrá úroveň 

elektrifikace a telefonizace, 

• zemědělské účelové komunikace (často zpevněné), 

propojující obce, 

• objekty a plochy vhodné pro podnikání, 

• schválené územní plány jako zákonné nástroje 

řízeného rozvoje ve většině obcí, 

• veřejné informační toky mezi občany a starosty - 

stálá informovanost v Kuřimi i v obcích, 

• demokratická účast na dění v obcích a 

v mikroregionu, 

150 

Slabé stránky 

• nevytvořilo se silné centrum mikroregionu, 

• odtržení nové a staré zástavby (Kuřim), které 

naznačuje i sociálně ekonomické rozdíly mezi 

novými a dříve bydlícími občany, 

málo podnikatelských aktivit v mikroregionu : 

• silná vyjížďka obyvatel za prací, 

• chybí podpora snížení - zkrácení vyjížďky za 

prací, 

• nízký zájem potenciálních investorů o území, 

• nedostatečná a nekvalitní nabídka disponibilních 

rozvojových ploch pro podnikání, 

• v některých částech obcí chybějící technická 

infrastruktura (kanalizace, ČOV), 

• absence marketingových a plánovacích strategií, 

• nerozvinutá poradenská činnost, 

• velká nákupní střediska v okolí Brna, v Kuřimi a 

v Tišnově ohrožují drobné obchodníky 

v mikroregionu, 

nevyužitý rekreační potenciál v oblasti : 

• chybějící ubytovací kapacity, 

• chybějící přírodní tábořiště, 

• chybějící značené turistické a naučné stezky, 

• chybějící bezpečné cyklotrasy a cyklostezky, 

• nedostatečná propagace turistiky v regionu, 

• nedostatek turistických produktů, 

• nízká propagace turistických produktů, 

nedostatečné sociální zabezpečení v obcích: 

• chybějící sociální služby pro starší, nemocné a 

handicapované občany, zejména specifické formy 

ubytování diferencované podle míry soběstačnosti, 

• absence poradenských a servisních služeb pro 

starší občany, 

• v některých obcích nevyhovující dostupnost 

lékařské služby, 

• nedostatečné zajištění péče o děti zaměstnaných 

matek v jejich pracovní době (minijesle, nabídka 

volnočasových aktivit), 

stagnace zemědělské výroby : 

• vysoký podíl málo kvalitního hmotného 

investičního majetku, 

• nevyřešené majetkové vztahy k budovám a 

prostorám farem, 

• zemědělský areál v k.ú. Kuřim poplatný době 

vzniku (naddimenzovaný), dnes využití převážně 

pro nezemědělské účely, 

• nezkušenost s novými technologiemi chovu zvířat, 

nízká úroveň péče o zvířata, 

• nedostatečná kooperace při zajišťování odbytu

• zájem o novou obytnou i podnikatelskou výstavbu 

z řad místních obyvatel i příchozích z měst; 

Příležitosti 

společné rozvojové programy mikroregionu, 

podpora spolupráce obcí a podnikatelů, podpora 

rozvoje podnikání v mikroregionu : 

• územně-technické podmínky pro podnikání, 

prostupnost území, 

• základ pro dobudování technické infrastruktury a 

propojení s okolními systémy, 

• vznik inkubačního prostředí pro podnikatele, 

• rozvoj nových technologií a informačních systémů 

v různých oborech podnikání, 

• vznik požadavků na subdodávky pro zahraniční 

podnikatele na českém trhu a tím zvýšení nabídky 

pracovních míst, 

• elektronické obchodování, 

• profesní vzdělávání zejména v oblasti 

ekonomického plánování a marketingu, 

• rozvoj poradenské činnosti, zejména v oboru 

střednědobého plánování a marketingových studií, 

• společný trh, logo, reklamu produktů, zejména 

krajových specialit, 

• přístup na jednotný druh zboží a služeb v EU a tím 

rozšíření obchodních příležitostí k odbytu, 

blízkost velkoměsta Brna jako potencionálního 

odběratele : 

• zemědělských a potravinářských produktů, 

• produktů průmyslové a podnikatelské sféry, 

podmínky pro realizaci turistiky a turistických 

produktů : 

• zvýšený zájem o domácí cestovní ruch i poptávka 

151 

zemědělských výrobků, 

• nízká kvalita půd a s ní spojená nízká intenzita 

zemědělské výroby, 

• neujasněné majetkové vztahy k odvodňovacímu 

detailu a stavebním objektům brání jejich využití, 

• nedostatečná kooperace při zajišťování odbytu 

zemědělských výrobků, 

• komplexní pozemkové úpravy dokončeny pouze v 

k. ú. Moravské Knínice a rozpracovány v k. ú. 

(Chudčice), 

• absence schválené ÚPD v obci Veverská Bítýška 

• pozemky ohrožené vodní erozí, především v k.ú. 

Moravské Knínice, 

• kritická situace v odkanalizování a čištění 

odpadních vod v území s potřebou ochrany zdrojů 

pitné vody; 

• nedořešené majetkoprávní vztahy k zemědělským 

usedlostem, 

• chybí koncepční a koordinační materiály pro 

řešení protierozních opatření a revitalizace krajiny 

jako podklad pro žádost o zpracování 

komplexních pozemkových úprav; 

Rizika ohrožení 

• obce budou nadále prosazovat své lokální zájmy, 

• případná neochota obcí ke spolupráci na 

konkrétních projektech, 

• nedostatečná spolupráce přes hranice 

mikroregionu (se sousedními mikroregiony), 

• prodlevy v řešení problematiky technické 

infrastruktury (odvádění a čištění odpadních vod 

z obcí), 

• riziko znečištění životního prostředí ze 

vzdálenějších zdrojů mimo mikroregion, 

• nezájem vlastníků o prodej pozemků sníží 

disponibilní plochy pro bydlení i podnikání, 

• omezení rozsahu veřejné dopravy způsobí větší 

izolaci některých oblastí a tím i jejich větší 

závislost na místním, omezeném trhu práce, 

• nedostatek služeb obyvatelstvu může celou oblast 

zabrzdit v rozvoji, 

• dlouhodobější stagnace mezd v mikroregionu 

znamenající pokles kupní síly obyvatelstva může 

ohrozit možnosti rozvoje žádoucích služeb, 

• zvyšování nezaměstnanosti kvůli nedořešeným 

vlastnickým vztahům velkých zaměstnavatelů, 

• odchod mladých lidí z menších obcí z důvodu 

nedostatku pracovních příležitostí a nemožnosti 

bytové výstavby, 

• zhoršení vztahů mezi starousedlíky a novými 

přistěhovalci (tzv. naplaveninou), 

• segregace odlišných sociálně-ekonomických 

skupin,

po rekreačních a poznávacích pobytech ze 

zahraničí, 

• využitelnost území pro krátkodobé a střednědobé 

formy rekreace (1 – 3 denní), 

• rozmanitost krajiny pro budování rozhleden, 

vyhlídek, turistických odpočivek, lyžařských 

vleků, 

• vybudované a připravované naučné stezky 

(přírodní a historické zajímavosti), 

• atraktivity hradu Veveří, 

• rostoucí účast na moderních formách sportu a 

turistiky (golf, cykloturistiky atd.) 

• sportovní areály - možnost koordinace pronájmu a 

využití sportovišť, výletišť a tábořišť v rámci 

mikroregionu, 

• rozvoj chovu a pronájmu koní, 

• existence lokalit pro realizaci insitní archeologie, 

• podmínky pro budování malých rybochovných a 

retenčních vodních nádrží s možností chovu a 

přímého prodeje ryb, sportovního rybolovu, 

pro zlepšení demografické skladby obyvatelstva : 

• zajištěné plochy pro rodinnou zástavbu a výstavbu 

družstevních a obecních bytů, 

• připravené podnikatelské lokality pro vytváření 

pracovních příležitostí, 

• volné pracovní síly – disponibilní zdroje pro 

zaměstnanost v místě, 

• poptávka po službách a občanské vybavenosti, 

• zavádění integrovaných dopravních systémů 

hromadné dopravy, 

• dobrý základ pro doplnění sítě sociálních a 

zdravotních služeb, a pro nové formy sociálních 

služeb, 

• růst a kvalita činnosti neziskových a dobrovolných 

sdružení v sociální oblasti, 

• velmi dobré podmínky pro relaxaci v přírodním 

prostředí obcí mikroregionu, 

pro zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva a 

informovanosti : 

• základ pro rozvoj a využívání elektronických 

telekomunikačních médií (veřejné faxové a 

internetové stanice – IKT centra), 

• rozšíření internetu mezi obyvateli, 

pro zlepšení ekologické stability a estetiky krajiny, 

trvale udržitelný rozvoj území : 

• základ pro komplexní pozemkové úpravy v území 

jako prostředek ke zlepšení přístupnosti pozemků, 

realizaci protierozních a revitalizačních opatření, 

zvýšení ekologické stability krajiny, úpravy 

nájemních vztahů, 

• základ pro zatravnění pozemků ohrožených vodní 

erozí, využít je pro pastevní odchov dobytka, 

případně faremnímu chovu zvěře, 

• programy pro sdružování vlastníků lesů malých 

výměr, 

152 

• velká nákupní střediska likvidující drobné 

obchodníky v mikroregionu – úbytek pracovních 

příležitostí v místě, 

• uzavírání vesnických základních a mateřských 

škol s následnými negativními vlivy na vesnice 

(omezení kulturních a společenských aktivit 

spojených se školou a překážka zaměstnanosti 

žen), 

• stárnutí dnes početné složky obyvatel 

v produktivním věku, které ve výhledu sníží 

ekonomickou sílu území, 

• průvodní problémy „stárnutí“ obyvatel v oblasti 

sociální a zdravotní péče, zvýšení nákladů obcí na 

tuto péči, nepřipravenost na péči o handicapované, 

• ztráta zájmu občanů o veřejné dění, 

• neujasněné majetkové vztahy k pozemkům 

neumožní obnovu ekologické stability krajiny a 

revitalizaci říční sítě, povedou k dalšímu pustnutí 

některých částí krajiny, náletu nežádoucí vegetace, 

opouštění extrémních poloh zemědělských 

pozemků a jejich ponechání ladem bude zhoršovat 

vzhled krajiny a snižovat její turistickou i obytnou 

přitažlivost, 

• obavy místních lidí z turistického ruchu, možná 

nedůvěřivost k turistům.

• využívání mechanizace potřebné pro ekologické 

obhospodařování lesa, 

• podmínky pro budování drobných vodních nádrží 

s cílem zvyšovat retenci vody v území, 

• podpora obnovy a rozvoje vesnice a ochrany a 

péče o dědictví venkova, 

• partnerská spolupráce veřejné správy s občanským 

a soukromým sektorem, 

• základ pro budování technické infrastruktury, 

zejména v řešení odkanalizování a čištění 

odpadních vod rekonstruovat nevyužívané obecní 

objekty k veřejněprospěšnému využití, 

• kooperace obcí při využívání školních a 

předškolních zařízení; 

153

Problémová oblast - životní prostředí, revitalizace území, infrastruktura 

Silné stránky 

• relativně dobrý stav životního prostředí a čistoty 

ovzduší (s výjimkou města Kuřim), 

• výborný stav přírodního prostředí (území 

Přírodního parku Podkomorské lesy, Baba, Bílý 

Potok Přírodní rezervace Obůrky – Třeštěnec, 

PP Šiberná atd..), 

• malá intenzita dopravy v území, 

• vysoká lesnatost území a menší podíl 

zemědělských ploch, 

• množství kulturních a přírodních dominant; 

Příležitosti 

• rozvoj hromadné dopravy s ekologickým 

pohonem 

• dobudovat technickou infrastrukturu, zejména 

odkanalizování a čištění odpadních vod, 

• využívání dotací na čisté způsoby vytápění, 

zateplování budov, využití sluneční energie, 

• usměrnit pomocí ÚP rozvoj zastavěného území 

především města Kuřimi včetně místní části 

Podlesí, 

• podporovat obnovu extenzívních sadů a ovocných 

alejí s důrazem na zachování původních krajových 

odrůd, 

• podporovat zatravnění pozemků ohrožených vodní 

erozí, výsadby větrolamů, obnovu mezí, 

• obnova harmonické kulturní krajiny v návaznosti 

na Přírodní park Podkomorské lesy, Bílý potok a 

Baba, 

• při zpracování KPÚ prosadit požadavky na 

obnovu 

krajiny, protierozní opatření a využít pro tato 

opatření státní půdu; 

154 

Slabé stránky 

• narušená struktura zemědělské krajiny a krajinný 

ráz v důsledku intenzifikace a kolektivizace 

zemědělství, 

• nepochopení nezbytnosti územní ochrany 

přírodního prostředí, 

• chybějící kanalizace a znečišťování vod, 

• neupravené silniční tahy a plochy místních 

komunikací včetně veřejných prostranství, 

• nadzemní vedení poškozující krajinný ráz, 

• chybějící protierozní úpravy, 

• špatný stav vodních nádrží, 

• chybějící vodní plochy v krajině, 

• chybí rozptýlená zeleň v krajině biocentra, 

biokoridory, interakční prvky, aleje, mokřadní 

společenstva; 

Rizika ohrožení 

• riziko znečištění životního prostředí z důvodu 

nedokončené technické infrastruktury, 

• prodej státní půdy Pozemkovým fondem 

neumožní obnovu ekologické stability krajiny, 

ÚSES a revitalizaci toků a povede k dalšímu 

narušení zemědělské krajiny, 

• nezájem o hromadnou ekologickou dopravu, 

• nezájem o ekologické zdroje vytápění a ohřevu 

vody, o zateplování budov, 

• další intenzifikace zemědělství, kořistnický 

způsob využívání krajiny, 

• potlačení mimoprodukčních funkcí zemědělské 

krajiny;

A.3. Problémová analýza 

Analýza silných a slabých stránek Mikroregionu Kuřimka ukazuje, že v oblasti 

ekonomické vykazuje mikroregion jako celek velmi příznivé výsledky. Registrovaná míra 

nezaměstnanosti ve správním obvodu města Kuřim jako obce s rozšířenou působností je 

nejnižší v rámci celého Jihomoravského kraje. Město je významným střediskem výroby 

v rámci brněnské aglomerace i ČR. V současné době nejsou známy žádné závažnější 

problémy výrobních podniků, očekává se další pozvolný nárůst objemu výroby a 

zaměstnanosti. Jako problémovější se však jeví nedostatek pracovních příležitostí v obcích a 

špatná hospodářská situace v zemědělských podnicích. 

V zájmu vyváženého rozvoje území je žádoucí posílit spolupráci místních podnikatelských 

subjektů s místní veřejnou správou s cílem zlepšení informovanosti, předcházení nežádoucím 

trendům a zvýšení využití externích finančních zdrojů. Město Kuřim a obce mikroregionu se 

zaměří na podporu malého a středního podnikání, a to především poskytováním informací. 

Z hlediska posílení místního hospodářství se proto nabízejí možnosti školení v oblasti 

malého a středního podnikání, a to jak pro malé a střední podnikatele obecně, tak zvlášť pro 

podnikatele v zemědělském sektoru a venkovském podnikání vůbec (možnost využití dotací 

strukturálních fondů EU). 

Speciálně pro oblast zemědělského podnikání je žádoucí využít příležitosti na zkvalitnění 

zemědělské produkce, lepší marketing, ale i omezení intenzivní zemědělské činnosti v méně 

příhodných oblastech, kterou strukturální fondy EU skýtají. Další oblastí, která může 

napomoci řešit problémy s nezaměstnaností je zintenzívnění prací na přípravě vhodné 

průmyslové plochy. V oblasti příležitostí se kromě toho vyskytuje možnost zmapování budov 

a pozemků, které je možné využít pro drobné podnikání a u nichž je možné koordinovaným 

úsilím veřejného a soukromého sektoru posílit podnikatelskou činnost v mikroregionu. I u 

této aktivity se navíc nabízí možnost získání prostředků z fondů EU. 

V oblasti lidských zdrojů se jako největší riziko jeví možnost odchodu lidí (především 

mladých) z regionu. Příležitostmi, které by mohly snížit riziko odchodu obyvatel z regionu a 

přispět tím k jejich větší účasti na veřejném životě (tam, kde se dosud občané nezapojují), je 

zintenzívnění a koordinované úsilí při organizaci společných kulturních a společenských akcí. 

V případě úspěchu je tak prostřednictvím širší spolupráce možné eliminovat rizika, která jsou 

spojena s možnou nedůvěrou občanů k funkci mikroregionu, jakož i obavy z omezeného 

kontaktu s obcemi za hranicemi mikroregionu. 

Jako významná aktivita do budoucna se jeví možnost lepšího využití dotací programů 

Zdravých měst, Vesnice roku a dotací Ministerstva práce a sociálních věcí na projekty 

v sociální oblasti. Významnou příležitostí v oblasti lidských zdrojů je využití zárodků 

družebních vztahů s obcemi, nebo ještě lépe s mikroregionem, v některé z členských zemí 

EU. Může se jednat nejen o prostředek zapojení místních občanů do života mikroregionu, ale 

také o významný zdroj inspirace pro vlastní projekty i potenciální zdroj financí z EU. 

155

Oblast technické infrastruktury, dopravy a životního prostředí je vnímána jako velmi 

problémová. Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod není dořešena, rovněž stav 

komunikací v mikroregionu je špatný. Třídění odpadů ani využívání obnovitelných zdrojů 

energie se v regionu důsledně nerealizuje i přesto, že na tyto aktivity je možné již dnes 

získávat dotační prostředky a do budoucna bude právě tato oblast výrazně posílena 

z prostředků EU. 

Urychlené řešení problémů odkanalizování a čištění odpadních vod v území mikroregionu by 

minimalizovalo rizika plynoucí z možností znečištění vodních toků, které plní funkce 

vodohospodářské a současně jsou i významnými přírodními atraktivitami cestovního ruchu. 

V Mikroregionu Kuřimka je to řeka Svratka s Brněnskou přehradou, Kuřimkou, Bítýškou, 

Batelovským potokem a Chudčický potok. Využití příležitosti v oblasti třídění a druhotného 

zpracování odpadu by mohlo snížit náklady na odvoz a skládkování. 

Jako další příležitost pro zkvalitnění života v regionu byla identifikována možnost koordinace 

veřejné dopravy v mikroregionu – jak z hlediska optimalizace spojů, tak i příprava vlastních 

projektů na zvýšení dopravní dostupnosti (např. systém sdílení osobních aut při dojíždění do 

práce, zřízení některých speciálních linek pro potřeby specifických skupin obyvatel apod.). 

Jako zvláště slabá stránka a výrazné omezení, které vyžaduje řešení v součinnosti 

s kompetentními orgány (katastrální úřady, Český ústav zeměměřičský a kartografický, 

Ministerstvo zemědělství, soudy atd.), byly identifikovány nedořešené vlastnické vztahy 

k pozemkům a možnost řešit tento problém prostřednictvím komplexních pozemkových 

úprav. 

V případě priority cestovní ruch se jako nejslabší místo Mikroregionu Kuřimka jeví kritický 

nedostatek turistické infrastruktury, zejména ubytovacích zařízení, méně už zařízení 

stravovacích. V této oblasti může mikroregion obtížně podniknout přímou akci, může být 

však nápomocný prostřednictvím informačních kampaní (informace o regionech, kde se 

cestovní ruch stává významným zdrojem financí pro obyvatelstvo), nebo organizováním 

seminářů pro potenciální podnikatele v této oblasti. Informační akce a semináře by zároveň 

mohly vést k odstranění přetrvávajícího rizika strachu z turistů, které je zcela běžné u většiny 

regionů, kde dosud intenzita lehkých forem cestovního ruchu nedosahuje optimální úrovně. 

Cestovní ruch jako celek se na základě analýzy jeví jako jedna z hlavních rozvojových 

příležitostí regionu. Pro jeho plné využití je třeba podporovat opatření, která posílí propagaci 

mikroregionu jako turistického cíle a připraví integrované turistické produkty (nikoliv jen 

izolované projekty, ale soubornou nabídku existujících atraktivit). Rozvojový potenciál nabízí 

příležitost napojení Mikroregionu Kuřimka na realizovaný cykloturistický systém v území 

sousedních mikroregionů: Domašovsko, Bílý Potok, Čebínka a Panství hradu Veveří a na 

dálkové cykloturistické trasy. 

Zvláštní potenciál skýtá koordinované využití území, skloubení více turistických aktivit – 

vodní sporty, rybaření, míčové sporty, tenis, pěší turistika, cykloturistika a v zimním období 

lyžařské sporty. Příležitostí je možnost postupného vybudování turistické základny Střelnice 

Moravské Knínice, která bude plnit funkci mikroregionální i nadmikroregionální a bude 

magnetem pro sousedící mikroregiony i návštěvníky z města Brna. Předpokladem je 

dobudování doprovodné infrastruktury s možností využití finanční podpory ze strukturálních 

fondů EU. 

156

Přehled použité literatury: 

• Strategický plán rozvoje města Kuřimi – I. situační analýza, město Kuřim, 2005 

• Strategický plán rozvoje města Kuřimi – II. SWOT analýza, město Kuřim, 2005 

• Strategický plán města Kuřimi – III. návrhová část, RNDr. Petr Daněk, PhD., 2006 

• Soubor vybraných podkladů k žádosti o vytvoření územního celku III. stupně Kuřimsko, 

2002 

• Územní plán sídelního útvaru Kuřim, Studio Z Brno, Ing. arch. Václav Zemánek, 

CSc.,1998 

• Územní plán obce Moravské Knínice, zhotovitel: komplexní urbanistický návrh: Ing. 

Jaroslav Kratochvíl, Ing. arch. Alfred Knopp, Ing. František Nantl, Ing. Pavel Tichý; 

ÚSES: Ing. Draga Kolářová, Ing. Jaroslava Bučková, 2000 

• Územní plán obce Chudčice, Ateliér Projektis, 1999 

• Seznam nemovitých kulturních památek, OkÚ Brno – venkov, 1996 

• Databáze nemovitých kulturních památek okresu Brno-venkov; Oldřich Šikula, Ing. 

arch. Vladislav Růžička – www.kurim.cz 

• Veverská Bítýška – oficiální stránky obce – www.obecveverskabityska.cz 

• Paměti panství veverského, Karel Eichler, 1891 

• Kolem Veverské Bítýšky, Zdeněk Mejzlík, 1970 

• Tišnovsko, Vlastivěda kraje od Pernštejna k Veveří, PhDr. Karel Fic, CSc., PhDr. Josef 

Zacpal, 1999 

• Vlastivěda moravská, Tišnovsko 

• Dějiny města Brna – 2. díl, 1968 

• Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Karel Kuča, 2000 

• Brno, C. Hálová – Jahodová, 1947 

• Sociologické aspekty migrace v ČR, P. Pácl, Brno, 1992 

• Sociologický průzkum názorů obyvatel obce Chudčice, Ing. M. Pazderová, 1992 

• Sociologický průzkum Chudčic, M. Pazderová, L. Kašparová, 1992 

• Srovnávací analýza výsledků sociologických průzkumů ve dvaceti obcích okresu Brno – 

venkov, M. Pazderová, 1994 

• Sborník přednášek z výroční schůze České demografické společnosti, Praha, 2003 

• Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v Jihomoravském kraji, Český statistický úřad, z let 

1970, 1980, 1991, 2001 

• Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v okrese Brno – venkov, Český statistický úřad, z let 

1970, 1980, 1991, 2001 

• ČSÚ – krajská reprezentace Brno – údaje o migraci ve vybraných obcích okresu Brno – 

venkov 

• Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů, 

Ústav územního rozvoje, Brno 2004 

• Perspektivy populačního vývoje ČR na období 2003 – 2065, Burcin-Kučera, 2003 

• Zásady a pravidla územního plánování, VÚVA Brno, 1982 

• Komise evropských společenství, Zelená kniha – nová mezigenerační solidarita jako 

odpověď na demografické změny, Brusel, 2005 

• Informační dálnice, Gates, B., Praha, 1997 

• Toffler, A.: Šok z budoucnosti, Praha, 1992 

157

• Odvětvová analýza – ekonomická základna obcí, Regionální rozvojová agentura jižní 

Moravy, 2000 

• Program rozvoje Jihomoravského kraje, 2002 

• Plám rozvoje zemědělství a venkova ČR pro období 2000 – 2006 

• Společný regionální operační program České republiky na léta 2004 - 2006 

• Zpravodaj obce Moravské Knínice, 12/2005 a 3/2006 

• Mapa klimatických oblastí Československa, Geografický ústav ČSAV, Quitt, E., 1971 

• Biogeografické členění ČR, Culek, M., 1996 

• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, zpracoval AQUATIS a.s., 

Botanická 834/56, 602 00 Brno, 2003 

• Rekonstrukce vodojemu a vybudování úpravny vody Chudčice, zprac. GASMETER a. 

s., Nováčkova 58, 614 00 Brno, 2004 

• Hydrologické poměry Československé socialistické republiky, díl III, Praha, HMÚ, 

1970 

158

Dokument ke stažení

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?